Zrušením tohoto zákona zruší se i monopol naftový a novým zákonem zavádí se opět zdravé soukromé podnikání. Zákonem tímto ruší se zákon z roku 1920 a těžení živic podřizuje se jednotnému obecnému hornímu zákonu.
Národohospodářský výbor jednal v několika schůzích o tomto návrhu a usnesl se jednomyslně doporučiti slavnému senátu, aby vládní osnovu zákona schválil ve znění přijatém v národohospodářském a ústavně-právním výboru i se změnou, která byla navrhována pokud se týče §u 10 a 12. (Souhlas.)
Místopředseda dr Soukup: Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. Lukeš. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Jak jíž bylo panem referentem výboru národohospodářského blíže sděleno, zákon z 22. března 1920 tímto zákonem se zrušuje, poněvadž se státní monopol na živice neosvědčil, neboť stát sám převzav nákladné risiko na dobývání živic, neměl dosti prostředků, aby počet výzkumných vrteb zvýšil tak, jak by toho vyžadovalo, jak již bylo zde řečeno, systematické geologické prozkoumání půdy. Je jisto, že území republiky Československé je dosti bohaté na živice, avšak vydatnější nálezy živic vyžadují též četnějších soustavně prováděných vrteb. Proto bylo žádoucno monopol státu na živice zrušiti a usnadniti více soukromé podnikání. Vzhledem k tomu, že si stát zajistil na základě obecného horního zákona těžbu živic výhradnými kutisky na území, jež tvoří 46 % území, jež přichází, pokud se živice týče, v úvahu, není více nebezpečí, že by cizí spekulace ohrozila anebo omezila těžbu živice v našem státě. Z toho důvodu nebylo příčiny ponechati monopol státní a přikročilo se k odstranění jeho.
Přece však zákon č. 197 z r. 1920 obsahoval mnohá dobrá ustanovení pokud se týká těžby živic, a tato dobrá ustanovení byla pojata zase do tohoto zákona. Jsou to ustanovení §u 3, 5 až 9, a mimo to ustanovení s menšími úchylkami §u 8, 11 až 15.
V §u 9 se stanoví ve shodě s §em 233 obecního horního zákona, že pokuty uložené báňským hejtmanstvím plynou do revírní báňské pokladny. § 10, který byl přestylisován k vůli větší jasnosti, rozšiřuje dřívější báňská oprávnění, takže se stávají z oprávnění částečných oprávnění úplná.
Pokud se týče §u 12 byla zde provedena od vládního návrhu též určitá změna, a to v tom smyslu, že úřad v Podkarpatské Rusi zůstal pojmenován pouze úřadem I. instance bez udání místa, neboť bylo na Podkarpatské Rusi jíž dvakrát místo tamního správního horního úřadu přeloženo. Ústavně-právní výbor však si přál, aby byla provedena ihned unifikace zákona týkajícího se báňské správy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se zeměmi historickými. To nemohlo se ještě této doby státi, neboť na zákonu, který to má provésti, se teprve pracuje a má zníti zákon o zařízení a působnosti báňských úřadů. Podkarpatská Rus nemá dosud ani svého báňského komisariátu ani kapitanátu, neboť byla před převratem přidělena pokud se týká horní správy do měst mimo Podkarpatskou Rus. Je ovšem nutno, aby připravovaný zákon byl co nejdříve Národnímu shromáždění předložen, aby i, pokud se týká báňské správy na Slovensku a Podkarpatské Rusi, nebyla tato odchylnou od správy naší a zejména, aby získalo Slovensko a Podkarpatská Rus stejný počet instancí jako je u nás, totiž instance tři, kdežto v Uhrách byly pouze instance dvě. Odvolání od báňského komisariátu nebo od báňského kapitanátu předkládalo se přímo ministerstvu do Budapešti.
Pokud se týká projednávaného zákona, tedy stát zde činí sice jisté ústupky soukromému podnikání, jest však si přáti, aby stát vycházel soukromému podnikání více vstříc, nežli dosud, neboť pak by ani tento zákon neměl významu, který má míti, ježto, jak již bylo panem kolegou řečeno, nestačí prostředky našeho státu, aby mohl tolik vrteb provésti, kolik je v zájmu zjištění živic u nás nutně potřebí.
Při projednávání tohoto zákona usnesl se též ústavně-právní výbor na resoluci, kterou pokládal za velmi důležitou pro občanstvo, které jest držitelem půdy v místech, kde se doluje. Jsou totiž dosud t. zv. důlní mapy tajné, zůstávají poddolovaním utajeny a tu, když tito utrpí škodu poddolovaním, nebo když jim hrozí z něho bezprostřední škoda, nemohou se o tom nijak přesvědčiti, souvisejí-li tyto škody nějak s dolováním pod jich pozemky nebo nesouvisejí, a jak dalece souvisejí. Následkem toho pouštějí se někdy do sporů, ačkoliv závody, t. j. vlastníci dolů již předem vědí, že příčina poškození jejich majetku je jiná než poddolování. Následkem toho způsobují se tím poddolováním stranám, často též nemajetným, veliká vydání, pokud se týká útraty sporu, jež jsou nákladný a trvají i více roků. Stává se též, že majitelé dolů, aby se vyhnuli vůbec náhradě škody, sdělí poddolovaným, to jest majitelům půdy, pod níž se doluje, že se vůbec v těch místech nedoluje. Protože se nemohou poddolovaní o tom přesvědčiti, jsou nuceni vůbec ustoupiti od jakýchkoliv požadavků vůči majitelům dolů, aby se vyvarovali náhradě soudního sporu, a trpí pak neprávem škodu, kterou mají hraditi majitelé dolů.
Poněvadž jak ve Francii, tak i v Německu jsou zákony, podle nichž mají majitelé poddolované půdy právo nahlédnouti do kutacích map a to ve Francií je to dekret ze dne 3. ledna 1823, tedy 101 roků starý, a v Prusku všeobecný horní zákon ze dne 14. června 1865, jest též nárok občanů našeho státu, pod jichž pozemky se doluje, oprávněn, aby směli nahlédati do kutacích map. Z toho důvodu usnesl se ústavně-právní výbor na resoluci, aby poddolovaným, pokud jim dolováním resp. těžením je způsobena škoda, nebo pokud jím hrozí bezprostřední škoda, bylo dovoleno do kutacích map nahlédnouti. Námitky majitelů dolů, že se tím zdraží půda, a tedy též uhlí, jsou pouhou výmluvou.
Ústavně-právní výbor projednav vládní návrh citovaného zákona, učinil určité změny stylisační i věcné, jak zde již bylo řečeno a prozkoumal též návrhy podané zde k § 10 a 12 v plénu. Pokud se týká pozměnění §ů 10 a 12, navrhuje výbor ústavně-právní stejně jako výbor národohospodářský, aby předložená osnova zákona byla senátem schválena tak, jak byla výborem ústavně-právním a národohospodářským pozměněna a zde doplněna. (Výborně!)
Místopředseda dr Soukup: K slovu je přihlášen v rozpravě pan sen. Horák. (Hluk.) Prosím o klid!
Sen. Horák: Slavný senáte! Zákon o naftovém monopolu, od něhož příslušní činitelé tolik si slibovali, skončil naprostým nezdarem. Nic ze všech těch optimistických předpokladů nestalo se skutkem, ba naopak, dnes po více než čtyřleté účinnosti zákona musíme bohužel otevřeně přiznati, že zákon byl jedním z nešťastných popřevratových omylů.
Myšlenka monopolisace přírodní nafty byla výplodem chorobně předrážděné fantasie asi dvou nebo tří do popředí deroucích se jedinců, kteří hned po převratu bud' bona fide, nebo snad i z důvodů méně ideálních patrioticky zabarvenými a bombastickými články v nejrůznějších ochotných časopisech uveřejňovanými, zahrávali si na prozřetelnost a vyrábějíce takto uměle veřejné mínění, stupňovali svou kampaň do té míry, že odpovědní činitelé sugestivně podléhajíce tomuto tlaku a snad i z obavy, aby se nezdálo, že nadržují systému kapitalistickému, předložili revolučnímu Národnímu shromáždění zákon o naftovém monopolu, který dne 22. března 1920 byl schválen. Tak povstal zákon, který nám způsobil tolik hospodářských škod a jehož neblahé následky ještě po desetiletí trpce budeme pociťovati.
Zákon ten je pravým unikem našeho zákonodárství, uvážíme-li, že de facto zmonopolisováno bylo především právo státu, že on a jen on smí investovati ohromné náklady do riskantních hlubinných vrteb naftových, z nichž doposud ani jediná nepřinesla mu kladných výsledků. Jinými slovy: Vyhlášen byl tu státní monopol na přírodní artikl, kterého té doby vůbec nebylo a o němž dodnes nemůžeme říci, podaří-li se v budoucnu spojenému úsilí všech interesentů učiniti u nás nálezy takového rozsahu, aby měly pro náš průmysl hospodářský význam. Není mým úmyslem bráti existenci dobrých naftových terénů v našich oblastech v pochybnost, nýbrž chtěl jsem pouze poukázati na skutečnost, že otevření těch nových zdrojů přírodního bohatství nedá se provésti na papíře stvořením naftového monopolu. V tom právě bylo jádro pochybení. A trvalo více než 4. roky, než nalezena byla odvaha, doznati tento porevoluční omyl, a to ještě pod určitým nátlakem.
Plné uznání musíme tu především projeviti vládě, resp. ministerstvu veřejných prací, které ve své důvodové zprávě k novému zákonu, který právě projednáváme a jimž napraveno má býti pochybení právě vylíčené, se vzácnou upřímností a otevřeností přiznává, >že stát při omezených prostředcích, jež k účelům exploračním jsou k disposici, nestačí, protože vrtební činnost je spojena nejen s velikými náklady, ale i s velikým risikem, a z toho důvodu, že jen tehdy lze se nadíti dostatečného prozkoumání území našeho státu vrtbami, když i soukromému podnikání urovná se cesta, aby se mohlo uplatniti bez obavy, že mu stát event. příznivé výsledky jeho činnosti zabere <. A se stejnou upřímností a otevřeností praví se tu dále: >Poněvadž stát za ochrany dosavadního zákona zajistil si zatím nejnadějnější oblasti republiky výhradními kutisky, takže již není bez nebezpečí cizozemské spekulace, není již žádného důvodu, aby státní monopol na živice byl nadále zachován. <
V zájmu věci samé, zejména z ohledů národohospodářských, považoval jsem za nutné vyšetřiti, zdali a do jaké míry zrušení naftového monopolu za daných poměrů bude vykonávati blahodárný vliv na vzpružení soukromé podnikavostí a do jaké míry tato soukromá podnikavost - která, řekněme si to upřímně, má mnohem šťastnější ruku než stát - bude se mocí u nás uplatňovati. Slovensko a Podkarpatská Rus pro velké vzdálenosti sídla a ohromné rozlohy působišť příslušných báňských úřadů byly pro mne z ruky a nezbývalo mně tudíž, než omeziti příslušná šetření na obvod revírního horního úřadu v Brně. A tu mohl jsem k svému největšímu překvapení konstatovati, že Ústřední správa státních báňských a hutních podniků jedině u tohoto báňského úřadu ohlásila přes 10 tisíc výhradních kutisk, v jichž obvodu kutati a hornické práce prováděti smí jedině československý stát.
Takové výhradní kutisko představuje kruh, jehož poloměr obnáší 425 metrů a má plošnou výměru 56 ha. Tyto kutací kruhy částečně navzájem do sebe zasahují, takže jednotlivým kruhem fakticky krytá plocha obnáší průměrně jen asi 55 % celkové plochy kruhu, to je pouze asi 31 ha. Při 10,000 výhradních kutištích, z nichž jen menší část leží mimo tak zvané oblasti naftové, zajistil si stát plochu 310.000 ha, a to v obvodu jediného revírního horního úřadu v Brně. Třetihorní útvar, který pro kutby na živice spadá v úvahu, zaujímá v obvodu brněnského revírního úřadu celkovou plochu asi 360 tisíc ha, a z toho nadále zůstane v držbě státu ležeti ladem 86% celkové a to té nejnadějnější plochy, kdežto pouhých 14% zůstane vyhrazeno soukromému podnikání. Nemám naprosto žádné příčiny vystupovati jako ochránce zájmů soukromých báňských podnikatelů nebo spekulantů, mám však za to, že, když už ministerstvo veřejných prací projednávaný zákon velmi správně odůvodňuje nezvratným faktem, že exploační činnost státu nestačí na prozkoumání naších naftových oblastí pro nedostatek potřebných prostředků, a má-li doopravdy poctivě na zřeteli prospěti obecnému zájmu a především zvednutí národohospodářské úrovně našeho státu, pak mělo by si uvědomiti, že podíl, který pod ochranou zákona od r. 1920 pro sebe zajistilo, je nepřiměřeně veliký, a že zůstane-li 86 % našich oblastí ležeti ladem, vzejdou z toho nedozírné škody národohospodářskému celku. Pokud se týče Slovenska a Podkarpatské Rusi, tu, jak již uvedeno, nemohl jsem pravý stav věcí vyšetřiti, dá se však předpokládati, že i tam, poměry budou obdobné, jako na Moravě.
Ohromný počet státních kutisk vyžadovati bude ohromných ročních nákladů na povinné udržování kutební činnosti, kterou obecný zákon horní předpisuje. Stát nebude sto reklamovati pro sebe výjimečného postavení v této věcí, protože všude tam, kde figuruje jako podnikatel, jest i on povinen podrobiti se nařízením příslušných zákonů a je plniti.
Uvážíme-li dále, že jen z titulu kutebních poplatků vznikají ministerstvu veřejných prací další neplodná milionová vydání, která beztak značný rozpočet tohoto resortu každoročně zatěžují, nelze se nám ubrániti dojmu, že i tu je potřebí radikální nápravy. Jest v eminentním zájmu poplatnictva, aby státní rozpočet zbaven byl všech zbytečných přítěží a břemen, a za neplodnou přítěž považuji, uváže-li si ústřední správa na krk břemena nepřirozeně velikého počtu výhradních kutisk, která pří nejlepší vůli ani za několik století není s to prozkoumati, tím méně jich využíti.
Naši odborníci naftové geologie kladou nejnadanější moravské naftové terény do obvodů berních okresů Břeclava, Hodonín, Strážnice, Uh.Hradiště, Uh.Ostroh, Napajedla, Uh.Brod a Val. Klobouky. Nuže, nechť ústřední správa prozatím ponechá si výhradní kutiska v těchto 8 berních okresech a ostatních moravských jako zbytečného balastu se vzdá. Zůstane jí pořád ještě úctyhodný počet několika tisíc výhradních kutisk, s jichž prozkoumáním ani několik generací nebude hotovo. Na Slovensku a Podkarpatské Rusi provedla by v nejkratší době svými geology taktéž povšechná šetření a omezila by i tam své državy jen na ony terény, které za nejlepší budou uznány.
Tak představoval bych si uspořádání této záležitosti, a má-li vláda skutečně poctivý úmysl ulehčiti financím státu a přeje-li si doopravdy, aby nejmladší náš průmysl hornický dostal se ze stadia theoretických úvah a nesmělých pokusů na dráhu skutečného rozvoje, bude o těchto námětech uvažovati a doufám, že nebude se jí nedostávati odvahy zjednati náležitý pořádek.
Pokud se týče projednávaného zákona, neváhám prohlásiti, že je nyní velmi pečlivě propracován a že bude plně vyhovovati potřebám tohoto hornického průmyslu. Přál bych si jen, nejen v zájmu státu a spotřebitelů, nýbrž i pracujícího lidu, aby splnily se plnou měrou naděje na jeho brzký rozvoj, a aby naše republika v naftovém průmyslu propracovala se i za nového zákona k úplné soběstačnosti a neodvislosti od importující ciziny. Prohlašuji, že budu hlasovati pro tuto vládní předlohu. (Souhlas.)
Místopředseda dr Soukup: Rozprava jest skončena. Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Hybšovi.
Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Není jistě potřebí, abych reagoval na vývody pana kolegy Horáka, poněvadž on jistě nemluvil proti zákonu a proti vládnímu návrhu zákona nyní projednávanému, nýbrž on mluvil jen proti zákonu z r. 1920. Zákonem tímto se ruší, jak jsem prohlásil v krátké své řeči, nejen přednosti, ale i vady zákona z r. 1920. Prohlásil jsem také a také se k tomu připojuji, co řekl pan kolega Horák, že zákon tento byl monopolní zákon. On nevzpružil, ani neoživil dolovací činnost u soukromých podnikatelů, ale dvě předností měl. On přejal a pro stát zabezpečil kutání a za druhé zabránil cizozemským společnostem, které se sem valem hrnuly, aby zabraly tato kutiska a nedostaly je do svých rukou. Tedy pan kolega Horák mluvil jen proti zákonu z r. 1920.
Poněvadž ale plně schvaluje zákon nyní předložený a s ním také plně souhlasí, prosím, aby také slavný senát přijal tento vládní návrh tak, jak jej národohospodářský a ústavně-právní výbor navrhl.
Místopředseda dr Soukup: Budeme hlasovati.
Vzhledem k podanému pozměňovacímu návrhu pan sen. dr Brabce a spol. hodlám dáti hlasovati o osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formulí takto:
1. O §u l až §u 9 podle zprávy výborové.
2. O §u 10 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Brabce a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
3. O §u 11 podle zprávy výborové.
4. O §u 12 podle pozměňovacího návrhu sen. dr Brabce a spol., bude-li zamítnut, podle zprávy výborové.
5. O §u 13, nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.
Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)
Budeme tak pokračovati.
Kdo souhlasí se zněním §u l až §u 9 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. §§y tyto přijímají se ve znění zprávy výborové.
Kdo souhlasí, aby § 10 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. dr Brabce a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 10 přijímá se ve znění pozměňovacího návrhu sen. dr Brabce a spol.
Kdo souhlasí, aby § 11 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.')
To je většina. Paragraf tento přijímá se ve znění zprávy výborové.
Kdo souhlasí, aby § 12 zněl podle pozměňovacího návrhu sen. dr Brabce a spol., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 12 přijímá se ve znění pozměňovacího návrhu sen. dr Brabce a spol.
Kdo souhlasí, aby § 13, nadpis zákona a úvodní formule zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, § 13, nadpis a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové.
Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí byla přijata ve čtení prvém.
Sděluji, že do výboru ústavně-právního na místo pana sen. Pánka nastupuje pan sen. dr Veselý.
Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra dne 5. listopadu 1924 o 10. hodině s tímto
denním pořadem:
1. Pokračování v rozpravě o vládním prohlášení pana ministra věcí zahraničních.
2. Druhé čtení zprávy I. národohospodářského výboru a II. ústavně-právního výboru o vládním návrhu zákona (tisk 1891), jimž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnému hornímu zákonu. Tisk 1994.
Jsou snad nějaké námitky? (Nebyly.)
Děkuji a končím schůzi.
Konec schůze ve 22 hodin 05 minut.