To je většina. Navržená osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule přijímají se podle usnesení poslanecké sněmovny tisk 2128 ve čtení prvém.

Přikročíme k dalšímu bodu pořadu, jímž je:

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je pan sen. Hucl. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Hucl: Slavný senáte! Do konce letošního roku má býti uveden v provoz velkolepý podnik elektrárenský v Ervěnicích u Mostu, vybudovaný akciovou společností v Praze. Společnost tuto tvoří upsáním kapitálu 30 milionů Kč: stát s kapitálem 17,920.000 Kč, země česká s kapitálem 6,720.000 Kč a hlavní město Praha s kapitálem 8,960.000 Kč. Investiční náklad na provedení prvé výstavby elektrárny ervěnické i s příslušnými náležitostmi bude činiti asi 190 milionů Kč, a poněvadž vedle kapitálu akciového zapůjčili akcionáři 48 milionů Kč, dále poskytli akcionáři určitou zálohu obnosem asi 8,400.000 Kč, nutno krýti zbývající náklad ještě obnosem 100 milionů Kč zápůjčkou, kterou podle § 9 stanov společnosti možno opatřiti vydáním dílčích úpisů dlužních, jichž úhrnná cena podle téhož paragrafu stanov nesmí přesahovati ⁹/₁₀ hodnoty realit a zařízení k účelům elektrického podniku společnosti sloužícího.

Řádné zúročení i splacení dílčích dlužních úpisů je zajištěno veškerým jměním společnosti a vedle toho zástavním právem, zapsaným do pozemkových knih v prvém pořadí na všech nemovitostech společnosti s příslušenstvím elektrický podnik tvořících, dále je zajištěno zajišťovacím zvláštním fondem, jehož výše bude uvedena v dílčích dlužních úpisech a určena ministerstvem financí; dále bude zaručeno toto zúročení a splacení ještě zvláštním fondem úrokovým a splavovacím, který se vytvoří odváděním určité částky ceny proudu konsumenty placeného, která bude vypočtena podle plánu umořovacího. Elektrárna ervěnická je vybudována pro roční dodávku 180 milionů Kw hodin a stavba elektrárny je uspořádána takovým způsobem, že možno rozšířiti výkon až dvojnásobně. Veškeré zazení elektrárny má býti odepsáno během 30 roků a do té doby bude nebo má býti splacena zápůjčka, kterou stát zaručuje. O rentabilitě podniku můžeme nabýti plného přesvědčení. když uvádíme, že při dodávce roční 100 milionů Kw hodin činí náklad na 1 Kw hodinu 35 hal. Co bude dodávka přes těchto 100 milionů Kw hodin, bude snížen náklad na 1 Kw hodinu pouze na 4 hal. a poněvadž dnešní spotřeba elektrické energie jen v oblasti Velké Prahy činí ročně již přes 110 milionů Kw hodin, vidíme z toho, že bude značně mnoho přes ten počet vyššího nákladu spotřebováno energie a když uvádíme, že bude ještě značná spotřeba u velikého průmyslu, že bude značná, spotřeba. elektrické energie elektrisováním státních drah, k níž má býti při kročeno co nejdříve, jakož i spotřeba pro okolí a obvod mimo Velkou Prahu, přijdeme k ceně minimální, při níž bude používání síly elektrické pravým dobrodiním pro obyvatelstvo. Tohoto levného proudu docílí se tím, že elektrárna ervěnická bude bezprostředně spojena se státními doly uhelnými v pánvi mostecké, a z těchto dolů budu přímo dodáváno odpadkové uhlí, pro které nebylo dosud žádného upotřebení, do topíren elektrárny. Při nízké ceně tohoto odpadkového uhlí na dole bude činiti náklad pro výrobu 1 kh 1³/₄ h, tedy náklad skutečně minimální. Zásoby uhlí v bezprostředním sousedství elektrárny jsou ohromné, a stačí podle výpočtu nejméně na 100 roků pro potřeby elektrárny. Tedy o levnou energii elektrickou pro hlavní město Prahu a pro střední Čechy bude ervěnickým podnikem úplně postáráno, ale bohužel není to možno říci o jiných částech republiky, zejména o těch odlehlých okresech, kde nejsou podmínky výroby elektrické energie tak příznivé. Hydroelektrárny, které jsou v republice, daní z vodní síly mají nepoměrně větší režii, neboť daň z vodní síly činí více než celá režie, kterou bude míti elektrárna ervěnická, a mimo to daní z vodní síly béře se možnost rozšiřování dalších vodních. děl ke škodě obyvatelstva i celého státu. Je proto nejvýše nutno, aby se provedla novelisace zákona o vodní dávce, neboť poměry se od vy dání zákona podstatně změnily a předpisování i vybírání této daně děje se způsobem tak drastickým, že je to pro majitele vodní síly pravé martyrium a pro stát zbytečně nákladné. Okresy mimo oblast elektrárny ervěnické toužebně očekávají, že elektrisační zákon brzy vejde ve skutek, aby tak zlevněna byla elektrická síla pro zemědělce, živnostníky, i pro všechno obyvatelstvo našeho venkova, které dnes i tam, kde je již elektrické vedení uskutečněno, nemůže používati této velké vymoženosti doby pro její vysokou cenu, neboť platí se za 1 kh na př. u nás 4,50 Kč až 5 Kč, což je pro malého venkovského člověka cena jistě přespřílišná. Poněvadž v elektrárně ervěnické má přes 50 % kapitálu stát sám, a veřejná prospěšnost podniku je jasně prokázána, a není pravděpodobno, že by za okolností normálních byla státní správa ze záruky, kterou má poskytovati společnosti, povinna cokoliv v budoucnu platiti a poněvadž žádanou zárukou docílí se příznivějších podmínek při uzavření zápůjčky, i dílčím úpisům dlužním se zajistí větší hodnota, navrhuji jménem ústavně-právního výboru, aby předložený zákon byl slavným senátem schválen. (Potlesk.)

Předseda: Za výbor technicko-dopravní jest zpravodajem pan sen. Šťastný.

Zpravodaj sen. Šťastný: Slavný senáte! Mluviti o užitkové důležitosti podniku ervěnické elektrárny, myslím, že by bylo dosti zbytečné, poněvadž o tom nebude mezi posuzovateli sporu, že podnik ten je na výsost důležitý. Bylo zde již mluveno o příčinách, a já jenom vzpomínám, že hlavní město Praha, které má svoji centrálu, svoji elektrárnu, již za války konstatovala nedostatečnost tohoto podniku, a zejména v prvních letech po převratu, v prvních letech mírových starala se o to, jak účelně a co možná nejrychleji tuto scházející kapacitu svého podniku doplniti. Tak došlo k myšlence Ervěnic. Ervěnická elektrárna sama o sobě, aby bylo trochu pojmu o tom, jaký to znamená kolos, jakou to znamená kapacitu instalovaný výkon 45 tisíc Kw; ovšem normální maximální výkon, ke kterému se dojde s reservou, bude obnášeti pro první výstavbu 30 tisíc Kw. Roční dodávka bude zníti hodnotu 180 milionů Kw hodin. Jestliže Praha vyrobí 100 milionů s celým svým zařízením a dostává-li dnes nabídku z Ervěnic 180 milionů Kw hodin ročně, tedy je viděti, že ta Praha, která již pomaloučku je nucena, vlastně správní rada toho elektrárenského podniku je nucena, odepříti každou jednotlivou žárovku a dělá největší potíže tomu, kdo o tu žárovku žádá, bude přímo z této bídy vysvobozena.

Aby bylo pochopeno, jaký to znamená kolos, uvádím, že vodovod, který je nezbytnou součástí každého podniku, kde se pracuje s parou, že jenom ten vodovod znamená 28 km z Tvržic do Ervěnic, poněvadž se jímá voda pro napájení kotlů a kondensační práce z řeky Ohře a dálkové vedení z Ervěnic do Prahy, tedy vedení elektrické, měří 86 km. Elektrárna, sama bude pracovati o napětí elektrickém 110 tisíc voltů. Do Prahy transponovaný proud bude obnášeti již v Praze samé 100.000 voltů. (Místopředseda Klofáč převzal předsednictví.)

Pánové, kdo si trochu všimne toho technického života, musí nahlédnouti, že tento podnik je jedním jenom z několika málo podniků, tuším že 4 v celé Evropě, prozatím tedy podnik jedinečný, jedinečné inženýrské dílo, nejenom svojí výstavbou, kapacitou, ale také i intensitou práce, kterou bude ervěnická elektrárna vyráběti za tím účelem, aby pokud možno byl dodán silný proud konsumentu samému, to je Praze.

Práce strojní vyrábí firma Kolben a Škodova v Plzni. Rozumí se, že takové jedinečné inženýrské dílo, že takové jedinečné technické dílo, které je pro nás, absolutně neodvážil se ani jediný z obou jmenovaných podniků vyráběti sám, takže Škoda pracuje s Westinghausem, americkou firmou, ne snad, aby odebral od ní agregáty, ale pod jejím odborným vedením a řízením a pod dozorem vlastního inženýra, který je ve Westinghausenu, Škoda pracuje s firmou A. E. G. v Německu.

Řekl jsem, že myšlenka postaviti elektrárnu vznikla z nouze Prahy. Již v r. 1920 bylo jednáno o tom, jenže tehdy pro drahotu materiálií a výstroje strojního při přísném propočítání došlo se k číslici 300 milionů Kč, kterých by bylo k tomuto podniku potřebí. Bylo jednáno dále o něco později a došlo se při přísném vyšetření poměrů k číslici 250 milionů Kč a konečně na sklonku r. 1922, pravím, po restrikci mezd, které obnášely ve strojním průmyslu již 32 % a při restrikci mezd dělnictva, stavebních materiálií a stavebního dělnictva samého, došla se k číslici rozpočtené na potřebu elektrárny 220 milionů Kč. Konstatuji, že dnes, kdy elektrárna již je v hlavní podstatě vybudována a kdy již jsou objednány agregáty, potřeby, všechen elektrotechnický výzbroj, dochází se k závěrečné číslici 187,100.000 Kč. To tedy znamená, že ti, kdož se podjali tohoto úkolu, při přísném finančním vedení dospívají k úspoře 32,900.000 Kč.

Praha spěchala, jak jsem řekl, práce bylo nutno zadávati, zejména strojní zařízení, které vyžaduje ohromného - pro nás aspoň a za našich poměrů - časového rozpětí. Bohužel, když bylo přikročeno ke stavitelským pracím, zjistilo se, že základy nejsou na půdě, která by byla dobře únosnou, a mělo-li se přijíti na únosnou půdu, bylo nutno odstraniti z celého komplexu někde 4, někde 5 - 7 až 8 m hluboko jezerního mořského bahna, což by bylo vyžadovalo nejen dlouhého času, ale také ohromné práce a nákladu, nebo se měla správa rozhodnouti, prozatím stavbu oddáliti. Kdyby se byla rozhodla pro tuto nesnáz technickou stavbu oddáliti, znamenalo by to při zadání ostatních prací, které bylo nutno učiniti, nejméně milion ztráty interkalární za, jeden měsíc. K tomu se ovšem nemohla správní rada rozhodnouti a rozhodla se tedy pro pokračování v pracích. Proto se stalo, co dnes se ve veřejnosti rádo vytýká, že základy nejsou v únosné půdě a že vyžadují určitých technických opatření, v našem případě jehel betonových, na které se teprve kladou základové desky, že vyžádaly si určité plus finanční. Bylo to nezbytí, ke kterému se správní rada musila rozhodnouti, nechtěla-li nechati dojíti k tomu zbytečnému interkaláru jednoho milionu korun měsíčně.

Tím se vysvětluje proč se šlo na "Hedviku", proč bylo nutno jíti k Ohři pro vodu, stavěti 86 km dlouhé vedení napájecí z Ervěnic do Prahy. To vše odůvodňuje důl "Hedvika". Bylo řečeno, co to znamená pro krmení tohoto kolosu uhlím, když tam prach hoří věčně na haldách, otravuje okolí nebohých dělnických a úřednických rodin, které musí dole při "Hedvice" bydliti, zahaluje je sirným zápachem a otravuje je, když dnešní kolos ervěnické elektrárny může polykati tento prach a vykonávati blahodárný účinek na okolí. Oproti Praze to znamená na jednu Kw hodinu spotřebu 1,7 hal., kdežto v pražské elektrárně je potřeba na tutéž Kw hodinu 20 hal. Tedy jestliže Praha na jeden milion Kw hodin musí vydati 20 milionů Kč, pak ervěnická elektrárna v našem případě vydá pauze 1,700.000, nejvýše 2 miliony Kč. Tak jest aspoň preliminováno. Do dvou milionů se jde z opatrnosti.

Praha je největším konsumentem, prozatím snad jediným. Mostecko je jakž takž obstaráno, ale každý ví, že i Mostecko bude potřebovati určitý díl energie vyrobené v Ervěnicích. Ale prozatím je to jen Praha. Praha je také z jedné čtvrtiny majitelem, stát 50 %. Město Praha jako snad skoro jediný konsument anebo jistě nejdůležitější a konečně jako značná opora toho celého vybudování bude patrně žádati, aby její podíl byl pokud možno zvětšen. Doufáme, že i tuto věc v zájmu dobré shody bude možno vyříditi.

Ervěnická elektrárna znamená velkolepý inženýrský podnik, velkolepou inženýrskou práci. My jsme si vědomi toho, že ani ona brzy nebude stačiti. Prozatím snad její kapacita, kterou jsem naznačil, kapacita provisorní, nebude tak značná, nebude konsumenty plně vyčerpána, ale to je jistě jen na krátko. Budeme musiti jistě co možná brzy sáhnouti k vybudování vodních toků, hydrocentrál, vedle těchto kalorických centrál. Máme tu střední tok Vltavy, a obecenstvo velmi často na to poukazuje a má za to, že je to sabotáž, úmyslné zdržování, jestliže se nesahá k vybudování přehrad, které zachycují onu energii, která teče k Pánu Bohu, zadarmo utíká pryč a vícekrát se nevrací. To je pravda, ale, když mluvím s techniky, kteří tomu rozumějí, poněvadž se mnoho let věnují studiu této věci, mají názor poněkud jiný. Budeme-li řešiti na středním toku Vltavy otázku hydrocentrál, myslím ve čtyřech etapách, pak se neubráníme tomu, abychom současně také neřešili otázku vodní dopravy a eventuelně také meliorace v určitém zavodnění. To je ovšem program velice maximální, který celé toto dílo silně zdraží, a následkem toho ten úmor nutným procentem je pak obtížnější. Není proto možno brzy sáhnouti k tomuto projektu. Je třeba přece jen stavěti to, co je snadnější, to jest ervěnickou elektrárnu.