Místopředseda Valoušek: K slovu se přihlásil pan sen. Lisý. Prosím, aby se ujal slova.
Sen. Lisý: Slavný senáte! Ruch meliorační, který byl zastaven válkou, již v prvních letech popřevratových probíral se ze svého ochromení a v poslední době jeho rozvin stává se širokým zejména v Čechách a na Moravě. Na zemědělsko-technické podnikání bylo v r. 1919 po převratu vyplaceno na státním příspěvku z melioračního fondu pouze 2 mil. Kč. Již ke konci r. 1924 bylo vyplaceno přes 23 miliony Kč, tedy potřeba hotových prostředků melioračního fondu rok od roku roste. Od státního převratu do konce roku 1924 bylo státem z melioračního fondu vyplaceno na státních podporách více než 76 milionů Kč. Převzaté závazky bývalé rakousko-uherské vlády a nově povolené podpory z melioračního fondu do konce r. 1924 rozšířily potřebu melioračního fondu do výše 104 miliony Kč. Z toho je tedy jasno, že obnos 15 milionů Kč, který je zajištěn zákonem z r. 1919 pro lety 1919 až 1928 v rozpočtu ministerstva zemědělství ze státních prostředků, naprosto nestačí. Ministerstvo zemědělství nemohlo, by tedy při 15 milionech státního příspěvku v příštích letech nové podpory na meliorace povolovati, ano, nemohlo by ani dostáti závazkům již převzatým. Tedy je nutno státní příspěvek meliorační přiměřeně k potřebě melioračních prací zvýšiti, a myslím, že ani navrhovaný zvýšený státní příspěvek meliorační na 30 milionů Kč nestačí k úplnému uskutečnění programu, který ministerstvo zemědělství s ministerstvem veřejných prací ve věcech vodohospodářských sjednalo. Schválením vládního návrhu na zvýšení příspěvku melioračního umožní se tedy provádění melioračního programu a také docílí se tím určitého hospodářského posílení, zvýšení sklizně a zajištění soběstačnosti v zemědělských produktech a i stát bude míti přímý zisk ve zvýšených příjmech na daních při zvýšené a zlepšené úrodě. Prováděním regulačních a zahrazovacích prací, kterými se čelí vodním záplavám, tedy škodám, ušetří stát na odpisech daňových a také na nouzových podporách, které musí vypláceti jak jednotlivcům, tak obcím a okresům povodněmi a vodními katastrofami postiženým. Tyto škody jsou do velkých milionů, poněvadž v Čechách na př. většina řek je spustlá, záplavy se tam dostavují na ploše až 35.000 ha, z čehož skoro polovinu zaujímá střední Labe. Tyto záplavy postihují ponejvíce malého zemědělce, zejména v horských krajích, kde meliorace a regulace nebyla ještě započata.
Zemědělec, a zejména malý zemědělec, nemůže věnovati všechny náklady s meliorací spojené, zde musí pomoci vedle jiných institucí především sám stát. My čeští socialisté chápeme tuto povinnost k zemědělské výrobě jako k prvovýrobě a v májové řeči náš vůdce, sen. Klofáč praví doslovně: "Socialismus musí se u nás dále starati o to, aby byla uvedena do úplného pořádku výroba. To znamená, aby naše továrny a náš průmysl byl schopen světové soutěže, aby naše pole nám mohla skýtati tolik úrody, abychom byli soběstačni. Dělník má zajisté smysl pro zájmy továrny. Dobře chápeme, že fabrika není fabrikant, že to jsou především dělníci, a dále, že zemědělská výroba a pole není jen sedlák, nýbrž pšenice, žita, brambory. Proto si přejeme, aby rozumně prováděné meliorace rám umožnily, abychom byli soběstačni, abychom za drahé peníze nemusili kupovati za hranicemi." (Výborně!) Soběstačnými nejsme. Vedle Ameriky hlavním dodavatelem naším je Maďarsko. Za rok 1924 dovezli jsme přes 28.000 vagonů obilí a mouky a zaplatili jsme za to přes 570 milionů Kč a mimo to 55 milionů Kč za dobytek. Je to tedy obrovská ztráta na národním hospodářství. Tou ztrátou netrpí jenom zemědělec, mlynářský průmysl, tou ztrátou trpí ještě obyvatelstvo, tedy i také dělník. Naší snahou tedy musí býti co nejvíce vytěžiti z půdy, meliorací probuditi to bohatství, které v půdě dřímá.
Slavný senáte! Nedávno bylo dokazováno v časopisech, kdyby byla na př. provedena jenom částečně v některých okresích, krajích Slovenska a Podkarpatské Rusi meliorace, že bychom docílili značného zmenšení dovozu obilí a mouky. Uvádí se, že zejména bylo by nutno, aby byla meliorována podunajská nížina v rozsahu 320 tisíc ha a rovina ležící. na našem území kolem Tisy v rozloze 230, tisíc ha. Těmito melioracemi docílilo by se zvýšení výnosu asi o 25 tisíc vagonů ročně, tedy skoro tolik, kolik musíme kupovati v Maďaři. Tedy touto meliorací stali bychom se. skoro soběstačnými a zachránili bychom veliký obnos národního jmění.
Zvláštní, pozornost při melioracích je potřebí věnovati t. zv. údolním melioracím. Při údolních melioracích jde převážně o úpravu pozemků lučních, ale také mnohdy jde o role, pastviny a lesy. A je známo, že naše hospodářství luční, nejenom v horských, ale i v rovinných krajinách je vlastně nejslabší stránkou našeho zemědělství. Průměrný výnos luk v Čechách je asi 30 q suché píce po 1 ha. Tedy velmi málo. Řádnou meliorací, hlavně povodněním lze jej snadno zdvojnásobiti, jak to dokazují zkušenosti při melioraci na Úpě a na Metuji.
V programu, kterým odůvodňován je tento zákon, tedy v důvodové zprávě, je vyjmenováno, kterých krajů a kterých řek má se dotýkati meliorace, na kterou má býti zvýšen příspěvek melioracím věnovaný. Postrádám v programu tom zejména. horské toky a jejich přítoky, tedy právě ty vody, které nejvíce škod působí a nejvíce ohrožují majetek a úrodu malého člověka. Vidím tam, že se zejména nevěnuje dostatečná pozornost řece Jizeře, kde by bylo potřebí provésti pronikavé údolní meliorace, poněvadž tam jde o velikou plochu 1.500 ha. Musím připomenouti, že otázka regulace Jizery a přítoků, jak Jizerky, Kamenice, Desné a jiných, není otázkou naší republiky, to je již stará otázka, o které se již celá desetiletí jednalo. Již stará rakouská vláda, její ministerstva veřejných prací a zemská komise pro úpravu řek v Čechách před válkou daly vypracovati plány a rozpočty na provedení regulace zejména Jizery a Jizerky. Válka přerušila tuto činnost. Snad je to omluva, že dnes nevěnuje se těmto řekám dostatečná péče. Tamější lid stále volá, přímo prosí, aby na těchto řekách meliorace a regulace byla provedena, poněvadž stále je ohrožen i při menších přívalech vodních povodní a velikými ztrátami. Připomínám také, že v revolučním Národním shromáždění bylo o této otázce jednáno a bylo přislíbeno, že tato otázka bude rychle řešena. Nedávno v Horní Sytové a ve Víchové byla komise ministerstva zemědělství a uznala potřebu regulovati zejména břehy Jizerky, uznala potřebu poskytnouti každou pomoc, a přál bych si, aby tato potřeba opravdu vtělila, se ve skutek, neboť je to těžký život toho malého zemědělce, tkalce a skláře tam na severu, když často neví v noci, jestli jeho majetek, jeho úroda nebude katastrofou zničena, a neví, zdali holý život v takových katastrofálních chvílích zachrání.
Bude-li provedena řádná meliorace, tedy také se umožní provedení elektrisace horských krajů, o které jedná se již v ministerstvu zemědělství, kde se připravuje návrh zákona na elektrisaci malozemědělců v horských krajích. Elektrisací zase nebude podpořena a podložena meliorace jenom k prospěchu malozemědělců; ale také k prospěchu sklářů, textiláků, tedy všeho horského lidu, i živnostnictva, průmyslu továrního i domáckého. Jestliže jedná se o otázky meliorační a elektrisační, vždycky setkáváme se zde s určitými zemědělskými korporacemi, které v této věci jsou rozhodujícím činitelem a dávají určitá doporučení ministerstvu zemědělství, jedná-li se o udělování subvencí a o jich výši. Je to především Zemědělská rada, která naprosto nevyhovuj e duchu dnešního času. Proto také při této příležitosti voláme po reorganisaci této zemědělské korporace.
Voláme po tom, aby ministerstvo zemědělství co nejdříve předložilo zákon o zemědělských komorách.
Poněvadž známe veliký národohospodářský význam tohoto návrhu zákona o zvýšení příspěvků melioračních podpor, budeme hlasovati pro.
Tím končím.
Místopředseda Valoušek: Přerušuji schůzi na 1/4 hodiny.
Schůze přerušena v 19 hodin 05 minut.
Opětné zahájení schůze v 19 hodin 45 minut.
Předseda (zvoní): Zahajuji opět schůzi. Prosím, aby byla přečtena resoluce pan sen. dr Hellera, Niessnera a soudr.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
"Resoluce sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. k č. t. 2148.
Vzhledem k tomu, že majitelé větších zemědělských usedlostí při vysokých cenách obilí a zavedením cel na potraviny při klesajících cenách ve svých zájmech dostatečně jsou chráněni, vybízí se vláda, aby úvěrů, povolených pro meliorace, používala výhradně na podporu takových držitelů, kteří nevlastní více nežli 5 ha půdy.
Dále se vláda vybízí, aby předložila výkaz o melioračních úvěrech, posud použitých, s uvedením jména a charakteru příjemců, a to do čtyř neděl, jakož aby předložila stejný výkaz o příštím použití každoročně Národnímu shromáždění do konce ledna."
Předseda: Má pan zpravodaj nějaký doslov?
Zpravodaj sen. Hybš: Ano! Slavný senáte! Na přednesené výtky pana sen. dr Hellera nechci odpovídati, poněvadž konečné jeho resumé je, že bude pro zákon hlasovati a že uznávají také sociální demokraté němečtí důležitost tohoto zákona a že pro něj budou hlasovati. Jen bych chtěl upozorniti, že paralela, která byla učiněna mezi meliorací půdy a dělníkem, nebyla případná. Pane sen. dr Hellere, zdá se mi, že trochu kulhá, poněvadž při tomto meliorování nejde o meliorování zemědělce nebo sedláka, nýbrž o meliorování půdy a ta je pro každého. (Sen. dr Heller: Pro koho?) Pro každého, pro vás také. (Sen. dr Heller [německy]: Ale Vy jste to tak odůvodňoval, páne kolego, že to bude všem ku prospěchu! Právě totéž platí také pro dělníky!) Ano, já jsem právě tak pravil.
Ale chci odpověděti jen na jednu obavu. Pan kolega dr Heller ve své řeči totiž pravil, že se obává, že bude činěn rozdíl mezi českým zemědělcem a německým a že by německý zemědělec při této příležitosti přišel jaksi zkrátka. Dovoluji si sděliti panu senátorovi toto: (Sen. dr Kovalik: I slovenští zemědělci, aby ji dostali!) Prosím.
Návrhy na podporu těch melioračních podniků vycházejí ne z vlády, nýbrž z iniciativy zemských výborů. Na př. v Čechách se nemusíte pranic obávati, poněvadž právě referentem v naši zemské správní komisi není žádný Čech. Dříve jím byl pan kolega, Soukup a když se vzdal, je jím nyní pan Kaiser. Co zemský výbor doporučí, to také je směrodatné pro ministerstvo zemědělství.
(Sen. dr Heller [německy]: My vám to uvěříme, přijmete-li naši resoluci a předloží-li to vláda! Pokud se budete zdráhati, nebudeme vám to věřiti! Vy můžete mně dokázati, že nemám pravdu!)
Chci ještě podotknouti, že na př. ve Slezsku veškerá tato zemská správa je v rukou německých. Až na jednoho úředníka jsou tam v té kanceláři všichni úředníci němečtí. (Slyšte!) Není se tedy třeba snad dále obávati. (Sen. dr Heller [německy]: Ale rozhoduje přece ministerstvo zemědělství!) Ne, pane doktore! Když do zemské správní komise přijde žádost, ta nejprve přezkouší ten návrh a teprve, když ona ten návrh schválí a povolí svou podporu od 15 do 35 %, pak teprve přichází ministerstvo a dává subvenci svou. (Sen. dr Heller: A kdo rozhoduje?) Zemský výbor o tom rozhoduje a podle toho, co dá zemský výbor, dá také ministerstvo zemědělství.
Pokud se týče resoluce, má tato dva oddíly. V prvním se navrhuje:
"Vzhledem k tomu, že majitelé větších zemědělských usedlostí při vysokých cenách obilí a zavedením cel na potraviny při klesajících cenách ve svých zájmech dostatečně jsou chráněni, vybízí se vláda, aby úvěrů povolených pro meliorace, používala výhradně na podporu. takových držitelů,kteří nevlastní více než 5 ha půdy."
K tomu si dovoluji, pane doktore, sděliti toto: Z fondu melioračního podporují se podniky meliorační větší, nikoliv jednotlivců, prosím. Obyčejně spojena jsou tato meliorační podnikání také zároveň s regulacemi vodních toků, ať si již jde při odvodnění o získání odpadu vod neb u zavodnění o získání a odběr vody pro zavodňování potřebné. Tyto větší podniky musí se vztahovati z důvodu účelnosti na celé území přilehlé bez ohledu na majitele pozemků, poněvadž při tom jde jen o účelné a úsporné provedení stavby. U velikých regulací a hrazení bystřin, při nichž stavebníkem bývají obce, okresy nebo země, případně župy, není už z toho důvodu možno rozlišovati majitele pozemků, poněvadž jde současně o zájmy veřejné, jako je odvrácení škod povodní způsobených.
Na plošné meliorace vlastně nedostávali ani dříve a také ani dnes nedostávají velkostatky z melioračního fondu žádného příspěvku.
Při své řeči řekl jsem také, mnoho-li obnáší dnes náklad na tyto meliorace. Dnes náklad na meliorace na 1 ha obnáší nejméně 4000 Kč až také 8000 Kč. Prosím, na ten náklad dostane obyčejně v nejlepším případě ten stavebník, to je to družstvo, 50 %. 50 % musí dáti každý ten zájemník sám. (Sen. dr Heller [německy]: To přece není jen jednotlivec!) Račte si teď povážiti, kdyby to bylo rozlišováno, že by ten 5hektarový dostal, ale už ten 6hektarový nebo 7hektarový nedostal a musil by dáti sám na každý ten hektar polovici, tedy 4000, případně 3000, nikdo nebude s to to podniknouti. Proto tu musí někdo býti, který by to také podporoval.
Račte povážiti, pane doktore, kdyby to bylo takto rozlišováno, že není možno, aby se někde vůbec nějaká meliorace buď samotná anebo spojená s regulací toku provedla, poněvadž, kdyby tam zasáhl někde pruh toho, který má 6 ha, už by se nemeliorovalo, poněvadž on by na to nepřistoupil. To skutečně není možné. Myslím, že při tom prvním oddílu o těch 5 ha pánům jde o to, aby zde nebyly podporovány velkostatky. Říkám ještě jednou, že nejsou a nebyly nikde podporovány a také podporovány dodnes nejsou velkostatky z tohoto melioračního fondu. Z tohoto melioračního fondu nejsou ani jednotlivci podporováni.
Pokud se týče toho druhého odstavce:
"Dále se vláda vybízí, aby předložila výkaz o melioračních úvěrech, posud použitých, s uvedením jména a charakteru příjemců, a to do 4 neděl, jakož aby předložila stejný výkaz o příštím použití každoročně Národnímu shromáždění do konce ledna."
Dovoluji si sděliti toto: Povolování příspěvků ze státního melioračního fondy děje se v každém případě při každém tom podniku k návrhu dotčeného zemského správního výboru, resp. zemské správní komise a podle příspěvku zemského jimi povoleného ve smyslu ustanovení melioračního zákona z roku 1909 a vždy po dohodě s ministerstvem financí uděluje subvence pak stát. O udělení každého příspěvku ze státního melioračního fondu, který se poskytuje ,jen vodním družstvům a obcím, neb u větších podniků okresům nebo zemím, uzavírána je se stavebníkem úmluva, jejíž hlavní obsah s udáním výše příspěvku státního, zemského i toho zájemníka jest uveřejňován ve Sbírce zákonů a nařízení. Správu tohoto melioračního fondu obstarává ministerstvo zemědělství v dohodě s ministerstvem financí a roční uzávěrka hospodaření fondem předkládána je nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu a tím také Národnímu shromáždění. (Sen. dr Heller [německy]: Ale jména tam nejsou!) Je tam všechno. Prosím, pane doktore, prohlašuji ještě, že z tohoto melioračního fondu nejsou, nebyli a nebudou jednotlivci podporováni, jen právě tato družstva.
Z tohoto důvodu se koalované strany usnesly na tom, že po tomto vysvětlení stává se tato resoluce bezpředmětnou, poněvadž v tomto prohlášení jistě obsaženo to, co si pan dr Heller přál.
Navrhuji zamítnutí této resoluce.
Předseda (zvoní): Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)
Konstatuji, že senát je schopen se usnášeti.
O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.
Jsou námitky? (Nebyly.)
Nejsou. Budeme tudíž tak postupovati.
Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak je vyznačena ve zprávě výborové tisk 2148, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formuli přijímá se podle znění zprávy výborové tisk 2148 ve čtení prvém.
Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.
Táži se pana zpravodaje, má-li nějaké tekstové změny?
Zpravodaj sen. Hybš: V čl. II., v poslední řádce, místo "ukládá se ministru", má státi "ukládá se ministrům" zemědělství a financí.
Předseda: Kdo souhlasí s uvedenou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla právě přijata ve čtení prvém i s opravou panem zpravodajem navrženou, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí i s opravou panem zpravodajem navrženou přijímá se v naznačeném znění také ve čtení druhém.
Nyní budeme hlasovati o resoluci.
Prosím, kdo souhlasí s navrženou resolucí pana sen. dr Hellera a soudr.?
To je menšina. Resoluce se zamítá.
Dalším odstavcem denního pořadu je:
3. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského trestního soudu v Praze za udělení souhlasu k trestnímu stíhání sen. Svěceného pro přečin §u 24 zákona o tisku (čás. 11.545/25 předs.). Tisk 2145.
Zpravodajem je pan sen. Lukeš.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Zemský trestní soud v Praze žádá o vydání syn. Svěceného pro přečin §u 24 tiskového zákona ze 17. prosince 1862, čís. 6 ř. z. z r. 1863, kterýžto delikt prý spáchal tím, že jako zástupce firmy "Ústřední dělnické knihkupectví v Praze" zaslal do Českých Velenic knihu od R. Demortea "Zpověď devíti", jejíž rozšiřování bylo nálezem zemského trestního soudu jako tiskového soudu v Praze ze dne 24. března 1924 zakázáno.
Tato zakázaná kniha byla dne 10. února 1925, tedy po publikování zákazu v nádražní budově v Českých. Velenicích vyložena. Tento skutek mohl by objektivně i subjektivně zakládati skutkovou podstatu zmíněného přečinu. Avšak vzhledem k tomu, že vina sen. Svěceného je minimální, a to ještě více méně povahy technické, když se jedná o velikou knihkupeckou firmu, jejíž detaily do podrobnosti nemůže representant firmy sledovati, kde vlastně odpovědnost v takových věcech přechází na početný personál, který obstarává expedici knih a časopisů, byl imunitní výbor toho mínění, že za těchto okolností nelze pro výše zmíněný delikt imunitu sen. Svěceného rušiti a jemu vykonávání funkce senátorské ztížiti.
Proto navrhuje imunitní výbor slavnému senátu, aby svůj souhlas k trestnímu stíhání sen. Svěceného pro výše mnou uvedený delikt odepřel.
Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem výboru imunitního, aby souhlas k trestnímu stíhání sen. Svěceného dán nebyl, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního, aby souhlas k trestnímu stíhání dán nebyl, se přijímá.
Přikročíme k dalšímu odstavci denního pořadu, jímž je:
4. Zpráva imunitního výboru o žádosti zemského trestního soudu v Praze za udělení souhlasu k trestnímu stíhání sen. Šachla pro přečin proti bezpečnosti cti (čís. 11.514/25 předs.). Tisk 2146.
Zpravodajem je pan sen. Lukeš.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Zemský trestní soud v Praze žádá za udělení souhlasu k trestnímu stíhání sen. Šachla pro přečin proti bezpečnosti cti pro to, že jako předseda Sdružení československých katolických zemědělců pro království České v Praze, jež vydává "Občanské Noviny", připustil v čísle 188 periodického časopisu "Občanské Noviny" ze dne 19. srpna 1924 uveřejnění článku pod nadpisem "Neuvěřitelný případ" tohoto znění, jak je blíže ve zprávě imunitního výboru číslo tisku 2146 uvedeno. Důvod k tomuto novinářskému útoku asi zaviněn byl tím, že Městská spořitelna v Moravských Budějovicích nechtěla po delší dobu vyplatiti vklad, který jistý občan jménem Čurda, dříve bydlící ve Vídni, před válkou a snad i během války u spořitelny v Moravských Budějovicích si uložil.
Pokud je mi známo, byly tyto vklady občanů, kteří bydlili v cizích státech, i když je přihlásili u československého konsulátu, vázány a nesměly býti vyplaceny, a teprve nyní předložen byl Národnímu shromáždění vládní návrh, kterým úmluva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o úpravě závazků v rakouskouherských korunách, podepsanou v Praze 18. června 1924, byla předložena. Tedy snad z toho důvodu, že dosud tato otázka nebyla vyřešena mezistátně, mezi republikou naší a rakouskou, se stalo, že Městská spořitelna moravsko-budějovická obnos ten nevyplatila, a tím byla podezřívána, že obnos ten chce vyplatiti v rakouských korunách.
Pochopuji, že representanti Městské spořitelny v Moravských Budějovicích cítí se obsahem tohoto článku, o kterém se zmiňuji, na své cti dotčeni, zejména tím, že je tam uvedeno, když by jiné peněžní ústavy chtěly jako moravsko-budějovická spořitelna vypláceti před válkou uložené vklady v rakouských korunách, že by rázem polovina vkladatelů v československé republice byla okradena a ožebračena, a že přes to, že jmenovaná spořitelna je přepokroková, je na tolik rakušácká, že chce vklady vypláceti v rakouských korunách.
Jistě je obsah článku povahy urážlivé a zakládal by skutkovou podstatu přečinu urážky na cti. Imunitní výbor uvážil, že representanti Městské spořitelny mohou dosíci i morální i materielní satisfakce tím, že mohou v prvé řadě, je-li znám autor, žalovati tohoto, není-li znám, že mohou domáhati se satisfakce po odpovědném redaktoru, který jaksi v prvé řadě za obsah časopisu odpovídá, a že též v druhé řadě mohou dosíci, abych tak řekl, materielního odškodnění po vydavateli tím, že jednak je povinen vydavatel opravu, po případě výrok soudní zdarma uveřejniti, resp. dáti též povinné odškodnění. Vzhledem k tomu, že representanti spořitelny v Moravských Budějovicích mohou docíliti jiným způsobem jak morální, tak i materielní satisfakce, dále vzhledem k tomu, že jde skutečně o jakési formální minimální zavinění kolegy sen. Šachla, neboť tento, abych tak řekl, není osobně zúčastněn ve vydavatelstvu časopisu, nýbrž je pouze předsedou družstva, které je vydavatelem, ani v Praze nebydlí, nýbrž má řádné, trvalé bydliště mimo Prahu a nemůže se tedy osobně zúčastniti v nakladatelství, přišel imunitní výbor k tomu názoru, že nemůže pro tento delikt imunitu sen. Šachla rušiti a tím vykonávání jeho povinností senátorských ztížiti.
Z toho důvodu navrhuje imunitní výbor slavnému senátu, aby žádosti trestního soudu v Praze o vydání sen. Šachla, nevyhověl.
Předseda: Nikdo není ke slovu přihlášen. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru, aby nebyl dán souhlas k trestnímu stíhání sen. Šachla, nechť zvedne ruku. (Děje. se.)
To je většina. Návrh výboru imunitního, aby souhlas k trestnímu stíhání sen. Šachla dán nebyl, se schvaluje.
Sděluji, že do výboru rozpočtového na místo sen. dr Horáčka nastupuje sen. Hrejsa.
Do výboru sociálně-politického na místo sen. dr Krouského nastupuje sen. Pánek.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro tento týden sen. dr. Schmidtovi a inž. Klimkovi.
Navrhuji, aby se příští schůze konala zítra, t. j. v úterý dne 9. června 1925 o 11. hodině s tímto.
denním pořadem:
1. Zpráva I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2150) k vládnímu návrhu zákona o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří. Tisk 2153.
2. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 2137) o letectví. Tisk 2149.
Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.
Končím schůzi.
Konec schůze ve 20 hodin 10 minut.