To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 1. §u 145 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby zbytek §u 145, jakož i §§ 146 až 148 odst. 1. zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. a 3. §u 148 zněly podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 2. a 3. §u 148 zněly podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby odst. 4. §u 148 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí, aby § 149 zněl podle návrhu sen. Jarolima a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Zamítá se.
Kdo souhlasí, aby § 149 zněl podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.) To je většina. Přijímá se.
Kdo souhlasí s nadpisem zákona, nadpisy jednotlivých částí, jednotlivých oddílů, jednotlivých paragrafů a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona, nadpis, nadpisy jednotlivých částí, jednotlivých oddílů i paragrafů a úvodní formule přijímají se podle zprávy výborové souhlasně s usnesením poslanecké sněmovny otištěném v tisku 2150 ve čtení prvém.
Dalším bodem je:
2. Zpráva I. výboru ústavně-právního, II. výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 2137) o letectví. Tisk 2149.
Zpravodajem výboru ústavně-právního je pan sen. dr Procházka.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Letectví, jako moderní prostředek dopravní upraveno je v republice Československé dosud jen sporými administrativními nařízeními rázu ponejvíce jen živnostenského a policejního, jakož i povahy jen prozatímní. (Místopředseda dr Soukup převzal předsednictví.)
Nutnost uspořádati letectví zákonem nastala však, když mezinárodní úmluva o úpravě letectví uzavřená v Paříži 13. října r. 1919 nabyla působnosti pro Československou republiku, a to dne 1. ledna 1924.
Konvence tato zvaná pařížská, jak je uvedeno v jejím úvodu, byla uzavřena se zřetelem k pokroku letectví a k všeobecnému zájmu na společném jeho upravení. Stanoví určité zásady a pravidla vhodná k zabránění sporů a směruje k podpoře rozvoje mezinárodní letecké dopravy k účelům mírumilovným. Ustanovení této konvence, k níž náš stát přistoupil dne 21. září 1923, nutno proto uzákoniti i v republice Československé. Zároveň však nutno zákonem uspořádati i ony právní poměry k letectví, které konvencí nejsou upraveny, nýbrž ponechány samostatnému vyřešení v jednotlivých státech. Osnova vládní vyhovuje těmto požadavkům, bere za základ zásady pařížské konvence, má však též zřetel k dosavadním předpisům o letectví, jakož i analogickým normám právním, a stanoví zákonná pravidla odpovídající nové materii zákonné. Podle osnovy náleží československému státu výlučná svrchovanost nad vzduchovým prostorem nad jeho státním územím a důsledkem této svrchovanosti je podrobeno veškeré letectví v československém státě ustanovením zákona. Používání vzduchového prostoru letadly je ovšem regulováno podle osnovy zákona. Tak létání nad určitými územními úseky může býti zcela nebo z části vyloučeno nebo omezeno - tak zvané zakázané pásmo.
Dále stanoví se určitý bod, mezi kterým jedině smí býti hranice státu přeletována, vyjímajíc případy nutné. To jsou tedy důvody, které jsou nutný pro bezpečnost státu, jakož i z důvodů celních a policejních, pasových. Rovněž stanoví se zákonem, že vyjma při vzletu a přistání musí býti aspoň jako dolní hranice letu zachována taková výška nad plochou, přes níž letí, aby se bezprostředním působením letu neztěžovalo pokojné užívání pozemků, budov a ostatních předmětů na ploše, přes kterou se letí a jejím okolím.
My jsme ve výboru původní návrh, který stanovil, aby toto neztěžování nebylo značné, změnili tím, že jsme stanovili objektivní měřítko, tedy vůbec neztěžování, a vyloučili to subjektivní měřítko tím slovem "značně". Při zachovávání této hranice ovšem nesmí let nad pozemky, budovami a jinými předměty vlastníkem nebo jinak oprávněným býti zakázán. Nevidím v tom zásah do vlastnického práva vlastníkova na prostor vzduchový, který se kolmo vztyčuje nad jeho nemovitostí. Vždyť máme již různá jiná zařízení, která prochází vzduchovou prostorou nad majetkem nemovitým, aniž by nějakým způsobem omezovala právo vlastnictví. Je to přirozeno, že zejména při letectví nemohlo býti schváleno něco takového, čím by ten rychlý let, ta nutnost, aby zde byla dopřána letu určitá volnost, byla nějakým způsobem omezována.
Co do podrobnosti provedení těchto zásad budou vládním nařízením vydány předpisy o tom, jak je se zachovati při létání zvláště, aby bylo zamezeno srážkám a nehodám letadla ve vzduchu a poškození lidí i věcí při létání, při vzletu a přistání, jakož i předpisy o užívání signálu, tedy takový letecký řád.
Osnova zákona definuje též pojem letadla a stanoví, že za letadla ve smyslu tohoto zákona považují se upoutaná i volná, balony, motory, draky, řiditelná letadla a letadla v užším slova smyslu, jako eroplány, hydroplány, helikoptéry atd. Plachtová letadla nejsou výslovně pojata do ustanovení zákona, avšak zajisté lze vztahovati předpisy zákona na plachtová letadla, která ovšem podle výroků odborníků u nás podle povahy půdy vůbec nebudou použivatelna. Československými letadly ve smyslu tohoto zákona jsou pak letadla československé státní příslušnosti, národnosti, a tuto československou státní příslušnost mají zejména československá letadla vojenská, a pak letadla psaná - immatrikulovaná - v československém rejstříku leteckém. Držení československého letadla je zpravidla podmíněno schválením ministerstva veřejných prací, které vydá legitimaci, opravňující k držení letadla v dohodě s ministerstvem národní obrany a případně - z celních důvodů - s ministerstvem financí.
Každé československé letadlo musí míti domovský přístav. Vzhledem na velkou míru nebezpečí, jež používání letadla k letu s sebou přináší, obsahuje zákon různá bezpečnostní opatření. Tak se stanoví, že letadla smí býti používáno k letu mimo letiště teprve, když bylo zapsáno do rejstříku. K zápisu do rejstříku je pak potřebí kromě dokladu o oprávnění k držení letadla ještě průkazu o tom, že letadlo bylo zkoušeno a uznáno způsobilým k létání. Letadla do rejstříku zapsaná je nutno udržovati v řádném stavu a podrobovati dotčeným zkouškám. Při každé změně konstrukce strojních nebo bezpečnostních zařízení musí býti letadlo zkoušeno a o zkoušení tomto musí býti vydán nález. Zjistí-li se, že letadlo zapsané v rejstříku nevyhovuje požadavkům dopravní bezpečnosti, nesmí jej býti používáno. To jsou tedy bezpečnostní opatření, která jsou nutná a jejichž přísnost je právě odůvodněna nebezpečnou povahou letectví.
Za tmy, mlhy a podobně musí býti letadlo předepsaným způsobem osvětleno. Při každém letu kromě toho musí býti letadlo opatřeno přístroji, nutnými pro bezpečnost létání. Zákon obsahuje ještě jiná různá opatření povahy bezpečnostní, která jsou rázu více méně podřízenějšího.
Též ohledně osob, které letadlo řídí a při provádění letectví samého jsou zaměstnány, byly stanoveny požadavky, jimiž má býti zaručena bezpečnost letectví. Osoby ty musí míti určitou kvalifikaci, musí býti spolehlivými tělesně a duševně schopny a musí podati důkaz o odborné způsobilosti k řízení letadla dotčené kategorie, případně musí složiti předepsané zkoušky velitelské nebo pilotské, načež pak obdrží diplom.
Co se týká provozování letectví samého, rozeznává zákon podniky letecké a letecké provozovny. K živnostenskému provozování podniků, které slouží letectví a nejsou provozovány státem a státními ústavy, jest pak potřebí koncese. Majitele koncese jsou povinni podniky, zařízení i provoz vypraviti tak, aby odpovídaly svému účelu a udržovati je podle předpisů, té které doby platných, ve stavu způsobilém k užívání. Ke zřízení leteckých provozoven, to je letiště a jiných zařízení, sloužících potřebám leteckým, je potřebí úředního povolení ministerstva veřejných prací. Povolení to udělí se teprve po úředním zkoumání, předepsaném řízení a případném místním šetření. Pro zřízení, rozšíření, vybudování a provoz letišť, leteckých přístavů, míst pro přistání a vzlety a signálových zařízení může býti žádáno i za vyvlastnění, ovšem v míře nevyhnutelně nutné a proti náhradě. V tom smyslu obsahuje zákon podrobné předpisy a stanoví také, že politický úřad II. stolice stanoví předmět a rozsah vyvlastnění vydáním vyvlastňovacího nálezu, v němž je stanoviti zároveň výši odškodného. Vychází tudíž z tohoto ustanovení jasně, že toto vyvlastnění může býti jen za náhradu, což odpovídá ovšem ustanovení naší ústavy.
Podle osnovy zákona zřizuje se též československý letecký rejstřík, který se vede v ministerstvu veřejných prací a zahrnuje rejstřík letadel, letců, podniků a leteckých provozoven.
Osnova zákona jedná dále o náhradě škody a stanoví, že byly-li provozem letadla poškozeny nebo usmrceny osoby, nebo poškozeny věci, jsou zpravidla povinni nahraditi škodu držitel a letec, odpovědný za řízení letadla, a není-li tu takového držitele, vlastník a případně všichni, kdo s letadlem nakládali.
Osnova zákona obsahuje bližší ustanovení ohledně náhrady škody a měla za vzor zde právě náš zákon o ručení škody při automobilech. Zejména se zde normuje, že ten, kdo odpovídá za škodu, je zproštěn povinnosti náhrady, prokáže-li, že událost, kterou škoda vzešla, byla způsobena vinou poškozeného samého, nebo vinou třetí osoby. Původní osnova navrhovala též, aby byl dotčený zproštěn náhradní škody i v případě t. zv. "vis major", tedy události, které nebylo možno zabrániti. My jsme však pravili, že vzhledem na povahu letectví a velké nebezpečí tím spojené nutno vyloučiti ty případy, kde se poškození stalo z důvodu té t. zv. "vis major", a to proto, že může se státi, že skutečně nastane taková příhoda, kde by se mohl dotčený odvolávati, že nemohl tomu nikterak zabrániti. Ovšem, jak by přišel na druhé straně ten poškozený k tomu, kdyby z takového důvodu nemohl se hojiti proti vlastníku nebo držiteli letadla, resp. osobám, které jsou za poškození odpovědny? Proto jsme vyloučili "vis major" a podotýkám, že to je v našem právnictví první případ, že "vis major" neomlouvá při nastalé škodě. Řekli jsme však, že v tom případě, kdy škoda byla způsobena pouze z části vinou poškozeného nebo vinou třetí osoby, že za tyto případy ten, kdo letadlo drží, neodpovídá za škodu. Držitelům letadel je zpravidla prokázati, že k zajištění nároků třetích osob na náhradu škody podle tohoto zákona jsou buď pojištěni proti škodám, vzniklým při provozu letadla, aneb že složili jistotu. Tedy v tomto směru také ti postižení dostávají výhodu, že mohou se hojiti pak na ten způsob, že obdrží náhradu buď z pojištění nebo z té jistoty složené.
Cizozemská letadla jsou též podrobena ustanovením zákona, ovšem za šetření pravidel, stanovených mezinárodními smlouvami. Osnova zákona obsahuje též ustanovení závěrečná, z nichž zejména nutno vyzvednouti povinnost, aby osoby, zaměstnané při letadlech a zařízeních, sloužících letectví, byly pojištěny proti úrazům. Tím se mají tyto osoby zabezpečiti v případě úrazu.
Další ustanovení obsahuje též osnova zákona v tom směru, že se praví, že všeobecné trestní zákony a řády, vztahující se k železnicím a jich zaměstnancům platí rovněž o letadlech a zařízeních sloužících letectví a jejich zřízencích. Tedy ustanovení všeobecných trestních zákonů a řádů vztahujících se k železnicím a jich zaměstnancům platí rovněž o letadlech, což bude míti též za následek, že jednak požívají jak osoby, tak letadla zvýšené zákonné ochrany proti poškozování, proti útoku atd. a též ovšem na druhé straně co se týče osob, že také osoby, které jsou zaměstnané při letectví, podrobují se přísnějším ustanovením zákona trestního, aby bylo co možná zamezeno neštěstím a škodám.
Osnova zákona obsahuje těž ustanovení na přestupky zákona a pravidla o prostředcích opravných. Zákon sám nabude účinnosti počátkem 4. kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Podotýkám, že v §u 55 osnovy, odstavec 2. a 3. byla předsevzata výbory ústavně-právním a technicko-dopravním stylistická úprava v tom smyslu, že místo slov "předpisy tohoto zákona" pojata do zákona slova "ustanovení tohoto zákona", čímž správně byl vyjádřen pojem této zákonné značky.
Tím také vysvětlen obsah dodatku ústavně-právního výboru ke zprávě ze dne 2. června 1925, v němž cituji § 55 odst. 2., jak právě ohledně toho odstavce 2. se usnesl výbor technicko-dopravní, což vynecháno ve zprávě výboru tohoto vzhledem na všeobecné znění ohledně stylistické úpravy tohoto paragrafu, obsažené ve zprávě výboru ústavně-právního ze dne 2. června 1925.
Osnova je velmi důležitá a vyžaduje vzhledem k tomu, že jedná se o to, aby mezinárodní doprava šla Čechy a aby byla i zde zařízení, která jsou nutná pro letectví, aby zákon tento byl co nejdříve Národním shromážděním přijat. Zákon o sobě má ovšem různá ustanovení, která se zakládají, jak jsem již dříve uvedl, na konvenci pařížské, má také různá ustanovení, která jsou právě velikými novotami, jejichž dosah bude teprve určen praktickým výkonem. Posud málo států má upraveno letectví zákonem a naše republika je proto jediným z prvních, řekl bych států, které obsáhlým zákonem tuto moderní důležitou materií zákonně upravují.
Výbor ústavně-právní navrhuje senátu, aby za svoje usnesení přijal osnovu zákona tak, jak byla změněna a doplněna výbory ústavně-právním a technicko-dopravním, a prosím proto vážený senát, aby svoje usnesení podle toho učinil. (Souhlas.)
Místopředseda dr Soukup: Za výbor technicko-dopravní je zpravodajem pan sen. Horák. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Horák: Slavný senáte! po obšírném výkladu pana zpravodaje výboru ústavně-právního zbývá mi pouze přednésti usnesení výboru technicko-dopravního, jak se na tomto návrhu zákona usnesl.
Náš československý stát přistoupil na mezinárodní konvenci o letectví, konané dne 13, října 1919 v Paříži, na usnesené tam závazky o letectví, jež jsou již platny pro naší republiku od 1. ledna 1924. Důsledkem uvedeného smluvního závazku a vzhledem na bezpečnost státu, osob a majetku předkládá vláda republiky Československé návrh zákona o letectví, kterým se zabezpečuje svrchovanost státu nad územím naší republiky, zavádí se povinnost zápisu všech letadel do československého rejstříku leteckého a zavádějí se též povinné zkoušky způsobilosti všech letců a průkazy způsobilosti letecké.
Navržený zákon podrobuje státní kontrole stavbu letadel a jich upotřebení. Podmiňuje úřednímu schválení stavby přístavů, způsob provozu a sazby dopravní. Navržený zákon též zajišťuje ochranu osob a majetku před následky poruch letadel neb neopatrnosti letců a zavádí povinné pojištění všech osob při letectví zaměstnaných. V návrhu tohoto zákona je vůbec pamatováno na všechno, co by podle dosavadních zkušeností mohlo býti na újmu bezpečnosti státu a jeho obyvatelů.
Rozvoj letectví jak v naší republice, tak i v zahraničí nezbytně vyžaduje zákonné úpravy vzdušných cest a leteckého provozu, jak naše vláda svým návrhem zákona o letectví upravuje.
Výbor technicko-dopravní pojednal o tomto vládním návrhu ve své schůzi dne 8. června 1925 a usnesl se doporučiti slavnému senátu, aby schválil osnovu zákona ve znění přijatém výborem ústavně-právním s dalšími dvěma dodatky v §u 10, odst. 6. a v §u 12, odst. 3. toho smyslu, že poplatky, které budou vybírány za zkoušky a vydání s tím spojená, musí býti úměrny těmto vydáním a nesmějí přesahovati výši nákladů takto povstávajících.
Oba dodatky byly nutny s hlediska ústavního zákona, aby výkonné moci vládní byla stanovena zákonem mez pro výši poplatků.
Dále usnesl se technicko-dopravní výbor na této resoluci:
"Vláda se vyzývá, aby působila všemožně, by mezinárodními smlouvami bylo zamezeno užívání vojenských letadel proti nekombatantům a proti zařízením, která nejsou určena pro válečnou akci."
Výbor technicko-dopravní navrhuje slavnému senátu, aby takto změněnou a doplněnou osnovu zákona přijal za svoje usnesení.
Místopředseda dr Soukup: Jednání je ukončeno. Budeme hlasovati.
O osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou. Jsou námitky? (Námitky nebyly.)
Námitek není. Budeme tedy tímto způsobem hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i s úvodní formulí podle znění vyznačeného ve zprávě výborové tisk 2149 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím se osnova zákona, jeho nadpis, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formule přijímají podle zprávy výborové ve čtení prvém.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Mezi schůzí bylo tiskem rozdáno:
Tisk 2156. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem (tisk 2147).
Místopředseda dr Soukup: Sděluji, že do výboru rozpočtového na místo sen. Hrejsy nastupuje opětně sen. dr Horáček.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. dr Ledeburovi-Wichelnovi.
Navrhuji, aby se příští schůze korala zítra t. j. ve středu dne 10. června 1925 o 11. hodině s tímto
denním pořadem:
1. Návrh, aby podle §u 55 jedn. řádu senátu jednáním zkráceným projednána byla zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 2147) o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem. Tisk 2156.
2. Zpráva I. výboru technicko-dopravního, II. výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 2147) o nabytí akcií Košicko-Bohumínské dráhy československým státem. Tisk 2156.
3. Druhé čtení zprávy I. výboru sociálně-politického, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2150) k vládnímu návrhu zákona o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří. Tisk 2153.
4. Druhé čtení zprávy I. výboru ústavně-právního, II. výboru technicko-dopravního k vládnímu návrhu zákona (tisk 2137) o letectví. Tisk 2149.
Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.)
Námitek není. Návrh se schvaluje.
Končím schůzi.
Konec schůze v 18 hodin 15 minut.