Schůze zahájena v 15 hodin 45 minut.
Přítomni:
Předseda: Donát.
Místopředsedové: dr Franta, Klofáč, Niessner, dr Soukup, Valoušek.
Zapisovatelé: dr Reyl, dr Vlček.
117 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: dr Dolanský, dr Winter; za ministerstvo spravedlnosti odborový přednosta dr Vlasák a min. rada dr Plocar, za ministerstvo sociální, péče min. rada dr Brablec.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič; jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Bodnarovi, na 7 dní sen. dr Naeglemu, pro dnešní a zítřejší schůzi sen. Matuščákovi.
Navrhuji, aby byla udělena dovolená do 24. října t. r. sen. dr Brabcovi.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj je přijat.
Předsednictvo senátu došly přípisy vlády, a to: č. j. 4461/S m. r. ze dne 20. července 1925, týkající se demise ministra železnic Jiřího Stříbrného, a č. j. 5455/1075/S m. r. ze dne 4. září 1925 stran volby náměstka předsedy vlády.
Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného, aby uvedené přípisy přečetl.
Zapisovatel sen. Svěcený (čte):
"Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze. President republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 20. července 1925 opětovné žádosti ministra železnic Jiřího Stříbrného za zproštění úřadu ministra železnic a pověřil řízením ministerstva železnic ministra pro zásobování lidu dr Emila Frankeho. O tom kladu si za čest učiniti sdělení. Předseda vlády: Švehla v. r.
Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze. Vláda republiky Československé zvolila ve schůzi konané dne 4. září 1925 podle ustanovení §u, 71 ústavní listiny náměstkem předsedy vlády pana ministra sociální péče dr Lva Wintera. Předseda vlády: Švehla v. r."
Předseda: Páni sen. dr Ledebur, dr Spiegel a spol. učinili dne 2. července h1925 ke mně dotaz o tom, že vláda trvale neodpovídá na interpelace, podané jimi dne 25. ledna 1922, 13. července 1922 a 26. dubna 1924, stran vyjednávání mezi vládou a Standard Oil Company o přenechání petrolejového monopolu jmenované společnosti.
Páni dotazovatelé táží se, bdělo-li předsednictvo nad zachováním lhůty pro odpověď, jak zamýšlí v budoucnosti uplatniti právo interpelantů na zodpovědění jejich dotazů a co zamýšlí učiniti k hájení důstojnosti senátu v tomto směru.
K dotazu tomu odpovídám takto:
První interpelace ze dne 25. ledna 1922 přestala následkem přerušení senátních prací v roce 1922 býti předmětem jednání senátu.
Na interpelace ze dne 13. července 1922 a 26. dubna 1924 podala vláda dne 13. září 1925 odpověď, která bude v nejbližší době tiskem rozdána.
Nad zachováním lhůty pro odpověď bdělo předsednictvo tím způsobem, že senátní kancelář po uplynutí lhůty stanovené §em 67 jedn. řádu podání odpovědí na interpelace opětovně upomínala.
Předsednictvo bude i budoucně dbáti toho, aby lhůty k podání odpovědí na interpelace byly zachovávány.
Tiskem rozdáno:
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tisk 2183. Naléhavá interpelace sen. Niessnera a soudr. na veškerou vládu stran odjezdu nuncia Marmaggiho.
Tisk 2185. Súrna interpellácia sen. dr Kovalika, Klimku, Dúrčanského, Barinku, Wallú, dr Mudroňa a spol. na vládu v záležitosti odcestovania pána nunciusa Marmaggiho.
Tisk 2187. Naléhavá interpelace sen. dr Mayra-Hartinga, dr Hilgenreinera, dr Koperraczkyho, dr Ledebura-Wichelna, dr Vettera-Lilie a soudr. na p. ministerského předsedu jako zodpovědného zástupce veškeré vlády stran oslavy Husovy.
Tisk 2190-2190/7. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Knesche a soudr. stran nedostatečného přikazování obecních a okresních přirážek (tisk 2065/2).
Tisk 2190/1. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Knesche a soudr. stran vyměřování daně z příjmu na leta 1920 až 1923 u rolníků (tisk 2065/6).
Tisk 2190/2. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. Trčky, Kotrby, Thoře a druhů stran výzvy, uveřejněné v časopisu "Družstevník" (tisk 2110/2).
Tisk 2190/3. Odpověď ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci sen. dr Herzigové, dr Naegleho a soudr. o znovuzahájení zvláštních kursů pro sestry sociální péče na německé škole pro ošetřování nemocných v Praze (tisk 2110/4).
Tisk 2190/4. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Mayra-Hartinga a soudr. stran náhrady jízdného státním zaměstnancům, kteří bydlí venku (tisk 2110/6).
Tisk 2190/5. Odpověď vlády republiky Československé na interpelaci sen. Hartla, dr Herzigové a soudr. ze dne 2. července1924 o pensijních nárocích zaměstnanců, kteří podléhají pensijnímu pojištění a kteří přešli z Rakouska do Československa (tisk 1957/3).
Tisk 2190/6. Odpověď ministra financí a ministra zemědělství na interpelaci sen. Knesche a soudr. stran klasifikace půdy v obcích Horních Vernéřovicích a Dolních Vernéřovicích (tisk 2065/1).
Tisk 2190/7. Odpověď ministra financí na interpelaci sen. dr Herzigové a soudr. o prodloužení lhůty k přihlášení pohledávek z válečných dodávek proti bývalému eráru a o tom, že dosud nebyly vydány dvoujazyčné přihlašovací formuláře (tisk 2135/7).
Tisk 2191-2191/10. Interpelace sen. dr Naegle, dr Herzigové a soudr. na vládu stran opatření ministerstva pošt, jež jest způsobilé zabrániti nerušené poštovní dopravě.
Tisk 2191/1. Interpelace sen. K. Friedricha a soudr. na p. ministra financí stran nesprávného výkladu zákona o válečných půjčkách ze dne 30. září 1924, čís. 216 Sb. z. a n.
Tisk 2191/2. Interpelace sen. Spiese a soudr. na ministry vnitra a spravedlnosti o zabavení časopisu "Deutscher Landbote" v Karlových Varech ze dne 20. března 1925, č. 23, ročník VII.
Tisk 2191/3. Interpelace sen. dr Naegle a soudr. na vládu o tom, že němečtí středoškolští učitelé nejsou povyšováni do vyšších hodnostních tříd.
Tisk 2191/4. Interpelace sen. Trčky, Kotrby, Thoře a spol. na vládu ve věci odpisu pohledávek ministerstva pro zásobování lidu resp. státního obilního ústavu za nákupnami konsumních družstev.
Tisk 2191/5. Interpelace sen. Trčky, Kotrby, Thoře a spol. na vládu ve věci půjčky ministerstva železnic v částce Kč 20,000.000 železničním konsumům.
Tisk 2191/6. Interpelace sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na p. ministra věcí zahraničních stran domnělého usnesení Rady Svazu Národů o jednání ve věcech menšin.
Tisk 2191/7. Interpelace sen. dr Naegle a soudr. na veškerá ministerstva stran odstrkování německých středoškolských učitelů na Slovensku.
Tisk 2191/8. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty o tom, že se neobsazují systemisovaná místa profesorů na německé vysoké škole technické v Praze,
Tisk 2191/9. Interpelace sen. dr Ledebura-Wichelna a soudr. na p. ministerského předsedu jakožto zástupce veškerého ministerstva o tom, že se neodpovídá na interpelace ve věci Standard Oil Company.
Tisk 2191/10. Interpelace sen. dr Herzigové a soudr. na p. ministra školství a národní osvěty stran používání literních učitelek k vyučování ženským ručním pracím.
Tisk 2199. Zpráva I. zahraničního výboru, II. rozpočtového výboru k vládnímu návrhu zákona o poplatcích za úřední úkony československých zastupitelských úřadů (tisk 2162).
Tisk 2200. Usnesení poslanecké sněmovny o vládnom návrhu (tisk 3981) zákona o úprave pomerov vzniklých z usídlenia osadníkov na základe pomeru námezdného alebo pomerov podobných na menovitom štátnom majetku na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi (tisk 5362).
Tisk 2201. Zpráva imunitního výboru o žádosti okresního soudu v Žilině za souhlas k trestnímu stíhání sen. Dúrčanského pro přečin podvodu podle § 50 tr. nov. z r. 1908 a § 380 tr. z. (č. 12053/25 předs.).
Tisk 2202. Zpráva imunitního výboru o žádosti soudní stolice v Hustu za svolení k trestnímu stíhání sen. Bodnara pro přečin § 14, č. l zákona na ochranu republiky (č. 12022/25 předs.).
Tisk 2203. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění Druhá dodatková úmluva ze dne 27. července 1925 mezi republikou Československou a republikou Rakouskou k obchodní dohodě s Rakouskem ze dne 4. května 1921.
Tisk 2204. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a republikou Tureckou, sjednaná v Praze dne 6. srpna 1925 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 19. srpna 1925, čís. 180 Sb. z. a n.
Tisk 2205. Návrh sen. dr Krouského a soudr. na změnu zákona ze dne 29. února 1920, čís. 124 Sb. z. a n., o složení a pravomoci senátu.
Tisk 2206. Návrh sen. dr Krouského a soudr. na změnu zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 Sb. z. a n., (řád volení do poslanecké sněmovny).
Tisk 2207. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5254) zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby jako rukojmí a plátce převzala státní záruku za úvěr poskytnutý Zástavnímu a půjčovnímu úřadu v Praze (tisk 5271).
Tisk 2208. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 5255) zákona, kterým se mění zákon ze dne 2. července 1924, čís. 169 Sb. z. a n., o plemenitbě hospodářských zvířat, a to koní, skotu, vepřů a ovcí (tisk 5273).
Tisk 2209. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 18. dubna 1925 (tisk 2139).
Tisk 2210. Zpráva I. zahraničního výboru, II. národohospodářského výboru k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií, podepsaná v Paříži dne 17. srpna 1923, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. srpna 1923, čís. 174 Sb. z. a n., (tisk 1784) a k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění "Dodatečná úprava doplňující obchodní úmluvu ze dne 17. srpna 1923", sjednaná mezi republikou Československou a Francií a podepsaná v Paříži dne 18. srpna 1924 a "Protokol přiložený k dodatečné úpravě doplňující úmluvu ze dne 17. srpna 1923", podepsaný v Paříži dne 4. září 1924 (tisk 2099).
Tisk 2211. Interpelace sen. Klofáče a soudr. na předsedu vlády o nepřátelském projevu papežské stolice.
Tisk 2212. Odpověď vlády na interpelaci sen. Klofáče a soudr. o nepřátelském projevu papežské stolice (tisk 2211).
Tisk 2216. Odpověď vlády na interpelaci sen. Niessnera a soudr. stran odjezdu nuncia Marmaggiho (tisk 2183).
Tisk 2217. Odpověď vlády na interpelaci sen. dr Kovalika a spol. v záležitosti odcestování pana nuncia Marmaggiho (tisk 2185).
Tisk 2218. Odpověď předsedy vlády na interpelaci sen. dr Mayra-Hartinga a soudruhů stran oslavy Husovy (tisk 2187).
Tisk 2213. Zpráva I. výboru národohospodářského, II. výboru rozpočtového o návrhu sen. Knesche a soudr. na vyšetření škod a provedení nouzové akce pro rolníky, těžce poškozené katastrofální průtrží mračen v okresu Rokytnice v Orlických Horách (tisk 2154).
Tisk 2214. Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Křižko, Hucla, Petříka, dr Soukupa, Lisého, Pánka, dr Franty, dr Brabce, Šachla, Zavorala a spol. na poskytnutí státní pomoci zemědělcům v krajích postižených živelními pohromami v roce 1925 (tisk 2158).
Tisk 2215 Zpráva I. národohospodářského výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Hladíka, Linka, Starka a soudr. na poskytnutí podpor za příčinou škod, způsobených živelními katastrofami (tisk 2160).
Zápisy o 273. a 274. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 8. a 9. července 1925.
Těsnopisecké zprávy o 268. až 276. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé ze dne 9. a 10. června, 1., 2., 8., 9., 13. a 15. července 1925.
Zápisy o 275. a 276. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru zahraničnímu a národohospodářskému:
Tisk 2193. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4447), kterým se předkládá Národnímu shromáždění republiky Československé k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 31. ledna 1924, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1924, čís. 34 Sb. z. a n., (tisk 4503).
Tisk 2194. Usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu (tisk 4495), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu dodatečná dohoda mezi republikou Československou a Francií o vyclívání francouzských vín v sudech a československého chmele, sjednaná v Paříži dne 7. prosince 1923 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou, ze dne 7. března 1924, čís. 57 Sb. z. a n., (tisk 4632).
Výboru iniciativnímu:
Tisk 2205. Návrh sen. dr Krouského a soudr. na změnu zákona ze dne 29. února 1920, čís. 124 Sb. z. a n., o složení a pravomoci senátu.
Tisk 2206. Návrh sen. dr Krouského a soudr. na změnu zákona ze dne 29. února 1920, čís. 123 Sb. z. a n., (řád volení do poslanecké sněmovny).
Předseda (zvoní): Navrhuji, aby bylo uloženo výborům, aby o usneseních poslanecké sněmovny č. t. 2193 a 2194 podali zprávu ve lhůtě 8denní.
Kdo s návrhem mým souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh můj se přijímá.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Z předsednictva přikázáno:
Výboru rozpočtovému:
Dávkové řády vydané vládním nařízením z 18. června 1925, čís. 163 Sb. z. a n., kterým se provádí zákon z 3. dubna 1925, čís. 53 Sb. z. a n., o dávkách za úřední výkony ve věcech správních.
Výboru národohospodářskému a živnostensko-obchodnímu:
Vládní nařízení ze dne 17. srpna 1925, čís. 181 Sb. z. a n., o zajištění domácí spotřeby řepového cukru ve výrobním období 1924/1925.
Výboru imunitnímu:
Vrchní státní zastupitelství v Košicích s žádostí okresního soudu ve Vyšním Svidníku za svolení k trestnímu stíhání sen. Lažo pro přestupek podle §u 26, odst. 1. a 2. a §u 27, odst. 1. zák. čl. XIV/1914.
Zemský trestní soud v Praze s žádostí za svolení k trestnímu stíhání sen. Schillera pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný tiskem.
Předseda (zvoní): Přikročuji k projednávání denního pořadu.
1. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2178) o vládním návrhu zákona, kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby. Tisk 2192.
Zpravodajem je pan sen. dr Procházka, jemuž uděluji slovo.
Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! V prvých letech po převratu, zejména v době po mobilisaci československého vojska následkem událostí zahraničních, byly vojenské soudy československé přetíženy agendou trestní, takže bylo potřebí přechodně zvýšiti stav důstojníků justiční služby.
Avšak návratem normálních poměrů, jakož i snížením počtu stálého vojska nastal pokles trestní agendy vojenských soudů.
Tím však umožňuje se správě státní snížiti počet důstojníků justiční služby na normální stav mírový.
Snížení toto je také nutné z důvodů úsporných po rozumu zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě. Při tom ovšem nutno zřetel vzíti k tomu, aby přebyteční důstojníci justiční služby, u nichž jsou dány podmínky další úspěšné činnosti, nebyli dáni do výslužby, nýbrž použiti nadále ve státní službě.
Jak vám zajisté je známo, máme u soudů občanských v určitých obvodech dosud velmi citelný nedostatek soudců. Vláda podala proto Národnímu shromáždění k ústavnímu usnesení návrh zákona, podle něhož předem stanoví se pro vojenské soudy od počátku účinnosti zákona až do konce r. 1927 doba jejich nové organisace soudní. Toto ustanovení nebude míti co do počtu důstojníků justiční služby velkého významu, avšak je přece jím umožněno, aby u důstojníků justiční služby byla podle potřeby provedena redukce nadpočetného stavu. Jde tu o obdobné opatření, jako se stalo u soudů občanských podle zákona z r. 1924, čís. 295 Sb. z. a n.
To je jeden účel osnovy zákona.
Osnova zákona sleduje však také druhý účel, aby přebytečným důstojníkům justiční služby bylo umožněno přejíti do občanské soudní služby, což se jim ulehčuje se zřetelem na jejich dosavadní praxi soudní a složené zkoušky státní.
Při tom přesně se vyměřuje obor jejich použití v občanské službě soudní.
Dále stanoví se též jejich práva co do služebního pořadí, nabytých požitků, dosud ztrávené služby, jakož i nároků pensijních.
Vsunutí důstojníků justiční služby jako převzatých soudců do státu občanských soudců nutno tak upraviti, aby nemělo ani pro tyto, ani pro ony v zápětí citelného poškození v postupu. Kde by takové poškození snad hrozilo, nutno je odstraniti povýšením jednoho nebo druhého pro jeho osobu.
Vládní návrh zákona přijat poslaneckou sněmovnou, která na něm předsevzala změny ve prospěch důstojníků justiční služby co do podmínek převzetí a použití, ve schůzi dne 2. července roku letošního.
Výbor ústavně-právní usnesl se na zákoně již 9. července 1925 a navrhuje senátu, aby přijal za své usnesení zákon tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna, a jak znění jeho jest obsaženo v tisku čís. 2178 sen.
Předseda: Ke slovu je přihlášen pan sen. dr Stránský.
Sen. dr Stránský: Slavný senáte! Za příčinou projednávání tohoto zákona chci učiniti námět, kterýž, kdyby se uskutečnil, měl by po mém názoru nejen v etickém, nýbrž i v hospodářském směru blahodárný následek pro republiku.
Prohlašuji předem, že nemluvím jménem žádné strany a jenom za svou osobu. Prohlašuji dále, že jsem také již na odchodu, že jsem jaksi in statu demissionis, nicméně však, když jsem dnes viděl, že na denním pořádku je tato věc, věda zároveň, že netlumočím jen své vlastní myšlenky, nýbrž i tužby mnohých jiných svých politických přátel, řekl jsem si, že se ujmu slova, abych tomuto námětu dal výraz.
Jde o úpravu přijímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby. A tu dovoluji si učiniti dotaz: Nač potřebujeme vůbec justiční služby ve vojsku? Po mém názoru není v armádě lidové, v armádě, která netvoří žádné kasty, jako to bývalo v Rakousku, žádného místa pro nějaké soudní privileje. [Hlas (německy): Zcela správně! - Sen. dr Witt: To bylo naše stanovisko, pane kolego, v prvním Národním shromáždění, ale ne stanovisko Vaší strany!]
Moje to bylo již tehda, moje osobní, ano! Jestliže moje strana, ke které jsem tehda náležel, nesdílela tohoto mého stanoviska, není to mojí vinou. Ale já jsem cítil už, a dosvědčí vám to, kdyby tu byl přítomen, ministr národní obrany; že jsem mu před lety říkal, když byla utvořena úsporná komise a já dostal do referátu národní obranu, že první můj návrh úsporný v armádě bude na zrušení vojenské justice.
Velectění pánové! Já jako zkušený právník si říkám, proč voják, dopustí-li se obyčejného zločinu, krádeže, podvodu, zpronevěry, zabití nebo vraždy, má míti nějaký privilegovaný soud, proč nemůže býti souzen před civilními soudy zrovna tak, jako každý civilista? (Hlas: Pryč s vojenskými soudy!) Ano, pryč s nimi, vždyť proto také jsem se přihlásil k slovu, abych učinil námět k tomu, by vojenské soudy a vojenská justice byly zrušeny. Nehledě ani k tomu, že není potřebí této justice, že mohou ty věci zcela dobře býti souzeny civilními trestními soudy, mám za to, že jinak tato justice není pravou justicí. Prvním a nejdůležitějším předpokladem spravedlivého soudnictví je nepředpojatost a neodvislost soudcova. Nechci tvrditi, že máme ideální poměry u našich civilních trestních soudů [Sen. dr Heller (německy): Zcela, správně!] a poněvadž jsem už na odchodu z tohoto slavného senátu, nechci se rozloučiti s panem ministrem spravedlnosti jako krobián, nýbrž chci býti tak dalece zdvořilý, že pomlčím o jistých vadách našeho soudnictví, také civilního, které povstávají tím, že ministerstvo spravedlnosti zasahuje nepatřičně a nemístně do soudnictví. Ale zde máme alespoň teoreticky, alespoň ideově neodvislost soudcovskou, u vojska však, myslím, neodvislost vojenského soudce je vlastně v jistém protikladu proti podstatě armády vůbec, kde musí býti přísná disciplina, kde panuje komando a kde musí každý poslouchati. A zrovna tak, jako každý důstojník, musí také poslouchati ten důstojník auditor, a proto jsem si nikdy nesliboval neodvislosti od vojenských soudů. Zde platí, věřte mně, ještě stále to dobré slovo našeho Karla Havlíčka: "Vojenský soud, to je samec, soudí, jen se práší, on má všechny paragrafy ve své patrontaši." A tu patrontašku u nás representuje ministerstvo národní obrany. Není-li tedy ani v tomto směru zaručena objektivní spravedlnost, tím méně jí můžeme potřebovati, když si říkáme, že je zbytečná a že nás stojí několik milionů ročně a že by se tyto peníze mohly uspořiti, kdyby se zrušila a kdyby, jak já si asi rozluštění a rozřešení této věci představuji, u civilních trestních senátů našich byly zřízeny specielní senáty, které by pro vojenské delikty vojáků, tedy příslušníků armády, byly kompetentními soudy. U každého zemského a krajského soudu by mohl zasedati jeden soudce z nynějších auditorů, o nichž mám za to, že by musili býti přiděleni k civilním soudům, a v takovém senátě by se mohlo souditi o specificky vojenských deliktech, jestli se snad má za to, že by civilní soudce jim nerozuměl. Nesdílím ovšem tohoto názoru, jsem přesvědčen, že náš soudce by měl pochopení zrovna tak pro specificky vojenské delikty, jako civilní, ale i kdyby někdo měl pochybnost o tom, že by to bylo možno, dalo by se to rozřešiti takovým způsobem, jak jsem řekl.