Schůze zahájena v 17 hodin 35 minut.
Přítomni:
Předseda: Donát.
Místopředsedové: dr Franta, Klofáč, Niessner, dr Soukup, Valoušek.
Zapisovatelé: dr Reyl, dr Vlček, 69 senátorů podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři: inž. Bečka, dr Franke.
Z kanceláře senátní: senátní tajemník dr Šafařovič: jeho zástupci dr Bartoušek, dr Trmal.
Předseda (zvoní): Zahajuji schůzi.
Sděluji, že udělil jsem dovolenou pro dnešní schůzi sen. Fahrnerovi, Hrejsovi, Smrtkovi a Švecovi, pro dnešní a zítřejší schůzi sen. dr Daxnerovi, pro tento týden sen. dr Herzigové.
Senátní tajemník dr Šafařovič (čte):
Tiskem rozdáno:
Tisk 2250. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1926 (tisk 2247).
Zápisy o 283.-285. schůzi senátu Národního shromáždění republiky Československé vyloženy byly podle §u 72 jedn. řádu sen. v senátní kanceláři k nahlédnutí.
Jelikož v předepsané lhůtě nebyly žádným p. senátorem písemné námitky podány, dlužno pokládati zápisy ty za správné a dají se do tisku.
Z předsednictva přikázáno:
Výboru imunitnímu:
Žádost okresního soudu v Lišově za svolení k trestnímu stíhání sen. Šachla pro přestupek proti bezpečnosti cti podle § 488 tr. z.
Předseda: Předsednictvu senátu došel přípis ministra vnitra č. t. 66.809/7 ze dne 7. října 1925, týkající se volby nového člena senátu paní Boženy Vikové-Kunětické.
Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného, aby jej přečetl.
Zapisovatel sen. Svěcený (čte):
>Předsednictvu senátu Národního shromáždění v Praze.
Na místo dr Jana Herbena, jenž se podle tamního svrchu uvedeného přípisu vzdal mandátu, povolávám na základě ustanovení § 2 zákona o složení a pravomoci senátu ve spojení s ustanovením § 56 řádu volení do poslanecké sněmovny za člena senátu Národního shromáždění náhradníka Boženu Vikovou-Kunětickou, spisovatelku v Uhříněvsi, nyní v Praze, vydávám jí ověřující list, opravňující ji ke vstupu do senátu a činím zároveň opatření za účelem uveřejnění této skutečnosti v Úředním listě Československé republiky.
Ministr Malypetr, v. r.<
Předseda: Do dnešní schůze dostavila se paní sen. Božena Viková-Kunětická, aby složila ústavou předepsaný slib.
Žádám pana zapisovatele sen. Svěceného, aby přečetl formuli slibu a novou paní senátorku, aby podáním ruky a slovem >slibuji< slib složila.
Zapisovatel sen. Svěcený (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Sen. Viková-Kunětická (přistupujíc a podávajíc předsedovi ruku): Slibuji.
Předseda: Přikročuji k projednávání denního pořadu.
1. Zpráva I. výboru zdravotního, II. výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 2222) k vládnímu návrhu zákona o zřízení, působnosti a organisaci Státního zdravotního ústavu republiky československé. Tisk 2246.
Zpravodajem je pan sen. Klečák. Prosím, aby se ujal slova.
Zpravodaj sen. Klečák: Slavný senáte! V dnešní schůzi máme projednati zákon o zřízení, působnosti a organisaci Státního zdravotního ústavu republiky Československé. Vládní návrh, resp. usnesení poslanecké sněmovny ze dne 18. září 1925 nutno posouditi dvojí úvahou. Ústav bude pomocnou vědeckou institucí státní správy, zvláště pak veřejné správy zdravotní. V ústavu a v jeho pobočkách budou se konati odborná zkoumaná a odborné práce laboratorní, jako bakterioserologická, parasitologická, chemické, biologické a ostatní. Bude tu výroba očkovacích látek k léčení nakažlivých nemocí, k profylaksi těchto chorob, na př. neštovic, tyfu, úplavice, spály, tuberkulosy a j. Touto činností se osamostatníme a postavíme na roveň nejpokročilejší zdravotní kultuře jiných států. Bude to významné nejen zdravotně, ale i hospodářsky, neboť nebudou nám unikati do ciziny veliké obnosy, které dosud platíme za obdobné preparáty, jež někdy jsou i dosti pochybné ceny. Význam této činnosti odborně vědecké a výzkumné je nesporný a opravdu veliký. Stát náš opětně buduje ústav, jehož význam bude celostátní. Činnost tato je v zákoně výslovně vytýčena. Na vysokých školách v naší republice je celá řada pěkných laboratorních zařízení, je tudíž dobře, že zákon určuje, aby pracovní regulativ vyhověl i badatelským a učebným požadavkům našich vysokých škol. Správným ovšem bude, když k vypracování regulativu budou povoláni odborní pracovníci, hlavně pak z odborných laboratoří. Za druhé Státní zdravotní ústav musí býti právě takovým nejvyšším forem zdravotnickým prací vědeckých jako prací sloužících zdravotní výchově lidu a pracovníků, sloužících sociální péči zdravotní.
Musí tu býti nejen odborně vědecká práce o odborně vědecké zkoumání v oborech sociální péče zdravotní, ale i sociální práce zdravotní. Tuto práci ovšem nesmí ujařmovati nějaké ztrnulé předpisy aneb rozkazy.
Tímto oborem pracovním: musí se náš Státní zdravotní ústav státi dílnou sociálního výzkumu zdravotního mezi lidem, musí šířiti zdravotní kulturu mezí lidem a musí jaksi spojovati ústřední zdravotní ústavy s občanstvem.
Státní zdravotní ústav jistě bude též míti síť svých poboček. Musí býti spjat s korporacemi, se zařízeními a s pracovníky sloužícími sociální práci zdravotní.
Státní správa zdravotní požaduje od prvého pracovního odboru tohoto ústavu určité práce a výzkumy. Samo sebou se rozumí, že totéž musí žádati i u druhého ústavního odboru v oborech výchovy lidu a výchovy sociálních pracovníků zdravotních. V ministerstvu zdravotnictví a tělesné výchovy odbor sociální pathologie musí prostředkovati tuto činnost.
Lékařský personál tohoto odboru musí býti rekrutován nejprve z těch lékařů, kteří znají život lidu, kteří mají ušlechtilé sociální cítění a porozumění, kteří znají správní službu a kteří byli již praktickými lékaři.
To jsou ony dvoje posudky o podaném návrhu.
Komplikované poměry nynějšího společenského rozvrstvení našeho obyvatelstva nutí čím dále tím více státní zdravotní správu, aby činila opatření proti poruchám zdravotním, ať již jsou to sdělné nemoci, nebo choroby ze zaměstnání.
Jak při zjišťování příčin těchto poruch, tak i při zavádění opatření proti nim potřebují zdravotní úřady přispění odborníků v různých oborech hygienických.
Až dosud vypomáhali zde radou, posudkovou činností, mnohdy i přímým spolupůsobením odborníci z kruhů vysokoškolských učitelů. Leč pomocí jejich nelze využívati v takové míře, jak by bylo potřebí, neboť by to bylo na újmu jejich vlastní působnosti učitelské. Proto hledala státní zdravotní správa hned po státním převratu formu, jakou by si opatřila nezbytně spolupůsobení vědeckých pracovníků.
Bylo jasno, že stát náš bude moci nutný ústav budovati jenom pozvolna vzhledem k hmotným prostředkům státním.
Jako na zavolanou dostavila se pro nás vydatná pomoc, získaná ušlechtilou dcerou našeho pana presidenta, dr Alicí Masarykovou, předsedkyní Československého červeného kříže. Táž zprostředkovala pro nás se svolením vlády republiky Československé nabídku Rockefellerovy nadace na hmotnou pomoc k vybudování Státního zdravotního ústavu po vzoru podobných ústavů v cizině.
Z Rockefellerovy nadace, založené z výtěžku značného jmění jednotlivce na prospěch zdraví občanstva všech národů, dostalo se nám darem 27 millionů Kč. Tak dochází nyní ke zřízení Státního zdravotního ústavu zákonem.
Vládní návrh zákona o zřízení působnosti a organisaci Státního zdravotního ústavu republiky Československé stanoví, že ústav ten má býti zřízen při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, jemuž bude podřízen.
Nástin rozčlenění Státního zdravotního ústavu, jak je podán v důvodové zprávě, skýtá záruku, že zákonem tímto tvoří se moderní ustáv dosud nám chybící, který bude nejen značným pokrokem a nezbytným doplňkem organisace státní zdravotní správy, nýbrž bude moci býti zajisté i vzorem pro vybudování podobných ústava v mnohých cizích státech.
Státní zdravotní ústav zbudován je nákladem 50 milionů Kč. Náklad na tento ústav, k němuž přispěla Rockefellerova nadace darem 27 milionů Kč a na který uvázala se vláda naše smlouvou uzavřenou s touto nadací věnovati 23 milionů Kč, bude řádně vynaložen a přinese nejen ideální, nýbrž do jisté míry i hmotný zisk.
Ústav má býti hotov do 12. července 1927.
Zdravotní výbor pojednav o tomto návrhu po velmi rušné debatě jednomyslně doporučil slavnému senátu ke schválení osnovu navrženého zákona ve znění, přijatém poslaneckou sněmovnou.
Totéž učinil i výbor rozpočtový u vědomí, že ústav nebude míti na zřeteli poškozování správně prosperujících závodů, pokud ty to již pracují určité medikamenty.
Ve chvíli, kdy senátem vyšlým z prvních voleb, provedených na základě ústavy republiky Československé, prochvívá již labutí píseň, usnášíme se o zákonu, kterým znovu se má ukázati veřejnosti doma i v cizině, jak vážně pracuje náš stát v ohledu zdravotní péče pro naše občanstvo.
Chceme se se svými Státním zdravotním ústavem znovu postaviti po bok všem ostatním státům. Věřím, že i na tomto poli zvítězíme u vědomí vědecké výše našich vědeckých pracovníků na polil zdravotnické péče. Nechť Státní zdravotní ústav stane se střediskem všech pracovníků bez ohledu národnosti a náboženství v našem státě, za vedení na slovo vzatého pracovníka, pana prof. Kučery, nechť stane se místem, z něhož vycházeti bude jenom jedna touha, a to ta, která znamená ošetřiti a upevniti zdraví lidu v republice Československé, případně svými výzkumy prospěti celé lidské společnosti. Pod dojmem této tužby prosím slavný senát o schválení zákona na vybudování Státního zdravotního ústavu. (Souhlas.)
Předseda: Ke slovu je přihlášen pan sen. dr Wiechowski.
Sen. dr Wiechowski (německy): Pánové! Naše obě komory tomu uvykly, že jim vláda předkládá zákony, ve kterých vlastně hlavní rozhodování vždy bývá zůstaveno provádějícím orgánům, t. j. vládě a úředníkům. Tyto zákony, o kterých se máme usnášeti nejen zde, nýbrž také v poslanecké sněmovně - jsou vlastně rámcové zákony a nejdůležitější věc je ponechána budoucím vládním nařízením. Tato zásadní chyba našeho zákonodárství byla již častěji s různých stran vytýkána netoliko od oposice, netoliko od německých poslanců a senátorů, nýbrž také namnoze, a zejména zde v senátě, od příslušníků většinových stran. Ale stav se nezlepšil, skoro bych řekl, že se zhoršil, i domnívám se, že příčina toho leží v koaličním systému. Stává se čím dále tím obtížnějším, různé zájmy, různá mínění v koalici zastoupená, uvésti ve společnou formuli a jsme tudíž nuceni jednotlivé paragrafy zákonů stylisovati tak, že konečně připouštějí jakýkoli výklad a následkem toho mohou býti vhod všem stranám, aniž bychom však povážili, že v tom spočívá velké nebezpečí, ježto každé vládní nařízení je ponecháno vládě, resp. úředníkům, a poněvadž stále více systematicky se dostáváme do úplně byrokratické správy.
Tak příkře jako v tomto případě nebyl vlastně ještě žádný zákon zmocňovacím zákonem. Praví se sice v titulu, že se jedna o zřízení, činnosti a organisaci Státního zdravotního ústavu, ale o tom všem nedozvídáme se při čtení několika málo paragrafů vlastně ničeho; z četby zákona, tak jak jej máme před sebou, nemůžeme si učiniti žádné představy, nemůžeme si učiniti představy o konstatování skutečnosti, že všechna posavadní zdravotní zařízení státu mají býti sjednocena v tomto velikém zdravotním ústavu. Je nám činiti především s centralisací toho, co zde máme; tato centralisace má býti dále vybudována ve zcela určitém směru, Ani v důvodové zprávě, která je přiložena původní vládní osnově, která předložena byla v poslanecké sněmovně, nenalézáme vlastně žádných bližších podrobností o organisaci ústavu, A bohužel neobdrželi jsme také přes mé dotazy ve výboru ani od zpravodajů, ani od zástupců vlády dostatečné odpovědi. Nejdůležitějším na zákoně je konstatování, že každá jednotlivost, o kterou se bude jednati, stanovena bude regulativem, který později bude vydán jakožto vládní nařízení. Potřebujeme tedy nezbytně znáti tento regulativ resp. jeho návrh, abychom si mohli přibližně učiniti představu o celé věci. Pan ministr Šrámek označil to jako nediskretnost, že jsem se, sleduje svěřené mně - jak se domnívám - zájmy, staral, abych dostal do rukou takovýto návrh a že jsem tento návrh učinil podkladem svých vývodů. Nemohu připustiti tuto výtku nediskretnosti, které prý se dopustil nějaký úředník ministerstva. Neboť považte, pánové, všechny tyto návrhy se přece rozmnožují většinou písmem na stroji a dostanou je netoliko jednotlivé osoby, pozvané k anketě, nýbrž rozesílají se také namnoze, takže není za těžko a není potřebí zvláštní nediskretnosti, aby se dostaly také do rukou osob stojících poněkud dále. Je to ostatně totéž jako u lázeňského zákona a pan ministr mohl sice věrohodně prohlásiti, že neexistuje žádný regulativ, právě tak jako není žádného lázeňského zákona, anebo definitivního návrhu pro tento zákon; de facto jsou však již vypracovány dostatečně podrobné návrhy. I když také nejsou definitivní, lze přece seznati směrnice, ve kterých tento regulativ bude vypracován, a můžeme si přibližně představiti vedení a celou organisaci ústavu. Jsem tedy také zde zase nucen při kritice, kterou na tomto zákoně provádím, dotknouti se toho, co stojí v předběžných osnovách regulativu.
Nežli však přistoupíme k podrobnostem, zdá se mi nutno, abych vás upozornil na některé všeobecné body, které s tímto zákonem souvisejí. Od roku 1922, tedy od čtyř let - s rozpočtem na rok 1926 je to po páté - objevuje se již >státní zdravotní ústav< ve státním rozpočtu; ve státním rozpočtu na rok 1922 jest označován ještě jakožto >Říšský zdravotní ústav<, podobně jako se v německé říši nazývá stejná instituce. Od roku 1923 mluví se však, jako také v tonuto zákoně, o >Státním zdravotním ústavu<. Tedy od tří až čtyř let uvedena je ve státním rozpočtu instituce, vyžadují se pro ni od obou komor obnosy, a nyní teprve se nám předkládá zákon, kterým se tento ústav, který podle státního rozpočtu dávno existuje, teprve zakládá. Při tom jedná se nejen o organické shrnutí stávajících zdravotních ústavů, nýbrž také o nové zřízení zvláštních ústavů, o zřízení velkých budov, o zařízení laboratorií, o přepychové vybavení výzkumných ústavů, mohli bychom skoro říci; o malé město jednotlivých co nejlépe zařízených ústavů, které jsou hotovy. Nechybí již velmi mnoho. Je tedy nejen ideově, nýbrž také de facto dávno předstiženo to, o čem se dnes máme usnášeti. Ústav, o kterém se máme usnášeti, již stojí. Tu musíme si položiti otázku, proč nyní v poslední minutě má zákon schváliti to, co vláda od čtyř let koná. Proč to nejde dále tak, jak to šlo doposud? Je potřebí projednávati zde tento zákon v poslední minutě, kdy parlament ještě zasedá? Odpověď, kterou mi pan ministr zdravotnictví na dotaz v této příčině dal ve výboru pro zdravotnictví, nemohla mně uspokojiti. Praví, že s počátku bylo sporno, zdali pro tyto účely je vůbec potřebí zvláštního zákona, anebo zdali by pro zřízení zdravotního ústavu nestačilo vládní nařízení. Tato odpověď sotva uspokojí, neboť nepraví, proč jste se ještě na konec zasedání rozhodli předložiti zákon. Podle mého mínění bylo v každém případě potřebí usnésti se o tomuto zákoně, dříve než něco bylo podniknuto, neboť ústav se zřizuje na základě smlouvy, kterou stát uzavřel s Rockefellerovou nadací, dobročinnou to institucí, která se zabývá jednak hygienou, jednak lékařským vyučováním, resp. jeho podporou. Tato Rockefellerova nadace získána byla dr Alicí Masarykovou pro Československo. Neboť posud přidržovala se Rockefellerova nadace ve svých všeobecně užitečných snahách více nekultivovaných dílů světa, tak obzvláště rozvíjela svojí činnost v jižní Americe, pečovala dále v Číně o zřízení lékařské fakulty. Je vlastně podivno, že náš stát je tím řáděn do jedné řady se zeměmi, které v ohledu zdravotním stojí na nižším stupni, že takřka musí býti Rockefellerovou nadací hygienicky podporován. Tato smlouva stanoví závazek, že Československá republika k částce 27 milionů, věnované Rockellerovou nadací, přispěje 23 miliony, aby z celkové sumy mohl býti zřízen velký zdravotní ústav.
Mimochodem řečeno, Rockefellerova nadace neomezila svoji blahodárnou činnost jen na zdravotní ústav v tomto státě, nýbrž podporovala způsobem díků hodným také lékařskou fakultu poskytnutím knih, aparátů atd. v době, kdy bylo obzvláště za těžko napraviti zase škody, které vědeckým ústavům vznikly válkou. Tak je to, obzvláště profesor Selskar Gunn, který sobě získal obzvláštních díků u všech těch, kdož vědecky pracují. Také jiná americká pomoc s tím souvisí. S druhé strany bylo naše studentstvo americkou iniciativou a americkou obětavostí ve svých materielních potřebách co nejskvěleji zaopatřeno.
Zdá se mi, že k tak dalekosáhlému závazku, který stát přejal, přece mělo býti vyžádáno svolení Národního shromáždění. Shledáváme sice že do jednotlivých investičních rozpočtů byly vždy zařaděny příslušné obnosy, takže ve skutečností nelze činiti výtku faktické chyby, ale přes to je to zvláštní postup, zcela abnormální stav, že se máme usnášeti o něčem, co již dávno existuje.
Stojíme před tak velikým podnikem, že mimoděk si vzpomínáme na malého velikáše, který si nasazuje příliš velký klobouk a jde na procházku s velkou holí. V rozsahu a zařízení tohoto ústavu lze rozhodně pozorovati jakousi hypertrofii, která je v rozporu jednak s našimi jinakými hygienickými zařízeními a poměry, jednak s počtem vědeckých hlav, samostatných badatelů, které bychom mohli postaviti do služeb. Nechci rozebírati všechny vývody ministra zdravotnictví, nechci však potlačiti poznámku, že se mí jeví pochybným, zdali těch 23 milionů, které až do roku 1927 budou věnovány tomuto zdravotnímu ústavu, nemohlo býti použiti účelněji, kdyby se bylo v ohledu praktické hygieny zasáhlo a kdyby se byla zjednala odpomoc tam, kde se skutečně nedostává.