Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
Tisk 8.
Dotaz
členů senátu Národního shromáždění republiky Československé Jos. M. Kadlčáka, Fr. Valouška a druhů
na pana ministra vyučování Habrmana
stran zadržování výslužného učitelům v Československé republice.
Nesmírná bída doléhá na učitelstvo obecného školství Českoslov. republiky na odpočinku zbytky života vezdejšího prožívajícího. Není v době nynější skupiny tolik bídy trpící, jaká údělem stala se od všech zapomenutým učitelům-pensistům.
Po více než čtyřicetileté práci školské mají tak nepatrné výslužné, že nestačí ani na výživu jednotlivce sebe skromnější. Uvedu ze sta jeden příklad. Učitel, který je v 42leté službě bezvadné - dána mu hodnost učitele, obdržel 4000 Kč roč. výslužného. V době, kdy nejprostší zřízenec má 8-10.000 Kč ročního příjmu, má ředitel škol žíti s rodinou s výslužným 4000 Kč. A přemnozí mají hodně méně, to jsou výslužníci s méně než 3000 Kč ročně.
Je tedy příkazem lidskosti, aby nesnesitelné poměry učitelstva škol obecných byly odstraněny tím, že konečně bez dalších průtahů proveden byl paritní zákon a výslužné všemu učitelstvu bylo poukázáno podle výměry uvedeným zákonem ustanovené.
Z těchto příčin táží se podepsaní:
Co hodlá správa osvěty a školství zaříditi, aby zákon paritní byl proveden i v těch částech, které týkají se výslužného pensistů-učitelů?
V Praze dne 9. června 1920.
Jos. M. Kadlčák, Fr. Valoušek,
Dr. Krupka, Dr. Stojan, Dr. Karas, Zavoral, Dr. Procházka, Theod. Wallo, Juraj Dúrčanský, Dr. Reyl, Inž. Jul. Klimko, Šachl, Dr. Jan Mudroň, Ševčík, Šabata.