Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Tisk 20.

Otázka výživy obyvatelstva jest z nejdůležitějších, zvláště v době válečné a poválečné a jest povinností státu, aby ji řešil. Není pochyby, že systém vázaného státního hospodářství s rekvisicemi a stanovení maximálních cen zemědělských výrobků se neosvědčil ani v Německu, ani v bývalém Rakousku, ani v naší republice. Tento systém zavinil a zaviňuje stálé zmenšování osevní plochy obilnin a bramborů, kteréžto zmenšení činí již na 750.000 ha půdy v republice, jakož i klesání produkce, neboť stanovení cen plodin zemědělských, jež nedbá výrobních nákladů a nutí zemědělce prodávati pod výrobními náklady, zaviňuje zmenšování osevní plochy.

Vázané hospodářství státní nedbá také psychologických momentů, že totiž zotročování zemědělce bere mu chuť k práci a radost z výsledků její. Nedocílilo se proto vázaným státním hospodářstvím zamýšleného účele, t. j. zvýšení produkce, znemožnění drahoty (právě stanovením maximálních cen zemědělských výrobků s ponecháním volnosti zvyšovati do nekonečna ceny výrobků průmyslových, způsobena byla drahota) a stejné distribuce (většina obyvatelstva, kdyby byla odkázána na úřední příděly, dávno by již hladem byla vymřela) naopak, dosaženo pravého opaku.

Jest proto v zájmu státu a zvláště konsumentův, aby bylo již jednou upuštěno od naprosto se neosvědčivšího systému vázaného státního hospodářství s produkty zemědělskými, a aby hledány byly jiné cesty, bezpečně k cíli vedoucí, t. j. zvýšení výroby zemědělské a tím i zabezpečení výživy všeho obyvatelstva.

Tohoto zvýšení výroby může býti dosaženo pouze úplným uvolněním obchodu zemědělskými výrobky v r. 1921/22. Pro dobu přechodnou, t. j. pro hospodářský rok 1920/21 třeba učiniti přechodná opatření.

Navrhujeme proto:

Slavný senáte, račiž se usnésti:

Vládě se ukládá, aby pro r. 1920/21 byla učiněna tato opatření:

1. Příští sklizeň obilí a zemáků budiž volnost tak, že by každému jednotlivci nezásobenému bylo umožněno opatřiti si potřebné - určitě stanovené - množství obilí a brambor pro svoji rodinu přímým nákupem u zemědělce.

2. Za tím účelem budiž proveden v každé obci soupis všech osob nezásobených a těmto vydány obecním úřadem poukázky, na něž mohli by si tito u producentů - s výjimkou velkostatků - za cenu pevně stanovenou určené množství obilí nebo brambor do určité lhůty zakoupiti. Pro ty, kdož by po uplynutí této lhůty obilí a zemáky sami si neopatřili, zakoupí obec zásoby sama přímo u producentů v obci. Nestačí-li tento nákup, oznámí okres. hospodářskému úřadu, kolik osob má zásobeno a kolik ještě potřebuje.

Obilí velkostatků a zbytek obilí u menších usedlostí vykupují hospodářská družstva a dávají k disposici ministerstvu zásobování, event. při tomto zřízenému státnímu hospodářskému úřadu. Toto ministerstvo, vent. stát. hosp. úřad sestaví nekrytou potřebu, případně přebytky jednotlivých okresů - a provede patřičnou stejnoměrnou distribuci.

Nedostávající se zásoby v republice nechť opatří vláda včasným nákupem v cizině.

Družstvo obilí vykupující (event. jich zemská ústředí) nechť dostanou od vlády k disposici v dostatečném množství různé potřeby pro zemědělce, jako umělá hnojiva, uhlí, dříví, železo, látky, boty atd., jež by zemědělcům ke krytí nákupní ceny obilí a zemáků nabídnouti mohla.

Za tím účelem nechť stát zabaví všechnu výrobu umělých hnojiv a předepíše velkostatkům dodávku dříví.

Ceny za obilí a zemáky nechť stanoví se jednak podle výrobních nákladů, jednak v poměru k cenám průmyslových výrobků, jež zemědělec ke provozování svého hospodářství a pro svou rodinu kupovati musí - na základě relace jednotlivých druhů obilí, zemáků, uhlí, hnojiv atd., stanovené zvláštní komisí odborníků.

Zemědělec má právo svým dělníkům i řemeslníkům v náhradu jich mzdy přenechati tolik obilí i brambor za stanovenou cenu, pokud není překročena kvota spotřební pro rodiny jich stanovená.

Lichva s průmyslovými a řemeslnými výrobky, jakož i lichva prací budiž stejně přísně trestána jako lichva se zemědělskými výrobky.

Po stránce formální navrhujeme, aby bylo výboru iniciativnímu ve smyslu § 23 jednacího řádu uloženo, aby tento návrh ve lhůtě 3 dnů předběžně prozkoumal.

V Praze, dne 10. června 1920.