Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Tisk 35.

Die von der ersten Nationalversammlung errichteten 17 Ministerien (Zentralstellen) wurden anfangs fast ausschließlich mit tschechischen und nur zum geringen Teile mit slowakischen Beamten besetzt. Das deutsche Element fand bis auf 4 Beamte deutscher Nationalität, die in den zentralen Ernährungsdienst übernommen wurüden, überhaupt keine Verwendung. Trotz angeblicher Bereitwilligkeit der Regierung, mit den Deutschen zusammenzuarbeiten, ist dieser Zustand (abgesehen von 2-3 Einberufungen von Deutschen ins Händelsministerium) bis heute derselbe geblieben. Diese Tatsache kennzeichnet klar, wie wenig ehrlich es der Regierung mít der jetzt des öfteren betonten Absicht war, die Deutschen heranzuziehen. Der eventuelle Einwand, daß sich eine Anzahl der deutschen Beamten seinerzeit auf den Boden der deutschböhmischeri Landesre gierung gestellt hat, kann selbštverständ lich nicht als Argument gegen die anderen Beamten ins Treffen geführt werden. Wäre es der Regierung mit der Absicht auf die Mitarbeit der Deutschen ernst gewesen, so hätte sie eben diese anderen Beamten für die Zentralstellen heranziehen können.

Abgesehen von den erwähnten 2 Ministerien ist in den übrigen 15 Ministerien kein einziger Beamter deutscher Nationalität angestellt. Dies gilt insbesondere vom Ministerium des Innern und beleuchtet den von Dr. Lodgman hervorgehobenen ablehnenden Standpunkt des Ministers Švehla den Deutschen gegenüber. Die in die Zentralstellen eingetretenen tschechischen Beamten (übrigens meist Prager Beamte) avancierten bis dreimal im Jahre, obwohl ein Ministerialbeschluß ein mehr als einmaliges Avancement innerhalb eines Jahres untersagt. Ja, es kamen Fälle vor, daß Personen, die bisher überhaupt nicht im Staatsdienste gewesen waren (zum Teil ohne akademische Bildung) sofort in die VII., VI., ja sogar V. Rangsklasse befördert wurden, (Min.-Rat Dr. Bobek, Ministerium des Innern; Advokaturskonzipient Dr. Chvalkovsky, Ministerium des Innern; Min.-Rat Frankenberger, Ernährungsministerium; Sekt.-Rat Skorkovský, Ministerium f. nationale Verteidigung u. a.).

Trotz des Eintrittes der gewählten Vertreter des deutschen Volkes in die Nationalversammlung und obwohl die Regierung vorgibt, das größte Gewicht auf eine Mitarlieit der Deutschen zu Iegen, ist auch seit diesem Zeitpunkte der bisherige Zustand derselbe geblieben.

Auf dem Boden der Demokratie und Gleichberechtigung stehend erinnern die Unterfertigten die Gesammtregierung an die seitens ihrer Vertreter ausgesprochene Bereitwilligkeit, mit dem deutschen Volke zusammenzuarbeiten, und fordern die sofortige Eínberufung deutscher Beamten in die Zentralstellen und zwar nach der auf die deutsche Bevölkerung entfallenden Verhältniszahl.

Infolge des früher erwähnten Umstandes, daß in die Zentralstellen einberufene Beamte seit dem 28. Oktober 1918 auch bis dreimal befördert wurden, wären íedoch die einzuberufenden deutschen Beamten ganz ohne ihre Schuld in ihrem Fortkommen schwer geschädigt. Auch könnten infolgedessen nur untergeordnete Stellen in den Ministerien durch Deutsche besetzt werden. Daher fordern die Unterzeichneten, daß den einberufenden deutschen Beamten der Rang, den sie am 28. Oktober 1918 hatten, derart gewahrt werde, daß sie bei ihrer Einberufung in die Ministerien im Range vor jenen Beamten der Zentralstellen eingereiht werden, vor denen sie am 28. Oktober 1918 rangierten. Schließlich machen die Gefertigten den Minister des Innern darauf aufmerksam, daß bei der politischen Landesverwaltung in Böhmen der Präsident (Kosina) und die vier Vizepräsidenten (Spora, Thun, Pruša und Přibyl) durchwegs Tschechen sind. Ein dem Verhältnisse der Bevölkerung (2 zu 1) Hohn sprechender Zustand.

Die Unterzeichneten stellen daher die Anfrages

1. Ist die Gesammtregierung bereit, sofort die entsprechende Zahl deutscher Beamte in die verschiedenen Zentralstellen einzuberufen?

2. insbesondere auch einen deutschen Beamten als Vizepräsidenten für die politische Landesverwaltung in Prag zu bestellen?

Prag, am 15. Juni 1920.

Dr. R. Mayr-Harting, Dr. Eugen Ledebur-Wicheln,

Robert Meissner, Dr. Karl E. Schmidt, Dr. Emma Marie Herzig, Heinrich Fritsch, Hangos István, Jelinek, Karl Friedrich, Hartl Hans, Franz Jesser, Josef Luksch, Erdmann Spies, Gustav Oberleithner, Lippert Andreas, Theodor Zuleger.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Tisk 35.

Sedmnáct ministerstev, (ústředních úřadů), zřízených prvním Národním shromážděním bylo z počátku obsazováno téměř výlučně českými a jen z malé části slováckými úředníky. Německého živlu nebylo vůbec použito mimo 4 úředníky německé národnosti, kteří byli přijati pro ústřední službu zásobovací. Přes prohlášenou ochotu vlády ke spolupráci s Němci nezměnil se tento stav do dneška, nehledě k povolání 2 neb 3 Němců do ministerstva obchodu. Tato skutečnost ukazuje jasně, jak málo poctivě vláda zamýšlela, ač to nyní často zdůrazňuje, přibírati Němce. Eventuelní námitky, že se jistý počet úředníků postavil na stanovisko zemské vlády v >Deutschböhmen<, nemůže býti užito jako argumentu proti všem ostatním úředníkům. Kdyby byla vláda vážně pomýšlela na spolupráci s Němci, byla by mohla povolati do ústředních úřadů právě tyto ostatní úředníky.

Nehledě ke zmíněným 2 ministerstvům, v ostatních 5 ministerstvech není zaměstnán ani jediný úředník německé národnosti. To platí obzvláště o ministerstvu vnitra a osvětluje odmítavé protiněmecké stanovisko ministra Švehly, na něž poukázal Dr. Lodgman. Čeští úředníci, (ostatně většinou úředníci pražští), vstoupivší do ústředních úřadů, byli povýšeni až třikráte za rok, ačkoliv ministerský výnos zakazuje více než jedno povýšení v roce. Přihodilo se dokonce, že osoby, které dosud nebyly ve státní službě (částečně bez akademického vzdělání) byly povýšeny ihned do VII., VI., ba dokonce do V. hodn. třídy (ministerský rada Dr. Bobek a advokátní koncipient Dr. Chvalkovský v ministerstvu vnitra, ministerský rada Frankenberger v ministerstvu pro zásobování lidu, sekční rada Skorkovský v ministerstvu Národní obrany atd.).

Ač vstoupili volení zástupci německého národa do Národního shromáždění a ačkoliv vláda prohlašuje, že klade největší váhu na spolupráci s Němci, dosavadní stav od oné doby se nezměnil. Podepsaní stojíce na půdě demokracie a rovného práva, připomínají vládě její projev jejích zástupců o ochotě ke spolupráci s německým národem, a dožadují se okamžitého povolání německých úředníků do ústředních úřadů, a to v poměru k počtu německého obyvatelstva. Tím, že totiž jak výše bylo uvedeno, úředníci povoláni do ústředních úřadů byli od 28. října 1918 až i třikráte povýšeni, byli by těžce zkráceni v postupu beze své viny němečtí úředníci, kteří měli býti povoláni. Také by následkem toho mohla býti pro Němce uvolněna jen podřízená místa v ministerstvech. Proto žádají podepsaní, aby německým úředníkům, kteří mají býti povoláni, bylo zachováno pořadí, které měli 28.října 1918 tím způsobem, aby byli při svém povolávání do ministerstev zařaděni před ony úředníky v ústředních úřadech, jimž předcházeli v hodnosti 28. října. Konečně podepsaní upozorňují ministra vnitra na to, že u politické zemské správy v Čechách president (Kosina) a čtyři vicepresidenti (Spora, Thun, Průša a Přibyl) jsou jen Češi. Stav tento je na výsměch k poměru obyvatelstva (2 : 1).

Podepsaní se proto táží:

1. Je vláda ochotna ihned povolati přiměřený počet německých úředníků do rozličných ústředních úřadů?

2. obzvláště však ustanoviti také 1 německého úředníka za vicepresidenta politické zemské správy v Praze?

V Praze dne 15. června 1920.

Dr. R. Mayr-Harting, Dr. Eugen Ledebur-Wicheln,

Robert Meissner, Dr. Karl E. Schmidt, Dr. Emma Marie Herzig, Heinrich Fritsch, Hangos István, Jelinek, Karl Friedrich, Hartl Hans, Franz Jesser, Josef Luksch, Erdmann Spies, Gustav Oberleithner, Lippert Andreas, Theodor Zuleger.