Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
Tisk 48.
Interpelace
členů senátu Národního shromážděni R. Č. Dra Witta, Měchury, Časného a soudruhů
na vládu
v záležitosti zabraňování poklesu cen a zastavování výroby se strany továrníků a z toho vznikající nezaměstnanost dělnictva.
Podle naprosto zaručených zpráv, které vyšly všemi novinami, nastal v Americe jakož i v západní Evropě a také i v Německu značný pokles cen a to hlavně z té příčiny, že obecenstvo nemohouc a nechtíc platiti za různé zboží přemrštěné ceny, omezovalo se na nákup nejnutnějších životních potřeb.
Dalo se očekávati, že tento pokles cen ustane i u nás v republice Československé, kde široké masy konsumentů jsou daleko méně schopny snášeti nynější drahotu než např. konsumenti v Americe, Francii, Anglii atd.
Tento očekávaný pokles cen však nenastal a tím jsou velké masy konsumentů trpce zklamány a to tím více, poněvadž dosud výrobci při určování cen svých výrobků řídili se vesměs cenami světovými. Jest skutečností, že průmyslníci vzestupu cen světových dovedli vždy k svému prospěchu využitkovati, a že dovedli prodejní ceny bez ohledu na vlastní náklady vždycky stanoviti podle cen světových, čímž zjednali si ohromný a zcela neodůvodněný zisk.
Bylo by tudíž důsledným, kdyby nyní naši výrobci taktéž při poklesu cen světových, třeba že by tím snížili svůj zisk aneb že by dokonce něco obětovali z toho, čím se dříve neprávem obohatili, snížili úměrně cenu svých výrobků.
To však se neděje, poněvadž naše průmyslové a velkoobchodní kruhy nejdou nijak s dobou a neosvědčují žádného sociálního smyslu a porozumění pro utrpení lidových mas. Místo, aby se tyto kruhy uspokojovaly s nejmenším ziskem a snažily se přispěti ke zmírnění všeobecné bídy, pozorujeme, že se netoliko v ničem neobmezují, ba naopak, že se ohlížejí všemožným způsobem po konjunkturálních ziscích.
Jsouce chráněni předpisy o dovozu, hodlají čeliti poklesu cen tím, že snaží se vyvolati umělou stagnaci ve výrobě a již dnes pomýšlí v některých odborech jako na př. v kovodělném, oděvném a obuvnickém na omezení výroby. Je to patrno z toho, že začínají propouštěti dělníky ze svých továren.
Provedení této jejich snahy musí vésti k nezaměstnanosti dělnictva a pak i v dalším důsledku k takovým zjevům, které musí rozrušiti klidný vývoj vnitřních poměrů v naší republice.
Podepsaní vznáší na vládu tento dotaz:
1. Jsou shora uvedené poměry vládě známy?
2. Hodlá vláda zjistiti, proč v Čs. republice nedošlo ku poklesu cen a jakými prostředky hodlá čeliti jeho umělému zabraňování?
3. Co zamýšlí vláda podniknouti, aby čelila nezaměstnanosti dělnictva, která nám hrozí ze spekulativního omezení výroby?
V Praze dne 22. června 1920.
Dr. Witt, Měchura, Časný,
Štefan Kada, Teodor Matuščák, Ján Blaho, Pavel Mudroch, Drab Sándor, Jurko Lažo, V. Švec, Jos. Průša, Dr. Soukup, Cífka Karel, Stelcl Josef, Josef Šáda.