Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Tisk 56.

Seit mehr als anderthalb Jahren warten zahlreiche Gewerbetreibende, Industrielle, Kaufleute und Landwirte auf die Bezahlung ihrer Forderungen, die sie an die vormalige Heeresverwaltung zu stellen haben. Nach dem Zusammenbruch sind die Forderungen für Lieferungen an das vormalige Militärärar vom liquidierenden Kriegsministerium eingestellt worden und im April 1919 haben überhaupt sämtliche Zahlungen aus diesem Titel an tschechoslovakische Gläubiger angeblich infolge Mangels gemeinsamer Mittel aufgehört.

Daß es sich hier nicht um Kleinigkeiten handelt, geht schon daraus hervor, daß, wie schätzungsweise festgestellt wurde, die Höhe dieser Forderungen mindestens 800 Millionen Kronen beträgt, wahrscheinlich aber 1000 Millionen Kronen überschreitet.

Unter den Gläubigern befinden sich Personen aller Kreise, so z. B. zahlreiche Landwirte, die bisher noch immer nicht von der vormaligen Landesfuttermittel stelle das Heu und Stroh bezahlt erhielten, das sie im Jahre 1918, ja im Jahre 1917 geliefert haben. Die Industrie kann von ihren, oft in Millionen gehenden Forderungen nicht einen Heller erhalten, trotzdem sie gerade jetzt zur Aufrechterhaltung der Betriebe das Geld, das sie oft genug von einer Bank auf Kredit erhalten hat, dringendst brauchen würde und eine grosse Anzahl Gewerbetreibender befindet sich in grosser Not, weil ihnen selbst ihre kleineren Forderungen nicht zur Auszahlung gebracht werden.

Die Ministerien nehmen zu dieser so wichtigen Frage eine ablehnende Stellung ein, ja es ist noch nicht einmal die Kompetenz festgesetzt, so daß die besagten Gläubiger der Heeresverwaltung noch nicht wissen, an wen sie sich wegen Bezahlung ihrer Forderungen zu wenden haben.

Die aus solchen Lieferungen herrührenden Ware sind wohl von der Staatsverwaltung sogleich mit Beschlag belegt worden; das Ministerium für nationale Verteidigung hat alles brauchbare Heeresgut an sich gezogen und will dafür lieine Zahlung leisten. Der Erltis aus den für die jetzige Heeresverwaltung nicht verwendbaren Sachen fließt in die Kassen des Finanzministeriums. Trotzdem bezahlt die Regierung die Forderungen für diese Lieferungen nicht. Dieser Zustand ist eine schreiende Ungerechtigkeit gegenüber den eigenen Staatsbürgern ünd Unternehmungen im Gebiete des tschechoslovakischen Staates.

Die Unterzeichneten stellen dahef nachzu veranlassen, daß alle Staatsbürger und stehende dringliche Interpellation:

1. Gedenkt der Herr Ministerpräsident Unternehmungen, welche Forderungen aus Lieferungen an die vormalige Heeresverwaltung zu stellen haben, baldigs befriedigt werden?

2. Wann gedenkt der Herr Finanzminister die Auszahlung dieser Beträge oder wenigstens die Auszahlung von Teilbeträgen vorzunehmen?

3. Was gedenkt der Herr Handelsminister vorzukehren, um die Gläubiger der Heeresverwaltung vor weiterer Schädigung zu beivahren und ihnen zu ihrem unanfechtbaren Rechte zu verhelfen?

Prag, am 22. Juni 1920.

Heinrich Knesch, A. Lippert, Vetter-Lilie, Dr. C. E. Schmidt, Ig. Hübner, Oberleithner, Karl Friedrich, Dr. Ledebur-Wicheln, Dr. Mayr-Harting, Dr. K. Hilgenreiner, Fritsch, Jesser, Dr. M. E. Herzig, Meissner.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Tisk 56.

Více než půl druhého roku čekají četní živnostníci, průmyslníci a obchodníci na zaplacení svých pohledávek, které mají proti dřívější vojenské správě. Po shroucení byly pohledávky za dodávky dřívějšímu vojenskému eráru likvidujícím ministerstvem války zastaveny a v dubnu 1919 zabaveny byly všechny platy z tohoto titulu československým věřitelem, prý z nedostatku společných peněz.

Že zde nejde o maličkost vysvítá již z toho, že výše těchto pohledávek, jak bylo šetřením zjištěno, činí nejméně 800 milionů korun, pravděpodobně však více jak 1000 milionů korun.

Mezi těmito věřiteli jsou osoby všech kruhů. Tak na příklad četní rolníci, kterým dosud nebylo Zemskou ústřednou pro krmivo zaplaceno seno a sláma, kterou dodali v roce 1918 ba do konce v roce 1917. Průmysl nemůže ze svých často do milionů jdoucích pohledávek dostati ani haléře, ačkoliv by právě nyní velmi naléhavě potřeboval k udržení výroby peněz, které si dost často opatřil od banky na úvěr, a velký počet živnostníků je ve velké nouzi, poněvadž jim menší jejich pohledávky nejsou vypláceny.

Ministerstva zaujímají v této tak důležité otázce odmítavé stanovisko, ba dokonce není dosud stanovena ani kompetence, takže dotčení věřitelé vojenské správy ještě ani neví na koho se mají stran zaplacení svých pohledávek obraceti.

Z takovýchto dodávek pocházející zboží bylo ovšem státní správou zabaveno. Ministerstvo národní obrany převzalo pro sebe všechen upotřebitelný vojenský majetek, nechce však za to ničeho zaplatiti. Peníze stržené za věci pro nynější vojenskou správu neupotřebitelné plynou do pokladny ministerstva financí. Nicméně však vláda pohledávky za tyto dodávky neplatí. Tento stav je křiklavou nespravedlivostí proti státním občanům a podnikům na území Československého státu.

Podepsaní podávají tudíž tuto naléhavou interpelaci:

1. Míní pan ministerský předseda působiti k tomu, aby všichni státní občané a podniky, které mají pohledávky z dodávek bývalé vojenské správě, byli co nejdříve uspokojeni?

2. Kdy zamýšlí pan ministr financí vyplatiti tyto pohledávky nebo aspoň jejich části?

3. Co zamýšlí pan ministr obchodu podniknouti, aby věřitelé vojenské správy byli ochráněni před dalším poškozováním a aby jim bylo dopomoženo k jejich nepopíratelnému právu?

V Praze dne 22. června 1920.

Heinrich Knesch, A. Lippert, Vetter-Lilie, Dr. C. E. Schmidt, Ig. Hübner, Oberleithner, Karl Friedrich, Dr. Ledebur-Wicheln, Dr. Mayr-Harting, Dr. K. Hilgenreiner, Fritsch, Jesser, Dr. M. E. Herzig, Meissner.