Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Tisk 116.

Die Abhaltung des bereits von den Behörden bewilligten Gauturnfestes in Znaim in den Tagen vom 3. bis 5. Juli L J. wurde sozusagen in 12. Stunde behördlich untersagt, weil angeblich die Gemüter der čechischen Einwohnerschaft von Znaim durch die Iglauer Ereignisse in höchste Erregung geraten seien, sodaß nun auch in Znaim neuerliche Ausschreitungen zu befürchten wären.

Nun ist aber Znaim, wie die Wahlen in den Senat gezeigt haben, eine der Mehrheit nach deutsche Stadt, was auch die Sokolvereine und deutschen Turnvereine nicht hinderte, an ihren gegenseitigen Veranstaltungen mit Interesse teilzunehmen, um voneinander zu lernen und sich aneinander sportlich fortzubilden. Stehen wir doch im Zeichen der an allen Orten nicht genug empfohlenen Körperkultur mit dem nicht zu gering zu nennenden Ziele der Gesundung und Ertüchtigung der durch den Krieg arg geschädigten Menschheit.

Wenn es sich nun zeigt, daß für diese sonderbare Arbeit nur die niederen Instinkte unmaßgeblicher Fak'toren maßgebend waren, so wirft dies zugleich ein sehr eigentümliches Licht auf die Autorität und Fähigkeit der Regierung überhaupt, welche dann eine geradezu triste Rolle spielt, wenn sie den an-massenden Übergriffen der Straße macht-, kraft-, anscheinend sogar willenlos gegenübersteht, ein Zerrbild eines sogenannten Rechtsstaates schaffend.

Durch dieses schwächliche Verbot der Abhaltung des 2. südmährischen Gauturnfestes in Znaim wurden aber nicht bloß die deutschen Turner des deutschen Gaues in ihren Rechten verkürzt, sondern auch materiell ganz bedeutend geschädigt, sowie das ganze deutsche Volk Südmährens, ja die Republik überhaupt ganz unverantwortlich zurücksetzt und in seinen Staatsbürgerrechten verletzt.

Das deutsche Volk fordert daher Genugtuung dieser Behandlung eines "gleichberechtigten" Staatsvolkes, indem die Abhaltung des deutschen Gauturnfestes in Znaim wieder bewilligt und zugleich von den Behörden alles Vorkehrende mit aller Energie getan wird, daß es unberufenen Elementen nicht möglich gemacht werde, störend einzugreifen.

In Berücksichtigung aller dieser angeführten Umstände stellen die Gefertigten die Anfrage:

1. Sind dem Minister des Innern diese Übergriffe der Behörde bekannt?

2. Ist der Minister des Innern geneigt, der Forderung des deutschen Volkes in Südmähren Rechnung zu tragen und auf die Behörden betreffend die Bewilligung der Abhaltung des 2. deutschen Gauturnfestes in Znaim einzuwirken?

3. Was gedenkt der Minister zu tun, um in Hinkunft solche Rechtsverletzungen hintanzuhalten, bezw. unmöglich zu machen?

Prag, am 13. Juli 1920.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Tisk 116.

Úřady již povolené konání župní tělocvičné slavnosti ve Znojmě ve dnech 3. až 5. července, bylo, jak se říká, v poslední chvíli, úředně zakázáno, poněvadž prý bylo české obyvatelstvo znojemské jihlavskými událostmi tak značně rozčileno, že byla také ve Znojmě obava před novými výstupy.

Nyní však jest Znojmo, jak volby do senátu ukázaly, většinou městem německým, což však nevadilo ani sokolské jednotě ani německému tělocvičnému spolku, aby se navzájem nezúčastnily vzájemně pořádaných podniků, a aby se od sebe navzájem učili a ve sportu vzdělávali. Stojíme přece ve znamení na všech místech tak doporučované tělesné výchovy, s vysoko stojícím cílem ozdravení a utužení lidstva, válkou těžce poškozeného.

Ukazuje-li se nyní, že pro tuto zvláštní práci jsou rozhodujícími jen nízké pudy nesměrodatných činitelů, vrhá to zároveň velmi zvláštní světlo na autoritu a schopnost vlády vůbec, jež pak hraje přímo smutnou úlohu, stojí-li vůči opovážlivým přehmatům ulice bez moci, zdánlivě dokonce bez vůle, jsouc karikaturou tak zvaného právního státu.

Tímto slabošským zákazem pořádání druhé jihomoravské župní tělocvičné slavnosti ve Znojmě, byli nejen němečtí činovníci německé župy zkráceni ve svých právech, nýbrž i hmotně docela značně poškozeni, jakož i veškeré obyvatelstvo jižní Moravy ba celé republiky vůbec úplně nezodpovědně zkráceno a poškozeno ve svých státoobčanských právech.

Německý lid žádá proto zadostiučinění za takovéto jednaní pro národ ve státě >o stejných právech<, totiž aby bylo opětně povoleno pořádání německé župní tělocvičné slavnosti ve Znojmě a zároveň, aby úřady se vší energií učinily všechna opatření, jež by znemožnila nepovolaným živlům do této slavnosti rušivě zasáhnouti.

Vzhledem ku všem zde uvedeným okolnostem táží se podepsaní:

1. Jsou panu ministru vnitra známy tyto úřední přehmaty?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten vyhověti požadavkům německého lidu jižní Moravy a zakročiti u úřadů o povolení ke konání druhé německé župní tělocvičné slavnosti ve Znojmě?

3. Co zamýšlí pan ministr učiniti aby napříště zabránil takovýmto porušením práva, po případě aby je znemožnil?

V Praze dne 13. července 1920.