Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Tisk 127.

In der Sitzung des Abgeordnetenhauses vom 9. Juli d. Jahres hat der Herr Ministerpräsident im Anschluss an die Behauptung, dass die Versicherungsgesellschaft Phönix der Ostrauer-Morgenzeitung zur Förderung der Kriegsanleihepropaganda 45.000 K überwiesen habe, folgendes gesagt: "die deutschen Abgeordneten und Senatoren sprechen in Sitzungen in einer Weise die eines Gesetz-geoers unwürdig ist. Die ganze Kampagne der deutschen Abgeordneten und Senatoren gegen das Kriegsanleihegesetz wurde von der Versicherungsgesellschaft Phönix geführt".

Wir verwahren uns dagegen, daß unser, in der Kriegsanleihefrage mit rein sachlichen Gründen und ehrlichen parlamentarischen Waffen im eminentesten wirtschaftlichen Interesse der gesamten Bevölkerung des Staates, für soziale Gerechtigkeit und finanzielle Vernunft geführte Kampf von der leitenden Regierungsteile in wegwerfender Weise als "unwürdig" bezeichnet wird; wir verwahren uns aber auch persönlich gegen diese den parlamentarischen Sitten widersprechende Beleidigung.

Wir weisen ferner die in den Worten des Herrn Ministerpräsidenten gelegene, verschleierte Verdächtigung zurück, mit der er andeutet, dass die deutschen Abgeordneten und Senatoren in ihrer Stellungsnahme zur Kriegsanleihefrage, - das ist in ihrer öffentlichen Tätigkeit - von einem privaten Institut geführt und oeeinflusst waren. Hätte sich doch der Herr Ministerpräsident sehr leicht darüber informieren lassen können, dass der leitende Direktor des Phönix, der als solcher den Senatoren gar nicht bekannt war. nicht anders als die Vertreter einer Reihe anderer wirtschaftlichen Körperschaften lediglich zu einer informativen Vorberatung der Kriegsanleihefrage zugezogen war. Die unterfertigten Senatoren stellen demnach an den Herrn Ministerpräsidenten die dringlichen Anfragen:

1. Aus welchen Vorfällen leitet der Herr Ministerpräsident die Berechtigung ab, dass Benehmen der Senatoren als ein unwürdiges zu bezeichnen und deren Unabhängigkeit in Bezug auf ihre parlamentarische Tätigkeit anzuzweifeln?

2. Welche Genugtuung gedenkt der Herr Ministerpräsident den deutschen Abgeordneten und Senatoren für die ihnen zugefügte Beleidigung zu gewähren?

Prag, am 13. Juli 1920.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Tisk 127.

Ve schůzi poslanecké sněmovny ze dne 9. července t. r. řekl pan ministerský před-předseda ve spojení s tvrzením, že pojišťovna Phönix poukázala listu "Morgenzeitung" v Mor. Ostravě pro podporování propagandy ve věci válečné půjčky K 45.000,-, toto: "Němečtí poslanci a senátoři mluví ve schůzích způsobem, zákonodárců nedůstojným. Celou kampaň německých poslanců a senátorů proti zákonu o válečné půjčce řídila pojišťovna Phönix."

Ohrazujeme se proti tomu, aby náš zápas, vedený v otázce válečných půjček důvody čistě věcnými a zbraněmi poctivě parlamentními, v nanejvýš hospodářském zájmu všeho obyvatelstva toho státu, v zájmu sociální spravedlnosti a finanční rozvahy, označován byl vedoucím vládním činitelem ponižujícím způsobem jako nedůstojný" ; ohrazujeme se však také osobně proti této urážce, příčící se parlamentním mravům.

Odmítáme dále průhledné podezření, obsažené ve slovech pana ministerského předsedy, kterým naznačil, že stanovisko německých poslanců a senátorů k otázce válečných půjček - tedy jejich veřejnou činnost - řídil soukromý ústav a vykonával na ně svůj vliv. Vždyť mohl se pan ministerský předseda snadno dáti informovati o tom, že vedoucí ředitel Phönixu, jehož senátoři jako takového vůbec ani neznali, byl přivolán k informativní konferenci v otázce válečných půjček, stejně jako zástupcové celé řady jiných hospodářských korporací.

Podepsaní senátoři vznášejí tedy na pana ministerského předsedu naléhavé dotazy:

1. Ze kterých případů vyvozuje pan ministerský předseda oprávnění, označovati jednání senátorů jako nedůstojné a pochybovati o jejich neodvislost při parlamentní činnosti?

2. Jaké zadostiučinění zamýšlí pan ministerský předseda dáti německým poslancům a senátorům za urážky jim způsobené?

V Praze dne 13. července 1920.