Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Tisk 146.

Vláda a zejména ministerstvo zemědělství, do jehož resortu záležitosti meliorační, úprav vodních a obhospodařování vodstva přináleží, plně uznávají a oceňují důležitost trvalého zlepšení plodnosti půdy melioracemi, kterými kladeny jsou základy pro zvýšení zemědělské produkce a tím i ku žádoucí soběstačnosti státu v produkci zemědělské. Z těchto zřetelů vláda věnuje otázkám melioračním plnou pozornost. Jedním z prvních výnosů, jejž ministerstvo zemědělství sledujíc, tento cíl v dohodě s ministerstvem financí vydalo, byl výnos ze dne 7. února 1919 č. 470 pres., jímž ministerstvo zemědělství prohlásilo, že přejímá závazky býv. rakouského melioračního fondu vůči melior. podnikům za své, že bude subvencovati i vyšší náklad, o nějž za poválečných poměrů budou schválené rozpočty překročeny, a jímž zároveň svolilo k okamžitému provádění melioračních podniků po technické stránce býv. min. orby již schválných, i když tyto nebyly dosud po stránce finanční projednány.

Vedle porad zvláštní meliorační ankety, svolané ministerstvem zemědělství loňského roku, bylo dalším krokem, čelícím k umožnění finanč. podpoření meliorační akce, uzákonění min. zem. vypracované melior. novely (zákon ze dne 19. prosince 1919, č. 21 sb. z. a n. z r. 1920) a vydání prováděcího nař. ze dne 30. března 1920, č. 199 sb. z. a n.

Majíc velkou důležitost melioračního podnikání pro zemědělství, opatření práce a pro zájmy celostátní plně na zřeteli, snažilo se ministerstvo zemědělství žádosti vodních družstev o povolení státních příspěvků, pokud se týče o výplatu již povolených subvencí, pokud možno co nejrychleji vyřizovati. Jestliže však v některých případech vyřízení těchto žádostí přes dobrou vůli a snahu ministerstva zemědělství delší dobu trvalo, neb dosud se nestalo, byla toho příčinou zejména ta okolnost, že v druhé polovici roku 1919 byla ministerstvu zemědělství předložena z Moravy v krátké době celá řada již v dobách předválečných vypracovaných a v mnohém směru nedostatečných melioračních projektů, jež musily býti ministerstvem zemědělství nejdříve po stránce technické prozkoumány a z pravidla i pozměněny a teprve pak mohlo dojíti k jich dalšímu finančnímu projednávání.

Vyřizování rapidně stoupající agendy záhy vázlo z té příčiny, že příslušná oddělení ministerstva zemědělství nebyla prvním rokem náležitě vybudována a dostatečným počtem sil dotována, v kterémžto stavu dosud celý zemědělsko-technický odbor trvá.

Značným zdržením při vyřizování zemědělsko-technické agendy jest ustanovení melioračního zákona, dle něhož ohledně povolení příspěvků z melioračního fondu dlužno v každém jednotlivém případě docíliti souhlas ministerstva financí, čímž se konečné vyřízení dotyčných záležitostí samozřejmě protahuje.

Nikoli bez vlivu na rychlé vyřizování agendy byla nepohotovost spisů, z nichž velká část teprve v červenci tohoto roku z Vídně došla a konečně nesmí býti zapomínáno na tu okolnost, že všechny ony mnohonásobné instance súčastněné při vyřizování melioračních záležitostí, na něž v dobách zaniklého Rakouska tolik oprávněných stesků bylo přednášeno, přeneseny byly do Československé republiky a dosud nemohly býti ujednoceny, ježto ujednocení správních instancí těchto vyžaduje provedení župního zákona.

Přes veškeré tyto nedostatky a obtíže zemědělsko-technického odboru jest veškerá jeho agenda plynně vyřizována a lze prohlásiti, že z připojeného seznamu podniků byly k návrhům zemského výboru již žádosti četných vodních družstev po dohodě s ministerstvem financí definitivně vyřízeny tím, že jim byl přislíben příspěvek melioračního fondu v percentuelní výši a oněm vodním družstvům, která s pracemi započala a o to zažádala, povoleny a současně i vyplaceny byly přiměřené zálohy.

Jsou to vodní družstva: Milíkov (vyřízeno již 11./I. 1920), Palačov (vyřízeno již 26./XI. 1919), Lázce, Šardice (vyř. již 27./XI. 1919), Tážaly (vyř. již 26./XI. 1919), Kuželov, Doupí (vyř. již 18./XII. 1919), Drbálovice, Dědkovice, Krhová (vyř. již 1./IV. 1920), Sentice (vyř. I7./IV. 1920), Nová Ves, Chýlice atd., GroßPetersdorf, Miší, Drasov (vyř. již 1./XII. 1919), Bratelsbrunn, Bernatice (vyř. již 26./XI. 1919), Kunzendorf, regulace Svodnice (příspěvek povolen 18./V. 1924 zároveň se zálohou korun 200.000; prvá záloha per 17.238 K 46 h povolena již 23./XII. 1919), Einoth, Horní Meziříčko (vyř. 7./I. 1920; pouze v tomto případě nebyl státní příspěvek povolen, ježto se jedná o melioraci pozemků velkostatku), Hertice, Štípa, Horní Újezd, Grusbach, Tylovice-Hážovice, Trübenz, Füllstein (vyřízeno již 18./XII. 1919), Kudlovice, Petrovice (vyř. již 18./X. 1919), Tvarožná (vyřízeno 8./I. 1920), Velké Bílovice.

Žádosti vodních družstev: Hunčovice, Auspitz, Heidenpiltsch, Zauchtel, Ober-Wisternitz, Rausenbruck-Miezmanns, Škaštice atd., Jassnik - Grafendorf, Jackov, Ořechov, Altstadt-Rehsdorf-Dittersdorf, Pohres-Grünau, Vidče, Vigantice, Želechovice, Undangs, Myšlichovice, Čertorype a Štarnov, nebyly ministerstvu zemědělství dosud vůbec předloženy, takže nenese vláda nijaké viny na tom, že vodním družstvům těmto nebyl dosud státní příspěvek povolen.

Ostatní v dotazu uvedené návrhy jsou ve stadiu projednávacím, při čemž se podotýká, že jednotlivé návrhy předloženy byly ministerstvu zemědělství teprve před zcela krátkou dobou, tak ku př. Volevčice 21./V. 1920, Kotojedy 11./V. 1920, Kostice 31./V. 1920, Kloboučky 28./VI. 1920 a Sebranice 6./VII. 1920.

Dále byly některé žádosti předloženy vodními družstvy přímo ministerstvu zemědělství bez příslušných spisů a projektů, jež musily býti teprve cestou úřední vyžádány. Tak ku př. Dubňany, Výškovice-Stará Bělá a Brťoví.

Konečně musily býti v jednotlivých případech předložené projekty i vráceny, vzhledem na jich neúplnost k doplnění, jako ku př. Hodějice.

Pokud se týče otázky domnělého neprovádění melioračního zákona ze dne 19. prosince 1919, č. 21 sb. z. a n. z r. 1920, není v dotazu blíže uvedeno, v jakém směru se tento zákon dosud neprovádí. Mají-li páni dotazovatelé snad na mysli, že se meliorační podniky dosud definitivně neupravují tímto zákonem předepsanou úmluvou, místo dřívější formy zákonné, upozorňuje se na to, že jest k tomu zapotřebí, aby dříve vydán byl vzorec této úmluvy. Vzorec tento byl ministerstvem zemědělství již před několika měsíci vypracován, bylo však třeba docíliti o jeho jednotlivých ustanoveních dohody, zvláště se zeměmi, jako činiteli tuto úmluvu spoluuzavírajícími. Následkem toho byl návrh ministerstva zemědělství dán příslušným korporacím k vyjádření a ježto po jich dojiti musila býti konána ještě společná porada se zástupci zemi, pozdrželo se samozřejmě jeho vydání. Vzorec tento jest však již v tisku a bude co nejdříve ministerstvem zemědělství vydán.

Avšak i kdyby bylo již došlo k vydání toho vzorce, nebylo by bývalo možno upraviti definitivně úmluvou ony podniky, jichž projekty byly ministerstvu zemědělství předloženy, poněvadž tyto předloženy byly jemu s rozpočty vesměs předválečnými a bez návrhů ohledně výše udržovacích fondů, které dle zákona melioračního musí býti zajištěny.

Můžeme ujistiti pány dotazovatele, že o neochotě vlády nebo docela o zadržování melioračních podpor nelze chovati oprávněných domněnek a nutno podobnou výtku jménem vlády jako zcela bezpředmětnou vyvrátiti. Naopak vláda se snaží rozvoj meliorační akce všemožně podporovati, což zejména vysvítá z toho, že na Moravě i v této době 90 vodních družstev své podniky provádí, jimž příslušná část povoleného státního příspěvku byla vyplacena, ano mnohým družstvům k umožnění prací byla na přislíbený příspěvek z melioračního fondu povolena a vyplacena přiměřená záloha. Mimo prací vodních družstev provádí se na Moravě na 12 místech úpravy bystřin a na více místech povodňové opravy.

Ve Slezsku provádí se nejen meliorace, nýbrž i úpravy bystřinné se zalesňováním čtyřmi stavebními správami, mezi nimi také plebiscitní území.

V Čechách roku 1920 pracuje se na bystřinách na 4 místech. Také meliorační práce a stavby vodovodů se zde na 50 místech provádějí.

Na Slovensku připravovány jsou projekty, ano počíná se již pracovati na povodňových úpravách na přítocích Váhu.

Vláda a zejména ministerstvo zemědělství učinily vše ku provádění meliorací a to nejen se zřetelem k zemědělství, nýbrž i za účelem opatření práce v krajích, kde se vyskytla nezaměstnanost. Oba tyto důležité cíle snažila se vláda spojiti, aby tak břímě abnormálních cen staviva a práce stalo se snesitelnějším.

Ministerstvo zemědělství přikročí nyní k definitivní úpravě melioračních podniků dle meliorační novely a mohou býti páni dotazovatelé, vzhledem k tomu, že dosavadní přechodní obtíže jsou nyní již z větší části překonány, plně ujištěni, že žádosti vodních družstev o povolování a vyplácení státních příspěvků budou s největším urychlením pravidelně a bez průtahů vyřizovány, při čemž ovšem bude dána přednost oněm vodním družstvům, která se zaváží podniky své prováděti za trvajících nepříznivých a obtížných poměrů pracovních, před oněmi, která by nezamýšlela ku provedení svých podniků v brzku přikročiti.

Zvýšení zemědělské výroby a soustavnou práci ve všech oborech občanských zaměstnání pokládá vláda za základní podmínky konsolidace všech poměrů státních. V rámci těchto snah zaujímá provádění prací, jimiž se půda zvelebuje, jedno z míst nejpřednějších.

Ministerstvo zemědělství připravuje nový meliorační zákon, zákony o organisaci melioračních a regulačních družstev, zákon o hospodářské správě vodstva, jednotný zákon komasační, zákon o zřizování cest a silnic zemědělskými družstvy i jiná s tím souvisící správní opatření, kterými by zaveden byl systematický postup ve všech pracích, jimiž se půda zvelebuje a vodstvo činí užitečným a neškodným. Těmto snahám a s nimi souvisící organisaci zemědělsko-technických odborů a úřadů bude vláda věnovati svoji plnou pozornost.

Prosíme pány dotazovatele, aby odpověď vlády vzali na vědomí a vládu ku zavedení označených systematických postupů účinně podporovali.

V Praze dne 5. srpna 1920.

Ministr zemědělství:

Sonntág, v. r.

Ministr financí:

Dr. Engliš, v. r.