Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
I. volební období.
1. zasedání.
Tisk 154.
Odpověď
ministerského předsedy
na interpelaci člena senátu N. S. R. Č. Vojtěcha Zavadila a soudruhů
na vládu,
v záležitosti Kolodějského zámku (tisk č. 39).
Ústřední řiditelství Liechtensteinských velkostatků bylo před 28. říjnem 1918 a ještě na začátku roku 1919 ve Vídni. Se zřetelem na značný počet velkostatků Liechtensteinských na území republiky Československé byl vyzván vládou majitel, aby zřídil ústřední své ředitelství na území republiky Československé. Tomuto vyzvání bylo vyhověno, a v roce 1919 zřízeno bylo ústřední ředitelství Lichtensteinských velkostatků v Praze, jež však podle svého tvrzení nenalezlo vhodných místností, aby mohlo rozsáhlou svou agendu v Praze obstarávati. Připomíná se, že toto ředitelství jest s ohledem na provádění pozemkové reformy ve stálém styku s Pozemkovým úřadem a že jmenovanému úřadu pro jeho úkoly jest s výhodou, má-li zástupce správy Liechtensteinských velkostatků po ruce.
Ihned po zprávě uveřejněné ve večerníku Práva Lidu z 20. února 1920 stala se opatření, aby stížnosti ve jmenované zprávě uvedené byly vyšetřeny. Dne 1. března 1920 vykonalo ministerstvo školství a národní osvěty komisi na místě samém a zjistilo, že jde o instalace vodovodní a úpravy záchodů, jež nijak se nedotýkají zániku jako architektonické památky. Bez újmy případné kompetence obecního úřadu Kolodějského jako úřadu stavebního vyhradilo sobě jmenované ministerstvo již při komisi a později dne 15. března 1920 ještě písemně, že mohou býti povoleny pouze takové opravy, jež nedotýkají se vnitřních prostorů a v nich jejich umělecké dekorace.
O zničení umělecko - cenného zámku Kolodějského adaptacemi pro umístění ústředního ředitelství nelze mluviti. Ředitelství podrobilo se všem ustanovením ministerstva v tom směru.
K jednotlivým bodům interpelace odpovídám:
K č. 1. Jakékoliv adaptace v zámku mohou býti prováděny jen se svolením a za dozoru Zemského památkového úřadu v Praze. Tím dána jest záruka, že zámek jako památka bude vždy v budoucnu chráněn.
K č. 2. O přestavbě uvnitř zámku nelze mluviti, poněvadž přestavby prováděny nebyly.
O povolení k přestavbě nebylo u státních úřadů žádáno. Státní úřady nedaly a nedají souhlasu k adaptaci, jež by poškodila umělecký ráz Kolodějského zámku. Případná kompetence obecního úřadu Kolodějského jako úřadu stavebního nemá tím býti nijak dotčena. Avšak i tu vyhradil si zemský památkový úřad v Praze, že jakmile by šlo o adaptace v zámku, zapotřebí jest jeho svolení.
K č. 3. K. otázce suverenity knížete Jana II. z rodu Liechtensteinů nezaujala vláda ještě definitivního stanoviska. Jakmile se tak stane, sdělí vláda, na čem se v té věci rozhodla.
V Praze dne 15. srpna 1820.
Ministerský předseda:
V. Tusar v. r.