Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 163.

Otázka, jak hospodařiti letošní sklizní obilí a brambor jest velmi důležitou jak pro producenty - zemědělce, tak konsumenty, tak i státní správu. - Volný prodej zemědělských produktů za dob mírových byl po vypuknutí války stále více omezován, až zavedeno zabavení a státní obhospodařování téměř veškerých plodin zemědělských. - Systém tento se však neosvědčil, poněvadž nedbal zásady nejdůležitější, chrániti a zvyšovati zemědělskou produkci; systémem tím zaviněno bylo značné snížení sklizně všech státem obhospodařovaných plodin a následkem toho bylo čím dále tím horší zásobování obyvatelstva nezemědělského.

Jest tudíž nutno, aby návratem mírových poměrů stal se též návrat k normálnímu volnému obchodu zemědělskými plodinami, který zaručuje též zvýšení produkce a tím - následkem větší výroby - dobré zásobování a též přiměřené klesnutí cen těchto výrobků.

Vláda sama uznala tuto nutnost a ve svém prohlášení na začátku tohoto zasedání Národního shromáždění slíbila uvolnění hospodaření zemědělských plodin v tom poměru, jak pomíjeti budou příčiny, které vedly k zavedení tohoto hospodářství.

Jest to nutno, má-li se v budoucnu stát náš státi pokud možno soběstačným v zemědělské produkci, by bylo všemožně podporováno zemědělství, a tak nejen náležitě zásobeno obyvatelstvo měst a dělnictvo průmyslové potravinami, leč ušetřeno též velikých obnosů, jež stát platiti musí za obilí z ciziny dovezené.

Nelze-li již vzhledem k vydaným nařízením vládním o obhospodařování obilím - provésti jíž letos úplné uvolnění sklizně, třeba připravovati a provésti taková uvolnění, která nejen by zásobování obyvatelstva nezemědělského nepoškodila, nýbrž mu prospěla. - Některá z těchto uvolnění posílena byla již roku minulého a velmi dobře se osvědčila, na př. přímý nákup brambor a jak je známo, byla by mnohá města nebýti tohoto způsobu - byla zůstala nezásobena. - Proto navrhovatelé jsou přesvědčeni, že bylo by velmi účelným, povoliti totéž i při obilí chlebovém - pšenici a žitu. - Navrhovali tudíž, aby letošní sklizeň obilí a zemáků byla volnou tak, že by každý nezásobený opatřiti si mohl pro svojí rodinu potřebné určitě stanovené množství obilí a brambor přímým nákupem u zemědělce, - za cenu pevně stanovenou. Nebylo by tu možným ani hromadění zásob, ani zvyšování cen, leč konsumenti mohli by si tímto způsobem opatřiti mouku i brambory lepší jakosti a mnohem laciněji, než při nynějším systému prostřednictvím Obilního ústavu. - Za tím účelem provedl by se v každé obci soupis všech osob nezásobených a těmto vydány obecním úřadem poukázky, na něž mohli by si u producentů - vyjma u velkostatků určité množství obilí neb brambor za cenu stanovenou do určité lhůty nakoupiti. Pro ty, jež by po uplynutí této lhůty obilí a zemáky sami si nezaopatřili - zakoupila by je obec sama přímo u producentů v obci. - Nestačil-li by tento nákup, oznámilo by obec okresnímu hospodářskému úpadu, kolik osob má zásobeno a kolik ještě potřebuje.

Obilí (a zemáky) z velkostatků a zbytek obilí z menších usedlostí zakoupila by hospodářská družstva a dala k disposici ministerstvu zásobování, eventuelně při tomto - nebo na místě tohoto zřízenému státnímu hospodářskému úřadu. Toto ministerstvo - případně dotčený hospodářský úřad sestaví nekrytou potřebu, případné přebytky jednotlivých okresů a provede patřičnou stejnoměrnou distribuci.

Nedostačí-li domácí produkce a zásoby ke krytí potřeby všeho obyvatelstva, nechť opatří vláda toto včasným nákupem v cizině a přidělí tam - prostřednictvím mých hospodářských úřadů, - kde by spotřeba domácími produkty nebyla kryta.

Aby zemědělci umožněno bylo řádné provozování hospodářství, nechť dostanou družstva obilí vykupující (případně jich zemská ústředí) od vlády k disposici v dostatečném množství různé potřeby pro zemědělce, jako umělá hnojiva, uhlí, dříví, železo, látky, boty atd., jež by zemědělcům ke krytí nákupní ceny obilí a zemáků nabídnouti mohla.

Ceny za obilí a zemáky nechť stanoví se jednak podle výrobních nákladů, jednak v poměru k cenám průmyslových výrobků, jež zemědělec ku provozování svého hospodářství a pro svoji rodinu kupovati musí na základě relace jednotlivých druhů obilí, zemáků, uhlí, hnojiv atd. stanovené zvláštní komisí odborníků.

Lichva s průmyslovými a řemeslnými výrobky, jakž i lichva prací budiž stejně přísně trestána, jako lichva se zemědělskými výrobky.

O návrhu tomto jednáno ve schůzích výboru národohospodářského současně s návrhem senátora Ševčíka a soudruhů a výbor usnesl se navrhnouti:

Senáte, račiž se usnésti:

1. Senát Národního shromáždění vyslovuje politování nad tím, že vláda nepředložila k ústavnímu schválení oběma sněmovnám osnovu zákona o zajištění a uspořádání výživy obyvatelstva pro rok 1920-1921.
2. Vládě se ukládá, aby zakoupila ihned v cizině potřebné kvantum životních potřeb, jež s odevzdaným kontingentem hospodářských plodin a výrobků od producentů domácích na celý rok k výživy lidu by úplně dostačovalo.
3. Jakmile toto potřebné kvantum bude zajištěno, vládě se ukládá, aby dosavadní nařízení odvolala a bez průtahu předložila k ústavnímu jednání oběma sněmovnám novou osnovu zákona o úprávě obživy obyvatelstva a o zrušení centrál ke schválení.
4. Vládě se ukládá, aby k povznesení zemědělské výroby použila všech vhodných prostředků, jmenovitě aby se postarala doma i v cizině o dostatek umělého hnojiva, šlechtěného osiva, vhodných strojů a nářadí, zvláště však o nejrychlejší provádění melioračního zákona ze dne 20. prosinec 1919.

V Praze, dne 12. října 1920

Předseda:

Zpravodaj: