Senát národního shromáždění R. Č. r. 1920.
I. volební období.
2. zasedání
Tisk 169.
Návrhy
senátorů V. J. Klofáče, dr. Ot. Krouského a soudruhů
na řešení otázky bytové.
Po celá dvě léta ode dne převratu zaměstnává otázka bytová, tento nejtěžší problém přítomnosti - celou řadu odborníků, úřadův i laiků. Vzniklo mnoho dobře míněných návrhů na její řešení, všechny však téměř hned v zárodku aneb velmi záhy ztroskotaly.
Není pochyby, že problém bytový je povahy výjimečné a že ho tedy nelze řešiti cestami až dosud obvyklými, nýbrž že nutno jej řešiti podle této povahy i opatřeními výjimečnými. Z části se tak opravdu již stalo, totiž vydáním zákona o zabírání bytův a zrušení disposičního práva majitelů bytův atd.
Klub senátorů českosl. socialistů ve svých prázdninových poradách uvažoval s povolanými odborníky často, jak odpomoci krisi bytové a podává v tom smyslu senátu návrh zákona na positivní její řešení, t. j. povznesení ruchu stavebního.
Dříve, než přistoupíme ke konkrétnímu - vytčení hlavních zásad osnovy navrhovaného zákona, bude nutno zmíniti se povšechně o směrnicích, jimiž bude zapotřebí při zdárném postupu ve výstavbě nových příbytků se říditi. Po této stránce jest pak dlužno celé řešení otázky bytové děliti na:
A. Řešení generální a
B. řešení okamžité.
Při řešení generálním přichází v úvahu řada činitelů, jež nutno mobilisovati a zužitkovati tak veškeré, až dosud provedené práce s výstavbou obydlí jednotlivých i celých okrsků městských. Máme tu zejména na mysli veškerou hotovou již práci městských a obecních správ a její odborů (regulačních, stavebních, kanalisačních a j.).
Na tuto práci nutno navázati a se všemi těmito institucemi spolupracovati, případně pak nekótové ještě programy ve výstavbě měst a obydlí s největším urychlením uskutečniti.
Řešení okamžité předpokládá provedení všech hotových projektů, bytových a to nejenom státem a činiteli veřejnými předsevzatých, ale i soukromých, aby i po této stránce využito bylo veškeré práce buď již hotové nebo připravované.
Aby se předešlo při této okamžité a namnoze i hromadné výstavbě příbytků řešením po stránce estetické a hygienické snad závadným, aneb v celkový rámec řešení generálního nezapadajícím, bude nutno vyjmouti především projekty v generální řešení již zařazené, aneb není-li tomu tak, buďtež cestou urychlenou celkovému plánu zastavovacímu přizpůsobeny. Hromadné výstavby příbytků bude ovšem nutno situovati v ona místa, kde buď zcela aneb z valné části jsou dány podmínky t. j. komunikace, siť kanalisační, elektrická a pod.
Klub senátorů má za to, že celé řešení otázky stavebnictví nebude míti potud výsledků, pokud jednotlivé orgány státní, zaměstnávající se otázkami a péči bytovou, rozděleny budou v různá ministerstva a úřady, jímž zájem bytový nemůže býti i při nejlepší vůli vždy zájmem vrcholným a navrhuje proto ve své osnově zákona, sněmovně předloženého, zřízení zvláštního samostatného:
Úřadu pro bytovou péči a výstavbu příbytků,
který by v sobě slučoval všecky složky, nutné k řádnému a okamžitému oživení stavebnictví. Převzatý odborný aparát úřednický z jiných ministerstev přestal by býti v jakékoliv závislosti s býv. úřadem a tudíž nový úřad pro výstavbu obydlí bude prost vší závislosti na ministerstvech veřejných prací, sociální péče, ev. i železnic atd.
V čele úřadu budiž presidentem republiky jmenován vynikající odborník-technik, jakožto přednosta s pravomocí sp1nomocněného ministra.
Osoba jeho byla by nesesaditelná, kromě presidentem republiky aneb jeho vlastním odstoupením po slyšení důvodů, jež by president uznal. V zájmu věci bylo by pak, aby odstupující přednosta sám navrhl presidentu republiky svého nástupce, o němž by byl přesvědčen, že dílo jím započaté přivede k vytčenému cíli.
K uspíšení akcí, jež by úřadu tomuto příslušely, může si ustanovený přednosta přibrati pohotový již státní aparát, zabývající se specielně pracemi v oboru stavebnictví, případně má právo podle svého volného uznání přizvati si experty z řad soukromých odborníků, kruhů uměleckých, družstevních a pod.
Zřízený úřad pro výstavbu obydlí přikročí v prvé řadě k okamžitému odstranění bytové nouze stavbou podle hotových projektů a to ať obecních, družstevních neb soukromých - vztažených na parcelované již a v generální řešení zařazené pozemky, kterých jest pro nejbližší dobu více než dosti. Současně ale řešiti bude bytovou otázku generelně, vyžádá si dokončení regulačních plánů města velkých středisek vůbec, sám na jejich řešení spolupracuje. Pro nejbližší dobu navrhne podle svého uvážení nejzralejší objekty k provedení. Bude tu veden zřetelem, koncentrovati nové kolonie na body takové, které by se nejsnáze a s nejmenším nákladem daly opatřiti potřebnou komunikací (která by současně spoluúčinkovala při dopravě materiálu stavebního), sítí elektrickou atd.
Podle, dané situace, vytvořené na př. záborem velkostatků, navrhne případně i zřízení nových osad. (Návrh ing. Molzera.)
V připravovaném návrhu zákona prohlubují se jednak zákony a nařízení k řešení bytové otázky až dosud vydané, jednak vytyčují se některé nejdůležitější úkoly v pravomoc úřadu stavebního spadajíce.
K nejdůležitějším patří:
I. Distribuce uhlí, z dolů a jam po dohodě s ministerstvem veřejných prací státnímu úřadu stavebnímu přidělených do závodů, vyrábějících stavební hmoty a povznesení jejich výkonnosti na maximum. Jsou to: cihelny, vápenice, cementárny, pily, železárny a pod., v druhé řadě závody zpracující stavební předměty: truhlárny, kamnárny, závody instalatérské, parketárny a j. Otázku tuto nutno vyřešiti po dohodě s uhelnými odborníky.
II. Hospodářství s dřívím a ostatními hmotami vůbec. Po řádně provedené kalkulaci s přibráním odborníků i mimo kruhy průmyslníků (jichž se týče) a s připočtením občanského zisku, ustanoví státní úřad stavební ceny všech stavebních hmot. Aby se tu vyhnul eventuelní pasivní resistenci nebo sabotáži, bude míti právo zavésti: a) nucenou správu, b) pracovní povinnost a to nejenom u dělnictva, ale i úřednictva a majitelů samých. V případě odporu použije trestních opatření obdobných jako při lichvě.
III. Rozšířením dosavadních zákonů expropriačních získá úřad potřebné pozemky nejzralejší k levnému zastavění a rozšíří prospěšnost tohoto opatření za jistých předpokladů kontrolních i na podnikatele soukromé.
IV. Revise mezd, smluv dodavatelských, zasahování do vzniklých sporů a urovnání jich s použitím své plné moci.
V. Eventuelní úchylky od dosavadních stavebních řádů, změny hotových již regulací, pokud by byly nutny, stanovení nových komunikací (po dohodě s obcemi) atd.
VI. Disposice potřebných částí vozového parku (analogicky s opatřením zřízeným u cukrovarských společností), zavedení výjimečných případně režijních tarifů. (Doporučuje se zrušení státní daně uhelné pro závody stavební!)
VII. Zákaz vývozu a povolení dovozu potřebných hmot a předmětů.
VIII. Finanční podpora stavebního ruchu.
Tento poslední úkol (nejdůležitější) vyřešen jest podrobně a spravedlivě v přiložených osnovách navrhovaných zákonů a sleduje cíl, aby ti, kdož za dnešních vysokých výdělečných poměrů nepoměrně levně bydlí, přispěli těm, kdož jsou bez přístřeší.
I.
Zákon
ze dne............................................................1920
o stavbě obydlí ku zmírnění nouze bytové.
Národní shromáždění republiky Českoslovanské usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Pro dobu nynější nouze o byty, která vyžaduje se strany státu organisaci, kontrolu a podporu stavebního ruchu, zřizuje se úřad pro stavbu obydlí, jehož řízením jest pověřen ministr.
§ 2.
Na úřad pro stavbu obydlí přechází působnost dosud přikázána jednotlivým ministerstvům a týkající se stavby obydlí a to co do výkupu, vyvlastnění a zabrání pozemků, co do způsobu výroby distribuce a stanovení cen stavebních hmot a všech součástí staveb, jakož i surovin k výrobě těchto potřebných, co do rozhodování a stavebních povoleních, pracovních poměrech a co do rozdílení státních podpor a záruk již povolených anebo připravovaných pro rozvoj stavebního ruchu a k odstranění nouze bytové.
§ 3.
Pokud zákon tento nestanoví odchylek, platí všechny dosud vydané zákony, vztahující se na odstranění nouze bytové.
§ 4.
Ku působnosti úřadu pro stavbu obydlí náleží:
1. Získati pozemky potřebné pro obytné stavby, podnikané státem anebo státem podporované a to buď dohodou s majitelem pozemků anebo za použití zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 20 sb. z. a n., o vyvlastnění pozemků pro stavbu obytných nebo veřejných budov.
Vyvlastňovací řízení, stanovení citovaným zákonem, vyjímá se na dobu trvání úřadu pro stavbu obydlí z působností okresních politických správ a slúžnovských úřadů na Slovensku a přenáší se na úřad pro stavbu obydlí, který je provede buď sám anebo jím pověří své podřízené orgány.
Náhrada za vyvlastněný pozemek nesmí býti větší než cena, kterou udal majitel buď ve svém přiznání ku dávce z majetku anebo tam, kde jest zavedena dávka z nezastavených pozemků, v přiznání pro tuto dávku. Rozhodující jest cena, která byla uznána za správnou příslušnými úřady vyměřovacími.
Úřad pro stavbu obydlí má právo za stejného řízení, jaké stanoveno jest pro vyvlastnění, zabrati pozemky potřebné pro stavbu obydlí jen na určitou řadu let, nejvýše však na 30 za paušální náhradu nebo za nájemné, jichž výše se stanoví na podkladu ceny stanovené pro vyvlastnění. Na takový pozemek náleží úřadu právo předkupní.
Alternativa: Úřadu pro stavbu obydlí přísluší vložiti podle zákona ze dne 26. dubna 1912, čís. 86 ř. z. stavební právo i na pozemky soukromé.
Úřad pro stavbu obydlí může podle uvážení odkoupiti nebo přiděliti vyvlastněný nebo nuceně pronajatý pozemek i soukromému stavebníku, vyhradí-li tento právoplatným reversem, předloženým současně se žádostí za stavební povolení úřadu pro stavbu obydlí právo, jež se knihovně zajistí, stanoviti nájemné v domu na tomto pozemku vybudovaném.
2. Opatřovati, zabírati a rozdělovati stavební hmoty a součástky výpravy domu, suroviny k tomu potřebné, jakož i dopravu těchto předmětů podle ustanovení § 2 zákona ze dne 6. února 1920, čís. 92 sb. z. a n. Při tom vyjímá se řízení podle tohoto § 2 z působností zemských politických správ a přenáší se na úřad pro stavbu obydlí. Ustanovení tohoto paragrafu rozšiřuje se na podniky dodávající potřebné suroviny, vyrábějící součástky výpravy obytných budov, jakož i na samé podniky stavitelské.
Za stejných podmínek jako pod 1. může úřad pro stavbu obydlí použíti ustanovení zmíněného paragrafu i ve prospěch soukromých stavebníků.
3. Vésti v patrnosti všechny obytné stavby a přístavby projektované i prováděné. Žádosti za stavební povolení pro nové stavby i přístavby musí býti i s plány předkládány dvojmo a to příslušnému stavebnímu úřadu a současně podáním prostým kolků úřadu pro stavbu obydlí. Tento má právo naříditi v případech naléhavých zkrácené řízení a stanoviti lhůtu, do které musí býti o projektech rozhodnuto. Stavební povolení vyžaduje souhlasu úřadu pro stavbu obydlí, který zkouši projekty po stránce technické účelnosti a s hlediska nouze bytové.
Týž postup musí býti zachován i pro řízení parcelační a určení stavebních čar.
Žádosti za povolení nových staveb, nebo staveb ku rozšíření podniků průmyslových, obchodních a zemědělských musí býti doloženy, že stavebník činí současně vhodná opatření novostavbami nebo přístavbami pro ubytování svého zaměstnanectva v takovém počtu, v jakém toto vzroste těmito stavbami. Stavební povolení nesmí býti vydáno dříve, pokud nebudou záruky, že stavebník tuto podmínku splní. K jejímu zajištění má právo žádati úřad peněžitou záruku, která při nedodržení podmínky propadá ve prospěch státní podpory stavebního ruchu.
Ustanovení toto týče se i všech podniků průmyslových, obchodních a zemědělských, které provedly novostavby nebo přístavby, anebo zabraly zcela nebo z části obytné budovy po 28. říjnu 1918. Tyto podniky jsou povinny předložiti do . . . . po vydání tohoto zákona plány skutečného provedení novostaveb nebo přístaveb, po případě zabraných budov s udáním počtu zaměstnanců před 28. říjnem 1918 a 1. října 1920 s doklady o jejich ubytování. Úřad pro stavbu obydlí určí počet zaměstnanců, nejvýše ovšem v počtu, o který vzrostlo zaměstnanectvo v udaném mezidobí, pro které podnik musel opatřiti v určité lhůtě byty.
V dohodě s úřadem pozemkovým má úřad pro stavbu obydlí právo zakládati nové osady.
Úřad jest oprávněn kontrolovati provádění staveb a může zakázati provedení i provádění povolených staveb, shledá-li, že jsou na úkor veřejných zájmů svou nehospodárností nebo neúčelností, anebo, že stěžují odstranění nouze bytové a to bez jakýchkoliv nároků na odškodné pro majitele. Stavební hmoty takto uvolněné může zabrati pro své účely.
Naproti tomu má úřad pro stavbu obydlí právo zajistiti stavebníku volné použití jeho budovy a vyloučiti ji ze zabrání, vystaví-li ji tento jedině za účelem obývání bez jakékoliv podpory se strany státu.
4. Rozhodovati o způsobu a výši státních podpor a záruk ve smyslu platných zákonů.
K tomu cíli musí býti příslušné žádosti podávány na příště tomuto úřadu současně se žádostí za stavební povolení jak uvedeno sub 3.
Opatřovati stavební i hypotekární úvěr stavebníkům podporovaným, stanoviti jeho podmínky a sprostředkovati styk s peněžními ústavy, které budou případně pověřeny finanční akcí.
5. Organisovati stavební družstva, koncentrovati jejich stavební činnost a zřizovati i družstva podnikatelská ze stavebního dělnictva, která by prováděla stavby za vedení státních nebo obecních techniků.
6. Zřizovati obvodové nebo místní úřadovny a komitéty co výkonné orgány, anebo pověřovati výkonnou činností úřady obecní, na které může býti přenesena část působnosti úřadu nařízením.
Z rozhodnutí takových obvodových nebo místních úřadoven jest přípustná stížnost podle zásad platného lhůtního zákona ze dne 12. května 1896, z. ř. č. 101 v době 14 dnů, o které rozhoduje úřad pro stavbu obydlí právoplatně. Podání stížnosti nemá účinku odkládacího.
§ 5.
Poradním sborem úřadu pro stavbu obydlí jest státní stavební komitét.
Komitét skládá se z předsedy, jimž jest ministr, z místopředsedy, jenž volen jest komitétem a ze 5 zástupců a to po jednom z ministerstva veřejných prací, sociální péče, financí, zemědělství a obchodu a z pěti zástupců jmenovaných ministerskou radou, po jednom ze řad stavebního dělnictva, stavitelů, výrobců stavebních hmot, stavebních družstev a nájemníků. Činnost a pravomoc tohoto komitétu bude stanovena nařízením.
§ 6.
Podrobnější ustanovení o působnosti úřadu pro stavbu obydlí dána budou nařízením.
§ 7.
Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášení.
§ 8.
Zákon tento provede ministr pověřený správou úřadu pro stavbu obydlí.
II.
Zákon
ze dne...............................................................1920
o státní půjčce ku odstranění nouze bytové.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Vláda se zmocňuje, aby zařídila veřejné upisování státní půjčky republiky Československé, na kterém jsou povinny zúčastniti se veškeré průmyslové, obchodní a zemědělské podniky, mající více než 50.000 K provozovacího kapitálu, podle ustanovení dále uvedených.
§ 2.
Hotového výtěžku této půjčky lze použíti výhradně jen pro podporu staveb domů s malými byty, prováděných obcemi, okresy, stavebními sdruženími veřejně prospěšnými.
§ 3.
Tato půjčka bude zúročitelná, počínaje 1. lednem 1926, čtyřmi ze sta.
§ 4.
Splacena bude tato půjčka do konce r. 1940 tím způsobem, že dlužní úpisy budou vylosovány v 15 letech, počínaje 1. lednem 1926, do konce roku 1940.
Na každý vylosovaný úpis bude vyplácena doručiteli jeho nominální hodnota zároveň s příplatkem ve výši jedné desetiny nominální hodnoty vylosovaného úpisu.
Slosování bude rozvrženo stejnoměrně na všechny lhůty slosovací.
§ 5.
Povinnost státu vypláceti úroky zaniká počátkem dne, kterého bude příslušný úpis vylosován.
§ 6.
Do konce roku 1925 jest osvobozena tato půjčka ode všech daní, od 1. ledna 1926 pouze od daně důchodové.
§ 7.
Dlužní úpisy budou zníti doručiteli.
§ 8.
Podniky v § 1 jmenované, jsou povinny složiti celý obnos v hotovosti do 15. ledna 1921 u upisovacích míst, které budou stanoveny vyhláškou, a to podle následujících zásad:
1. Podniky, které vznikly před 28. říjnem 1918 ve výši 15 % ze součtu provozovacího kapitálu (akciový kapitál a pod.) a všech reservních fondů.
2. Podniky, které vznikly po 28. říjnu 1918 ve výši 25 % z téhož součtu.
Na tyto částky vydány budou podnikům interimní dluhopisy. Nesprávné složení uvedené výše, trestá se pokutou dosahující až celého rozdílu mezi částkou složenou a částkou správně vyměřenou.
§ 9.
Dluhopisy této půjčky jsou zastavitelny u bankovního úřadu do výše 50 % nominelní hodnoty,
§ 10.
Veškeré záruky při dodávkových řízeních stavebních musí býti skládány v dluhopisech této půjčky.
§ 11.
K úhradě výdajů, jež vzniknou státu touto půjčkou, jest vláda oprávněna zavésti daň z činže {činžovní hodnoty), odstupňovanou podle výše činže (činžovní hodnoty) a zdanitelného příjmu. Činže (činžovní hodnota) do výše 600 Kč za současného příjmu nájemníka {uživatele bytu) do 20.000 Kč ročně, jsou od daně osvobozeny. Odstupňování této daně a částečné nebo úplné další osvobození vzhledem k počtu členů rodiny, provedeno bude nařízením.
Z činže, kterou odvádí podnájemník nájemníku (uživateli bytu), sráží se část připadající na pronajatou (užívanou) místnost z celkové činže (činžovní hodnoty) a zbytek přičítá se po srážce 25 % na zařízení bytu, bylo-li nájemníku (uživateli bytu) propůjčeno, ku zdanitelnému příjmu. Nájemníci (uživatelé bytů) i podnájemníci jsou povinni smluvené podnájemné přiznávati. Nesprávné údaje trestají se oboustranně.
§ 12.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 13.
Ministru financí a ministru pověřenému správou úřadu pro stavbu obydlí se ukládá, aby tento zákon provedli.
III.
Zákon
ze dne................................................................1920
o další podpoře stavebního ruchu k odstranění nouze bytové.
Národní shromáždění republiky Československé usnáší se na tomto zákoně.
§ 1.
Ministr pověřený správou úřadu pro stavbu obydlí se zmocňuje, aby použil ku další podpoře staveb domů s malými byty, prováděné okresy, obcemi a stavebními sdruženími, veřejně prospěšnými, celého výtěžku půjčky, vypsané na základě zákona ze dne ................
§ 2.
Podpory z částky takto získané udělují se především těm stavbám, které jsou určeny pro osoby bez vlastního bytu.
§ 3.
Způsob podpory určuje se takto:
1. na stavby prováděné poskytuje se bezúročný stavební úvěr buď peněžní nebo přídělem hmot do výše 80 % celkového nákladu, stanoveného úřadem pro stavbu obydlí;
2. na hotové stavby poskytuje se hypotekární úvěr bezúročný téže výše;
3. stavby osvobozují se od daní a přirážek.
Podmínky, za kterých se podpora uděluje a které se knihovně zajistí, jsou:
a) Výši nájemného v těchto domech stanoví stát. Výše tato musí stačiti nejméně ku 4 % zúrokování 20 % investovaného kapitálu, uznaného úřadem pro stavbu obydlí.
b) Osvobození od daní a přirážek, právo předkupní pro stát a zákaz zcizení a zatížení platí na dobu, po kterou si stát vyhradí stanoviti výši nájemného.
Doba tato stanoví se prozatím na 10 let, může býti zkrácena, převezme-li majitel břemeno vězící na domě ve prospěch státu.
§ 4.
Z této podpory vyloučeny jsou všechny hotové stavby, kterým byly přiznány před vydáním tohoto zákona podpory podle dosud vydaných, zákonů ku podpoře stavebního ruchu ku odstranění nouze bytové.
§ 5.
Podniky průmyslové, obchodní a zemědělské, které jsou povinny stavěti byty pro své zaměstnance podle zákona o stavbě obydlí, mohou býti zbaveny této povinnosti, prokážou-li, že zúčastnili se úpisu půjčky podle zákona ze dne ...
§ 6.
Podpory podle tohoto zákona uděluje v dohodě s ministrem financí ministr, pověřený správou úřadu pro stavbu obydlí.
§ 7.
Obcím nad 30.000 obyvatel může býti uděleno k úhradě vydání s odstraněním nouze bytové spojených předkupní právo na všechny nezastavené pozemky v obvodu jim vymezeném před každým jiným kupcem.
Podrobnosti tohoto práva budou stanoveny ministrem pověřeným správou úřadu pro stavbu obydlí pro každou obec zvláštním nařízením.
§ 8.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
§ 9.
Ministr financí a ministr pověřený správou úřadu pro stavbu obydlí se zmocňují provésti tento zákon.
V Praze dne 26. října 1920.
V. J. Klofáč, dr. Ot. Krouský,
Dr. Klouda, Č. J. Lisý, Ant. Svěcený, F. Šťastný, R. Pánek, dr. Veselý, dr. Krejčí, Al. Konečný, Jos. Klečák.