Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
1. volební období
2. zasedání.
Tisk 171.
Návrh
senátora dra Frant. Krejčího a spol.
týkající se poměru církví a státu ve školství a veřejné správě.
V poslanecké sněmovně podán byl návrh na odluku církve od státu. Naléhavý zájem republiky vyžaduje, aby důsledky navrhované rozluky církve a státu, týkající se školství a veřejné správy, provedeny byly co nejdříve a aby zmatku, jenž v té příčině zavládl a nerozhodností vládních nařízení jenom je rozmnožován, učiněna byla ihned přítrž. Každé oddalování konečného uspořádání věcí v těchto oborech jest škodou pro republiku a pro veřejnou mravnost. Není tedy radno provedení nápravy činiti závislým na projednání zákona odluky, které bude vyžadovati mnoho času.
Navrhujeme tedy, aby senát usnesl se na zákonech, které tuto podáváme a z nichž pokud nevyžaduje zvláštního finančního opatření, učiněn byl příslušný návrh na úhradu.
I.
Zákon
ze dne..........................................................1920,
jímž se upravuje poměr církví ke státu ve školství.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Veškeré veřejné vyučování jest nekonfesní, to jest:
a) Náboženství není předmětem vyučovacím ani povinným ani nepovinným.
b) Vyučování náboženství zůstaveno jest jednotlivým konfesím, ale díti se smí jenom mimo rámec školního vyučování.
c) Není dovoleno veřejné školy opatřovati ať zevně ať uvnitř náboženskými symboly určité konfese a konati v nich jakékoli úkony náboženského kultu.
§ 2.
Zřizování a udržování konfesijních škol soukromých není dovoleno. Pokud takové školy existuji, buďtež v zásadě zrušeny a dostupně proměněny v nekonfesijní školy veřejné.
§ 3.
Osoby duchovní jakékoli kategorie a kterékoli konfese jsou zásadně vyloučeny z vykonávání úřadů učitelských a dozorčích na všech školách a v celém oboru školské administrativy.
§ 4.
Ustanovení v zákonech a nařízeních, která jsou s tímto zákonem v odporu, se zrušují.
§ 5.
Ministerstvu školství a národní osvěty se ukládá, aby zákon tento provedlo.
§ 6.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem, kdy bude prohlášen.
II.
Zákon
ze dne.............................................................1920
o matrikách.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
K vedení a správě matrik osob narozených a zemřelých, jakož i matrik o sňatcích jednotných pro všechny občany bez rozdílu jejich náboženského vyznání, příslušny jsou výhradně státní úřady matriční, které jest zříditi
v každé obci, jež jest sídlem soudu, jakož i v obci nad 8000 obyvatel. Úřad matriční může býti spojen s úřadem obecním. Správce úřadu matričního je příslušný k. převzetí civilních ohlášek a oddavek podle zákona ze dne 22. května 1919, č. 320 sb. z a n.
§ 2.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministrům školství a národní osvěty a vnitra.
§ 3.
Zákon nabývá platnosti dnem vyhlášení.
Náklad finanční hražen budiž poplatkem zvlášť k tomu účelu stanoveným.
III.
Zákon
ze dne..............................................................1920
o občanském kalendáři.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Veškeré svátky církevní se zrušují a pokládají se v občanském životě za všední dny.
§ 2.
Zavádějí se svátky občanské. Těmi jsou:
a) dosavadní neděle, jakožto dni odpočinku od práce.
b) Dni 28. října, 1. května, 6. července.
c) Dni, které budou Národním shromážděním později ustanoveny.
§ 3.
Svěcení nedělí a svátků děje se zastavením prací všedních vůbec, jak v úřadech, tak obchodech a továrnách podle způsobu dosavadního.
Oficiální účast státních veřejných orgánů na církevních nebo náboženských úkonech jest nepřípustná.
§ 4.
Ustanovení v zákonech a nařízeních tomuto zákonu odporující se zrušují.
§ 5.
Provedení tohoto zákona ukládá se ministerstvu školství a národní osvěty.
§ 6.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
V Praze dne 26. října 1920.
Dr. František Krejčí,
Rudolf Pánek, Ferdinand Šťastný, Josef Klečák, Č. J. Lisý, V. Klofáč, Dr. Ot. Krouský, Dr. Ant. Klouda, Al. Konečný, Dr. Veselý, Ant. Svěcený.