Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 191.

Zákonem ze dne 30. října 1919, č. 592 sb. z. a n., uloženo obcím pečovati o zmírnění těžkých účinků zoufalé krise bytové. Nikdo z povolaných si netají, že vzhledem k obrovitosti rozsahu krise (jen Velká Praha vykazuje přes 10.000 rodin bez přístřeší) nejmožnější výsledky působení bytových úřadů v obcích, nemohou být považovány za její řešení. Bytové úřady však, zákonem oprávněné k zabírání a přidělování bytů nejvíce mučeným rodinám, nevykazují ani minimum výsledků, největšími pesimisty přece jen očekávaných. Zákon sám nevyhovuje; konstatovala to nedávná anketa a návrh změn zákona, vypracovaný zástupci všech obcí Velké Prahy, dne 15. záři 1920, podán ministerstvu sociální péče. Dosud bezvýsledně.

Kautela § 2 téměř úplně ruší účinnost bytových komisí, ponechávajíc disposiční právo byty majitelům domů. V souvislosti však s výkony nájemního senátu, které podepsaní jen exemplárně níže uvádí, stává se bytová komise institucí zbytečnou, protože bezúčinnou.

Před nedávným vymaněním bytových komisí velkých obcí z kompetence společného bytového úřadu pro Velkou Prahu rozhodoval tento o odvolání do zabrání bytu po panu Epsteinovi, který, vystěhovav se do Ameriky, byt o čtyřech pokojích s kuchyní v domě čp. 1287 na Král. Vinohradech prodal i se zařízením p. Reichfeldovi. Společný úřad bytový odvolání právního zástupce Epsteinova vyhověl a zábor bytu vinohradskou bytovou komisí zrušil, uváděje, že jest sice prokázán odjezd bývalého nájemce bytu do Chicaga a prodej bytu jinému nájemníku, není však prokázáno, že onen má v Americe svůj vlastní byt, jak § 8 odst. 1. cit. zákona vyžaduje a není vyloučeno, že se Epstein opět navrátí a bytu bude používat.

Jak nyní po decentralisaci působí nájemní úřady co odvolací senáty místní, o tom svědčí tyto dva případy. V domě čp. 1359 na Král. Vinohradech byl majitelce téhož zabrán místní bytovou komisí byt o třech pokojích z toho důvodu, že ho používá jen příležitostně, bydlíc trvale ve své vile v Ondřejově. V řízení o svém rekursu slyšena, doznala sama, že v Ondřejově má byt a tam se též zdržuje. Tamní obecní úřad potvrdil, že v její vile je sedm prázdných místností. Nájemní úřad zrušil rozhodnutí bytové komise o zabrání bytu s odůvodněním, že prý nebylo jasně prokázáno, že dotyčná může v Ondřejově bydleti a také tam bydlí, neboť prý obecní úřad v Ondřejově tvrdí, že je vila prázdna a není tudíž možno spolehlivě o její bydlení uvažovati. Nestačilo zde její vlastní doznání, ani potvrzení podnájemníka v jejím vinohradském bytě, že v Ondřejově skutečně bydlí... -. V ulici Slovenské na Král. Vinohradech v domě pí Štěpkové zabrán byl krám po neschválení nájemné smlouvy. O krám se totiž ucházela firma Šubert & Scheiner, komisionářství v Praze VII. k účelům kancelářským proto že její posavadní kancelář v Praze VII. je daleko od středu Prahy. Teprve v odvolání bylo tvrzeno, že mimo kanceláře firmy má býti v krámě také prodejna třídní loterie někoho, o němž v neschválené smlouvě ani při slyšení zástupce firmy a manžela majitelky domu nebylo zmínky. Také toto zabrání bylo odvolacím senátem zrušeno s odůvodněním, že prý obchodní místnost nebude svému účelu odňata, neboť mimo kancelář sloužiti bude za prodejnu losů třídní loterie... Poněvadž tedy komisionářské firmě dosavadní kancelář byla méně příležitostnou, živnostník, který marně o přidělení krámu žádá, jest odsouzen čekati s provozem živnosti dále.

Z těchto několika případů jasně vyplývá, nejen že zákon ze dne 30. října 1919 č. 592 sb. z. a nař. jest k účelům bytových komisí nedostačující, ale že nájemní úřady - v daném případě vinohradský, kde vrchním radou zem. soudu Holmanem počínaje a panem Zahradeckým konče, všichni tři interesováni jsou s majiteli domů - jako odvolací senáty svými výkony pobuřují nejširší zájmovou veřejnost. Všem nám musí záležet na tom, aby výstřelky t. zv. "černé ruky" byly paralysovány, a poněvadž používání represalií za neklidných dosud poměrů není prostředkem nejzdárnějším, je nutno, s největší péčí stavět účinná opatření preventivní. Není pochybnosti, že i při šlechetné iniciativě mírnit zhoubné účinky bytové katastrofy zákonodárce tato opatření na zřeteli měl.

Podepsaní se proto táží pana ministra sociální péče co hodlá učiniti, aby zákon ze dne 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n. změněn byl podle návrhu, dne 15. září 1919 podaného zástupci všech obcí Velké Prahy?

Táží se dále pana ministra spravedlnosti zda hodlá se informovat o výsledcích činnosti Nájemních úřadů co odvolacích senátův a zda je ochoten po zjištění anomalií neschopné, po případě zaujaté předsedy - soudce z povolání vyměniti?

Konečně se táží pana ministra vnitra, jest-li ochoten okresní politickou správu na Král. Vinohradech poučiti o zásadách parity zájmů při jmenování členů Nájemního úřadu?

V Praze dne 9. listopadu 1920.

Pánek, dr. Ant. Klouda, dr. Krejčí, Č. J. Lisý, dr. Veselý, V. Klofáč, Svěcený Ant., K. Dědic, F. Hybš.