Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 192.

Am 28. Oktober 1920 haben die čechischen bürgerlichen Parteien gemeinsam mit Legionären eine Versammlung am Marktplatz in Teplitz aus Anlaß des zweijährigen Bestandes der Republik abgehalten. Am Schlusse der Versammlung forderten sie die Abtragung des Kaiser Josef Denkmales und überreichten ihre Forderung bei der politischen Bezirksverwaltung. Sowohl diese, als der Herr Ministerpräsident haben wiederholt feierlich erklärt, daß für eine solche Maßregel jede gesetzliche Handhabe fehlt und daß ein Auftrag zur Abtragung des Denkmales an den Stadtrat Teplitz-Schönau nicht erfolgen könne. Nach langwierigen Verhandlungen erklärte sich der Stadtrat bereit, einem Auftrage der politischen Bezirksverwaltung, mit welchem die Verschalung des Denkmales angeordnet wird, nachzukommen. Dieser Auftrag erging, das Denkmal wurde verschalt.

Auch eine andere Forderung der čechischen Parteien auf Beseitigung jener Straßennamen, welche an das, alte Österreich erinnern, wurde durch Beschluß der Stadtvertretung erfüllt.

Am Freitag den 5. November l. J. abends 10 Uhr hat eine Schaar von mehreren hunderten Demonstranten die Verschalung beseitigt. Schon am Tage darauf hat der Stadtrat beschlossen, einem neuerlichen Auftrage der politischen Bezirksverwaltung zu entsprechen und das Denkmal wieder zu verschalen. Dem gegenüber forderten die čechischen Parteien und Legionäre neuerlich die Beseitigung des Denkmales. Obwohl nun die Regierung und die politische Bezirksverwaltung wiederholt erklärt hatten, daß hiefür eine gesetzliche Grundlage nicht vorhanden sei, daß daher ein solcher Auftrug nicht ergehen könne und obwohl der Stadtrat die neuerliche Verschalung beschloß, hat die politische Bezirksverwaltung am 8. November 1920 dem Stadtrate den Auftrag gegeben, das Denkmal bis 10. November 1. J. abzutragen, widrigens die Abtragung auf Kosten der Stadtgemeinde durch die Behörde erfolgen wird. Einem Rekurse wurde die hemmende Wirkung versagt.

Die politische Bezirksverwaltung begründet diesen Schritt mit der Wahrung der öffentlichen Ruhe und Sicherheit.

Dem gegenüber verweisen wir nochmals darauf, daß jede gesetzliche Grundlage für einen solchen Auftrag fehlt und daß somit eine staatliche Behörde im vollen Bewusstsein der Gesetzwidrigkeit ihres Vorgehens trotzdem diesen Auftrag erteilt hat. Die staatliche Bohörde weicht vor dem Terrorismus der čechischen Parteien zurück. Wir nehmen zur Kenntnis, daß es nur der Drohung der Anwendung von Gewalt bedarf, um die Regierung zu gesetzwidrigen Handlungen zu veranlassen. Wir erachten es aber als unsere Pflicht, die Regierung, welche somit in der Mißachtung des Gesetzes beispielgebend vorangeht, auf die Folgen einer solchen Handlungsweise aufmerksam zu machen. Wenn eine Beamtenregierung, welche die Einhaltung der Gesetze für ihre oberste Pflicht erklärt, einen solchen Schritt unternimmt, so beweist sie, daß es ihr mit ihren eigenen Worten nicht Ernst ist:

Wir fragen den Herrn Ministerpräsidenten:

1. Ist dieser Auftrag zur Abtragung des Denkmales im Einverständnisse mit der Regierung erfolgt?

2. Wie vermag die Regierung einen solchen von ihr selbst als gesetzwidrig anerkannten Auftrag und diesen unerhörten Eingriff in die Autonomie der Gemeinden zu rechtfertigen?

Prag, am 9. November 1920.

Dr. Heller, Jarolim,

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 192.

Dne 28. října 1920 konaly české měšťanské strany společně s legionáři na náměstí v Teplicích shromáždění z důvodu dvouletého trvání republiky. Ke konci schůze žádali shromáždění odstranění pomníku císaře Josefa a podali své požadavky okresní politické správě. Jak tato tak i pan ministerský předseda prohlásili slavnostně, že pro takovéto opatření není vůbec žádného zákonného podkladu a že není možno městské radě Teplic-Šanova odstranění pomníku uložiti. Po zdlouhavém vyjednávání prohlásila městská rada, že jest ochotna vyhověti rozkazu okresní politické správy, jímž by se nařídilo zabednění pomníku. Tento rozkaz byl vydán, pomník byl zabedněn.

Také jiný požadavek českých stran, aby byly odstraněny názvy ulic, které upomínají na staré Rakousko, byl usnesením městské rady splněn.

V pátek dne 5. listopadu t. r. o 10. hodině večerní dav o několika stech demonstrantů bednění odstranil. Již druhého dne na to, usnesla se městská rada vyplniti nový rozkaz politické správy a pomník opět zabedniti. Naproti tomu žádali české strany a legionáři znovu odstranění pomníku. Ač nyní vláda a okresní politická správa znovu prohlásily, že proto není zákonného podkladu a že proto není možno vydati takový rozkaz a ač městská rada usnesla se na novém zabednění, dala přece politická okresní správa dne 8. listopadu 1920 městské radě rozkaz, aby pomník do 10. listopadu t. r. odstranila; v opačném případě, že se odstranění stane na útraty města. Rekursu byla odepřena odkládací působnost.

Politická správa odůvodňuje tento krok ohrožením veřejného klidu a bezpečnosti.

Naproti tomu poukazujeme ještě jednou na to, že pro takovýto rozkaz není žádného zákonného podkladu a že tedy státní správa v plném vědomí proti zákonnosti tento rozkaz přes to vydala. Státní správa ustoupila terrorismu českých stran. Béřeme na vědomí, že bylo potřebí pohroziti použitím násilí, aby to zavdalo podnět k protizákonným jednáním. Pokládáme však za svou povinnost, upozorniti vládu, která v nedbání zákonů jde příkladem napřed, na následky takového jednání. Jestliže úřednická vláda, která zachovávání zákonů prohlašuje za svou nejvyšší povinnost, takový krok podniká, pak dokazuje, že to vážně ani se svými vlastními slovy nemyslí.

Tážeme se pana ministerského předsedy:

1. Stal se tento rozkaz k odstranění pomníku v souhlase s vládou?

2. Jak může vláda takový rozkaz, který sama uzná za protizákonný, a toto neslýchané zasáhnutí do obecní samosprávy ospravedlniti?

V Praze dne 9. listopadu 1920.