Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 195.

Řádění Němců a odboj protistátní soustavně v území smíšeném vůbec a na českém severu a jihu denně stupňovaný, dostoupil tak povážlivých rozměrů, že zájem státní velí, aby vláda republiky Československé rázně, bezohledně a se vším urychlením přikročila k potrestání vinníků a k zamezení veřejné revolty a obnovení právního řádu a pořádku.

Zejména nezbytno jest - nemá li bezpečnost státu trpěti a autorita státní sesměšněna býti ještě více - potrestati původce organisovaných revolt proti českému školství, bezuzdných násilností proti českým dětem, rodičům a učitelům, dále organisovaných vzpour proti členům úředních komisí za účelem školního šetření do území smíšeného vysílaných, ale poslání svého nevykonavších pro ohrožení vlastních životů poštvanými davy německých vzbouřenců.

Uvádíme: Tachov, Německé Hořovice, Vysoká Libiň, Zdeslav, Žernoseky, Radovesnice u Duchcova, Žíhle atd., kdež znemožněno Němci úředním. komisím provésti šetření, členové jejich pokopáni, šat na nich roztrhán, ve většině případů za klidného přihlížení četnictva. Dále v Bukovci, okres Horšův Týn, Němci vyhnali české děti z učebny a insultovali faráře Jačku, v Chlumu prohlásil řídící učitel Hähne, že lavice raději spálí, než by je propůjčil české škole. V Hlubočanech u Terešova na Moravě české děti přepadeny a do krve zraněny. V Želči u Žatce čeští rodičové spolíčkováni, popliváni, učitel Wenig z Měcholup vyhnán, četnické asistenci rvány šaty.

V Deštnici Němci dělníka Brabce a Mrnku zbili, z místnosti školní vyhodili a později z práce vyloučili. Četnický strážmistr Müller k tomu nečinné přihlížel, okresní hejtman žatecký Stini nenařídil vyšetřování. V Německém Benešově Němci vytloukli okna českému děkanovi za to, že sloužil mši za českou školu.

V Hanšpachu Němci odepřeli poskytnouti místnosti pro českou školu a učitele.

V Rohle přepadávají Němci české děti, rodiče vyhazují z bytů, české dělníky vylučují z továrny liběchovské, spustošili českou školní budovu.

V Žatci prohlásil učitel Miklasch, že řídícího učitele Vltavského zabije.

Na četných místech došlo ke srážkám a zraněni čeští lidé.

V Železné Rudě rozbita okna ve školní budově. V Dolní Branné vyhnali učitele Františka Štilce ze školy, české děti spolíčkovali. Ve škole vztýčili velkoněmecký prapor a za zpěvu "Wacht am Rhein" konali průvody.

V Brusnici 9. a 10. září vytloukli okna české školy.

V Starkově po Královi, vůdci Čechů, házeli kamením.

Dále v Chřibské, v Deštnici, v Hůře Staré, ve Smrčné, Šlapánově, Blažejově, Buku, Kapronech, Radounce, Benešově Německém, Stropnici, Vyšním Brodě, Libni Vysoké, v Chrášťanech Dolních, Chvalšinách, Všerubech, Trutmani atd. atd, buď české děti zkrvaveny, Češi insultováni nebo znemožňováno násilím otevření české školy.

V některých obcích před boykotem Němců čeští rodičové, aby uhájili holé živobytí a nebyli vyhnáni z obce, vzali dítky z české školy.

Jsou-li tato fakta důkazem toho, že Němci porušují zákony, pak stejně křiklavými a velezrádnými byly vzpoury při odvodech a nastoupení německých branců se udavší.

V Českém Krumlově při odvodu provedena hotová revoluce jako ve Chvalšinách, Pohořelicích na Moravě, ve Vyšním Brodě, v Manětíně atd. atd.

Neméně povážlivými byly revolty, osnované proti oslavě našeho národního svátku, dne 28. října. Nejen poštvaní Němci, namnoze i úředníci a učitelé, jakož i mnozí starostové vzepřeli se této oslavě. V továrnách německých až na malé výjimky, se všude pracovalo.

Uvádíce tyto důkazy organisované revolty, šlapání zákonů, porušování právního řádu a pořádku, tážeme se:

1. Jest vláda ochotna bezohledně zakročiti oproti původcům těchto vzpour a vinníky exemplárně potrestati?

2. Jest vláda ochotna českému lidu v území smíšeném poskytnouti náležitou ochranu a znemožniti další znásilňování jeho?

3. Jest vláda ochotna i v území smíšeném zavésti právní řád, pořádek a obnoviti autoritu státní?

V Praze dne 9. listopadu 1920.

Em. Hrubý, dr. Ant. Klouda, K. St. Sokol, opat Zavoral,