Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Původní znění.

Tisk 206.

Odpověď

ministra školství a národní osvěty

na interpelaci senátora dra Hilgenreinera a soudruhů

o hromadném uzavíraní německých škol a tříd (číslo tisku 76).

Zemský správní výbor jako povolaný zástupce země, nejvýznačnějšího to činitele konkurenčního, má nepopíratelné právo žádati, aby příslušný orgán školní správy vyšetřil, zda trvání škol (tříd) a to nejen německých, nýbrž i českých, jež vykazují slabší návštěvu školní, jest odůvodněno. Proto bylo povinností dotyčného orgánu, aby k žádosti podané příslušné šetření provedl a podle výsledku další opatření učinil. Na opatření takové lze si stěžovati u úřadu nadřízeného.

Pokud jde o otázku, jak postupoval v dotčené záležitosti orgán mi podřízený, lze tvrditi, že okolnosti rozhodné podrobně byly vyšetřovány a že přihlíženo bylo nejen k úhrnnému počtu žactva škol německých, v němž byly v četných případech zahrnuty i děti české národnosti, které pro další trvání německých škol (tříd) jsou bez významu - ale i ke všem okolnostem rozhodným, zejména k důvodům pedagogickým, hygienickým i sociálním a k poměrům komunikačním, ovšem ale také k poměrům finančním.

V četných případech nezůstalo při původním opatření i byly k podané žádosti poměry rozhodné přezkoumány, přikročeno k reaktivování tříd, po případě učiněno toto závislým na výsledku zápisu.

O případech, v nichž podáno bylo odvolání, jež nestalo se dodatečným opatřením orgánu podřízeného bezpředmětným, bude rozhodnouti správě vyučovací. Jest samozřejmo, že postup úřadů školních v této věci říditi se musí podle předpisů zákonných, a nemůže v té příčině správa vyučovací jinakým způsobem zasáhnouti než právě cestou zákonem stanovenou. Nemohu ovšem předbíhati rozhodnutí, jež mi v případech, o něž se jedná, bude lze vydati, mohu však pány tazatele ujistiti, že ve všech případech, které mi bude rozhodnouti, veškeré okolnosti bedlivě uvážím, a jak ve příčině škol německých tak i českých, stavu věci odpovídající rozhodnutí učiním, maje v prvé řadě na paměti povinnost správy vyučovací starati se o to, aby v mezích zákona dětem všech národností ve státě bylo možno dosíci vyučování jazykem mateřským.

Pokud v interpelaci se poukazuje k tomu, že zřizují se české školy pro nepatrný počet žactva, dovoluji si připomenouti, že vláda považovala za svou povinnost, zajistiti také českým dětem příležitost k vyučování v jazyku mateřském. Povinnost ta vedla ji především ke zřizování nových škol a tříd pro děti dosud na mnohých místech německé školy naplňující. Již z této okolnosti plyne, že nejedná se o kulturní boj proti německému školství, ani o umělé pěstění školství českého, nýbrž o snahu, aby všem dětem rovnou měrou bylo umožněno vyučovaní v řeči mateřské.

Pokud se týče žádané samosprávy ve věcech školských dáno jest stanovisko vlády předpisy dosavadních zákonů.

V Praze dne 8. listopadu 1920.

Ministr školství a národní osvěty:
Šusta, v. r.

 

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Překlad.

Tisk 206.

Antwort

des Mininisters für Schulwesen und Volkskultur

auf die Interpellation der Senatoren Dr. Hilgenreiner und Genossen

betreffend die massenhafte Schließung, deutscher Schulen und Schulklassen. (Druck Nr. 76.)

Der Landesverwaltungsausschuß als berufener Vertreter des Landes, des bedeutendsten Konkurrenzfaktors, hat ein unleugbares Recht zu verlangen, daß das zuständige Organ der Schulverwaltung ermittle, ob der Bestand von Schulen (Klassen), und zwar nicht bloß deutschen, sondern auch čechischen, die einen schwächeren Schulbesuch aufweisen, gerechtfertigt erscheint. Es war daher Pflicht des betreffenden Organs, auf Grund des an ihn gestellten Ersuchens die bezüglichen Erhebungen durchzuführen und nach deren Ergebnis weitere Maßnahmen zu treffen. Gegen eine solche Maßnahme kann bei der übergeordneten Behörde Beschwerde geführt werden.

Was die Frage betrifft, wie in der beregten Angelegenheit das mir unterstehende Organ vorgegangen ist, so kann behauptet werden, daß die entscheidenden Umstände eingehend erhoben und nicht nur die Schüler gesamtzahl der deutschen Schulen, in welcher vielfach auch Kinder čechischer Nationalität einbegriffen waren, die für den Weiterbestand der deutschen Schulen (Klassen) bedeutungslos sind, sondern auch alle entscheidenden Umstände, namentlich Gründe pädagogischer, hygienischer und sozialer Art sowie auch die Kommunikationsverhältnisse, allerdings aber auch finanzielle Rücksichten in Erwägung gezogen wurden.

In zahlreichen Fallen blieb es nicht bei der ursprünglichen Maßnahme und es wurden auf ein gestelltes Ansuchen die entscheidenden Verhältnisse überprüft und an die Reaktivierung der Klassen geschritten, bzw. dieselben von dem Ergebnisse der Einschreibungen abhängig gemacht.

Über Fälle, in denen eine Berufung eingelegt wurde, die nicht durch nachträgliche Maßnahmen des untergeordneten Organs gegenstandslos geworden ist, wird die Unterrichtsverwaltung zu entscheiden haben. Es ist selbstverständlich, daß das Vorgehen der Schulbehörden in dieser Sache sich nach den gesetzlichen Vorschriften richten muß, und die Unterrichtsverwaltung kann in dieser Hinsicht auf keine andere Weise als auf dem gesetzlich festgelegten Wege eingreifen. Ich kann natürlich nicht der Entscheidung vorgreifen, die ich in den in Betracht kommenden Fällen zu treffen in der Lage sein werde, kann jedoch die Herren Fragesteller versichern, daß ich in allen Fällen, die ich zu entscheiden haben werde, sämtliche Umstände sorgfältig erwägen will und sowohl hinsichtlich der deutschen als auch der čechischen Schulen eine dem Stande der Dinge entsprechende Entscheidung treffen werde, in erster Reihe der Pflicht der Schulverwaltung gedenkend, die dafür zu sorgen hat, daß in den Grenzen des Gesetzes den Kindern aller Nationalitäten im Staate der Unterricht in ihrer Muttersprache ermöglicht werde.

Sofern in der Interpellation darauf hingewiesen wird, daß čechische Schulen für eine geringe Schülerzahl errichtet werden, gestatte ich mir zu bemerken, daß die Regierung es für ihre Pflicht hielt, auch den čechischen Kindern die Gelegenheit zum Unterricht in ihrer Muttersprache zu sichern. Diese Pflicht führte sie vor allem zur Errichtung neuer Schulen und Klassen für Kinder, die bis dahin in vielen Orten deutsche Schulen gefültt hatten. Schon aus diesem Umstande geht hervor, daß es sich um keinen Kampf gegen das deutsche Schulwesen, noch um eine Kunstzüchtung des čechischen Schulwesens, sondern um das Bestreben handelt, allen Kindern in gleichem Maße den Unterricht in ihrer Muttersprache zu ermöglichen.

Was die verlangte Autonomie in Schulsachen betrifft, so erscheint der Standpunkt der Regierung durch die Vorschriften der bisherigen Gesetze gegeben.

Prag, am 8. November 1920.

Der Minister für Schulwesen und Volkskultur:
Šusta, m. p.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP