Senát Národního shromáždění R. Č. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Původní znění.

Tisk 209.

Interpellation

des Senators Perthen und Genossen

an den Minister für Öffentliches Gesundheitswesen und körperliche Erziehung

betreffend die Erlassung von Uebergangsbestimmungen zum Gesetze von 4. April 1920 über die Zahnheilkunde und die Zahntechnik.

Das Gesetz Nr. 303 vom 14. April 1920 über die Zahnheilkunde und die Zahntechnik, kundgemacht im 56 Stück der S. d. G. u. V. ausgegeben am 5. Mai 1920, bestimmt im § 2, dass das Zahntechnikergewerbe ausgeübt werden kann nur von jenem Zahntechnikern, die bis zur Erlassung dieses Gesetzes die, entsprechende Gewerbeberechtigung erworben haben. Der zweite Absatz des zitierten § bestimmt, dass die Berechtigung zur Ausübung der Zahntechnik nach Kundmachung dieses Gesetzes nur. Personen erwerben können, die am Tage der Kundmachung des Gesetzes den Bedingungen desselben vollkommen entsprechen und dass unter diejenigen, welche dieser Begünstigung teilhaftig werden sollen, auch jene Personen aufzunehmen sind, die am Tage der Kundmachung dieses Gesetzes die dreijährige Lehrzeit absolviert häben und däs Lehrzeugnis besitzen.

Bei den derzeit das Zahntechnikergewerbe ausübenden Personen, befinden nich eine grosse Anzahl von jugendlichen Personen in der Lehre, darunter auch solche mit mehr als zweijähriger Lehrzeit und diese Lehrlinge, die durchwegs der ärmeren Bevölkerungsklasse entstammen, haben ihre Lehrzeit nun vollständig nutzlos zugebracht, wozu hoch kommt, dass nach der bestehenden G. O. ein Lehrvertrag nur unter gewissen Bedingungen gelöst werden kann (§ 101. der G. O.).

Lehrlinge bei Zahntechnikern können also nicht einmal den Lehrvertrag auflösen, trotzdem sie wissen, dass die gauze Lehrzeit vollständig nutzlos verschwendet ist und dass sie nach Beendigung der Lehrzeit nicht das erlernte Gewerbe auszuüben berechtigt sind; sondern dann einfach einen Beruf ergreifen müssen, zu dem sie durchaus keine Lehrzeit nötig gehabt hätten.

Da in dem Umstande, dass bereits zugebrachte Lehrzeit hutzlos verloren ist eine arge Ungerechtigkeit gegen derartige Lehrlinge liegt, stellen die Gefertigten an den Herrn Minister für öffentliches Gesundheitswesen und körperliche Erziehung die Anfrage:

Ist der Herr Minister für öffentliches Gesundheitswesen und körperliche Erziehung gewillt, eine Regierungsvorlage einzubringen, die entsprechende Uebergangsbestimungen enthalt und insbesondere das Unrecht beseitigt, das an jenen Lehringen begangen wird, die bereits eine längere Lehrzeit im Zahntechnikergewerbe zugebracht haben.

Prag, den 10. November 1920.

Anna Perthen,

Dr. Wiechowski, Josef Barth, Josef Reyzl, Hermann Hladik, August Hecker, Franz Link, Dr. Heller, Ant. Jarolim, Karl Stark, Albert Friedrich.

 

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

1. volební období.

2. zasedání.

Překlad.

Tisk 209.

Interpelace

senátora Perthenové a spol.

na ministra veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy

ve věci vydání přechodných ustanovení k zákonu ze dne 14. dubna 1920 o zubním lékařství a zubní technice.

Zákon č. 303 ze dne 14. dubna 1920 o zubním lékařství a zubní technice, vyhlášený v č. 56 Sb. z. a n., vydaný 5. května 1920, stanoví v § 2, že živnost zubních techniků může býti provozována oněmi zubními techniky, kteří až do vydání tohoto zákona nabyli příslušného živnostenského oprávnění. Druhý odstavec cit. paragrafu stanoví, že oprávnění k vykonávání zubní techniky mohou po vyhlášení tohoto zákona nabýti jen osoby, které v den, kdy byl zákon vyhlášen, vyhovují úplně podmínkám tohoto zákona a že mezi ty, kteří nemají býti účastni této výhody jest pojati také ony osoby, které v den vyhlášení tohoto zákona odbyly si tříletou dobu učební a mají výučné vysvědčení.

U osob, vykonávajících nyní živnost zubních techniků učí se velký počet mladistvých osob, m. j. některé, které se učí již přes dvě léta a tito učňové, kteří pocházejí vesměs z chudších vrstev obyvatelstva, ztrávili svoji učební dobu úplně marně, k čemuž přistupuje ještě to, že podle nynějšího živnostenského řádu, může býti živnostenský poměr rozvázán jen za jistých podmínek, (§ 101 živ. řádu).

Učňové u zubních techniků nemohou tedy ani rozvázati učební smlouvy, třeba že vědí, že celá jejich učební doba jest úplně promarněna, a že po skončení učební doby nejsou oprávněni vykonávati živnost, které se vyučili, nýbrž musí se pak prostě chopiti povolání, k němuž nebyli by naprosto potřebovali žádné učební doby.

V tom, že doba ztrávená v učení jest bez prospěchu ztracena, spočívá krutá nespravedlivost vůči takovým učedníkům, podávají podepsaní dotaz k panu ministru veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:

Jest pan ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy ochoten předložiti vládní návrh, který obsahuje přechodná ustanovení a obzvláště odstraňuje bezpráví, jež bylo pácháno na učednících, kteří ztrávili již delší dobu u zubních techniků?

V Praze, dne 10. listopadu 1920.

Anna Perthen,

dr. Wiechowski, Josef Barth, Josef Reyzl, Hermann Hladik, August Hecker, Fr. Link, dr. Heller, Ant. Jarolim, K. Stark, Albert Friedrich.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP