Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 210.

na interpelaci senátorů dra. Mayr-Hartinga, dra. Ledebura-Wichelna a soudr.

K tvrzení pánů tazatelů, pokud se dotýkají konkrétních poměrů v ministerstvech, jež v interpelaci výslovně jsou uvedena, dovoluji si jménem vlády sděliti toto:

Z konceptního úřednictva ministerstva pro zásobování lidu jsou německé národnosti ministerský rada Josef Schwarz a odborový rada dr. Richard Schmidt, kteří převzati byli ze služby politické, a odborový rada dr. Adolf Antusch, který přešel ze služby finanční.

Z účetních úředníků je německé národnosti revident Jiří Säckl a z kancelářských úředníků oficiál František Schubert. Pokud se týče ministerského rady dra. Otakara Frankenbergera, sloužil týž od 1. září 1909 do 31. března 1911 ve státní službě politické, od 1. dubna 1911 do 31. prosince 1911 působil jako koncipista v Ústřední jednotě českých hospodářských společenstev a byl dále činným na poli hospodářském; od 1. srpna 1915 do 1. srpna 1916 byl tajemníkem Válečného obilního ústavu a od 1. srpna 1916 do 30. listopadu 1918 tajemníkem Zemské úřadovny pro krmiva. Do ministerstva pro zásobování lidu byl povolán za přednostu odboru pro produkci rostlinnou se zřetelem na svou věcnou i formální kvalifikaci.

Jiří Skorkovský byl přijat do stavu konceptních úředníků ministerstva Národní obrany jako úředník smluvní s požitky VI. tř. hodn. a s titulem odborového rady a byla s ním příslušná smlouva uzavřena.

V ministerstvu obchodu jest ustanoveno 5 úředníků německé národnosti, a to jeden smluvní a čtyři jakožto pragmatičtí. Jsou to: dr. Hugo Witfenberger, odborový rada s tit. a char. min. rady, dr. Eugen Lirsch, min. tajemník s tit. a char. odbor rady, dr. Frant. Appel, min. tajemník, Adam Fahrner, účetní rada a smluvní úředník JUDr. Erich Schneider.

Pokud se týká výtky o zařadění úředníků nevzešlých ze stavu politického úřednictva do hodnostních tříd v ministerstvu vnitra, uvádím toto:

Dr. Bedřich Bobek, který byl ředitelem kanceláří okresního výboru v Mladé Boleslavi od r. 1908, byl jmenován dekretem presidenta republiky ze dne 3I. prosince 1918 ministerským radou. Dr. František Chvalkovský absolvoval bankovní oddělení na "Pittmanns Commercial-School" v Londýně 1912-1914, byl ředitelem právního oddělení filiálky Živnostenské banky v Krakově od 1. ledna 1918 do konce června 1919 byl samostatným advokátem a je jazykově skvěle kvalifikován (ovládá 9 živých jazyků); byl jmenován v červnu 1919 ministerským tajemníkem.

O osobních poměrech v předsednictvu Zemské správy politické v Praze, podávám toto vysvětlení:

Druhým vicepresidentem Zemské správy politické v Praze byl jmenován dekretem presidenta republiky ze dne 22. listopadu 1919 ministerský rada Leopold Průša. Poněvadž první vicepresident této správy Karel Spora, jenž jest 66 roků stár a má přes 40 effektivních služebních let, odejde v nejbližší době na trvalý odpočinek, byl dekretem presidenta republiky ze dne 18. dubna 1920 vicepresidentem Zemské politické správy v Praze extra statutu jmenován ministerský rada dr. Antonín Přibyl. Bývalý vicepresident dalmatského místodržitelství dr. Frant. Thun-Hohenstein, převzatý v téže hodnosti do české politické správy extra statutu, úřaduje jako přednosta presidia při úřadu zástupce Československé republiky v rakouské sekci reparační komise ve Vídni.

O tom, že někteří čeští úředníci a specielně pražští, vstoupivši do ústředních úřadů, byli zde povýšeni až třikráte v jednom roce, není mi nic známo.

K všeobecným vývodům interpelace dovoluji si uvésti toto:

Rozdíl v jazyku není žádnému státnímu občanu československé republiky v mezích. všeobecných zákonů na závadu, pokud jde o přístup do veřejné služby, k úřadům a hodnostem a platí to i o povolávání úředníků do ústředních úřadů státních. K požadavku interpelace ad 1 dovoluji si tedy poukázati na to, že zásady právě uvedené, jak tomu nasvědčuje již ta okolnost, že nejen ve shora uvedených ústředních úřadech, nýbrž i v jiných ústředních úřadech úředníci německé národnosti ustanoveni byli, bylo a bude šetřeno, ovšem s nezbytným předpokladem kvalifikace a dále se zřetelem na skutečnou potřebu a poměry v jednotlivých resortech.

Při posouzení okolnosti, že němečtí úředníci nejsou dosud v ústředních úřadech zastoupeni ve větším počtu, nelze přehlížeti, že za dřívějších poměrů německý dorost věnoval se spíše jiným odvětvím činnosti, než státní službě a že velmi mnoho úředníků a sice právě ti nejlépe kvalifikovaní odcházeli do vídeňských ústředních úřadů, čímž výběr německých úředníků pro ústřední úřady Československé republiky značně byl omezen.

Mimo to nutno přihlédnouti k tomu, že po převratu, kdy budování ústředních úřadů v Československé republice muselo se díti s největší rychlostí, aby státní stroj uveden byl do chodu, někteří z největší části velmi kvalifikovaní němečtí úředníci věnovali se jiným oborům působnosti a velmi mnozí svým chováním nestojícím na půdě Československé republiky znemožnili svoje přijetí do služeb ústředních úřadů.

Uváží-li se mimo to, že nezbytným předpokladem ustanovení německých úředníků v ústředních úřadech jest bezvadné ovládání státního jazyka, jehož znalosti až do převratu německými úředníky nebyla věnována dostatečná péče, a že také soukromé důvody, na př. bytová tíseň, nesnáze spojené s přesídlením, byly povolání německých úředníků značně na závadu, je tím vysvětleno, že němečtí úředníci nejsou dosud v ústředních úřadech ve větším počtu zastoupeni.

Pokud se týče konkrétního požadavku, uvedeného v interpelaci ad 2, totiž ustanovení jednoho německého úředníka za vicepresidenta politické Zemské správy v Praze, jest naň dána odpověď ve shora uvedené zásadě.

V Praze, dne 8. listopadu 1920.

Předseda vlády:

Černý v. r.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 210.

auf die Interpellation der Senatorren Dr. Mayr-Harting, Dr. Ledebur-Wicheln und Gen.

Zu den Behauptungen der Herren Interpelanten, sofern sie konkrete Fälle in den in der Interpellation ausdrücklich angeführten Ministerien betreffen; beehre ich mich im Ramen der Regierung folgendes mitzuteilen:

Von den Konzeptsbeamten des Ministeriums für Volksversorgung sind deutscher Nationalität Ministerialrat Josef Schwarz und Sektionsrat Dr. Richard Schmidt, die aus dem politischen Dienst übernommen wurden und Sektionsrat Dr. Adolf Antusch, der aus dem Finanzdienst übergetreten ist. Von Rechnungsbeamten ist deutscher Nationalität Revident Georg Säckl und von den Kanzleibeamten Offizial Franz Schubert. Was den Ministerialrat Dr. Ottokar Frankenberger betrifft, so diente derselbe vom 1. September 1909 bis 31. März 1911 im politischen Staatsdienste, vom 1. April 1911 bis 31. Dezember 1911 wirkte er als Konzipist im Zentralserbande der čechischen Wirtschaftsgenossenschaften und war weiterhin auf wirtschaftlichem Gebiete tätig; vom 1. August 1915 bis 1. August 1916 war er Sekretär der Kriegsgetreideverkehrsanstalt und vom 1. August bis 30. November 1918 Sekretär der Landesamtsstelte für Futtermittel. In das Ministerium für Volksversorgung wurde er als Vorstandder Sektion für vegetalitische Produktion mit Rücksicht auf seine sachliche und formale, Qualifikation berufen.

Georg Skorkovský wurde in den Stand der Konzeptsbeamten des Ministerium f. Nationale Verteidigung als Vertragsbeamter mit den Genüssen der VI. Rangsklasse und dem Titel eines Sektionsrates aufgenommen und es wurde mit ihm ein bezüglicher Vertrag geschlossen.

Im Handelsministerium sind 5 Beamte deutscher Nationalität angestellt u. zw. ein Vertrags und vier als pragmatische Beamte. Es Find drei: Dr. Hugo Wittenberg, Sektionsrat mit dem Titel u. Charakter eines Ministerialrates, Dr. Eugen Lirsch, Min. Sekretär mit dem Titel und Charakter eines Sektiorisrates, Dr. Franz Appel Min. Sekretär, Adam Fahrner, Rechnungsrat und der Vertragsbeamte JUDr. Erich Schneider.

Hinsichtlich der Bemängelungen betr. die Einreihung in Rangsklassen der nicht aus dem Stande der politischen Beamtenschaft hervorgegangenen Beamten im Ministerium des Innern, führe ich folgendes an:

Dr. Friedrich Bobek, der seit 1908 Direktor der Kanzlei des Bezirksausschusses in Jungbunzlau war, wurde mit Dekret des Präsidenten der Republik vom 31. Dezember 1918 zum Ministerialrat ernannt. Dr. Franz Chvalkovský absolvierte die Bankabteilung. an der "Pittmanns Commercial-School" in London 1912-1914, war Direktor der Rechtsabteilung der Filiale der "Živnostenská banka" in Krakau vom 1. Jänner bis Ende Juni 1919, war selbstän diger Advokat und ist sprachlich glänzend qualifiziert (er beherrscht 9 lebende Sprachen); er wurde im Juni 1919 zum Ministerialsekretär ernannt.

Über die persönlichen Verhältnisse im Presidium der politischen Landesverwaltung in Prag gestatte ich, mir folgende Auskunft zu geben:

Zum zweiten Vizepräsidenten der politischen Landesverwaltung in Prag, wurde mit Dekret des Prätisidenten der Republik vom 22. November 1919 Ministeriatrat Leopold Průša ernannt. Da der erste Vizepräsident dieser Verwaltung Karl Spore, der 66 Jahre zähit und über 40 effektive Dienstjahre hat, in allernächster Zeit in den dauernden Ruhestand tritt, wurde mit Dekret des Präsidenten der Republik v. 18. April 1920 Ministerialrat Dr. Anton Přibyl zum Vizepräsidenten der politischen Landesverwaltung in Prag extra statum ernannt. Der ehemalige Vizepräsident der dalmatischen Statthalterei Dr. Franz Thun­Hohenstein, der mit demselben Ränge in die čechische politische Verwaltung extra statum übernommen wurde, amtiert als Präsidialvorstand bei dem Amte des Vertreters der Čechoslowakischen Republik in der österreichischen Sektion der Reparationskommission in Wien.

Davon dass manche čechischen und speciell Prager Beamten nach Eintritt in die Zentralbehörden hier bis dreimal im Laufe eines Jahres avanciert sind, ist mir nichts bekannt.

Zu den allgemeinen Ausführungen der Interpellation gestatte ich mir folgendes anzuführen Sprachliche Unterschiede bilden für keinen čechoslowakischen Staatsbürger in den Grenzen der allgemeinen Gesetze ein Hindernis für den Zutritt in den öffentlichen Dienst, in ämter und Würden und es gilt dies auch für die Berufung von Beamten in die staatlichen Zentralbehörden.

Zu der Forderung der Interpellation ad 1) gestatte ich mir daher zu bemerken, dass der eben erwähnte Grundsatz, wie dies schon der Umstand bezeugt, dass nicht nur in den oberwähnten, sondern auch in anderen Zentralämtern Beamte deutscher Nationalität bestellt wurden, gewahrt worden ist und auch in Hinkunft gewahrt werden wird, allerdings unter der unerlässlichen Voraussetzttng der Qualifikation und weiters mit Berücksichtigung des tatsächliche Bedarfes und der Verhältnisse in den einzelnen Ressorts.

Bei der Beurteilung des Umstandes, dass die deutschen Beamten in den Zentralämtern bisher nicht in grösserer Zahl vertreten sind, darf nicht übersehen werden, dass während der früheren Verhältnisse der deutsche Nachwuchs sich mehr anderen Berufszweigen widmete als dem Staatsdienste und dass sehr viele Beamte u. zw. gerade die bestqualifizierten in die Wiener Zentralbehörden abgingen, wodurch die Auswahl deutscher Beamten für die Zéntralämter der Čechoslowakischen Republik sich bedeutend verringerte.

Nebstdem ist in Erwägung zu ziehen, dass nach dem Umsturz, wo die Ausgestaltung. der Zentralbehdrden in der Čechoslowakischen Republik mit der grössten Beschleunigung erfolgen musste, um den Staatsapparat in Gang zu bringen, manche zum grössten Teile hochqualifizierten deutschen Beamten sich anderen Tätigkeits gebieten zuwandten und sehr viele durch für nicht auf dem Boden der Republik fussendes Verhalten íhre Aufnahm in die Dienste der Zentralbehörden unmöglich machten.

Wird ausserdem berücksichtigt, dass eine unerlässliche Voraussetzung für die Bestellung deutscher Beamten in den Zentralämtern die tadellose Beherrschung der Staatssprache bildet, deren Kenntnis bis zum Umsturzseitens der deutschen Beamten nicht die genügende Sorgfalt gewidmet wurde und dass auch private Gründe, wie z. B. die Wohnungsnot, die mit der Übersiedlung verbundenen Schwierigkeiten etc. der Berufung deutscher Beamten sehr hinderlich waren, so erscheint damit die Tatsache erklärt, dass die deutschen Beamfen in den Zentralämtern bisher nicht in grösserer Zahl vertreten sind.

Was die in der Interpellation ad 2) angeführte konkrete Forderung betrifft, nämlich die Bestellung eines deutschen Beamten als Vizepräsidenten der politischen Landesverwaltung in Prag, erscheint sie durch den vorstehend angeführten Grundsatz beantwortet.

Prag, den 8. November 1920

Der Ministerpräsident:

Černý m. p.