Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 213.

Návrh

senátora dra Josefa Karasa a soudruhů

na úpravu služebních požitků zřízenců obecních a okresních.

Slavný senáte, račiž se usnésti na následujícím zákoně:

Zákon

ze dne..................................................................1920,

jímž se upravují služební požitky zaměstnanců obecních a okresních.

§ 1.

Zřízenci obecní a okresní, na něž se vztahují zákony ze dne 17. prosince 1919, č. 16 Sb. z. .a n. a ze dne 17. prosince 1919, č. 17 Sb. z. a n. ex anno 1920, mají zákonný nárok na drahotní a nákupní přídavky ve stejné výšce, jako zřízenci státní, pokud celkový jejich služební příjem již nedosahuje nebo nepřesahuje obdobného celkového příjmu služebního zaměstnanců rovnocenné kategorie a stejné doby služební, a to po dobu, pokud drahotní a nákupní přídavky se budou vypláceti zaměstnancům státním.

§ 2.

Zřízencům obecním a okresním, kteří odešli nebo odejdou na trvalý odpočinek, jakož i jejich vdovám, pokud se týče pozůstalým jejich dětem, přísluší týž nárok na drahotní a nákupní přídavky, jako v obdobných případech mají zřízenci státní, rovnocenné kategorie a stejné doby služební, a to po dobu, pokud drahotní a nákupní přídavky se budou vypláceti státním zřízencům a jejich příslušníkům.

§ 3.

Odstavec IV §u 11 zákonů ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n, ex anno 1920 se zrušují.

§ 4.

Zákon tento nabývá platnosti dnem vyhlášení, nejpozději však dnem 1. ledna 1921.

Provésti jej náleží ministru vnitra.

Důvody.

Hmotné poměry zaměstnanců veřejných s pevným platem jsou za stoupající drahoty stále trudnější. Slavné Národní shromáždění musí se aspoň nejméně dvakráte za rok zabývati novou úpravou příjmů státních zaměstnanců dle požadavků doby.

První Národní shromáždění upravilo zákony ze dne 23. července 1919, č. 443 a č. 444 Sb. z. a n. služební příjmy úředníků obecních a okresních a zákony ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. ex anno 1920 služební příjmy zřízenců obec. a okresních.

Ohledně úředníků Národní shromáždění zmohlo onu Sysifovu práci - novou úpravu - rozumným zákonem ze dne 15. dubna 1920, č. 312, ustanovivši, že úředníci tito znají zákonný nárok na drahotní a nákupní přídavky ve stejné výši jako úředníci státní, takže automaticky každá nová úprava těchto požitků u státních úředníků platí i pro ony úředníky autonomní.

Při tom jedině zapomenuto na zřízence obecní a okresní, kteří ještě dnes mají pouze nárok na příjmy, přiznané jim zákoncem z prosince 1919, tedy již před rokem. Příjmy ty již na tehdejší poměry byly nedostatečné, neboť byly již tehdy menší, než zřízenců státních (nejvyšší základní plat 2000 K ročně); přirozeno, že dnes jsou ubohé.

Příjmy zřízenců státních od těch dob od 1. září 1919, kdy vešel v platnost zákon ze dne října 1919, č. Sb. z. a n. - byly již upravovány opět třikráte, příjmy zřízenců autonomních zůstaly však nezvýšeny, ačkoliv výkony obou jsou stejné. Tak na př. zřízenec těch největších obcí má dnes základní služné 2000 K, po 10 letech služby 3 trienálky po 250 K = 750 K a k tomu 50% drahotní přídavek 1375 K, úhrnem 4,125 K svůj veškerý příjem i s rodinou vícečlennou. Za ten plat nemůže býti živ! Zemský správní výbor Český uznával neudržitelné tyto poměry a několikrát vyzýval autonomní korporace, by svým zřízencům nadlepšily. Bohužel, že tak učinily jen málokteré obce!

Z uvedeného patrno, že tato kategorie veřejných zaměstnanců dnes vydána jest nevýslovné bídě. Poněvadž nemohou se dovolati citu a práva u svých korporací, ztrácejí chuti k práci, tak že tím trpí i veřejný zájem.

Poněvadž úředníci autonomní jsou již na roveň postaveni státním a rovněž i učitelové škol veřejných požívají stejného dobrodiní tak zv. paritního zákona a dnes opět se zvyšují příjmy státních zaměstnanců značně, jest nutným aktem sociální spravedlnosti pomoci i těmto nejubožejším!

Návrhem tímto nepřipravuje se pokladně státní žádné zatížení, poněvadž příjmy ty platí obce a okresy.

Návrh tento budiž přikázán výboru národně-sociálnímu, po případě státně zřízeneckému s rozkazem, aby o něm podal co nejdříve zprávu slav. senátu.

Poněvadž drahotni a nákupní přídavky zřízenců autonommích budou nyní upraveny dle vzoru zřízenců státních, odpadá odst. IV §u 11 obou zákonů ze dne 17. prosince 1919.

V Praze, dne 16. listopadu 1920.

Dr. Josef Karas,

dr. Reyl, dr. Stojan, Šabata, Ševčík, Zavoral, dr. Procházka, Šachl, Kadlčák, Jílek, dr. Krupka.