Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 220.

Poprvé má senát rozhodnouti o předloze přijaté poslaneckou sněmovnou s níž vláda neprojevila souhlasu. Stalo se tak proto, poněvadž do předlohy přijaté státně-zřízeneckým výborem vsunut byl pozměňovací návrh poslance Brodeckého, směřující k zvýšení měsíčních drahotních přídavků a vyžadující nového nákladu, podle výpočtů ministerstva financí okrouhle 855 milionů Kč, pro něž není však pražádné úhrady. Uvedený návrh byl přijat plenem, aniž by byl projednán v rozpočtovém a státně-zřízeneckém výboru, což se mělo vzhledem k tak značnému obnosu zajisté státi. Kromě toho opomenula poslanecká sněmovna vložiti do předlohy ustanovení, podle něhož prodlužuje se platnost zákona ze dne 15. července 1920, č. 446 Sb. z. a n., ohledně výplaty mimořádných výpomocí na dobu od 1. ledna do 31. prosince 1921.

Jsou tudíž proti předloze schválené poslaneckou sněmovnou důvody formální i věcné povahy. Sociálně-politický výbor zabývaje se ve schůzi dne 17. listopadu 1920 konané, svrchu uvedenou předlohou, konstatoval, že nemůže senátu odporučiti přijetí zákona ve znění poslaneckou sněmovnou schváleném proto, poněvadž není postaráno o úhradu 855 milionů Kč, jež by vyžadovalo realisování § 5 této předlohy a poněvadž zvýšený náklad spojený s nouzovou výpomocí, kterou vláda nabízí a s níž také souhlasí, vyžaduje okrouhle částku 1200 milionů Kč, pro kterou jen těžce nalezeno bylo za dané tísnivé finanční situace příslušné krytí. Z těchto důvodů byl sociálně-politickým výborem z předlohy eliminován § 5, kdežto ostatní §§ 1, 2, 3 a 4 přijaty byly v znění nezměněném. Kromě toho vypuštěn byl § 6. Dále byl do předlohy přijat jako § 5 (paragraf poslaneckou sněmovnou opomenutý), tohoto znění: Platnost zákona ze dne 15. července 1920, č. 446 Sb. z. a n., jímž prodloužena byla měsíční výplata mimořádných výpomocí na dobu od 1. září 1920 do konce prosince 1920, prodlužuje se do konce prosince 1921.

Dále bylo konstatováno, že tato akce míní se jako prozatímní a že jakmile vládě se podaří opatřiti si úhradu, přikročí se neprodleně k další úpravě hmotných požitků státním zaměstnacům, a že bylo by záhodno, aby se tak stalo jíž s účinností od 1. ledna 1921, kdy započtou srážeti se z uvedené nouzové výpomoce splátky na zálohy, poskytnuté zaměstnancům k nákupu šatstva, prádla a obuvi ze státní akce ošacovací. Za tím účelem navrhuje sociálně-politický výbor přijetí resoluce čís. I.

Konečně bylo promlouváno o možnosti výplaty nouzové výpomoci již s platností od 1. října 1920. Přítomný zástupce ministerstva financí odborový přednosta Vlasák prohlásil, že vláda trvá na svém prohlášení učiněném v poslanecké sněmovně, podle něhož jest ochotna vyplatiti státním zaměstnancům říjnovou kvotu v druhé polovici měsíce prosince, jestliže jí to dovolí finanční prostředky.

Konečně přijaty byly resoluce českých a německých senátorů stejného znění ohledně nouzové pomoci duchovenstvu. Vzhledem k stejnému znění otiskuje se pouze resoluce čís. II. a další resoluce čís. III.

Sociálně-politický výbor navrhuje:

Národní shromáždění nechť usnese se na tomto zákoně:

ze dne............................................................................1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Státním úředníkům, soudcům a státním učitelům do hodnostních tříd zařaděným a všem ostatním státním zaměstnancům a dělníkům, jakož i zaměstnancům v podnicích a fondech státem spravovaných v činné službě budou se na dobu od 1. listopadu 1920 do 31. prosince 1921 vypláceti podle zásad platných pro mimořádné měsíční (dříve čtvrtletní) výpomoci (zákon ze dne 9. dubna 1920, č. 214 a ze dne 15. července 1920, č. 446 Sb. z. a n.) měsíční nouzové výpomoci v částkách stanovených pro mimořádné výpomoci § 1 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 214 Sb. z. a n., s úchylkou.

1. že nouzové výpomoci ty vyměřují se

a) pro státní úředníky, státní učitele a úředníky státních podniků zařaděné do hodnostních tříd, při ročním služném od 2808 Kč až výlučně 3708 Kč těmito částkami:

b.) pro ostatní zaměstnance, do hodnostních tříd nezařaděné, jakož i pro dělníky těmito částkami:

2. že nouzové výpomoci náležejí sazbou dle dosavadního nejvyššího stupně služného (16.308 Kč až včetně 20.508 Kč) také zaměstnancům, majícím požitky přesahující hranici služného (20.508 Kč) pro nárok na výpomoci dosavadní.

§ 2.

Státním zaměstnancům ve výslužbě a jejich pozůstalým náležejí po dobu od 1. listopadu 1920 do 31. prosince 1921 nouzové výpomoci ve výši a dle pravidel, stanovených pro mimořádné měsíční (dříve čtvrtletní) výpomoci (§ 2 zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 3 Sb. z. a n. na rok 1920 a § 2 zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 214 Sb. z. a n.) s úchylkou, že nouzové výpomoci náležejí sazbou příslušného nejvyššího stupně také zaměstnancům, majícím požitky zaopatřovací přesahující hranice vymezené pro nárok na výpomoci dosavadní.

§ 3.

Ustanovení §§ 1 a 2 tohoto zákona platí také pro vojenské gážisty, důstojnické čekatele, gážisty mimo hodnostní třídy a poddůstojníky z povolání v činné službě a ve výslužbě, jakož i pro jejich pozůstalé. Zejména platí také pro vojenské gážisty v činné službě s ročním služným od 16.308 Kč výše sazba nouzových výpomoci pro civilní státní úředníky v činné službě se stejným služným.

Invalidům ze stavu mužstva a jejich pozůstalým - vyjímajíc poddůstojníky z povolání neb jejich pozůstalé, a válečné poškozence neb jejich pozůstalé, ježto pro tyto posléze uvedené osoby platí zákon ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n. - pak patentálním invalidům a osobám požívajícím pouze darů z milosti vypláceti se budou na dobu od 1. listopadu 1920 do 31. prosince 1921 nouzové výpomoci ve výši měsíčních příplatků stanovených § 2 zákona ze dne 15. července 1920, čís. 448 Sb. z. a n.

§ 4.

Pro pohledávky, které vzniknou státu neb rozdělujícímu orgánu státní akce ošacovací tím, že některému z uvedených zaměstnanců poskytnuty budou ošacovací potřeby pro něho a členy rodiny na úvěr, přísluší státu, případně rozdělovacímu orgánu zákonné výsadní a neobmezené zástavní právo na polovinu nouzové výpomoci tímto zákonem povolené.

Jinak platí o této výpomoci ustanovení § 3, odst. 1. a 2. zák. z 15. dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n.

§ 5.

Platnost zákona ze dne 15. července 1920, č. 446 Sb. z. a n., jímž prodloužena byla měsíční výplata mimořádné výpomoci na dobu od 1. září 1920 do konce prosince 1920, prodlužuje se do konce prosince 1921.

§ 6.

Provedením tohoto zákona, jenž nabývá účinnosti dnem vyhlášení, pověřují se všechna ministerstva.

1. Vzhledem k mimořádným těžkým hospodářským poměrům u všech státních zaměstnanců, vyzývá se vláda, aby neprodleně přikročila k dalšímu zlepšení požitků všech státních zaměstnanců, uvedených v § 1, 2 a 3 přijatého zákona, poskytnutím dočasného měsíčního přídavku drahotního od 1. ledna 1921, a aby za tím účelem vyslechla zástupce jednotlivých odborů státních zaměstnanců, jakož i vyšetřila náklady s těmito měsíčními přídavky drahotními spojené a předložila bez dalších průtahů osnovu příslušného zákona k ústavnímu projednání. Vláda nechť předloží současně také své návrhy na úhradu nákladu a nechť zvolí úhradu takovou, kterou by nebyly životní potřeby nově zdražovány a která by umožnila, aby tyto nevyhnutelné a plně odůvodněné přídavky drahotní mohly v době co nejkratší býti všeobecně vypláceny.

2. Duchovenstvu z duchovní správy, činnému i ve výslužbě, celé nebo částečně z fondů státem spravovaných placenému, nechť přísluší nouzová výpomoc dle §. 1, odst. b., I. tř. zákona o nouzové výpomoci civilním a vojenským zaměstnancům, s prodloužením drahotního a nákupního přídavku do konce prosince 1921.

3. Vláda se vyzývá, aby ošacovací akci pro státní zaměstnance opětně slíbenou co nejdříve provedla a též na učitele a na zaměstnance ve výslužbě se nacházející rozšířila.

V Praze dne 17. listopadu 1920.

Rudolf Jaroš v. r.,

předseda sociálně politického výboru.

Rudolf Pánek v. r.,

zpravodaj.

Rozpočtový výbor připojuje se k návrhům výboru sociálně-politického a usnesl se kromě toho na resoluci:

Vláda se vyzývá, aby cestou nařizovací upravila zástavní právo v § 4 uvedené a provádění tohoto práva způsobem co možná nejšetrnějším, a aby předložila toto nařízení Národnímu shromáždění ku vědomosti.

V Praze dne 17. listopadu 1920.

Ferdinand Jirásek v. r.,

předseda rozpočtového výboru.

Dr. Vl. Fáček v. r.,

zpravodaj.