Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 228.

Jak známo, vynutily si pivovary ohromné zvýšení cen piva odvolávajíce se na vysoké ceny a nedostatečný příděl ječmene a sladu. Že tyto důvody pivovaru nebyly správnými, dokazují případy, jež odhaleny byly hospodářskou radou a lichevním soudem plzeňským. Případy tyto jsou:

Předsedovi okresní hospodářské rady Bosákovi bylo oznámeno, že v době naprostého nedostatku chlebovin dováženo jest ve velkém množství obilí do Plzně "na černo" z různých míst kolem Plzně, hlavně od majitele panství v Čemíně Šebestiana Kličky. Záležitost ta odevzdána ihned lichevnímu úřadu, aby společně s o. h. r. vypátráni byli podloudníci, jejichž vinou spěje zásobování do nejtěžší vyživovací tísně. V důsledku tohoto zakročení odebrali se kontroloři lichevního úřadu Burian a Meinzer na čemínský velkostatek, kde výslechem jednotlivých lidí u velkostatku pracujících zjistili, že v poslední době dovezeno bylo "na černo" asi 120 q sladu do Měšťanského pivovaru a 100 q sladu do akciového pivovaru v Plzni. Vyslechnut byl také důchodní velkostatku Jan Tušek, který jest současně státním výkupcem obilí při okresním obilním úřadě ve Stříbře, ale týž popřel jakoukoli účast na dodávkách obilí do některého pivovaru. Byl pak vyslechnut správce Měšťanského pivovaru Jan Petrovický, který slad a ječmen do pivovaru dodaný přijímal a ten prohlásil, že bylo mu nařízeno, aby nákupy nezanášel do knih. Ukázal pouze stvrzenku, podle níž dodal velkostatek v Čemíně 12.000 kg sladu za cenu, která sice nezjištěna, avšak přesahovala výši 700 Kč za 1 q. Poněvadž výpovědi Petrovického nasvědčovaly tomu, že byla mu již dána určitá direktiva, pohrozeno mu zatčením a tu doznal, že ještě té noci, kdy vyšetřování v Čemíně započalo, přijel v noci automobilem do Měštanského pivovaru důchodní Tušek, aby je varoval. Po té vyslechnut byl ředitel M. pivovaru Fr. Špalek, který prohlásil, že nákup obstarával z nařízení správní rady. Cenu nákupní a také úplné množství nemohl udati, ježto nákupy nebyly zanášeny do knih, ale po telefonické rozmluvě s presidentem správní rady dán pokyn Petrovickému, aby předložil kontrole zápisník, do něhož podloudně a za lichvářské ceny, nakoupený slad a ječmen zanášen. Teprve z tohoto tajného zápisu seznán celý ohromný rozsah podloudného a keťaského skupování obilí, které mělo býti odevzdáno státu k účelům veřejného zásobování.

Majitel velkostatku v Čemíně ing. Klička dal největší část své sklizně ječmene zpracovati na slad a v tomto stavu prodal pak 450 q zrní M. pivovaru za cenu od 550 do 750 Kč za 1 q, za úhrnnou částku 302.500 Kč. Obchod ten sprostředkoval důchodní Tušek, který byl v té době současně ve funkci úředního výkupce obilí, za odměnu 5-15 tisíc korun z jednoho vagonu. Do akciového pivovaru dodal Tušek také vagon sladu za 50.000 Kč.

Leč M. pivovar neomezil se pouze na tuto nezákonnou dodávku, nýbrž byl v lichvářském spojení s celou řadou osob a pivovarských podniků, které přidělený jim slad pivovarskou komisí na výrobu piva zakeťasily a vyráběly pivo z řípy a košťat. Prozatím zjištěno toto: Obecní pivovar v Domažlicích prodal své "přebytky" v množství 130 q sladu po 700 Kč za 1 q t. j. 91.000 Kč. Firma Šolc a dědicové, sladovna ze Stoda, dodala 641 q 36 kg sladu po 800 Kč za 1 q t. j. 513.088 Kč. Firma Šolc, sladovna v Plzni na Lochotíně, dodala 276 q 90 kg sladu po 800 Kč jeden q t. j. 221.520 Kč. Reim a spol., sladovna v Mýtě, prodala 100 q sladu po 800 Kč za 1 q t. j. 80.000 Kč. Martin Špic, sládek a nájemce pivovaru v Rochlově, prodal také přidělený mu slad v množství 108 q po 700 Kč za úhrnnou cenu 75.600 Kč. František Glaas, sládek akc. pivovaru ze Stoda, prodal 936 q 90 kg sladu za 780 Kč za 1 kg t. j. za 730.783 Kč. Sládek Görber prodal 300 q sladu po 600 Kč za 1 q za 180.000 Kč. Pivovar v Plané u Břas prodal 674 q 60 kg sladu po 750-800 Kč 1 q za 573.016 Kč.

Kromě těchto jednotlivě vyjmenovaných, podloudných a lichvářských dodavatelů prodáno bylo M. pivovaru z různých obcí od velkostatků a rolníků dalších 959 q 57 kg ječmene za 350-400 Kč 1 q.

Podle tohoto neúplného výpočtu, který po dalším šetření bude asi ještě zvětšen, skoupeno bylo jediným pivovarem plzeňským podloudně 3.617 q 76 kg sladu a 959 q 57 kg ječmene za cenu daleko převyšující 3,000.000 Kč.

Uvažujíce to, co výše uvedeno, činí podepsaní dotaz:

1. Jsou známy panu ministru zásobování tyto případy?

2. Jaká opatření hodlá pan ministr učiniti, aby znemožněno bylo vinníkům nadále provozovati lichvu s potřebami životními?

V Praze, dne 23. listopadu 1920.

Folber, dr. Soukup, Měchura A., Průša, Št. Kada, Jan Procházka, Zavadil, Svěcený Ant.