Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 248.

Auf Grund des von der prov. NationalVersammlung beschlossenen Gesetzes vom 11. Juni 1919 Slg. 330 wurde das Bodenamt für die Čsl. Republik errichtet. Das Bodenamt wurde durch das genannte Gesetz und die nachfolgenden BodenreformGesetze und zwar das Bodenzuteilungsgesetz v. 30./I. 1920 Slg. 81, das Bewirtschaftungsgesetz v. 12./II. 1920 Slg. 118, das Kreditgesetz für Bodenwerber v. 11./III 1920, Slg. 161, das Entschädigungsgesetz vom 8./IV. 1920 Slg. 329 mit so weitgehenden Befugnissen ausgestattet, dass es heute, was die ihm zugedachten Aufgaben betrifft, als die wichtigste wirtschaftlich-politische Behörde des Landes bezeichnet werden kann.

Die organisation des Bodenamtes entspricht aber dieser Bedeutung in keiner Weise. Das Bodenamt beschäftigt in 6 Abteilungen 259 Beamte. Es verfügt aber einerseits nicht über die nötigen wirtschaftlichen Fach-Referenten und wird anderseits immer noch von einem aus der prov. National-Versammlung gebildeten Verwaltungsausschuss beeinflusst, der unter den heutigen Verhältnissen jeder rechtlichen Grundlage entbehrt. Das Bodenamt erhält durch diesen Verwaltungsausschuss einen politischen Charakter, der in der bisherigen unsachgemässen Tätigkeit des Bodenamtes zum Ausdruck kommt und eine offenkundige Schädigung der Volkswirtschaft bedeutet.

Das Bodenamt trägt an den Boden-Reform-Gesetzen, welche die land- und forstwirtschaftliche Produktion in hohem Masse gefährden, die grösste Schuld. Das Bodeamt bildet eine dauernde Beunruhigung der land- und forstwirtschaftlichen Grossund Mittelbetriebe, indem es teils zeitraubende und unproduktive Arbeiten fordert, teils in laienhafter Weise in den Betrieb selbst eingreift. Das Bodenamt hat der Land- und Forstwirtschaft seit seinem bestande zahllose und unnötige Ausgaben verursacht, es hat den Wiederaufbau der durch den Krieg geschädigten Volkswirtschaft verhindert und es hat an sozialen Erfolgen nichts anderes, als die Ueberführung von rund 180.000 Hektar in das Eigentum der langjährigen Kleinpächter, aufzuweisen.

Für eine sachliche, sowie wirtschaftlich und soziale einwandfreie. Durchführung der Bodenreform hat es bis heute noch keinen festen Plan vorgelegt. Dagegen sind die Ausgaben des Bodenamtes im Staatsvoranschlag mit 134,308.357 K eingestellt, denen Einnahmen von 135,920.000 K gegenüberstehen, die die Land- und Forstwirtschaft bezahlt.

Da die Bodenreform vom Standpunkte der Ernährung der heimischen Befölkerung, vom Standpunkte der wirtschaftlichen Weiterentwicklung des Staates und vom Standpunkte der sozialen Ordnung die weitgehendste Bedeutung hat, stellen die Unterfertigten den Antrag: Das Haus wolle die nachfolgenden Beschlüsse fassen: Die Regierung hat unverzüglich zu veranlassen, dass das Bodenamt, das keiner Ueberwachung unterliegt und der parlamentarischen Verantwortlichket nicht untersteht, den beiden Häusern einen eingehenden Bericht über seine bisherige Tätigkeit auf allen Gebieten zu erstatten hat, insbesondere hätte das Bodenamt zu berichten, wie viel Boden den langjährigen Kleinpächtern ins Eigentum gegeben, wie viel Boden der Zwangspachtung zugeführt und wie viel an Boden enteignet wurde; das Bodenamt hätte schliesslich über die wirtschaftlichen und sozialen Erfolge dieser Massnahmen und der Zwangsverwaltungen zu berichten.

Ferner stellen die Unterzeichneten den Antrag die Regierung möge ehetunlichst einen Gesetzentwurf einbringen, auf Grund dessen das Bodenamt in seiner heutigen Gestalt aufgelöst und in ein regelrechtes Amt, nach der Art eines Ministeriums umgewandelt wird. Dieses Amt, dem ein aus praktischen Fachleuten zusammengesetzter Beirat an die Seite zu setzen wäre, sollte mit dem Landwirtschafts -Ministerium in engste Verbindung gebracht werden und hätte eine Abteilung zu enthalten, die aus deutschen Beamten und Fachleuten zusammengesetzt, mit der Durchführung aller bodenreformerischen Massnahmen in den deutschen Teilen des Landes zu betrauen wäre.

Prag, am 23. November 1920.

Fahrner, Dr. Emma Maria Herzig, Dr. Naegle, Dr. Meissner, Hangos István, Hartl, Dr. Mayr-Harting, A. Lippert, Hübner, Dr. Spiegel, K. Friedrich, Jelinek.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 248.

Na základě zákona ze dne 11. června 1919 Sb. 330 usneseného prozat. Národním shromážděním zřízen byl Pozemkový úřad pro čsl. republiku. Pozemkový úřad byl jmenovaným zákonem a následujícími zákony o reformě půdy, a to zákonem o přidělení půdy z 30./I. 1920, Sb. 81., zákonem o obhospodařování z 12./II 1920, Sb. 118., zákonem o úvěru pro uchazeče o půdu z 11.III. 1920, Sb. 161, zákonem o odškodnění z 8./IV. 1920, Sb. 329 nadán tak dalekosáhlými právy, že možno jej dnes co do úkolů mu přikázaných označiti jakožto nejdůležitější hospodářsko-politický úřad země.

Organisace Pozemkového úřadu neodpovídá však tomuto významu nikterak. Pozemkový úřad zaměstnává v 6 odděleních 259 úředníků. Nemá však jednak potřebných odborných referentů a stojí jednak stále ještě pod vlivem správního výboru utvořeného z prozatímního Nár. shromáždění, jenž za dnešních poměrů postrádá jakéhokoli právního podkladu. Pozemkový úřad nabývá tímto správním výborem politické povahy, jež dochází výrazu v dosavadní nevěcné činnosti Pozemkového úřadu a znamená zřejmé poškozování národního hospodářství.

Pozemkový úřad nese největší vinu na zákonech o reformě půdy, jež ohrožují značnou měrou zemědělskou a lesní produkci. Pozemkový úřad je zdrojem stálého znepokojování velkých a středních hospodářství zemědělských a lesních, žádaje jednak neproduktivní a mnoho času zabírající práce, jednak zasahuje laickým způsobem do hospodářství. Pozemkový úřad způsobil od svého založení zemědělskému a lesnímu hospodářství nespočetné a zbytečné výdaje, zabránil znovuvybudování válkou poškozeného národního hospodářství a nevykazuje na sociálních úspěších nic více, než převedení as 180.000 hektarů ve vlastnictví dlouholetých drobných pachtýřů.

Pro věcné, s hlediska hospodářského a sociálního nezávadné provedení pozemkové reformy nepředložil podnes žádného pevného plánu.

Naproti tomu jsou výdaje Pozemkového úřadu ve státním rozpočtu stanoveny částkou 134,308.357 K, jimž odpovídají příjmy částkou 135,920.000 K, které zaplatí zemědělské a lesní hospodářství.

Ježto pozemková reforma má se stanoviska výživy našeho obyvatelstva, se stanoviska hospodářského vývoje státu a se stanoviska sociálního řádu nejdalekosáhlejší význam, navrhují podepsaní:

Sněmovno račiž učiniti tato usnesení:

Vláda nechť neprodleně zařídí, aby Pozemkový úřad, jenž nepodléhá žádnému dozoru a nestojí pod parlamentární odpovědností, podal oběma sněmovnám podrobnou zprávu o své dosavadní činnosti ve všech oborech, zejména o tom, kolik půdy dáno bylo dlouholetým drobným pachtýřům ve vlastnictví, kolik půdy dáno bylo do nuceného nájmu a kolik půdy bylo vyvlastněno. Pozemkový úřad podejž posléze zprávu o hospodářském a sociálním výsledku těchto opatření jakož i nucených správ.

Dále navrhují podepsaní, aby vláda co nejdříve podala osnovu zákona, na základě jehož pozemkový úřad ve svém dosavadním složení se zrušuje a přeměňuje ve skutečný úřad na způsob ministerstva. Tento úřad, jemuž dán by byl k ruce poradní sbor, složený z praktických odborníků, měl by býti uveden v nejužší spojení s ministerstvem zemědělství a měl by obsahovati oddělení, jež by bylo složeno z německých úředníků a odborníků a jež by bylo pověřeno prováděním všech opatření pozemkové reformy se týkajících v německých částech státu.

V Praze, dne 23. listopadu 1920.

Fahrner, dr. Emma Marie Herzig, dr. Naegle, dr. Meissner, Hangos István, Hartl, dr. Mayr-Harting, A. Lippert, Hübner, dr. Spiegel, K. Friedrich, Jelinek.