Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 253.

Bei Durchführung des Gesetzes über die Mehl- und Brotkartensteuer zeigt sich, daß dieses vom reinen Klassenstandpunkte diktierte Gesetz derartige Ungerechtigkeiten und Belastungen der Bevölkerung enthält, daß die Gefertigten die dringendste Aufhebung dieses Gesetzes fordern mit folgender Begründung:

1. Es ist undenkbar, einem Manne mit 15.001 K Einkommen die Zahlung der Brotauffage für den vorzuschreiben, der bloß 15,000 K Einkommen hat, zumal ein Einkommen von 15.001 K so leicht von den Steuerbehörden aus dem Brutto-Einkommen konstruiert wird.

2. Es ist direkt unfaßbar, daß ein Vermögen von 30.000 K die Zahlungspflicht begründan soll; ein solches Vermögen, das beim Gewerbetreibenden nichts als das kleinste Betriebskapital, als das Handwerkzeug, bei dem aber, der vom Ertrage desselben leben muß, gar nichts ist, keinesfalls aber die Steuerpflicht begründen kann, da es ja nicht 15.000 K Einkommen gibt.

3. Die Verpflichtung des Arbeitgebers, für seinen I.ehrling, Gesellen, Arbeiter die Brotauflage zu zahlen, ist undurchführbar da eine riesige Zahl von Betrieben dies nicht leisten kann; dies führt zu Betriebseinschrä.nkungen, aber auch zu Personaleinschränkungen, bildet also eine Gefahr für das Wirtschafstsleben, aber auch für die Arbeiter, welche brotlos werden, und insbesondere für die Lehrlinge, deren Lehrzeit dadureh unterbrrochen wird.

Es hat bereits in vielen Orten die Bevölkerung den Beschluß gefaßt, auch wenn das Gesetz nicht aufgehoben wird, die Zahlung dieser Steuer abzulehnen.

Das Gesetz bedeutet weiters eine ganz ungerechtfertigte und unerträgliche Belastung der land- und forstwirtschaftlichen Produktion; die Landwirte, welehe ihren Angestellten und Gesindepersonen auf Grund der Arbeits- und Lohnverträge die freie Brotversorgung geben, werden aus dem gleichen Titel mit einer drückenden Abgabe, die nicht nach der sonstigen Leistungsfähigkeit, sondern nach der willkürlichen Ziffer des Katastralreinertrages berechnet wird belastet; am schwersten ist aber der Forstbesitz betroffen, der nicht nur für seine Angestellten, die gleichfalls die freie Brotversorgung genießen, die 1 K pro Kopf und Tag, sondern auch eine dem Doppelkatastralreinertrage gleichkommende Abgabe zu leisten hat. Diese Abgabe belastet nach durchschnittlicher Schätzung den Festmeter Nutzholz mit 10-14 Kronen.

Das Gesetz ist daher undurchführbar und richten die Gefertigten an die Regierung die Anfrage: Ist dieselbe geneigt, dringend eine Vorlage, betreffend die sofortige Aufhebung dieses Gesetzes der Nationalversammlung vorzulegen?

Prag am 23.November 1920.

Karl Friedrich, Dr. Ledebur-Wicheln,

Vetter-Lilie, Dr. Koperniczky, Ig. Hübner, Dr. E. M. Herzig, Jelinek, Dr. Naegle, Hangos István; Luksch, Hartl, Dr. Spiegel.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 253.

Při provádění zákona o dávce moučné a z chlebových lístků přichází na jevo, že tento zákon, diktovaný čistě třídním stanoviskem, obsahuje takové nespravedlnosti a obtíže pro obyvatelstvo, takže podepsaní žádají co nejnaléhavěji, aby byl tento zákon zrušen a odůvodňují to takto:

1. Jest nemyslitelno, aby bylo ukládáno člověku s příjmem 15.001 K platiti chlebovou dávku za toho, který má příjem jen 15.000 K, kdyžtě příjem 15.001 K berní správou tak lehce bývá z hrubého příjmu konstruován.

2. Jest přímo nepochopitelným, aby jmění 30.000 K mělo odůvodňovati platební povinnost; takové jmění, nemůže v žádném případě odůvodňovati povinnost platební, protože není příjmem 15.000 K, ježto u řemeslníka jest pranepatrným provozovacím kapitálem a nástrojem, a u toho, kdo musí býti živ z jeho výnosu, jest ničím.

3. Neproveditelnou jest povinnost zaměstnavatelova, aby platil za svého učně, tovaryše a dělníka chlebovou dávku, protože obrovský počet podniků tak nemůže činiti; to má za následek obmezování podniků, a zmenšování počtu zaměstnaných osob, takže jest nebezpečím pro hospodářský život a i pro dělnictvo, které ztrácí chléb a obzvláště pro učedníky, jimž se přerušuje doba učebná.

Lid již v mnohých obcích se usnesl, že bude odepírati placení dávky, i když by zákon o ní nebyl zrušen.

Zákon dále zatěžuje nespravedlivě a nesnesitelně výrobu zemědělskou a lesní; zemědělci, kteří svým zaměstnancům a čeledi poskytovali na základě smluv pracovních a mezdních bezplatnou stravu, jsou zatěžováni ze stejného titulu tíživou dávkou, která se vypočítává ne dle ostatní výkonnosti, nýbrž dle libovolných číslic čistého katastrálního výnosu; nejtíže však postižen jest lesní majetek, jenž musí platiti nejen za svoje zaměstnance, kteří rovněž požívali bezplatné stravy, po koruně za den a osobu; nýbrž i dávku, která se rovná dvojnásobnému čistému katastrálnímu výnosu. Tato dávka zatěžuje také průměrnou cenu pevného metru užitkového dříví 10 až 14 K.

Zákon jest tedy nespravedlivým a podepsaní táží se vlády:

Zda jest ochotnou urychleně předložiti Národnímu shromážděni předlohu, že okamžitě se zrušuje tento zákon.

V Praze, dne 23. listopadu 1920.

Vetter-Lilie, dr. Koperniczky, Ig. Hübner, dr. E. M. Herzigová, Jelinek. dr. Naegle, Hangos István, Luksch, Hartl, dr. Spiegel.