Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 258.
Návrh
senátorů dra. Soukupa, dra. Hellera a soudruhů,
na doplnění zákona z 31. ledna 1919, čís. 75 Sb. z. a n. o ztrátě mandátu člena obecního zastupitelstva.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Zákon
ze.............................................................1920,
kterým se doplňuje volební řád do obcí (zákon z 31. ledna 1919, čís. 75).
§ 1.
Kdo byl zvolen do obecního zastupitelstva na základě kandidátní listiny předložené volební skupinou (stranou) a ze strany, na jejíž kandidátní listině se nalézal, vystoupil anebo byl vyloučen, ztrácí mandát, jakmile dotyčná strana učiní o tom oznámení okresní správě politické.
§ 2.
Ztrátu mandátu vysloví okresní správa politická vyslechnuvši během 14 dnů po učiněném oznámení člena obecního zastupitelstva, na něhož se oznámení vztahuje, vyrozumí o tom příslušný obecní úřad, zakročující stranu a postiženého a bdí nad výkonem.
§ 3.
Proti tomuto výměru (§ 2) může jak strana tak postižený během 8 dnů po obdrženém doručení podati stížnost u okresní správy politické. O této stížnosti rozhodne s konečnou platností během 4 neděl zemská správa politická.
§ 4.
Uprázdněné místo se obsadí:
a) v obcích, kde konala se volba dle zásady relativní většiny (§§ 19 a 49 volebního řádu do obcí) obecním zastupitelstvem absolutní většinou přítomných;
b) v obcích, v kterých konala se volba dle zásady poměrného zastoupení, nastoupením prvního náhradníka oné skupiny, pro kterou vyloučený byl kandidován.
§ 5.
Tento zákon nabývá účinností dnem vyhlášení, budiž ho však použito také na všechny dosud provedené volby. Provedením pověřuje se ministr vnitra.
Odůvodnění.
Volební řád do obcí z 31. ledna 1919, čís. 75 spočívá na zásadě poměrného zastoupení. Zvolen může býti jedině ten, kdo se nachází na kandidátní listině některé strany. Za mandát vděčí výlučně příslušenství k některé určité straně. Z toho logicky plyne, že, přestane-li býti příslušníkem této strany, musí ztratiti také mandát. Množily se případy, ve kterých mandatáři ze svých stran vystoupili anebo byli vyloučeni, přes to však své mandáty podrželi. Tím nejen že jest porušován účel a smysl zákona, nýbrž takový postup může míti snadno i ty následky, že strana, ačkoliv má za sebou většinu voličů, v obecním zastupitelstvu octne se v menšině. Tento stav věcí může vésti ke korupci, která zajisté nebyla zamýšlena.
V zájmu logického provedení volebního řádu do obcí a čistoty našeho veřejného života jeví se tudíž zákon, který zabrání těmto nepřístojnostem, tím nutnější, že nedostatek dotyčných ustanovení přivodil stav právní nejistoty. Některé okresní správy politické zbavily totiž takové osoby mandátu, jiné však toto odepřely.
V Praze dne 23. listopadu 1920.
Dr. Soukup, dr. Heller,
Dědic, Filipínský, Havlena, Svraka, Špera, Zavadil, Zimák, Jakubka, Krepenhofer, Lažo, Lorenc J., Endlicher, F. Jirásek, Cholek, Chlumecký, D. Löw, Štelcl, dr. Witt, Babka, W. Niessner, Měchura, Ackermann, Blaho, Matuščák, Časný, Polach, Mudroch, Švec Václav, Folber, Dráb, Jaroš, Petřík, W. Lorenz, dr. W. Wiechowski, Cífka, Josef Šáda, Poliak, Ecksteinová, Jarolim, Průša, Kouša, Procházka J., Svěcený Ant., Kiesewetter, Barth, Friedrich, Hecker, Hladik, Link, Perthen, Reyzl, Stark.