Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 262.
Interpelace
senátora Karla Folbra a soudruhů
na pana ministra pro sociální péči,
stran zajištění československých válečných poškozenců, žijících v cizině.
V měsíci únoru 1920 usneslo se Národní shromáždění na zákonu, jímž se určuje nárok na požitky válečných poškozenců a zákon ten měl vstoupiti dnem 1. května t. r. v platnost. Od 1. května uplynuly však již měsíce, ale v cizině naši příslušníci, jichž zákon se dotýká, marně se dovolávají dobrodiní zákona, pro ně prostě jako by zákon neplatil.
Poměry existenční československých příslušníků v cizině jsou přímo hrozné, zvláště v Německu, kde žije tisíce válečných invalidův a velké množství vdov a sirotků. Vyplácení vyživovacích příspěvků jak rodinám invalidů i často vdovám a sirotkům se zastavuje, důchody invalidům ani vdovám a sirotkům se nevyměřují, ani záloha nevyplácí, a tím rodiny ocitají se v situaci, která často vyvrcholuje v tragických koncích.
Rodiny, jež mají nesporný nárok na zákonem stanovené požitky, tím, že nejsou jim vyměřeny a vypláceny, musí se zbavovati prodejem svého chudého nábytku, aby nezemřely hladem a často dovolávati se podpory u cizích úřadů, kde, když často se to opakuje, bývají jako "obtížní" cizinci vypovězeny a posílány postrkem do naší republiky.
Takto jsou ničeny existence ubohých rodin a dělá se v cizině ostuda naší Československé republice, neb cizí úřady kritisují jednání našich úřadů často tak bezohledně, že těžce to nesou i ty rodiny, které nepohotovostí našich úřadů jsou tak citelně poškozeny.
Pokud nám známo, bylo již v měsíci říjnu 1919 nařízeno, aby byl proveden soupis všech československých válečných poškozenců v cizině žijících a aby provedena byla lékařská prohlídka vojenských invalidů. Ve věci sdělují se nám případy přímo neuvěřitelné. V některých místech ještě nestalo se nic, jinde zase jednotlivci (v Augsburku) voláni byli již k prohlídce až 4kráte, čímž ztrácejí výdělek za promeškaný čas, ale byly také od nich požadovány poplatky za prohlídku. A přes to, že u nich jest nesporná invalidita alespoň 70%, důchod jim nebyl do dnes vyměřen a vyživovací příspěvek rodinám zastaven. Jinde zase dějí se případy, (v Brémách) kde k lékařským prohlídkám na konsulát, jsou povolávány vdovy po vojínech a na základě lékařského nálezu je jim zastavován vyživovací příspěvek, ač důchod vdovský ještě jim vyměřen nebyl a ženy výdělku nemají.
Proto situace rodin válečných poškozenců jest ve většině místech ciziny velmi kritická, a vyžaduje bezodkladného vyřešení, aby rodinám dostalo se té pomoci, která jim zákony jest zaručená.
Podepsaní se proto táží:
1. Jste pane ministře ochoten učiniti okamžité opatření, aby válečným poškozencům žijícím v cizině, hlavně v Německu, byly zákonem zaručené požitky v době co možná nejkratší správně vypláceny?
2. Byl již proveden soupis všech československých válečných invalidů, jakož i vdov a sirotků po vojínech, v cizině žijících? A jak velký jest jejich počet?
3. Jaké opatření hodlá ministerstvo pro sociální péči učiniti, aby pro příští dobu bylo zajištěno správné vyplácení všech zákonem stanovených požitků všem válečným poškozencům v cizině žijícím?
V Praze dne 7. prosince 1920.
Karel Folber,
Průša Josef, Štelcl Josef, Zavadil Vojtěch, Švec Václav, Špera, Svěcený, Jaroš, dr. Witt, Ackermann, dr. Soukup, Ecksteinová, Smetana.