Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 263.

Opatření Stálého výboru Nár. shromáždění republiky Československé podle § 54 ústav. listiny ze dne 8. října 1920 o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemkův a obnově drobných zemědělských pachtů (č. 586), jímž nahraženo jest vládní nařízení ze dne 3. srpna 1920, č. 471 Sb. z. a n. vyvolalo mezi propachtovateli půdy přímou katastrofu, způsobilo mnoho zmatkův a přivodilo řadu sporů.

Pravidelně se řídila cena nájemného podle cen polních plodin. Nájemné z 1 míry pole rovnalo se v době míru ceně 1 až 2 q obilí. Není naším úmyslem zvyšovati nadmíru pachtovní ceny z pozemků, ale chceme naším návrhem zabrániti přímému ožebračení těch majitelů, kteří své pozemky museli pronajati, nejsouce s to sami pozemky obdělati (na př. vdovy, sirotci, starci a nemocní). Jaké křiklavé nesprávnosti vyvolalo shora zmíněné opatření o výši pachtovného, stůjž zde doklad z okresu vyškovského na Moravě:

Podle opatření Stálého výboru o úpravě pachtovného smí se zvýšiti v okresu vyškovském z 1 ha půdy řepné nájemné od 100 Kč do 411 Kč. Okresní politická správa ve Vyškově vydala letos normu platnou ovšem jen pro velkostatky. Tyto měly pronajímati kousky pole bezzemkům a to 1 měřici:

Rozdíl pachtu jest tím křiklavější, že pachtovné u velkostatků bylo vždy nižší než u pozemků jiných. Jelikož veškeré dávky veřejné z majetku pozemkového doznaly vysokého zvýšení a velmi značná část propachtovatelů půdy jest odkázána pouze na nájemné, jsou tito hoře uvedeným opatřením Stálého výboru uvedeni do velmi tísnivých poměrů. Jsou z toho důvodu poměry tyto neudržitelny a podepsaní navrhují vydání následujícího zákona.

ze dne......................................1920

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

(1) Opatření Stálého výboru Národního shromáždění republiky Československé podle § 54 ústavní listiny ze dna 8. října 1920 o úpravě pachtovného z polních hospodářství a zemědělských pozemků a o obnově drobných zemědělských pachtů číslo 586 Sb. z. a n. se zrušuje se zpětnou působností od 30. října 1920.

(2) Úpravy pachtovného, jež staly se z podnětu zrušeného nařízení, jsou neplatné.

§ 2.

(1) Dobrovolně uzavřené dohody o nájemném z pozemků, budov neb jiných nemovitostí, pakli není stížností, zůstávají v platnosti. Jinak propachtovatelé polních hospodářství nebo jednotlivých zemědělských pozemků mohou i přes odpor pachtýřů zvýšiti pachtovné (podpachtovné), jež ujednáno bylo před 1. lednem 1918 pro pachtovní rok 1920 a zbývající smluvená léta na takovou částku, která odpovídá při pěstění obilí a zemáků na dotyčném pozemku až čtyřnásobné, při pěstění řepy až pětinásobné veřejné dávce z tohoto pozemku, t. j. pozemkové daně státní, zemské a okresní přirážky mimo obecní přirážky, kterou vedle nájemného hradí pronajímateli pachtýř (podpachtýř).

(2) Při úpravě této možno přihlížeti i k ceně půdy, hospodářských i obytných budov propachtovaných jako příslušenství půdy, pokud jsou určeny k provozování dotčeného polního hospodářství, tedy nikoliv k ceně budov a závodů průmyslových, inventáře pachtýři k používání postoupeného nebo k ceně zvláštních práv, spojených s držbou propachtovaných nemovitostí, a pod.

(3) Udržuje-li pachtýř budovy, snižují se přirážka a její mez o 20%; udržuje-li je však propachtovatel, zvyšují se o 20%. Tato procenta se poměrně snižují, nese-li pachtýř, pokud se týče propachtovatel, toliko část nákladů udržovacích. Jde-li o půdu zabranou podle zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n., snižuje se takto zjištěná celková přirážka o 25%.

(4) Při pozemcích, jež jsou v podpachtu, platí, pokud na ně nelze použiti ustanovení tohoto opatření, v poměru mezi pachtýřem a propachtovatelem jako nejvyšší mez pro přirážku pachtovné, jež platí podpachtýř po srážce 15%.

(5) Vedle zvýšení podle prvého odstavce mohou propachtovatelé žádati, aby pachtýř nesl pro pachtovní rok 1919 a zbývající pachtovní léta veškeré zvýšení, které co do daní, přirážek a ostatních veřejných dávek, jichž placení pachtýř nepřevzal, nastalo nebo nastane oproti roku 1913, pokud se týče roku pozdějšího, kdy pachtovné bylo ujednáno.

(6) Na pachty, zrušené před hlavní sklizní r. 1920 a na pachty podle zákona ze dne 30. října 1919, č. 593 Sb. z. a n. na rok 1920, obnovené, se ustanovení odstavce 5. nevztahuje.

§ 3.

Ustanovení § 2 netýká se půdy zabrané (§§ 2 a 3 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n.), jež jest v pachtu pachtýřů, kteří ji sami nebo za pomoci členů své rodiny obdělávají a kteří spolu s osobami s nimi ve společné domácnosti žijícími nemají vlastní a pachtované půdy zemědělské dohromady více než 8 ha, ani půdy zajištěné drobným pachtýřům podle zákona ze dne 27. května 1919, č. 318 Sb. z. a n. Rovněž netýká se pachtů, kde pachtovné smluveno bylo sice před 1. lednem 1918, které však po tomto dni byly prodlouženy na rok 1921 nebo další pachtovní léta.

§ 4.

(1) Propachtovatel, domáhající se úpravy pachtovného podle tohoto opatření, musí do 31, prosince 1920 oznámiti pachtýři doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem výši požadované přirážky a označiti daně, přirážky a ostatní dávky veřejné, jež má pachtýř nésti, jinak zaniká jeho nárok na úpravu.

(2) Nedojde-li do 14 dnů od doručení oznámení pachtýřovi jeho odpověď, považuje se jeho mlčení za souhlas s navrženou úpravou pachtovného, byl-li pachtýř v oznámení výslovně upozorněn na tento následek.

(3) Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ustanovení druhého odstavce neplatí.

§ 5.

(1) Nedohodnou-li se strany o oznámeném nároku na úpravu ani výslovně ani mlčky (§ 4, odst. 2.), jest na propachtovateli, aby navrhl rozhodnutí soudní.

(2) Návrh jest podati u okresního soudu, v jehož obvodu pronajaté nemovitosti zcela nebo z větší části leží, nejdéle do 31. ledna 1921, jde-li však o úpravu pachtů hospodářství a souborů pozemků větších než 50 ha nejdéle do 28. února 1921. Poštovní doprava se do lhůty nezapočítává. Opozděné návrhy odmítne soud z moci úřední.

(3) Podati jest tolik stejnopisů návrhů, aby po jednom mohlo býti doručeno každému z odpůrců a mimo to jeden ponechán u soudu.

§ 6.

(1) Pokud v opatření tomto není nic jiného stanoveno, platí o řízení k úpravě pachtovného zásady řízení nesporného, o útratách ustanovení řízení sporného a o kolcích a poplatcích ustanovení poplatková pro soudní řízení sporné.

(2) Pokud pachtýř (podpachtýř) domáhá se snížení pachtovného, platí o lhůtách a řízení obdobně předpisy §§ 3-5 a § 6, odst. 1.

§ 7.

(1) Pachtýř, jemuž zvýšeno bylo ryzí pachtovné o více než 75%, může do 14 dnů, kdy soudní usnesení o zvýšení nabude právní moci, smlouvu ke konci příštího pachtovního roku vypověděti.

(2) Přistoupí-li na zvýšení dobrovolně, má právo výpovědi podle odstavce prvého, jen když si je při dohodě vyhradil. Lhůta výpovědní počíná tu dnem dohody.

§ 8.

(1) Pacht (podpacht) zemědělského pozemku, který skončí nebo již skončil ve druhé polovici roku 1920, obnovuje se na další pachtovní 3 roky i proti vůli propachtovatele (vlastníka, pachtýře), neprokáže-li tento, že pronajatého pozemku v této době nebude pro své vlastní účely potřebovati, o čemž rozhodne Poradní sbor místní pro pronájem půdy, když pachtýř (podpachtýř) oznámí do 31. prosince 1920 propachtovateli nebo jeho hospodářské správě doporučeným nebo na potvrzení dodaným dopisem, že si pozemek na dále podrží v pachtu, jestliže

a) pachtýř pachtovaný pozemek sám nebo pomocí své rodiny obdělává a nadále obdělávati chce a může a

b) pacht zrušen byl výpovědí propachtovatelovou aneb nemohl býti obnoven pro jeho odpor, a propachtovatel neměl zákonného důvodu od pachtovní smlouvy bez výpovědi odstoupiti.

c) Obecní pozemky, jichž nájem do konce roku 1920 dojde, pronajímají se na další tři roky dosavadním nájemcům, pokud tito nejsou vlastníky více než 8 ha polí neb luk, bez dražby - za podmínek v § 2 uvedených. Pozemky obecní, jež jako hospodářské celky byly pronajaty nebo byly v nájmu zemědělců, kteří vlastní přes 8 ha polí neb luk, musí býti pronajaty dražbou, z níž jsou majitelé přes 8 ha půdy vyloučeni.

(2) K této obnově pachtu není třeba souhlasu pozemkového úřadu ani jiného úřadu dozorčího.

§ 9.

Obnova týká se i příslušenství zemědělského pozemku, za něž po rozumu tohoto opatření pokládají se i stavení obytná a hospodářská s pozemky, na nichž jsou zbudována, jakož i příslušné dvorky a zahrádky, užíval-li jich pachtýř na základě téhož pachtovního poměru.

§ 10.

(1) Pacht obnoviti může pachtýř jen potud, pokud uplatněním tohoto práva nepřestoupí vlastní a najatá zemědělská půda jeho jakož i osob s ním ve společné domácnosti žijících, 8 ha, při pozemcích v § 13 označených a v případě, uvedeném v § 14 5 ha.

(2) Na přebytky nejvýše 1/2 ha se nehledí.

§ 11.

(1) Pro obnovený pacht platí podmínky dosavadního pachtu.

(2) Je-li pachtovné nepřiměřeně vysoké, může pachtýř žádati současně s ohlášením nároku na obnovu (§ 8) jeho snížení podle § 2 odst. 6.

(3) Naproti tomu je-li pachtovné nepřiměřeně nízké, má propachtovatel nárok na úpravu v mezích § 2; musí však nárok ten pachtýři oznámiti, pokud se týče jeho určení soudem navrhnouti ve lhůtách stanovených v § 15 pro námitky proti obnově.

(4) O řízení a poplatcích platí tu předpis § 6.

§ 12.

(1) Právo obnovy (§ 8) nevztahuje se na dvory, statky, usedlosti a podobné hospodářské jednotky v celku propachtované.

§ 13.

(1) Pokud běží o pozemky, které nenáležejí obci neb nejsou podle zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb. z. a n., státem zabrány, nebo nejsou zapsány do desk zemských, anebo netvoří hospodářskou součást statku zapsaného v deskách zemských, obnova pachtu nenastává, když:

a) celková výměna zemědělských pozemků ve vlastnictví propachtovatelově se nacházejících nečiní více než 15 ha, aneb

b) když propachtovatel béře neb chce vzíti do vlastní správy pachtovaný pozemek, který teprve po 1. srpnu 1914 byl propachtován, nebo kterého nabyl teprve po tomto dnu od osoby neb po osobě, jejíž je zákonným dědicem, nebo

c) když béře neb vzal do vlastní správy pozemek, protože pominula překážka, pro kterou nemohl na pozemku sám hospodařiti (jako přílišné mládí, dočasná neschopnost nebo nepřítomnost jeho nebo členů jeho rodiny k tomu schopných), neb

d) když nový pachtýř, jemuž propachtovatel pozemek propachtoval nebo propachtovati chce, měl pozemek ten před tím již v pachtu a pachtu toho se vzdal pro závažné překážky, jež nyní pominuly, aneb náleží-li tento nový pachtýř mezi zákonné dědice propachtovatelovy a obdržel-li pozemek do pachtu k zajištění nutné existence.

§ 14.

(1) Byl-li pozemek již propachtován jinému pachtýři, obnovuje se pacht podle tohoto opatření jen tehdy, jestliže by starému pachtýři nezbylo ani 5 ha vlastní a pachtované zemědělské půdy a ztráta pachtu ohrozila by jeho existenci.

§ 15.

(1) Domnívá-li se propachtovatel, že pachtýři právo na obnovu pachtu nepřísluší, nebo že požadované snížení není odůvodněno, ohlas své námitky nejdéle do 14 dnů po oznámení pachtýřovi a, nedohodnou-li se, nejdéle do 31. prosince 1920 okresnímu soudu, v jehož obvodu leží pachtovné nemovitosti, jinak ztratí právo odporovati obnově, pokud se týče žádanému snížení pachtovného.

(2) Do téže doby může podati k soudu námitky i nový pachtýř (§ 14). Za tím účelem jest propachtovatel povinen oznámiti mu návrh pachtýřův na obnovu do sedmi dnů po jeho ohlášení; neučiní-li tak, ručí za škodu, jež z opomenutí jeho vznikne novému pachtýři.

§ 16.

Byl-li požadovaný pozemek dán již v pacht jinému pachtýři, ruší se tato smlouva pachtovní obnovou podle § 8 co do pachtovního roku 1920 až 1921 pro obě strany; pachtýři jest však volno do konce roku 1920 vůbec od smlouvy ustoupiti.

§ 17.

(1) Pachtýř uplatnivší nárok podle § 8 jest povinen nahraditi propachtovateli, po případě novému pachtýři (§ 14), užitečný náklad, který do dne oznámení (§ 8) tito vynaložili na požadovaný pozemek k docílení nové úrody.

(2) Pro výši náhrady jest rozhodný užitek, jaký má vykonaná práce pro pachtýře. Pachtýři jest volno plniti náhradu též in natura (výkonem obdobných prací pro oprávněného, odvedením stejného množství mrvy, osiva atd. stejné jakosti, neb pod.), bylo-li by mu plnění v penězích obtížno a neprokáže-li oprávnění, že prací nebo věcí těch nepotřebuje. Nedohodnou-li se strany, určí výši nebo způsob náhrady k návrhu propachtovatele (nového pachtýře) okresní soud (§ 15) v řízení podle § 6.

§ 18.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ustanovení tohoto zákona neplatí.

§ 19.

(1) Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi ustanovení § 1, odst. 1. - ode dne, kdy bude vyhlášeno.

(2) Ustanovení zákona ze dne 24. července 1919, č. 452 Sb. z. a n., pokud se týče § 2, odst. 3. zákona ze dne 18. listopadu 1919, č. 617 Sb. z. a n., jakož i § 6. Opatření Stálého výboru N. S. R. Č. ze dne 25. srpna 1920, č. 494 Sb. z. a n. zůstávají jím nedotčena.

§ 20.

Provésti toto opatření ukládá se ministru spravedlnosti v dohodě s ministrem zemědělství a financí.

Poněvadž navrhovaná změna zákona nevyžaduje žádného nového výdaje, odpadá navržení úhrady.

V Praze dne 7. prosince 1920.

Zavoral, dr. Stojan, Valoušek, Walló, Dúrčanský, dr. Procházka, Jílek, dr. Fr. Mudroň, dr. Reyl, dr. Karas, Klimko.