Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 275.

V 61. schůzi Národního shromáždění přijata byla dne 27. června 1919 resoluce, podle které jest potřeba z úsporných důvodů přistoupiti co nejdříve k sloučení stávajících dvou ústavů pro zkoumání potravin v Praze, českého a německého, v ústav jediný.

V důsledku tohoto usnesení bylo povinností ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, aby zahájilo přípravné práce ke sloučení těchto dvou ústavů. To také se stalo a byla proto do rozpočtu ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy na rok 1920 zařazena toliko jedna položka pro společný ústav pro zkoumání potravin. Přes to slučovací práce dále nepokročila. Ústavy fungují dosud nezměněně oba.

Přihlédne-li se blíže k odůvodnění tohoto sloučení, tu jest zřejmo, že z ohledů jak fiskálních, tak i čistě věcných jest potřebí, aby oba ústavy pro zkoumání potravin v Praze byly sloučeny v ústav jeden.

Ku provádění zákona ze dne 16. dubna 1896, č. ř. z. 89 z roku 1897, jakož i v důsledku nařízení býv. min. vnitra, práv, financí a orby ze dne 13. října 1897, č. ř. z. 240, zřízeno bylo vyhláškou ministerstva vnitra a práv ze dne 23. listopadu 1897, čís. ř. z 269, v býv. Rakousku 5 všeobecných státních ústavů pro zkoumání potravin, a to jeden ve Vídni, jeden ve Štýrském Hradci, jeden v Krakově a dva v Praze. Ústavy tyto byly sice z tehdejších praktických důvodů přičleněny k hygienickým ústavům jednotlivých universit, netvořily však s nimi nikdy jednoho celku, neboť vždy podléhaly ve všem pravomoci býv. ministerstva vnitra. Oba ústavy v Praze dostaly přidělený společný úřední obvod, obsahující území Čech, Moravy a Slezska.

Na území býv. Uher tedy na Slovensku a Podkarpatské Rusi nenachází se ani jediného ústavu pro zkoumání potravin.

Podle získaných zkušeností jest nezbytno, aby ústavy pro zkoumání potravin neměly obvodů příliš rozsáhlých, nýbrž aby odevšad snadno byly přístupny a tudíž aby byly nově zřízeny i tam, kde jich dosud není, totiž na Moravě a na Slovensku. Tím však odpadne oběma ústavům v Praze veliká část přiděleného území, takže by bylo neúsporným, aby v Praze trvaly nadále 2 ústavy pro zkoumání potravin.

Dále není výhodno pro agendu těchto ústavů, která musí býti rozšířena a prohloubena, aby zůstaly připojeny k universitním ústavům, neboť jen tehdy budou moci vyvíjeti zvýšenou činnost a zplna plniti úkol, pro který byly zřízeny, budou-li v každém ohledu osamostatněny. Není ovšem námitek, aby universitní odborníci fungovali při těchto ústavech jako odborní poradci, jako tomu již je při ústavu pro zkoumání potravin při německé universitě v Praze, kde profesor hygieny není přednostou tohoto ústavu, nýbrž toliko odborným poradcem.

Ústavy pro zkoumání potravin mají býti složkou budoucího říšského ústavu zdravotního a tu ovšem nelze připustiti, aby agendy tohoto ústavu, sloužícího nikoli kulturním potřebám jednotlivých národů, nýbrž zdravotním zájmům celého státu, veškerému obyvatelstvu bez rozdílu národnosti, byly snad tříděny podle národnostních klíčů.

Sloučený ústav pro zkoumání potravin bude ústav státní, v němž se uplatní lidé nejlépe odborně kvalifikovaní bez ohledu na národnost.

Za těchto okolností káží nejen ohledy na státní finance, nýbrž i ohledy státoprávní, aby oba ústavy v Praze sloučeny byly v ústav jediný.

V Praze dne 24. listopadu 1920.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:
Dr. Procházka, v. r.

Tisk 275.

In der 61. Sitzung der Nationalversammlung wurde am 27. Juni 1919 eine Resolution angenommen, der zufolge aus Sparsamkeitsgründen ehestens an die Verschmelzung der bestehenden zwei Anstalten für Nahrungsmitteluntersuchung in Prag, der čechischen und der deutschen, zu einer einzigen Anstalt herangetreten werden soll.

Diesem Beschlusse Rechnung tragend war das Ministerium für öff. Gesundheitswesen und körperliche Erziehung verpflichtet, die vorbereitenden Arbeiten zur Verschmelzung dieser beiden Anstalten in Angriff zu nehmen. Dies geschah such und es wurde daher in den Voranschlag des Ministeriums für öffentl. Gesundheitswesen f. d. J. 1920 nur eine Post für die gemeinsame Nahrungsmitteluntersuchungsanstalt eingestellt. Darüber hinaus sind die Verschmelzungsarbeiten nicht vorgeschritten. Beide Anstalten funktionieren bisher unverändert.

Zieht man die Gründe dieser Verschmelzung in nähere Erwägung, so ist es klar, daß es sowohl aus fiskalischen, wie auch aus rein sachlichen Gründen notwendig ist, daß die beiden Anstalten für Nahrungsmitteluntersuchung in Prag zu einer einzigen Anstalt vereinigt werden.

In Durchführung des Gesetzes vom 16. April 1896, R.-G.-Bl. Nr. 89 vom Jahre 1897, sowie auf Grund der Verordnung des ehem. Ministeriums des Innern, des Justiz-, Finanz- und Ackerbauministeriums vom 13. Oktober 1897, R.-G.-Bl. Nr. 240, wurden durch Kundmachung des Ministeriums des Innern und des Justizministeriums vom 23. November 1897, R.-G.-Bl. Nr. 269, im ehem. Österreich-Ungarn 5 allgemeine staatliche Anstalten für Nahrungsmitteluntersuchung errichtet, u. zw.: eine in Wien, eine in Graz, eine in Krakau und zwei in Prag. Diese Anstalten wurden zwar aus damaligen praktischen Gründen den hygienischen Instituten der einzelnen Universitäten angegliedert, bildeten aber mit ihnen niemals ein Ganzes, da sie in allen Dingen der Kompetenz des ehem. Ministeriums des Innern unterstanden. Beide Anstalten in Prag erhielten ein gemeinsames Amtsgebiet, enthaltend Böhmen, Mähren und Schlesien, zugewiesen.

Auf dem Gebiete des ehem. Ungarn, somit auch in der Slowakei und Karpathenrußland befindet sich keine einzige Anstalt für Nahrungsmitteluntersuchung.

Nach den gewonnenen Erfahrungen ist es unerläßlich, daß die Anstalten für Nahrungsmitteluntersuchung keine übermäßig ausgedehnten Atraktionsgebiete haben, sondern von allen Seiten leicht zugänglich seien und daher auch dort neuerrichtet werden, wo sich bisher keine befinden, nämlich in Mähren und in der Slowakei. Dadurch entfällt jedoch für die beiden Prager Anstalten ein großer Teil der zugewiesenen Gebiete, sodaß es unökonomisch gewesen wäre, daß in Prag weiterhin 2 Anstalten für Nahrungsmitteluntersuchung bestehen.

Des weiteren ist es für die Agenda dieser Anstalten, die erweitert und vertieft werden muß, nicht von Vorteil, daß sie an die Universitätsinstitute angegliedert bleiben denn sie werden nur dann eine erhöhte Tätigkeit entfalten und die ihnen vorbehaltene Aufgabe voll lösen können, wenn sie in jeder Hinsicht selbständig gemacht werden. Es ist natürlich nichts dagegen einzuwenden, daß der Universität angehörende Fachleute an diesen Anstalten als fachliche Berater wirken, wie dem bereits bei der Anstalt für Nahrungsmitteluntersuchung bei der deutschen Universität in Prag der Fall ist, wo der Professor für Hygiene nicht Vorstand der Anstalt, sondern bloß ihr fachlicher Berater ist.

Die Anstalten für Nahrungsmitteluntersuchung sollen einen Bestandteil der zukünftigen Reichsanstalt für Gesundheitswesen bilden, und da kann allerdings nicht zugelassen werden, daß die Agenden dieser nicht den Kulturbedürfnissen der einzelnen Nationalitäten, sondern den sanitären Interessen des ganzen Staates, der Gesamtbevölkerung ohne Unterschied der Nationalität dienenden Anstalt etwa nach dem Nationalitätenschlüssel zersplittert werden.

Die vereinigte Anstalt für Nahrungsmitteluntersuchung wird eine Staatsanstalt sein, in der sich die fachlich bestqualifizierten Kräfte ohne Ansehung der Nationalität betätigen werden.

Angesichts dieser Umstände erheischen es nicht nur die Rücksichten auf die Staatsfinanzen, sondern auch staatsrechtliche Rücksichten, daß beide Anstalten in Prag zu einem einzigen Institut vereinigt werden.

Prag, am 24. November 1920.

Der Minister für öffentl. Gesundheitswesen und körperliche Erziehung:
Dr. Procházka, m. p.