Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 277.
Interpelace
senátora Jáchyma Havleny a soudruhů
na ministra financí
ohledně odmítání českých dělníků a dělnic v továrně na tabákové výrobky v Lanškrouně.
V továrně na tabákové výrobky v Lanškrouně je zaměstnáno na 1200 osob, ponejvíce dělnic. V celkovém tomto počtu je zaměstnáno pouze na 140 dělnic české národnosti. Ostatní dělnictvo, úřednictvo a zřízenci pak vůbec všichni, jsou národnosti německé, což neodpovídá nijak složení obyvatelstva okresu, které je nyní ze 40% národnosti české.
Jest to důsledek zúmyslného a plánovitého postupu správy továrny, podléhající místním německonacionálním vlivům, už z dávných let předválečných.
Nežli tyto vlivy počaly se uplatňovati, bývalo v továrně zaměstnáno několik set českých dělnic z okolních, chudých, českých obcí Bystrce, Čermné, Petrovic, Nepomuku, Výprachtic, Koburku, Horních a Dol. Heřmanic, Herbotic, Cokytle a z mnoha obcí jazykově smíšených. České dělnice docházely do Lanškrouna, za výdělkem dosti nepatrným, ze vzdálenosti 2 hodin cesty i více, konajíce tuto cestu denně do práce i zpět. Už z toho je patrno, jak nepostrádatelným zaměstnáním a zdrojem výdělku bylo už tehdy pro dělnice z jmenovaných obcí zaměstnání v tabákové továrně lanškrounské.
Pojednou bylo však přijímání nových dělnic české národnosti správou továrny vůbec zastaveno a po dlouhá léta, až do dnešní doby, přijímány jsou pouze dělnice národnosti německé. Na počtu českých dělnic pak neustále ubývalo nemocemi, úmrtím, provdáním, propuštěním a dáváním resp. přestupováním do pense, takže dnes je v továrně zaměstnáno pouze 10-12%, ačkoliv českého obyvatelstva bude nyní, jak výše uvedeno, v soudním okresu lanškrounském na 40%.
K zjednání nápravy byly už činěny příslušné kroky a náprava byla ústředním ředitelstvím tabákové režie v Praze slíbena. Dosud však podstatná náprava nijak patrnou není. Bylo sice už započato s přijímáním českých dělnic, ale v nespravedlivém poměru 8:2 v neprospěch dělnic českých.
Vzhledem k tomu, že jedná se v tomto případě o naléhavý zájem chudého dělnického lidu českých obcí na Lanškrounsku a tamního českého dělnictva vůbec, s ohledem na to, že v tamním horském kraji jiného výdělku není a lid tamní má zaměstnání nanejvýše zapotřebí, konečně pak z toho důvodu, že jedná se o napravení těžké křivdy v ohledu národním, aby český dělník ve svém státě z příčin nacionální zaujatosti nebyl - dokonce úředníky státu - při hledání práce odstrkován, táží se podepsaní:
1. Hodlá pan ministr financí učiniti opatření, aby obsah interpelace byl řádně vyšetřen?
2. Jest ochoten zjednati nápravu a působiti k tomu, aby vedle německých zaměstnanců - ve spravedlivém poměru - přijímány byly do zaměstnání v tabákové továrně v Lanškrouně i zaměstnanci národnosti české?
V Praze dne 8. prosince 1920.
Jáchym Havlena,
Špera, Teodor Matuščák, Václav Chlumecký, Št. Kada, Blaho, Felix Časný, J. Kouša, Štelcl Josef, Švec Václav, Svěcený, Jan Procházka, Ant. Smetana.