Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
I. volební období.	2. zasedání.

Tisk 284.

Zpráva rozpočtového výboru

o usnesení poslanecké sněmovny týkajícím se vládního návrhu státního rozpočtu republiky Československé

a finančního zákona na rok 1921. (Tisk 255.)

Rozpočet předložený jest třetím rozpočtem po prohlášení naší samostatnosti státní. Kdežto prvý rozpočet z jara r. 1919 byl sestaven jen zcela pokusmo a schematicky vzetím za základ asi jedné třetiny příjmů a výdajů bývalého Předlitavska, byl druhý rozpočet předložený na podzim r. 1919 již sestrojen na základě určitých zkušeností a přesnějších výpočtů. Rozpočet ten vykazoval po svém schválení Národním shromážděním

výdaje řádné	Kč	4.926.691.823
výdaje mimořádné	Kč	5.489.484.097
celkem výdaje	Kč	10.416.175.920
příjmy řádné	Kč	5.323.582.361
příjmy mimořádné	Kč	2.427.188.412
celkem příjmy	Kč	7.750.770.773
tedy schodek	Kč	2.665.405.147

 

Avšak rozpočet tento nemohl býti dodržen, neboť právě v posledních dnech přikročuje vláda k podání návrhu na ústavní schválení dodatku k rozpočtu na rok 1920, jenž vykazuje překročení schváleného rozpočtu o neméně než K 1.129.908.080, takže letošní schodek činí vlastně K 3.795.313.227. V tom směru znamená rozpočet na příští rok potěšitelný pokrok. Bude-li skutečně dodržen, vykazuje v oboru příjmů a výdajů řádných i mimořádných rovnováhu. To jest veliký úspěch po stránce nejen finanční, nýbrž i hospodářské a politické, neboť v tom směru jsme napřed před všemi okolními státy přesto, že tyto bez rozpaků přímo horečně rozmnožují svou zásobu peněz papírových.

V každém veřejném hospodářství jest dosažení finanční rovnováhy ideálem, zejména pokud jde o příjmy a výdaje řádné. Jest zásadním požadavkem finančně politickým, aby nedostatek řádných výdajů hrazen byl rozmnožením řádných příjmů, tedy zejména zvýšením daní, ježto jen tyto vyznačují se dostatečnou pružností. Kdyby naopak zvýšené řádné výdaje hrazeny byly výpůjčkou, odstraněn by byl schodek jen dočasně, objevil by se však v příštím řece znovu a v rozsahu ještě větším, poněvadž úroky z nové výpůjčky by byly opět zvýšením řádných výdajů. Ovšem ale nesmí při zvyšování daňových příjmů býti puštěna se zřetele také daňová nosnost obyvatelstva, ježto zavedením aneb přílišným zvýšením některých daní mohly by býti způsobeny větší národohospodářské a sociální škody, nežli samým porušením finanční rovnováhy.

Že rovnováhy dosaženo i v oboru výdajů mimořádných, nutno vítati zejména proto, že většina těchto výdajů pozůstává dnes z drahotních příplatků a výpomocí úřednictva a zřízenectva a má tedy za nynějších poměrů cenových, kdy jest nepatrná naděje, že by v nejbližších letech nastalo podstatné snížení drahoty, vlastně jen formálně povahu výdajů mimořádných.

Ovšem dosažená rovnováha v našem rozpočtu platí s jistou výhradou. Vedle rozpočtu řádného a mimořádného byl nám předložen totiž ještě rozpočet tzv. investiční, vykazující schodek Kč 3.052.606.000, jenž má hrazen býti úvěrem. Zdali všechny výdaje v tomto rozpočtu obsažené, na př. na stavbu kasáren, škol atd., zasluhují názvu investic, o tom mohou býti pochybnosti, ježto s tímto pojmem spojujeme obyčejně představu takových nákladů, které v důsledku svém přinášejí státní pokladně opět bezprostřední příjmy, jsou tedy přímo produktivními. Avšak na názvu konečně nezáleží a finanční správa sama ujišťuje, že oprávnění k těmto investičním výdajům použije jen v mezích možností a účelností, že tedy po případě schodek tento bude zmenšen.

Celkem vykazuje rozpočet ovšem číslice velmi vysoké. To jest však jen důsledek dnešního znehodnocení naší měny, liteře jest pohříchu více než desetinásobné. Kdyby se převedly číslice ty na jednu desetinu, nevzbuzoval by rozpočet ve směru tom žádného podivu, zejména ve státě, který vlastně nově vznikl a který jest nucen celé hospodářství své nově zařizovati. Ale přes to vysoké tyto číslice nejsou prosty povážlivosti po stránce hospodářské i sociální. Ony značí také vysoké ceny, vysoké důchody, snad i zvýšení životní míry určitých vrstev obyvatelstva, kdy jiné trpí nedostatkem a kdy výkonnost výrobní pohříchu poklesla, ony mají za následek i nevážnost k penězům, podlamují smysl pro úspornost, podporují thesauraci a odnímají tak opět produktivní úvěr pro možnost podnikání. Proto bude třeba neztenčenou pozornost věnovati našemu problému valutnímu, který pokládá referent stále za jeden z nejpalčivějších pro hospodářskou konsolidaci naší republiky a sociální uklidnění obyvatelstva. Vedle zvýšení výrobní výkonnosti jen opatrné řešení otázky valutní vyvésti nás může z bludného kruhu stále stoupajících cen a důchodů, stálého zvyšování drahoty. Ale ovšem přispívati k tomu musí i moudrá a obezřetná politika daňová a tarifová, jež by bedlivě měla se vystříhati všech dávek, které nutně přesunují zvýšené břímě daňové na spotřebitele. V tom směru nelze také potlačiti oprávněnou výtku různým ústřednám a komisím obhospodařovacím, jež v přiloženém rozpočtu vykazují obrovské správní náklady okrouhlých 180 mil. korun, které zaplatiti musí spotřebitelé ve zdražených prostředcích nutné výživy. Pokud pro nedostatek produkce vázané hospodářství státní v určitých odvětvích výroby jest nutné, mělo by aspoň přísně dbáno býti o hospodaření co nejúspornější a jakmile pak nutnost ta se více nejeví, třeba bez odkladu přikročovati k odstraňování ústředen, ježto jinak vznikne nebezpečí, že stanou se nástroji nikoli k zmírňování, nýbrž k udržování dosavadních cen vysokých.

Není úkolem této zprávy pouštěti se do podrobností předloženého rozpočtu, zejména pojednávati podrobně o jednotlivých jeho kapitolách. Stačí poznamenati, že valná většina jich vykazuje proti roku loňskému podstatné rozmnožení výdajů, jež jest důsledkem jednak stoupajících nákladů věcných (stoupajících dosud ceny všech potřebných statků), jednak osobních (drahotní přídavky zřízenectva). Značnější výdaje vyžadují zejména státní tiskárna, úřední noviny, statistický a pozemkový úřad při kapitole ministerského předsednictva, ministerstvo věcí zahraničních, ministerstvo národní obrany, ministerstvo vnitra, školství, financí, pošt a telegrafů, železnic, veřejných prací. Ovšem také příjmy některých těchto kapitol vzrostly, jako zejména při ministerstvu pošt, železnic a veřejných prací, kterážto poslední ministerstva by ovšem měla býti po stránce příjmů a vydání nejen soběstačná, nýbrž pokud možno i přinášeti zisky pokladně státní. O ministerstvu financí platí to samo sebou.

Úbytek výdajů vykazuje jen ministerstvo sociální péče a kapitola o opatřeních přechodných doby poválečné, toto ale spíše jen formálně přesunutím položky drahotních příspěvků a výpomocí do ostatních jednotlivých kapitol. Lze souhlasiti s tím, že zejména mimořádné příjmy z různých přeplatkových fondů vzaty jsou v letošním rozpočtu v mírnějších obnosech, neboť příjmy tyto nejen že jsou přechodného rázu, nýbrž po názoru referentově chovají v sobě i cos povážlivého. Jsou výsledkem obchodního podnikání státního, které není nikdy prosto živlu risikového a spekulačního a ve výsledcích svých může velmi zklamati. Zmínky zasluhuje ještě kapitola o přídělech zemím, jež ovšem také značně stouply a jež vyžadují radikální úpravy celou změnou dosavadní soustavy přirážkové na dále neudržitelné. Dále kapitola o státních dluzích, při které se vyskytuje celá řada otázek dosud nevyřešených, jako zúročení předválečných dluhů naší republikou dle mírové smlouvy převzatých, výsledek úpisu IV. státní výpůjčky v souvislostí s převzetím bývalých výpůjček válečných, zřízení zvláštního ředitelství státních dluhů, výdej 1¹/₂ miliardy pokladničních poukázek na zaplacení bankovního dluhu kontokorentního, jichž lombardem byl byť i ne proti liteře zákona z 10. dubna 1919, tedy přece proti duchu jeho, oběh státovek rozmnožován, obnos a úroková výše dluhů zahraničních. Tyto poslední otázky souvisejí ovšem také opět s problémem valutním, stejně jako výsledek majetkové dávky, jejíž brzká výměra a platba vyžadují, aby co nejdříve započala svou činnost 24 členná parlamentní komise pro kontrolu její zákonem stanovená, jež by zejména rozhodla o některých sporných otázkách, jako refundaci 600 mil, bankovek dodatečně uvolněných, o náhradě nákladů s výměrou a vybíráním dávky spojených atd.

Po stránce formální by k předloženému rozpočtu bylo podotknouti, že vedle zmíněné již novoty zvláštního rozpočtu investičního a přesunutí drahotních a výpomocných položek do jednotlivých kapitol, kam náležejí, byl také sestaven zvláštní rozpočet Podkarpatské Rusi a dle jednotlivých kapitol rozdělen.

Co do finančního zákona rozpadá se tento na dvě části: První týká se rozpočtu řádného a mimořádného, druhá rozpočtu investičního. Sluší tu vítati, že v čl. II. obmezena byla přípustnost virementů, to jest libovolného používání uvolněných položek k jiným účelům, než ku kterým byly povoleny a tam, kde virementy takové jsou dovoleny, že státi se tak může fen se svolením ministerstva financí, ježto virementové hospodářství svádí k zbytečným výdajům a činí parlamentní kontrolu ilusorní.

Podobně čl. III. finančního zákona žádá k virementům v mezích jednotlivých kapitol a k použití úvěrů k jiným účelům povolených ještě další svolení nejvyššího účetního - kontrolního úřadu. Překročení rozpočtu vázáno jest na ústavní svolení sborů zákonodárných.

Čl. IV. zmocňuje správu finanční k uznávání přechodných výpůjček a čl. VII. k obvyklému zcizení a zastavení státního nemovitého majetku.

V druhé části finančního zákona zmocňuje se finanční ministr v čl. IX. k opatření úvěru pro schodek rozpočtu investičního, jehož se však nesmi použíti k jiným účelům. Také v účetní závěrce musí podle čl. X. výdaje a příjmy investiční býti vykázány odděleně.

Tato ustanovení finančního zákona jsou rovněž pokrokem a bylo by si přáti, aby naše právo rozpočtové ještě dále bylo vybudováno a aby podnět k tomu dal zejména nejvyšší účetní kontrolní úřad v oboru své působnosti.

Co do formálního projednání rozpočtu v rozpočtovém výboru třeba podotknouti toto:

Poslanecká sněmovna provedla jednak ve svém rozpočtovém výboru, jednak v plenu na předloženém vládním návrhu rozpočtu na rok 1921 některé změny. Změny tyto z největší části záleží v tom, že jednotlivé resorty samy se uvolily provésti jisté restrikce ve svých dílčích rozpočtech, aby mohla býti získána částečná úhrada v obnosu asi 250 mil. Kč pro potřebu spojenou s provedením zákonného upravení mimořádných výpomocí státním zaměstnancům.

Změny rozpočtovým výborem poslanecké sněmovny usnesené podle jednotlivých kapitol rozvržené byly tyto:

Kapitola	Snížení výdajů
2	Kancelář presidenta republiky	K	4.000.-
9	Předsednictvo min. rady	"	181.862.-
10	Ministerstvo zahraničních věcí	"	5.008.000.-
11	Ministerstvo národní obrany	"	21.920.000.-
13	Ministerstvo školství a nár. osvěty	"	4.264.138.-
14	Ministerstvo financí	"	25.000.000.-
15	Ministerstvo obchodu	"	660.420.-
16	Ministerstvo pošt a telegrafů	"	20.000.000.-
17	Ministerstvo železnic	"	79.000.000.-
18	Ministerstvo zemědělství	"	1.570.000.-
19	Ministerstvo spravedlnosti	"	9.000.000.-
20	Ministerstvo veřejných prací	"	32.000.000.-
21	Ministerstvo sociální péče	"	39.400.000.-
22	Ministerstvo zásobování	"	1,628.103.-
24	Opatření poválečná	"	20,000.000.-
	Celkem snížení	K	259.636.523.-
Kapitola	Zvýšení příjmů
9	Předsednictvo ministerské rady	K	1.940.000,-
17	Ministerstvo železnic	"	20.000.000.-
	Celkem zvýšení	K	21.940.000.-

 

Plénum poslanecké sněmovny ve schůzi dne 4. prosince 1920 schválilo tyto rozpočtovým výborem usnesené změny až na následující odchylky:

Ve výdajové kapitole XX. "Ministerstvo veřejných prací":

V titulu 6, "Stavby silniční a mostní" v §u 4, "Mimořádné stavby silnic, státní příspěvky na tyto stavby atd." pol. 1 - 4 mimořádné výdaje byl usnesený škrt 4.000.000 K restituován a úvěr opět stanoven obnosem 4.000.000 K.

Ve výdajové kapitole XXI. "Ministerstvo sociální péče":

byl taktéž v titulu 1, v §u 4, "Péče o mládež" v pol. 4, "Na úhradu nákladů na zakládání a udržování ústavů a jiných zařízení" usnesený škrt 3.000.000 K restituován a úvěr tento opět stanoven obnosem:

ve výdajích řádných o	2.000.000 K
ve výdajích mimořádných o	1.000.000 K

 

Kromě toho provedlo plénum poslanecké sněmovny ještě další snížení v rozpočtu min. národní obrany a sice byl:

Ve výdajové kapitole XI. "Ministerstvo národní obrany":

v titulu 2 "Národní obrana" § 1 "zaopatřování penězí" pol. a) "Osobní požitky" řádné vydání úvěr zmenšen
o okrouhlý obnos	8.000.000 K.
Srážka tato odpovídá snížení stavu důstojníků z 11.123 na 10.000. V titulu 2 "Národní obrana" v §u 5 pol. e) Automobilnictví mimořádné výdaje byl úvěr zmenšen
o okrouhlý obnos	2.000.000 K.

 

Tímto usnesením pléna poslanecké sněmovny se změnily obnosy výdajů rozpočtovým výborem stanovené následujícím způsobem:

Řádné výdaje		9.002.574.516 K
se zvýšily o	2.000.000 K
a snížily o	8.000.000 K
celkem tedy se snížily o		6.000.000 K
na obnos		8.996.574.516 K
Mimořádné výdaje		4.842.163.611 K
se zvýšily o	5.000.000 K
a snížily o	2.000.000 K
celkem tedy se zvýšily o		3.000.000 K
na obnos		4.845.163.611 K
Následkem toho bylo dlužno celkové výdaje		13.844.738.127 K
zvýšiti o	7.000.000 K
a snížiti o	10.000.000 K
celkem tedy snížiti o		3.000.000 K
na obnos		13.841.738.127 K
Protikladem celkového příjmu obnosem		14.129.919.550 K
rozpočtovým výborem stanoveným a plenem
poslanecké sněmovny schváleným resultuje
celkový rozpočtový přebytek obnosem		288.181.423 K

 

Po provedení těchto změn poslanecká sněmovna Národního shromáždění schválila ve své 31. schůzi dne 4. prosince 1920 osnovu finančního zákona na rok 1921 a připojený k ní státní rozpočet republiky Československé pro tento rok v přiloženém znění, načež byl tento schválený rozpočet předložen senátu k ústavnímu projednání.

Senát ve své schůzi dne 8. prosince t. r. přikázal rozpočet ten rozpočtovému výboru ku zkrácenému jednání ve smyslu § 55 jednacího řádu a výbor ten jednal o rozpočtu tom ve dnech 9., 10., 11. a 13. prosince t. r. zvoliv hlavním zpravodajem podepsaného referenta, pro jednotlivé skupiny pak zpravodaji.

pro kapitoly:

I.	President republiky,
II.	Kancelář presidenta republiky,
III.	Národní shromáždění,
IV.	Nejvyšší správní soud,
V.	Nejvyšší kontrolní úřad,
VI.	Příděly zemím,
VII.	Státní dluh,
VIII.	Pensijní a zaopatřovací platy,
XIX.	Ministerstvo spravedlnosti,

 

senátora dr. Fáčka,

pro kapitoly:

IX.	Předsednictvo ministerské rady,
X.	Ministerstvo zahraniční,
XI.	Ministerstvo národní obrany,
XXIV.	Poválečná opatření,
XXV.	Ministerstvo pro sjednocení zákonodárství a organisace správy,

 

senátora dr. Karasa,

pro kapitoly:

XII.	Ministerstvo vnitra,
XIV.	Ministerstvo finanční spolu s finančním zákonem,

 

podepsaného zpravodaje,

pro kapitoly:

XV.	Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností,
XVI.	Ministerstvo pošt a telegrafů,
XVII.	Ministerstvo železnic,
XXVI.	Úřad pro zahraniční obchod,

 

senátora Jaroše,

 

pro kapitoly:

XVIII.	Ministerstvo zemědělství,
XX.	Ministerstvo veřejných prací,
XXII.	Ministerstvo pro zásobování lidu,

 

senátora Sablíka,

pro kapitolu:

XIII. Ministerstvo školství a národní osvěty senátora místopředsedu senátu Kadlčáka,

pro kapitoly:

XXI.	Ministerstvo sociální péče,
XXIII.	Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy,

 

senátora Klečáka.

Při projednávání rozpočtu v rozpočtovém výboru byly učiněny pozměňovací návrhy k některým kapitolám, byly však většinou zamítnuty, načež finanční zákon i všechny kapitoly rozpočtu přijaty byly většinou hlasů ve znění a číslicích přijatých poslaneckou sněmovnou, jak na straně příjmů tak i na straně výdajů. Tím dojista většina rozpočtového výboru vzdavši se dobrovolně svého ústavního práva rozpočet po meritorní stránce měniti, ačkoliv k tomu s kritického stanoviska leckterá položka přímo vybízela, prokázala své plné pochopení pro finanční a hospodářské potřeby státu a pro včasné vyřízení rozpočtu, pochopení, jež nepostrádá ani významu politického.

Bylo pouze k jednotlivým kapitolám podáno celkem 110 resolučních návrhů, z nichž bylo 42 přijato a plenu senátu k schválení doporučeno, vládě postoupeno 46, nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu postoupena l a předsednictvu senátu rovněž 1.

Dle usnesení rozpočtového výboru nebyly resoluční návrhy otištěny, nýbrž budou v plenární schůzí senátu ústně sděleny.

K závěru nemůže zpravodaj než vysloviti přání, aby se tentokráte správě finanční podařilo rozpočet tento také skutečně dodržeti a aby rovnováha finanční, které jsme dosáhli ve svém státním hospodářství a kterou se právem před cizinou chlubíme, nebyla jen na papíře, nýbrž ve skutečnosti. Prostředkem k tomu a zejména k úhradě dalších snad ještě výdajů vzniklých dodatečným zvýšením úřednických platů mají býti některé nové plány finanční správy, o kterých se píše a mluví, o kterých však senát dosud oficielně zpraven nebyl a nemůže se tedy prozatím zpravodaj o nich vysloviti. Bude-li však rovnováhy rozpočtové skutečně docíleno, může se ona státi východiskem k ozdravění celého našeho hospodářského života.

O to se ovšem přičiniti musí nejen vládla a parlament, nýbrž i všechno obyvatelstvo povznesením své pracovní výkonností, svou šetrností a vlasteneckou ukázněností.

Navrhuji tedy jménem rozpočtového výboru, aby senát státní rozpočet na rok 1921 (příloha I.), rozpočet státních investic (příloha II.), finanční zákon pro rok 1921 a konečně doporučené resoluční návrhy přijal a schválil.

V Praze dne 13. prosince 1920.

Ferdinand Jirásek,	Dr. Horáček,
předseda.	hlavní zpravodaj.

 

Finanční zákon

republiky Československé

pro rok 1921 ze dne ...................... 1920,

kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investicí pro tento rok.

Národní shromáždění republik v Československé usneslo se na tomto zákoně:

První část.

Článek I.

Veškeré státní výdaje pro rok 1921 stanoví se v prvním oddílu připojeného státního rozpočtu (příloha I.) obnosem	13.841,738.127 K,
z toho připadá na řádné výdaje	8.996.574.516 K,
a na mimořádné	4.845,163.611 K.

Článek II.

Povolených úvěrů, jak řádných, tak mimořádných smí býti použito jen ku potřebám naznačeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu.

Prostředky ku hrazení:

a) řádných výdajů, vyjma ony, které jsou splatný v delších než měsíčních lhůtách, a

b) mimořádných výdajů na drahotní přídavky, mimořádné výpomoce a srážky státem převzaté zaměstnanců státních, zaměstnanců státních železnic a vojska mohou býti požadovány zpravidla jen dle skutečné potřeby pro jednotlivé měsíce správního roku a nejvýše jednou dvanáctinou povoleného celoročního úvěru. Úchylky od tohoto pravidla vyžadují souhlasu ministerstva financí.

Ku použití všech ostatních mimořádných úvěrů jest souhlasu ministerstva financí zapotřebí, převyšuje-li v jednotlivém případě potřeba pro správní rok obnos 50.000 K.

Článek III.

Nedostačuje-li úvěr státním rozpočtem povolený, je-li však možnost úhrady úsporami v rámci rozpočtu kapitoly, dále není-li úhrady takové pro nutný výdej, konečně, nastane-li ve správním roce nutná potřeba poukázati výdaje státním rozpočtem neopatřené, které mají býti hrazeny z úvěru k jinému účelu povoleného, jest k takovému poukazu zapotřebí souhlasu ministerstva financí a nejvyššího účet. kontrolního úřadu po případě min. rady ve smyslu § 7. zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n.

Úvěrů povolených pro drahotní přídavky, mimořádné výpomoce a srážky státem převzaté zaměstnanců státních, státní železniční správy a vojska nesmí býti použito ku hrazení nedostatků jiných úvěrových položek.

K poukázání výdajů státním rozpočtem neopatřených, dále takových výdajů, jimiž se povolený úvěr překročí a které nemohou z jiných rozpočtových položek (virementem) býti hrazeny jest zapotřebí svolení Národního shromáždění. Nezasedá-li toto a nejedná-li se o trvalé zatížení státních financí, může toto svolení uděliti Stálý výbor N. S. R. Č. podle § 54. ústavní listiny.

Článek IV.

K hrazení státních potřeb v článku I. uvedených ustanovují se příjmy v druhém oddílu tohoto státního rozpočtu (příloha I.) obnosem	14.129.919.550 K,
z toho připadá na řádné příjmy	12.079.376.370 K,
a na mimořádné	2.050.543.180 K.

 

Příjmů těchto nesmí býti použito ku hrazení výdajů investičních uvedených v druhé části tohoto zákona.

Za účelem úhrady pokladničních schodku plynoucích z časové neshody mezi příjmy a výdaji dle tohoto zákona zmocňuje se ministr financí k opatření peněžitých prostředků přechodnými úvěrními operacemi, jež musí býti do konce roku 1921 splaceny.

Článek V.

Vláda se zmocňuje, by vybírala daně, dávky a poplatky, jakož i jiné státní důchody včetně nedoplatků do 31. října 1918 vzešlých podlá platných ustanovení.

Článek VI.

Všech pro rok 1921 povolených úvěrů výdajových smí jen do 31. prosince 1921 použito býti.

Toto ustanovení nevztahuje se k obnosům, určeným na zapravení stálých platu, totiž služného, pensí, atd. nebo na splnění takových dávek, které se zakládají na právním titulu, jako jsou úroky ze státního dluhu atd. Tyto obnosy mohou býti požadovány až do uplynutí lhůty promlčecí.

Článek VIl.

Ministr financí se zmocňuje by mohl v roce 1921 bez předchozího schválení Národního shromáždění, ale na dodatečné ospravedlnění:

nemovitý státní majetek až do celkového obnosu 2.000.000 K zciziti, pakliže odhadní cena jednotlivého předmětu nepřesahuje 100.000 K;

nemovitý státní majetek služebnostmi až do celkové hodnoty 500.000 K zatížiti, jestliže hodnota propůjčovaného ptává v jednotlivém případu 100.000 K nepřevyšuje;

nemovitý státní majetek stavebními právy zatížiti.

Druhá část.

Článek VIII.

V připojeném rozpočtu státních investic pro rok 1921 (příloha II.) stanovené výdaje 3.052.606.000 K se schvalují.

Článek IX.

Vláda se zmocňuje, by opatřila peníze pro investiční potřebu příjmy nekrytou až do obnosu K 3.053.000.000 úvěrními operacemi.

Výtěžků těchto úvěrních operací se nesmí používati ku krytí jiných než investičních výdajů.

Článek X.

Investiční výdaje, jakož i případné příjmy buďtež ve státní účetní závěrce vykázány odděleně od hospodářství dle státního rozpočtu.

Článek XI.

Ustanovení článku II. tohoto zákona o používání mimořádných úvěrů a ustanovení článku III. tohoto zákona platí obdobně i pro úvěry rozpočtu státních investicí, avšak s tou změnou, že obnos 50.000 K v posledním odstavci čl. II. uvedený se zvyšuje na 100.000 korun.

Článek XII.

Tímto opatřením státních investičních potřeb se pozměňuje zákon ze dne 30. března 1920, č. 235 Sb. z. a n. o stavbě nových železných drah na státní útraty a stanovení staveb. a investičního programu na léta 1921 až včetně 1925.

Článek XIII.

Pro dobu nežli úvěrní operace dle článku IX. tohoto zákona budou provedeny zmocňuje se vláda, aby opatřila k úhradě nejnaléhavějších investičních výdajů potřebné peněžité prostředky až do obnosu 400 mil. K úvěrními operacemi.

Článek XIV.

Pokud jednotlivé články tohoto zákona vyžadují podrobných předpisů, budou tyto vydány prováděcím nařízením.

Provedení tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1921 ukládá se ministru financí.