Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
Tisk 286.
Interpelace
senátora dra. Reyla a soudr.
k ministru pro zásobování lidu
o neosvobození hluchoněmého ústavu v Hradci Králové od placení příplatku za mlýnské výrobky.
V nařízení vlády republiky Československé z 2. září 1920, č. 500 Sb. z. a n. v § 10 přiznává se osvobození od příplatku za mlýnské výrobky všeužitečným ústavům, u nichž je vyloučen jakýkoliv výdělečný účel. Diecésní ústav hluchoněmých v Hradci Králové domáhal se zvláštní žádostí u zemské správy-politické tohoto osvobození, ale žádost tato byla zamítnuta výnosem ministerstva pro zásobování lidu, výnosem z 17./XI. 1920, č. 102978/21496, ježto prý nejsou splněny předpoklady cit. § 10 zmín. nařízení z 2./9. 1920, č. 500.
Diecésní ústav hluchoněmých v Hradci Králové vystaven byl z dobročinných sbírek šlechetných srdcí, které slitovaly se nad osudem nešťastných hluchoněmých dítek, o něž nestarala se tvrdá vláda rakouská. Teprve tehdá, když ústav vydržoval kolem 100 dětí bez rozdílu vyznání a národnosti, pochopila země také svou povinnost sociální a zřídila 36 nadačních míst ze sirotčího fondu a vyměřila celkovou roční subvenci 24.500 K pro zmíněná nadační místa, pro 8 učitelek, 5 vychovatelek a ředitele ústavu. Z dobrovolných darů a štědrostí biskupa Haise byla vystavena pro ústav hygienická budova, na níž dosud vázne 420.092 K hypotečních dluhů. Ježto ústav za války nechtěl vypuditi z výchovné péče dítky, skoro vesměs chudých rodičů, upadl následkem dluhů za zdražené potraviny do povážlivé krise, ze které vypomohla mu na čas r. 1919 subvence státní obnosem K 20.000. Ústav vzdělává a vydržuje úplně 77 dítek, z nichž jen 8 platí ročně po K 1500, kdežto všecky ostatní platí mnohem méně, 45 platí pouze K 500 ročně.
Není ani pomyšlení, že by při tomto skromném poplatku chovanců a nepatrné subvenci mohl ústav míti nějaký výdělečný zisk. Naopak je pravda, že jen bezpříkladné obětavosti řiditele (jenž má roční služné K 2312), a učitelek (které mají ročně 250 Kč), jakož i služebných (při platu měsíčních 30 K) je děkovati, že ústav může přese všecky svízele aprovisační záslužné a všeužitečné své poslání plniti.
Tento lidumylný ústav, jenž po leta již koná kulturní a sociálně-humanní úkoly, což je vlastně povinností kulturního státu, je odsouzen citovaným výnosem z 17./XI. 1920 ke placení příplatku za mlýnské výrobky; za něž musil již během 10 neděl zaplatiti K 6.330. Ústav nestačil svými vlastními prostředky ani na opatření levné mouky a je nucen na příplatky si vypůjčovati na vysoké úroky. Není jistě úmyslem zákonodárce, aby zákon ničil existenci zřejmé prospěšných institucí, proto táži se podepsaní:
1. Zdaž citovaný odmítavý výnos je p. ministru pro zásobování lidu znám, a zdaž
2. je ochoten přiznati hluchoněmému ústavu v Hradci Králové při prokázaných předpokladech výhodu osvobození od příplatku po rozumu § 10 nařízení z 2./9. 1920, č. 500 Sb. z. a n.
V Hradci Králové, dne 14. prosince 1920.
Dr. Reyl,
dr. Krupka, Šachl, Kadlčák, Zavoral, dr. Adolf Procházka, dr. J. Karas, F. Šabata, Ševčík, Jilek, dr. Stojan, J. Dúrčanský, Valoušek, Theod. Walló, dr. Ján Mudroň.