Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 291.

Senát Národního shromáždění Československé republiky se usnáší:

1. a) mírová smlouva mezí mocnostmi spojenými a sdruženými na straně jedné a Maďarskem na straně druhé dne 4. června 1920 v Trianonu podepsaná;

b) mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými a sdruženými na straně jedné a Bulharskem na straně druhé dne 27. listopadu 1919 v Neuilly sur Seine podepsaná;

c) smlouva mezi Italií, Polskem, Rumunskem, Srbo-Chorvatsko-Slovinskem a Československem o úpravě vzájemných vztahů dne 10. srpna 1920 v Sevres podepsaná

se schvalují.

2. Vládě se ukládá, aby smlouvy tyto publikovala ve Sbírce zákonů a nařízení státu Československého.

3. Ministr zahraničních záležitostí se ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, jichž jest třeba ku provedení těchto smluv.

Veliké dílo míru mocně pokračuje smlouvami podepsanými v Neuilly sur Seine 27. listopadu 1919 a v Trianonu 4. června 1920.

Obě smlouvy největší částí svého obsahu kryjí se skoro slovně s obsahem smlouvy s Rakouskem, kterou Národní shromáždění schválilo 7. listopadu 1919. Nově zní ovšem čl. 27 smlouvy Trianonské o hranicích Maďarska a obdobný čl. 27 smlouvy v Neuilly sur Seine o hranicích Bulharska. Z vážnějších změn budiž uveden čl. 104 mírové smlouvy s Maďarskem stanovící, že celkový počet vojenských sil v armádě maďarské nesmí přesahovati 35.000 mužů, v to čítaje důstojníky a doplňovací tělesa. Dále odstavce 4, až 6. článku 207 jednajícího o vzájemných dodávkách uhlí, lignitu, poživatin a surovin zde zvláště odstavcem 6. zavazuji se státy cesionářské spolu s Maďarskem a Rakouskem k jednání o individuelních úmluvách, upravujících vzájemný hospodářský styk, a to v době šesti měsíců, kdy nabude mírová smlouva působnosti. Z ustanovení čl. 232 a 233 veškerá opatření od 3. listopadu 1918 až do působnosti mírové smlouvy o majetku a právech příslušníků mocností spojených a sdružených musí býti zrušena; žádné promlčení nemůže býti namítáno příslušníkům těchto mocností pro opominutí formalit předepsaných zákonodárstvím maďarským z doby po příměří až do doby, kdy mírová smlouva nabude působnosti. Důležitým novým ustanovením smlouvy Trianonské jest též čl. 249 stanovící, že odkazy, dary, stipendia a nadace založené a zřízené v bývalém království uherském a určené příslušníkům bývalého král. uherského, dá Maďarsko, pokud jsou tyto majetky na jeho území, k disposici oné mocnosti spojené neb sdružené, jejímiž příslušníky osoby ony nyní jsou, a to i v případě, kdy požitky činí se odvislými od státního občanství maďarského. Článek 306 s ohledem na důležitost svobodného spojení Československého státu s mořem Jaderským přiznává státu Československému právo vésti vlastní vlaky na území maďarském po dvou tratích z Bratislavy směrem na Rjeku; tyto vlaky nesmí sloužiti místní dopravě, leda po zvláštní úmluvě.

Pro hospodářské styky s Bulharskem jest v mírové smlouvě významným čl. 150, jimž veškeré výhody, svobody a výsady dovozní, vývozní neb průvozní, jež by Bulharsko povolilo kterémukoliv státu, budou se současně a bezpodmínečně vztahovati na všechny státy spojené a sdružené.

Smlouva mezi cesionářskými státy rakousko-uherské monarchie podepsána byla v Sevres 10, srpna 1920 spojeneckými státy, jimž postoupeny byly části bývalé monarchie. Spojenecké státy dohodují se o řadě otázek, byť i prozatímní úpravou, a zakládají tím bezpečnost dobrých hospodářských a právních vztahů.

Zahraniční výbor po rozpravě, do které zasáhli všichni členové, usnesl se navrhnouti, aby tyto tři smlouvy, jakož i.resoluce pojící se ku článku 9 smlouvy v Sevres, byly schváleny.

Vláda se vyzývá, aby s největším urychlením projednala úpravu pensí ve smyslu čl. 9 smlouvy mezi cesionářskými státy.

V Praze dne 15. prosince 1920.

Karel St. Sokol, v. r.,
zpravodaj.

Antonín Svěcený, v. r.,
předseda.