Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 296.

Na odpočiv. a zaopatřovací požitky u nás sídlících býv. rak.-uherských percipientů, jichž poslední trvalé služební místo bylo v území obsazeném nyní Rumuny poskytovaly zemské finanční úřady RČS. zálohy v 60 % nominelní částky požitků ve smyslu výnosem ministerstva financí ze dne 21. května 1919, čís. 25.539 a to od 1. května 1919, případně na zvláštní zmocnění ministerstva financí od 1. dubna 1919, na účet rumunského státu.

Od 1. března 1920 (příp. od 1. dubna 1920 se však v důsledku přípisu rumunské likvid. komise ve Vídni ze dne 19. prosince 1919, č. 3001 poskytují zálohy na účet rumunského státu pouze těm rumunským percipientům, kteří se bezvýhradně písemně prohlásili pro rumunskou státní příslušnost.

Výnosem pak ze dne 2. dubna 1920, čís. 31285/112 zařízeno súčtování záloh poskytnutých těm rumunským percipientům, kteří se neprohlásili pro rumunskou příslušnost, na účet RČS., pokud ovšem jsou splněny podmínky zmíněného vynesení, t. j. jsou jedině odkázáni na pensi a mají neb před tím, než nabyli rumunské příslušnosti, měli domovské právo v některé obci RČS.

Jest tudíž byv. rumunským percipientimi u nás sídlícím, pokud jsou resp. byli před tím, než nabyli cizí příslušnosti, příslušníky některé obce nynější RČS., vyplacena záloha na jejich odpočiv. a zaopatř. požitky, případně i doplatek na nominál a to:

prohlásí-li se bezvýhradně pro Rumunskou státní příslušnost záloha v 60 % nominálu na účet rumunského státu, nepodají-li pak takového prohlášení, zatím na účet RČS. ? kromu toho obdr?í obojí posléz zmínění percipienti, jsou-li splněny podmínky výše uvedeného výnosem čís. 31.285/1128, i doplatky na mominál částky příslušného požitku na účet RČS.

Proto se nedoporučuje, aby byla s královskou rumunskou vládou uzavírána vzájemná úmluva, jíž by se dovolovalo státním zaměstnancům působivším na území království rumunského, jež patřilo dříve k rak.-uherskému mocnářství, aby dle vlastní vůle konsimovali příslušný odpočinkový plat v RČS. (tedy t. zv. volnost stěhování pensistů) a to tím méně, ježto by pak nebylo možno, aby vláda RČS. odpírala uzavření podobných úmluv i s ostatními státy vzniklými na půdě býv. Rakousko-Uherska.

Výslovně podotýkáme, že by sjednání požadované úmluvy s jednotlivými státy vzniklými na půdě bývalého Rak.-Uherska (hlavně pak s republikou Rakouskou) mělo v zápětí okamžitý příliv cizích percipientů býv. příslušníků některé obce nynější republiky Československé.

Poněvadž pak takových percipientů jest značný počet a všichni by se ucházeli vzhledem k vyšší valutové hodnotě čsl. korun o to, aby výplata doplatků na odpočiv. a zaopatř. požitky, vyplácené jim cizími státy, byla rozšířena i na ně, způsobilo by sjednání zmíněné úmluvy značné zatížení stát. rozpočtu RČS., když by se tento požadavek nezamítl, ježto doplatky možno poskytovati pouze osa účet RČS. (jednotl. státy vzniklé na půdě bývalého Rak.-Uherska totiž odpírají úhradu částek, vyplacených čsl. úřady cizím percipientům v čsl. korunách nad výši odpovídající dennímu kursu v den výplaty) a zamítl-li by se tento požadavek, podávali by přes to cizí percipienti žádosti o doplatky neb alespoň podpory, čímž by naše administrativní služba byla značně a bezúčelně zatěžována.

V Praze dne 22. listopadu 1920.

Předseda vlády:
Černý

Správce ministerstva financí:
Dr. Engliš

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 296.

Auf die Ruhe- und Versorgungsgenüsse der bei uns ansäßigen ehem. öst.ung. Perzipienten, deren letzter ständiger Dienstort sich in dem gegenwärtig von den Rumänen besetzten Gebiete befand, gewährten die Landesfinanzbehörden der Čechoslow. Republik auf Rechnung des rumänischen Staates. Vorsehüsse in der Höhe von 60 % im Sinne des Erl. des Finanzministeriums v. 21. Mai 1919, Nr. Z. 25.539, u. zw. vom 1. Mai 1919 ab, bzw. uber besondere Ermächtigung des Finanzministeriums v. 1. April 1919.

Seit dem 1. März 1920 (bzw. dem 1. April 1920) werden jedoch in Konsequenz der Zuschrift der rumänischen Liquidationskonrmission. in Wien v om 19. Dezem.ber 1919, Z. 3001, Vorsehüse auf Rechnung des rumänischen Staates bloß jene rumänischen Perzipienten gewährt, die sich vorbehaltlos schriftlich für die rumänische Staatszugehörigkeit erklärt haben.

Mit Erlaß v. 2. April 1920, Z. 31.285/ 1128, wurde die Verrechnung der auf Fechnung der ČSR. jenen runänischen Perzipienten gewährten Vorschüsee angeordnet, dlie sich nicht für die rumänische Staatszugehörigkeit erklärt haben, sofern allerdings die Bedingungen des betr. Erlasses erfüllt ersclieineri, d. h. sofern die Perzipienten ausschließlich auf die Pension angewiesen und in einer Gemeinde der Čechoslow. Republik heimatsberechtigt sind oder vor Erlangung der rumäni schen Staatszugehörggkeit waren.

Es werden daher den beiu uns wohnhaften rumänischen Perzipienten, sofern sie Angehörige eirner Gemeinde der gegenwärtigen ČSR. sind oder vor Erlangung der fremden Staatszugehörigkeit waren, Vorschüsse arzf ihre Ruhe- und Versorgungsgenfisse, bzw. auch die Nachzahlung auf das Nomamale ausbezahlt, u. zw.:

Wenn sie sich vorbehaltlos für die rumänische. Stäatszugehörigkeit erklären, cin Vorschuß von 60% des Neminalle auf Rechnung des rumänischen Stautes, soferll sie eine solche Erklärung nicht abgeben, vorläufig auf Rechtnung der ČSR. ? nebstdem erhalten die erw?luiten Perzipienten in beiden F?llen, sofern die Bedingrmgen des vorerwähntear Erl. Z. 31.285/1128, erfüllt sind, auch die Nachzahlungen auf das Nominale der bezüglichen Genfisse auf Rechnung der ČSR.

Es ampfiehlt sich daher nicht, mit der königlich rumänischen RegieTuug ein gegenseitigeä. Abkommen zu schließen, durch welches den Staetsangestellten, die äuf dem vormals zur öst:-ung. Monarchie gehörenden Gebiete des Königreiches Rumänien tätig waren, gestattet würde, nach eigenem Ermessen das bezügliche Ruhegehalt in der ČSR. zu konaumieren (somit die sog. Freizügigkeit der Pensionisten) , und dies unisoweniger, als es dann der čechosl. Regierung nicht möglich wäre, sich dem Abschlusse ähnlicher V ereiubarungen auch mit den übrigen auf dem Boden der ehemaligen öst.-ung. Monarchie entstandenen Staaten zu widersetzen.

Es wird ausdrüeklich betont, daß der Abschluß des verlangten Abkommens mit den einzelnen auf dem Boden der ehemaligen öst.-ung. Monarchie entstand enen Staaten einen augenblickliehen Zufluß von fremden Perzipienten, dze ehemalige Angehörige einer Gemeinde der čechoslow. Republik sind, im Gefolge hätte.

Da die Zahl solcher Perzipientein groß ist und alle sich mit Rücksicht auf den höheren Valutawert der čechoslow. Krone darum bewerben würden, daß die Auszahlung, der ihnen t on fremden Staaten auszuzahleinden Ruhe- und Versorgungsgenüsse auch auf sie ausgedehnt werde, müßte ein solches Abkommen eine bedeutende Belastirng des Staatsvoranschlages der čechoslow. Republik herbeiführen, indem diese Nach zablungen bloß auf Rechming der ČSR. gewährt werden können (die auf dem Boaden der ehem. Monarchie entstandenen Staaten verweigern nämlich die Begleichnng der Beträge, die von čechoslow. Bebörden an fremde Perzipienten über die dem Tageskurse am Tage der Auszalilumk entsprecliende Höhe ausbezahlt wurden). Wenn aber diese Forderung abgewiesen würde, würden trotzdem fremde. Perzipienten Gesuche um Nach- zahlungen oder wenigsteus Unterstützüngen einbringen, wodurch unsere Administrativ e bedeutend und zwecklos belastet würde.

Prag, den 22. November 1920.

Der Chef der Regieruug:
Černý m. p.

Der Verwalter des Finanzmitnisteriums:
Dr. Engliš m. p.