Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 297.

Der Staatsvorairsehlag weist im Heft >Uebergangswirtschaft< Kapitel XXIV. Titel 5 § 2. eine Post von 10 Millionen Kronen unter der Bezeichnung >Vorschüsse für die Bezahlung der Lieferungen der Kleingewerbetreibenden an die vormalige Heeresverwaltung< aus. Damit sind jedoch durchaus nicht sämtliche Forderungen der Gläubiger der vormaligen Heeresverwaltung gedeckt. Es sind vielmehr die gesamte Industrie und der gesamte Handel, die Forderungen von mehr als 800 Millionen Kronen zu stellen haban, nicht befriedigt worden.

Diese Gläubiger, deren Forderungen rechtlieh unanfechtbar sind, haben noeh nicht einmal eine Erklärung von der Regierung erhalten ob, wamn und, in welcher Wähurng ihnen diese Forderungen bezahlt werden, während die interministerielle Kommission für Sachdeinobilisierüng die Sachgüter der vormaligen Heeresverwältung teils dem Minirterium für nationale Verteidigung zuteilt, teils, snweit sie für die Heeresverwaltung nicht brauchbar sind, veräußewt, worauf das Finanzministerium den Erlös hilefür einstreicht. Eshandelt sieh hier vielfach um Erlöse für Waren, die überhaupt noch nicht bezahlt sind.

Die Bezahlung dieser Schulden hätte schon längst erfolgen sollen. Ob diese Kosten schließlich und endlich von der čechoslowakischen Republik oder, wie, einzelne annehmen, vion Oesterreich übernommen werden, ist für die Befriedigung der Gläubiger gleichgültig; doch muß diese Befriedigung in allernächster Zeit erfolgen, soll nicht unsere Volkswirtschaft schweren Schaden erleiden.

Die aufgezählten Forderungen bilden für die größte Amzahl von Betrieben das einzige Betriebslzapital, ja, da die Indnstrie gegenwärtig Bankkredit überbaut nicht oder unter überaus schweren Bedingungen erhält; besteht im Falle des längerau Hinausziehems der Bezahlung dieser Forderungen die Gefahr, daß die Industrie nicht mehr weiterarbeiten hann und die Betriebe einstellt.

Für das Kleibigewerbe, dein ja gewiß die baldige Bezahlung dieser Forderunaen v ollauf zu gönnen ist, erscheint in dem jetzigen Voranschlage einigermaßen vorgesorgt, dagegen nIcht für die übrige Industrie und den Handel, die als vollberechtigte Staatsbürger das gleiche Recht auf Befriedigung ihrer Forderunngen haben.

Um der Finanzwirtschaft des Staates die Erfüllung der besagten Förderungen zu erleichtern, schlagen wir vor; vorläufig Vorschüsse von 30% auf diese Forderungen zu gewähreri und stellen demnach folgenden:

In tden Voranschlag für das Jahr 1921, Heft >Vorsorgen für die Übergangswirtschaft<, Kapitel XXIV., Tit. 5, ist nach § 2. ein neuer § 3. mit folgendem Wortlaute einzusetzen: >Vorschüsse für die Bezahlung der Forderungen aus Lieferungen an die vormalige Heeresverwaltung 300,000.000 K<, da es sich in dem vorliegenden. Antrage nicht um cine neue Belastung des Staates, sondern nur um die teilweiee Erfüllug einer rechtlich bestehenden, nie ernstlich beschtrittenen Verpflichtung handelt, so entfällt die Notwendigkeit, dem vorliegenden Antrag einen Bedeckungsvorschlag beizufügen; der Antrag bedeutet ja nichts anderes, als eine Korrektur der von der Regierung selbst aufgestellten Budgetpost von 10,000.000 K für den gleichen Zweck.

Prag, den 7. Dezember 1920.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 297.

Státní rozpočet vykazuje ve XXIV. kapitole >Opatření přechodné doby poválečné< titul 5, § 2. položku 10 milionů korun pod označením >zálohy na zaplacení dodávek maloživnostníků bývalé vojenské správy<. Tím však naprosto nejsou uhrazeny všechny pohledávky věřitele bývalé vojenské správy. Tím spíše nebyl uspokojen veškerý průmysl a veškerý obchod, jichž pohledávky činí přes 800 milionů korun.

Těmto věřitelům, jejichž pohledávkám nelze právně ničeho vytknouti, vláda ještě nesdělila, zdali, kdy a v jaké měně se jim zaplatí tyto pohledávky, zatím co meziministerská komise pro věcnou demobilisaci částečně přiděluje věci bývalé vojenské správy ministerstvu Národní obrany, částečně je zcizuje, pokud se nehodí pro vojenskou správu, a výnos z tohoto prodeje shrabuje ministerstvo financí. Jde při tom namnoze o prodej zboží, jež není vůbec ještě zaplaceno.

Tyto dluhy měly býti už dávno zaplaceny. Zdali tento náklad bude posléze a konečně převzat Československou republikou nebo Rakouskem, jak se mnozí domnívají, jest lhostejno pro uspokojení věřitelů; ale toto uspokojení musí nastati v nejbližší době, nemá-li naše národní hospodářství utrpěti těžkou újmu.

Zmíněné pohledávky jsou pro největší část podniků jediný provozovací kapitál a poněvadž průmysl nemá nyní bankovního úvěru nebo jej dostane jen za neobyčejně těžkých podmínek, vzniká v tom případě, nastane-li další odklad v zaplacení těchto pohledávek, nebezpečí, že průmysl nebude moci dále pracovati a zastaví výrobu.

O maloživnosti, jimž jest dojista zplna přáti brzké zaplacení těchto pohledávek, jest v nynějším rozpočtu do jisté míry postaráno, ne však o ostatní průmyslníky a obchodníky, kteří jako plnoprávní státní občané mají stejné právo, aby jim byly zaplaceny jejich pohledávky.

Abychom finančnímu hospodářství státu usnadnili zaplacení oněch pohledávek, navrhujeme, aby prozatím byly poskytovány zálohy 30 procent na tyto pohledávky a podáváme proto tento návrh:

Do rozpočtu na r. 1921, kapitola XXIV. >Opatření přechodní doby poválečné<, titul 5 jest po § 2 vložiti tento nový § 3: zálohy na zaplacení dodávek bývalé vojenské správě 300,000.000 Kč.

Poněvadž při tomto návrhu nejde o nové zatížení státu, nýbrž jen o částečné splnění po právu existujícího závazku, jenž nebyl nikdy vážně popírán, odpadá nutnost, aby k podanému návrhu byl připojen návrh na úhradu. Návrh neznamená nic jiného, než korekturu rozpočtové položky 10,000.000 K, stanovené samotnou vládou na stejný účel.

V Praze dne 7. prosince 1920.

K. Friedrich, dr. C. E. Schmidt, Knesch, Luksch, dr. Mayr-Harting, dr. Ledebur-Wicheln, Jesser, Hübner, A. Lippert, Jelinek, Meissner.