Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1920.
1. volební období.
2. zasedání.
Tisk 336.
Interpelace
senátorů dra Krupky, dra Procházky a soudruhů
na ministra vnitra
ohledně pensionování četnického kapitána Michala Krejzlíka a jiných.
Rozkazem z. č. v. čís. 94 dův. ze dne 8. května 1920 byl Michal Krejzlík, okresní četnický inspektor ve Vyškově povolán ku předběžné lékařské prohlídce do Brna za účelem zjištění jeho způsobilosti k četnické službě. Prohlídku, která trvala asi 3 minuty, provedl dr. Jirka a nebyl jemu výsledek její sdělen. Při prohlídce byl dotyčným lékařem tázán, cítí-li nějakou chorobu, což, jsa úplně zdráv, záporně zodpověděl.
Dne 4. srpna 1920 byv ku superarbitrační komisi povolán, kochal se nadějí, že zde komisionelně o jeho způsobilosti ku četnické službě bude v jeho prospěch rozhodnuto. Na místě toho byl však čten nález prvého lékaře, že trpí rozšířením srdce, na všestrannou otylost a zkornatění cév. Na námitku kapitánovu, že o takových chorobách neví, neobdržel odpovědi a konstatoval též obvodní lékař dr. Josef Zatloukal ve Vyškově, že Krejzlík žádnou z uvedených chorob netrpí, že tento, jsa 51 let, úplně jest způsobilý ke službě.
Brzy po tom byl bez vědomí, a za zády kapitána Krejzlíka dosazen do Vyškova na místo jeho četnický strážmistr Novotný, vyhledán mu již před tím zcela tajně byt ve Vyškově a nastoupil tento úřad, aniž by byl býval Krejzlík o tom vyrozuměn, jenž jednoduše musil ustoupiti. Teprve po delší době byl Michal Krejzlík za své poctivé, věrné, a svědomité, jakož i nanejvýše vzorné úřadování, beze všeho dán do výslužby.
Marné bylo jeho podání ze dne 15. srpna 1920 na zemské četnictvo pro Moravu v Brně, aby byl jeho zdravotní stav klinicky zjištěn, kdyžtě jeho prohlídka dála se nejen lehkomyslným, ale též způsobem nikoli bezvadným; ministerstvo vnitra jednoduše bez každého dalšího šetření podání to zamítlo.
Toto odmítnutí, jež přirozeně musilo Krejzlíka jako poctivého a svědomitého zřízence státního nanejvýše v jeho cti uraziti, nese tento tím tížeji, ježto dostává platu jen 906 K měsíčně, ze kteréhož mu jest vydržovati 17letého syna na škole průmyslové v Brně a bylo každým způsobem oportunní, aby když již byl vyhlédnut nástupce, s Krejzlíkem se vyjednávalo, neboť mu záleželo na tom, aby mohl po čas své aktivity při nynější drahotě, svého syna opatřiti, což by bylo trvalo asi i 11/2 roku.
Způsob svrchu naznačený, zejména naprosto bezdůvodné konstatování zrovna tří chorob najednou a naprosto neodůvodněné zamítnutí žádosti o revisi nálezu zdravotního ceny nanejvýše pochybné, jakož i drsný a přímo hanlivý způsob, kterým byl zřízenec za svou svědomitost, poctivé a přímo vzorné konání služeb odbyt, činí dojem, že mělo býti nějakému chráněnci na účet Krejzlíkův propůjčeno místo jeho, což zajisté podrývati musí autoritu státní i důvěru ve spravedlivé a nepodjaté obsazování míst úředních.
Nejen však kapitán Krejzlík, ale též celá řada strážmistrů byla způsobem více méně stejným postižena, což způsobilo v kruzích zasloužilých četníků největší roztrpčení.
Uváží-li se dále, že jak kapitán Krejzlík, tak i řada jiných pro své delší působení v místě jsou znalí poměrů místních a disponují mimo to též zvláštní zkušeností, což zejména v nynější době četných majetkových i jiných deliktů, zejména krádeží a násilností nemálo padá na váhu, je na snadě, že pensionování zasloužilých a ještě způsobilých sil četnických jest i pro veřejnou bezpečnost krajně povážlivé,
Podepsaní se proto táží
1. Jsou panu ministru poměry tyto známy?
2. Dal pan ministr v té příčině, resp. dřívější ministr vnitra nějaký pokyn a jaký?
3. Jest pan ministr ochoten dáti záležitost tu vyšetřiti a proti viníkům zakročiti?
4. Jest pan ministr ochoten učiniti opatření, aby odčiněno bylo bezpráví panu kapitánu Krejzlíkovi a jiným způsobené, jakož i zabrániti pro budoucnost zjevům podobným?
V Praze dne 22. prosince 1920.
Dr. Krupka, dr. Procházka,
dr. Reyl, Th. Walló, Zavoral, Ševčík, dr. Mudroň, Valoušek, dr. Karas, Šabata, Kadlčák, dr. Kovalik.