Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Původní znění.

Tisk 343.

Aby se zmírnila bída nezaměstnaného dělnictva, byla původní výše podpor v nezaměstnanosti, vyměřená zákonem ze dne 10. prosince 1918 č. 685 Sb. z. a n., a zákonem ze dne 12. února 1919 č. 63 Sb. z. a n. nově upravena opatřením Stálého výboru Národního shromáždění ze dne 1. září 1920 č. 519 Sb. z. a n., podle něhož lze hlavě rodiny přiznávati plnou podporu v nezaměstnanosti pro další dva dříve samostatně v průmyslu výdělečně činné členy rodiny, takže podpora v nezaměstnanosti může dosáhnouti při nejvyšší výměře až 22 K denně pro rodinu.

Návrh zákona, jímž by se zvýšily podpory v nezaměstnanosti na úroveň stávajících mezd, nelze předložiti, poněvadž uskutečněním návrhu toho druhu byla by úplně podlomena snaha osob nezaměstnaných vyhledati si zaměstnání, a pracovní výkonnost osob zaměstnaných by nezbytně poklesla, ne-li úplně ustala.

Nezaměstnanost, pokud jest důsledkem hospodářské krise, nutno léčiti mimo jiné také umožněním konkurence pracovních sil a jejich mzdových požadavků, kterážto konkurence by však byla ohrožena úplným zaopatřením výživy v době nezaměstnanosti na útraty toliko státu.

Posléze se podotýká, že zvýšení podpor v nezaměstnanosti na úroveň stávajících mezd vedlo by k tak značnému zatížení státu neproduktivním výdajem, že by jeho úhrada nemohla býti nalezena.

Pokud se týče zákonných opatření, jimiž vláda hodlá čeliti nezaměstnanosti, poukazuje se na vládní návrhy zákonů o sprostředkování práce a o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných, jímž bude zajištěno trvalé opatření proti nezaměstnanosti.

V Praze dne 8. prosince 1920.

Ministr:

Dr. Gruber v. r.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Překlad.

Tisk 343.

Um die Not der beschäftigungslosen Arbeiterschaft zu lindern, wurde die mit Gesetz vom 10. Dezember 1918, Nr. 635 Samml. d. Ges. u. Vdg. und Ges. vom 12. Feber 1919, Nr. 63 Samml. d. Ges. u. Vdg., bemessene ursprüngliche Höhe der Arbeitslosenunterstützungen durch Verfügung des Ständigen Ausschusses der Nationalversammlung vom 1. September 1920, Nr. 519 Samml. d. Ges. u. Vdg., neugeregeit, der zufolge einem Familienoberhaupte bei Beschäftigungslosigkeit die volle Unterstützung für weitere zwei vormals in der Industrie selbständig erwerbstätige Familienmitglieder zuerkannt werden kann, sodass die Arbeitslosenunterstützung beim Höchstausmass bis 22 K taglich für eine Familie erreichen kann.

Ein Gesetzentwurf, durch den die Arbeitslosenunterstützungen auf die Höhe der gegenwärtigen Löhne erhöht würden, kann nicht vorgelegt werden, da durch Verwirklichung eines derartigen Entwurfes das Streben der Beschäftlgungslosen nach Erlangung einer neuen Beschäftigung vollkommen gelähmt würde und die Leistungsfähigkeit der beschäftigten Personen unumgänglich sinken, wenn nicht völlig schwinden müsste.

Die Beschäftigungslosigkeit, sofern sie eine Folge der wirtschaftlichen Krise ist, muss u. a. auch durch Ermöglichung der Konkurrenz der Arbeitskräfte und ihrer Lohnforderungen geheilt werden, welche Konkurrenz jedoch durch die völlige Sicherung des Lebensunterhaltes zur Zeit der Beschäftigungslosigkeit auf alleinige Kosten des Staates bedroht wäre.

Schliesslich wird betont, dass die Erhöhung der Arbeitslosenunterstützungen auf die Höhe der bestehenden Löhne zu einer so gewaltigen Belastung des Staates mit einer unprodukfiven Ausgabe führen müsste, dass sich für dieselbe keine Deckung finden würde.

Hinsichtlich der gesetzlichen Massnahmen, mit denen die Regierung der Beschäftigungslosigkeit zu steuern gedenkt, wird auf die Regierungsanträge der Gesetze über die Arbeitsvermittlung und den staatlichen Beitrag zur Arbeitslosenunterstüzung verwiesen, durch den eine dauernde Vorhehrung gegen die Arbeitslosigkeit geschaffen werden wird.

Prag, am 8. Dezember 1920.

Der Minister:

Dr. Gruber m. p.