Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 349.

na interpelaci senátorů Niessnera, dra. Wiechowského, dra. Hellera a soudr.

1. Podle výsledků sčítání lidu v roce 1910, bylo napočteno v Břeclavě i s okolím pouze 3.051 příslušníků národnosti německé vedle 1.249 příslušníků vyznání mojžíšského, kdežto ostatní obyvatelstvo okresu, počtem 35.266 duší, bylo ryze české. Po změně poměrů státoprávních nastalé v říjnu 1918, se změnil tento poměr ještě více v neprospěch Němců. V době, kdy státní finance ocitají se v krajní tísni, nelze žádati od školské správy, aby vydržovala v kraji tak převážně českém střední školu s německým jazykem vyučovacím, obzvláště když zbývající menšině německé v Břeclavě jest umožněna přímým spojením železničním návštěva státního německého gymnasia v blízkém Mikulově, které bylo právě za tím účelem současně změněno v reálné gymnasium typu A. Aby však žákům, kteří dosud v Břeclavě studovali, bylo umožněno tu studie ukončiti, uzavírá se ústav postupně po třídách.

2. Německé státní gymnasium v Hranicích mělo za dřívější správy státní podklad svůj v tom, že v městě byly vydržovány veliké vojenské ústavy vzdělávací i vojenská posádka, jakož i v tom, že obecní správa měla tehdy za členy své příslušníky národnosti německé.

Jakmile však se ještě za rakouské doby v samosprávě obecní ukázala většina česká a vojenské ústavy po státním převratu v říjnu 1918 přestaly dále trvati, ztratilo německé gymnasium v Hranicích svou oporu, ježto širé okolí až na malý cíp směrem ke Slezsku se táhnoucí jest úplně české. To značí se zřejmě v počtu žáků, který ve školním roce 1919/20 činil 114, podle tříd: 17, 27, 15, 15, 12, 5, 7, takže jediná druhá třída měla více než dvacet žáků. V škol. roce. 1920/21 jest dokonce v druhé třídě pouze 9 žáků, ve třetí 16, ve čtvrté 11, v páté 9, v šesté 8 a v sedmé 11, z nichž však jest ještě 5 Čechů a 4 dívky, takže celé toto gymnasium má vlastně letos pouze 55 žáků německých.

Školská správa nemůže v dnešní době, kdy vydržování jedné státní školy představuje roční náklad aspoň 400.000 Kč, vzíti na sebe zodpovědnost, aby tento náklad byl vynaložen na vzdělání tak nepatrného počtu žáků, kteří mohou pohodlně navštěvovati blízké německé školy střední v Novém Jičíně a v Moravské Ostravě.

3. Německá reálka v Prostějově založena byla roku 1873 a dnem 1. ledna 1907 byla převzata do státní správy. Její návštěvu ukazuje tento výkaz za posledních 10 let:

1910/11: 193 a 2 dívky, z toho 52 Čechů

1911/12: 191 a 1 dívka, z toho 49 Čechů

1912/13: 185 a 1 dívka, z toho 44 Čechů

1913/14: 170 a - dívka, z toho 41 Čechů

1914/15: 147 a 1 dívka, z toho 49 Čechů

1915/16: 137 a 1 dívka, z toho 45 Čechů

1916/17: 140 a 1 dívka, z toho 52 Čechů

1917/18: 161 a 9 dívek, z toho 55 Čechů

1918/19: 131 a 9 dívek, z toho 33 Čechů

1919/20: 116 a 29 dívek, z toho 27 Čechů

Jest známo, že politický okres prostějovský i samo město Prostějov má ryze české obyvatelstvo. Nepatrné menšině německé v městě a malému počtu příslušníků této národnosti v ostrůvku brodském mezi Prostějovem a Vyškovem, postačí úplně blízké německé školy střední v Olomouci. Ani v tomto případě nemohla se správa školská odhodlati ještě dále vydržovati při dnešních nadmíru zvýšených. nákladech střední školu, která se na konec vykazovala v jednotlivých třídách po 15, 9 a 8 žácích a pro kterou v celém širokém kraji půdy nebylo.

Z uvedeného jest patrno, že školskou správu k opatřením, jež učinila, vedly pouze důvody hospodářské a nikoliv národnostní a že německé národnosti ani v jednom z těchto případů nebylo ublíženo.

V Praze dne 24. prosince 1920.

Dr. Šusta v. r.,

ministr.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 349.

auf die Interpellation der Senatoren Niessner, Dr. Wiechowski, Dr. Heller und Genossen,

1. Nach den Ergebnissen der Volkszählung im Jahre 1910 wurden in Lundenburg und Umgebung nur 3051 Angehörige der deutschen Nationalität festgestellt neben 1249 Angehörigen des mosaischen Glaubensbekenntnisses, wogegen die übrige Befölkerung des Bezirks, 35.266 an Zahl, rein čechisch war. Nach der im Oktober 1918 eingetretenen Änderung der staatsrechtlichen Verhältnisse verschob sich dieses Verhältnis noch mehr zu ungunsten der Deutschen. In einer Zeit, da die Staatsfinanzen sich in einer äusserst schwierigen Lage befinden, kann der Schulverwaltung nicht zugemutet werden, in einem so überwiegend čechischen Kreise eine Mittelschule mit deutscher Unterrichtssprache zu erhalten, zumal da der verbleibenden deutschen Minderheit in Lundenburg durch.die direkte Bahnverbiridung der Besuch des deutschen Staatsgymnasiums im nahen Nikolsburg ermöglicht ist, das eben zu diesem Zwecke gleichzeitig in ein Realgymnasium Type A umgewandelt wurde. Um aber den Schülern, die bisher in Lundenburg studierten, die Beendigung der Studien zu ermöglichen, wird die Anstalt stufenweise nach Klassen geschlossen werden.

2. Das deutsche Staatsgymnasium in Mährisch-Weisskirchen fand unter der früheren Staatsverwaltung seine Unterlage darin, dass in der Stadt grosse militärische Bildungsanstalten und eine Militärgarnison erhalten wurde, sowie darin, dass die Gemeindeverwaltung damals von Angehörigen der deutschen Nationalität gebildet wurde.

Als aber noch beim Bestande Österreichs in der autonomen Gemeindeverwaltung die čechische Mehrheit zutage trat und die Militärinstitute nach dem staatlichen Umsturz im Oktober 1918 zu bestehen aufhörten, verlor das deutsche Gymnasium in Weisskirchen seine Stütze, da die gesamte Umgebung bis auf einen kleinen Zipfel gegen Schlesien zu vollständig čechisch ist. Das spricht sich deutlich in der Zahl der Schüler aus, die im Schuljahr 1919/20 114 betrug, nach den Klassen: 17, 27, 15, 15, 12, 5, 7, so dass nur die zweite Klasse mehr als 20 Schüler hatte. Im Schuljater 1920/21 waren in der II. Klasse schliesslich nur 9 Schüler, in der dritten 16, in der vierten 11, in der fünften 9, in der sechsten 8 und in der siebenten 11, von denen aber überdies 5 Schüler Čechen und 4 Mädchen waren, so dass diesel Gymnasium namentlich heuer zur Gänze nur 55 deutsche Schüler hat. Die Schulverwaltung kann in der heutigen Zeit, in der die Erhaltung einer Staatsschule einen Aufwand von mindestens 400.000 Kč jährlich bedeutet, nicht die Verantwortung auf sich nehmen, diesen Betrag für die Ausbildung einer so unbedeutenden Zahl von Schülern aufzuwenden, die bequem die benachbarten deutschen Mittelschulen in Neutitschein und Mährisch - Ostrau besuchen können.

3. Die deutsche Realschule in Prossnitz wurde im Jahre 1873 errichtet und am 1. Januar 1907 in die Staatsverwaltung übernommen. Den Besuch der letzten 10 Jahre zeigt die nachstehende Aufstellung:

1910/11: 193 und 2 Mädchen, darunter 52 Čechen

1911/12: 191 und 1 Mädchen, darunter 49 Čechen

1912/13: 185 und 1 Mädchen, darunter 44 Čechen

1913/14: 170 und - Mädchen, darunter 41 Čechen

1914/15: 147 und 1 Mädchen, darunter 49 Čechen

1915/16: 137 und 1 Mädchen, darunter 45 Čechen

1916/17: 140 und 1 Mädchen, darunter 52 Čechen

1917/18: 161 und 9 Mädchen, darunter 55 Čechen

1918/19: 131 und 9 Mädchen, darunter 33 Čechen

1919/20: 116 und 29 Mädchen, darunter 27 Čechen

Es ist bekannt, dass der politische Bezirk Prossnitz und die Stadt Prossnitz selbst eine rein čechische Bevölkerung hat. Für die unbedeutende deutsche Minderheit in der Stadt und die kleine Zahl von Angehörigen dieser Nationalität auf dem Prödlitzer Sprachinselchen zwischen Prossnitz und Wischau genügen vollständig die nahen deutschen Mittelschulen in Olmütz. Auch in diesem Falle konnte sich die Schulverwaltung nicht entschliessen, bei dem heutigen überaus gesteigerten Kostenaufwand eine Mittelchule zu erhalten, die am Ende in einzelnen Klassen 15, 9 und 8 Schüler auswies und für die im ganzen weiten Kreise kein Boden war.

Aus dem Vorstehenden ist ersichtlich, dass die Schulverwaltung zu den getroffenen Verfügungen nur durch wirtschaftliche und keineswegs durch nationale Gründe veranlasst wurde und dass der deutschen Nationalität such nicht in einem dieser Falle unrecht geschehen ist.

Prag, am 24. Dezember 1920.

Dr. Šusta m. p.,

minister.