Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 369.

Státním zaměstnancům býv. rak. uher. říše (a jich pozůstalým) byla výplata příslušných odpočivných a zaopatřovacích požitků prostřednictvím rakouské poštovní spořitelny ve Vídni dnem 30. dubna 1919 u příležitostí osamostatnění naší měny zastavena, avšak od 1. května 1919 byla výplata těchto požitků zmíněných zaměstnanců a jich pozůstalých, pokud vyhověli přejímacím podmínkám stanoveným na meziministerské poradě dne 8. března 1919, převzata na účet republiky Československé.

Nedostáli-li přejímacím podmínkám, byla jim od 1. května 1919, příp., od měsíce žádosti, resp. posledního výplatního termínu poskytnuta příslušným zemským finančním úřadem 60% záloha nominálu přísluš. požitků.

Percipientům příslušným podle posledního služebního místa do rakouské republiky, byla výplata záloh dnem 1. února 1920 na výslovnou žádost Rakouské republiky snížena na 40% a na další žádost dnem 30. dubna 1920, zastavena vůbec a percipienti vyzváni, aby si jmenovali plnomocníky, sídlící v rakouské republice, prostřednictvím jichž jim bude vyplácena Rakouskou republikou pense.

Přes to byla těm rakouským percipientům, jichž požitky jsou předepsány u některého poukazovacího úřadu republiky Československé, vyplácena 40%záloha na dále.

Ježto se cizí percipienti u nás ustavičně domáhali zvýšení záloh, zmocnila ministerská rada ministerstvo financí na základě resoluce Národního shromáždění ze dne 17. prosince 1919, aby mohla těm býv. rak.-uherským státním zaměstnancům, kteří před tím, než nabyli cizí příslušnosti, příslušeli domovským právem do některé obce nynější republiky Československé, poskytnouti k zálohám o 60%, příp., 40%ní relaci vypláceným doplatky na nominál jich požitků se všemi u nás platnými drahotními přídavky - pokud ovšem splní stanovené podmínky: t. j. prokáží zmíněnou již dřívější příslušnost a že jsou jedině odkázáni na pensi; jihoslovanským pak pensistům, jimž příslušné požitky vyplácí vláda SHS a kteří výplatou v Kč utrpí valutovou ztrátu, poskytnou se rovněž doplatky na nominál, prokáží-li kromě výše uvedených náležitostí, ještě jak velikou ztrátu utrpí valutovou diferencí.

Dnem 30. září 1920 byla pak zastavena výplata záloh těm rakouským percipientům, jichž požitky jsou sice předepsány u některého poukazovacího úřadu republiky Československé, avšak kteří si nezažádali o poskytnutí výše zmíněných doplatků, protože se důvodně předpokládalo že nebyli příslušní do některé obce nynější republiky Československé, ani nejsou na pensi odkázáni.

Na opětované prosby rakouských percipientů, jímž Rakouská republika vyplácí příslušné požitky prostřednictvím plnomocníků jimi jmenovaných (čímž utrpěli značné ztráty valutové), zmocnila ministerská rada ministerstvo financí, aby mohlo i těmto percipientům poskytnouti obdobné doplatky na nominál, jako se poskytují jihoslovanským percipientům a nejsou-li jim Rakouskou republikou příslušné požitky vypláceny vůbec, aby se jim mohly poskytnouti i zálohy.

Není tudíž podle nynějšího stavu vůbec možno, aby některému z býv. rak.-uh. státních zaměstnanců u nás sídlících nebyla pense vyplácena vůbec, nebo aby nedostával alespoň 60%, příp., 40% zálohu - zažádal-li si ovšem o ni.

Výslovně podotýkám, že zálohy se poskytují na účet příslušných států, jimž po konečné úpravě otázky převzetí pensí připadne úhrada té které části býv. rak.uher. pensí, kdežto doplatky na nominál poskytují se na účet republiky Československé, protože není vyhlídky, že by tyto doplatky byly nahraženy některým z národnostních států vzniklých na půdě býv. Rak.-Uherska.

V Praze dne 4. ledna 1921.

Správce ministerstva financí:

Dr. Engliš v. r.