Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 374.

Dle vládního nařízení ze dne 23. dubna 1919, čís. 218 Sb. z. a n., jsou státní úředníci, kteří náležejí politické a policejní službě státní a jsou v VI. neb nižší hodnostní třídě, povinni nositi úřední stejnokroj ve výkonné službě zevnitřní.

Pohnutkou k tomuto vládnímu nařízení bylo opatřiti politické a policejní úředníky, konající službu mimo úřad, zevnějším služebním označením i v davu lidí a za soumraku zřejmě viditelným nejen od obecenstva, ježto službu konající úředník jako představitel státní autority požívá zvýšené ochrany, ale i od výkonných orgánu státní moci, ježto intervenující úředník disponuje jimi a musí činiti opatření v zájmu veřejného pořádku potřebná.

Zájem služby vyžaduje, aby státní úředníci při jistých úkonech úředních vystupovali v úředním stejnokroji, nikoliv v šatě občanském. Tak zejména některé druhy služebních výkonů úředních v politické a policejní službě státní přinášejí s sebou, že jest nezbytně nutno, aby úředník službu konající byl oděn tak, by na první pohled bylo každému patrno, že jde o úředníka politické neb policejní služby státní. To platí zejména, v případech, kdy úředník politické neb policejní služby vystupuje při výkonu policie divadelní, shromažďovací a spolkové, při udržování pořádku, např. zejména při demonstracích, tedy při všech výkonech služebních, jež lze shrnouti pod označením "výkonná služba zevnitřní".

Provádějíc toto nařízení, stanovilo ministerstvo vnitra výnosem ze dne 14. července 1919, čís. 31.051, že výkonnou službou zevnitřní jsou zejména tyto služební úkony:

1. intervence při demonstracích, manifestacích, všech shromážděních a táborech lidu, pokud lze dle zkušenosti a dle místních poměrů důvodně očekávati, že při těchto příležitostech mohlo by dojíti k úřednímu zakročení,

2. intervence při schůzích, pokud by úředník nebyl vyslán do schůze toliko za účelem získání informací pro úřad,

3. intervence při všech živelních pohromách, jako na příklad při povodních, požárech a pod., dále intervence při nehodách stavebních,

4. výkon dozoru v divadlech a ve všech zábavních podnicích značnějšího rozsahu,

5. intervence při volbách všeho druhu,

6. intervence ve všech případech, kdy úředníci politické neb policejní služby státní vystupují současně s orgány správy vojenské neb s orgány četnictva,

7. výkon politické exekuce, pokud ji provádí úředník sám.

V ministerské radě dne 17. července 1919 byl schválen návrh ministerstva vnitra, aby byla úředníkům politické a policejní služby státní zdarma vydána látka pro stejnokroje potřebná a poskytnut příspěvek na výlohy, spojené s ušitím stejnokroje. Vzhledem na změněné drahotní poměry byl tento příspěvek dle usnesení ministerské rady ze dne 17./12. 1920 přiměřeně zvýšen. Při tom dlužno podotknouti, že při vydání předpisů a úpravě stejnokroje bylo přihlíženo k tomu, aby bylo zejména úřednictvu I. instance umožněno použíti stejnokroje, jímž byli téměř všichni opatřeni.

Oběžník presidenta zemské správy politické v Praze, v němž vyslovuje očekávání, že v zájmu řádného konání zevnější služby výkonné i úředníků služba tu konajících, opatří si úředníci, o něž jde, bez odkladu úřední stejnokroje a v němž podotýká, že zejména má se tak státi v těch případech, kde účelu tomu jest jim po ruce starý stejnokroj z doby před převratem, jehož úprava na stejnokroj dle předpisu vládního nařízení dá se provésti nákladem poměrně nízkým, odpovídá tudíž zmíněným předpisům.

V Praze, dne 7. ledna 1921.

Ministr:

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 374.

Gemäß Regierungsverordnung von 23. April 1919, Z. 218. S. d. G. u. V. sind die Staatsbeamten, die dem politischen und polizeilichen Staatdienst angehören und in der VI. oder in einer niedrigeren Rangsklasse sind, verpflichtet, im äußeren Vollzugsdienste Amtsuniformen zu tragen.

Das Motiv zu dieser Regierungsverordnung war, die politischen und polizeilichen Beamten, die den Dienst außerhalb des Amtes ausüben, mit einer äußeren Dienstbezeichnung zu versehen, die in der Volsmenge und im Halblicht deutlich sichtbar ist, nicht nur für das Publikum, da der diensthabende Beamte als der Vertreter der staatlichen Autorität erhöhten Schutz genießt, sondern auch für die Vollzugsorgane der staatlichen Macht, da der intervenierende Beamte über sie zu disponieren und die im Interesse der öffentlichen Ordnung erforderlichen Maßnahmen zu treffen hat.

Das Interesse des Dienstes erfordert daß die Staatsbeamtem bei gewissen amlichen Funktionen in der Amtsuniform, nicht im Zivilkleide auftreten. So bringen einzelne Arten von Amtshandlungen im politischen und polizeilichen Staatsdienste die unerläßliche Notwendigkeit mit sich, daß der diensthabende Beamte so gekleildet ist, daß jedem auf den ersten Blick klar wird, es handle sich um einen politischen oder polizeilichen Staatsbeamten. Dies gilt namenitlich von Fällen, wo der politische oder polizeiliche Beamte beim Vollzuge der Theaterpolizei, der Versammlungs- und Vereinspolizei, bei der Wahrung der öffentlichen Ordnung insbesondere z. B. bei Demonstrationen interveniert, kurz von allen Amtshandlungen, welche man unter die Bezeichnung "äußerer Vollzugsdienst" zusammenfassen kann.

In Durchführung dieser Verordnung bestimmte das Ministerium des Innern mit Erlaß vom, 14. Juli 1919, Z. 31.051, daß als äußerer Vollzugsdienst wesentlich die nachstehenden Amtshandlungen zu bezeichnen sind:

1. Die Intervention bei Demonstrationen, Manifestationen, allen Versammlungen, Volksmeetings, sofern nach den Erfahrungen und nach den örtlichen Verhältnissen mit Grund vorausznsehen ist, daß es bei diesen Gelegenheiten zu einem, amtlichen Einschreiten kommen könnte;

2. die Intervention bei Vesammlungem, sofern der Beamte in die Versamlung nicht lediglich zu dem Zwecke entsendet wurde, um Informationen für das Amt zu gewinnen;

3. die Intervention bei allen Elementarschäden, wie z. B. bei Überschwemmungen, Bränden und dergl., ferner die Intervention bei, Bauunfällen;

4. die Ausübung der Aufsicht in Theatern und bei allen Unterhaltungen bedeutenderen Umfanges;

5. die Intervention bei Wahlen aller Art;

6. die Intervention in allen Fällen, in denen die Beamten des politischen oder polizeilichen Staatsdientes gleichzeitig mit den Organen der Militärverwaltung oder mit den Organen der Gendarmerie auftreten;

7. der Vollzug der politischen Exekution, sofern sie der Beamte selbst durchführt.

Im Ministerrate vom 17. Juli 1919 wurde der Antrag des Ministeriums des Innern genehmigt, den Beamten des politischen u. polizeilichen Staatsdienstes unentgeltlich den für die Uniformem erforderlichen Stoff zuliefern und zu den mit dem Nähen der Uniform verbundenen Kosten einen Beitrag zu gewähren. Mit Rücksich auf die veränderten Teuerungsverhältnisse wurde dieser Beitrag gemäß Beschluß des Ministerrates vom 17. Dezember 1926 angemessem erhöht. Hiebei muß bemerkt werden, daß bei Erlassung der Uniformierungs-Vorschriften darauf Bedacht genommen wurde, daß besonders der Beamtenschaft erster Instanz das Tragen d. Uniformen ermöglicht werde, mit denen auch fast alle versehen waren.

Das Rundschreiben des Präsidenten der politischen Landesverwaltung in Prag, in welchem die Erwartung ausgesprochen wird, daß im Interesse des ordnungsmäßigen äusseren Vollzugsdienstes und auch im Interesse der diesen Dienst ausübenden Beamten selbst die bezüglichen Beamten sich ohne Aufschub die amtlichen Uniformen anschaffen werden und in welchem hinzugefügt wird, daß dies namentlich in jenen Fällen zu geschehen hat, in welchen ihnen zu diesem Zwecke eine alte Uniform aus der Zeit vor dem Umsturze zur Verfügung steht, deren Umarbeitung in eine Uniform nach den Vorschriften der Regierungsverordnung sich mit einem verhältnismäßig niedrigen Aufwand durchführen läßt, entsprich also den erwähnten Vorschriften.

Prag, den 7. Jänner 1921.

Der Minister: