Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 420.

Československý ústav pro výrobu ser byl zřízen v budově bývalé vojenské kadetky v Hranicích bez jakéhokoliv spolupůsobení ministerstva zdravotnictví. Nemělo tudíž ministerstvo zdravotnictví vůbec vlivu ani na ustanovení dr. Amerlinga řiditelem ústavu, ani na volbu Hranic pro prozatímní umístění ústavu ani na zvolení Ivanovic za trvalé stanoviště. Teprve, když jednalo se o předání ústavu ve správu ministerstva zdravotnictví, přikročilo ministerstvo ku řešení této otázky, která samá o sobě, je velmi komplikovaná. V prvé řadě jedná se o zajištění výroby ser naprosto neškodných a současně ale působivých. Práce spojené s výrobou takového sera jsou tak delikátní a zodpovědnost tak veliká, že ministerstvo nemohlo krok takový podniknouti samostatně bez spolupůsobení státní zdravotní rady, nejvyšší to odborné poradní korporace zdravotnické, v které zasedají nejlepší serologové naši, vesměs universitní profesoři. Ministerstvo vidělo se také z jiného důvodu povinným otázati se osvědčených znalců, poněvadž zařízení a provozování ústavu serotherapeutického jest velmi nákladné, v celé republice československé, krom učitelů vysokoškolských, není odborných znalců, naproti tomu odborné vzdělání, dosavadní činnost a osobní zaujatost ve věci dr. Amerlinga neskýtala dostatečné záruky v tomto ohledu. Státní zdravotní rada pak projevila svoje mínění v tom smyslu, že Ivanovice se k účelu tomuto nehodí.

Nemohlo tudíž ministerstvo přes toto jasné a zamítavé mínění jediných skutečných, v každém směru nestranných a na slovo vzatých znalců přejíti a na své vlastní zodpovídání ústav v Ivanovicích ponechati. Poněvadž záleželo ministerstvu na tom, aby ve výrobě ser nenastala zbytečně dlouhá přestávka, pomýšlelo na provisorní umístění ústavu v pražských jatkách a sice v dosud neupravené části, kterou lze od jatek účelně odděliti. Ani ministerstvo zdravotnictví, ani v tom směru dotázaní odborní znalci nesdílejí obavy v interpelaci projevené, že by umístěním tímto mohlo vůbec, nerci-li docela veliké nebezpečí nákazy pro obyvatelstvo města Prahy vzniknouti a mohlo by v tom směru na sebe vzíti úplnou zodpovědnost. Mezi tím však zástupcové americké Rockefellerovy nadace prohlásili, že by nadace tato byla ochotna značnou částkou přispěti ke zbudování státního ústavu zdravotnického, jehož součástkou má býti ústav pro výrobu ser. Nabídku takovou nemohlo ministerstvo nechati nepovšimnutou a sice již z toho důvodu, že by se jí umožnilo během roku zříditi nejen ústav serologický, nýbrž celý ústav hygienický, který jest pro zdravotnictví republiky Československé nepostrádatelný a daleko důležitější než ústav pro výrobu ser samotný. Z těchto důvodů byl plán provisorního umístění ústavu v jatkách opět opuštěn a staly se tudíž obavy ohledně ohrožení Velké Prahy bezpředmětnými. Třeba však podotknouti, že nájem jatek k účelu tomu a tudíž také přestěhování ústavu byly ministerskou radou schváleny.

Zdali stala se úmluva mezi dřívějším ministrem zdravotnictví a dr. Amerlingem ohledně převzetí ústavu není mi známo, poněvadž není ve spisech ničeho takového obsaženo. Avšak dlužno o tom pochybovati již z toho důvodu, že úmluva, týkající se předání cenného objektu, spojeného s různým vyúčtováním musela by se díti nikoli mezi chéfem jednoho ministerstva a podřízeným úředníkem ministerstva druhého, nýbrž mezi ministerstvy s přibráním znalců a v tom případě by zajisté byla bývala písemně fixována. Z toho důvodu nelze mluviti o nedodržení smlouvy mezi ministerstvem zdravotnictví a dr. Amerlingem. Ohledně obžaloby dr. Amerlinga nelze ministerstvu zdravotnictví ničeho prohlásiti, poněvadž věc netýká se jeho úřadu.

S výrobou ser léčivých začne se ihned po výstavbě ústavu hygienického, který podle dosavadních proposicí bude co nejrychleji zbudován.

Pokud se týče dalšího upotřebení Ivanovic, nemožno ministerstvu zdravotnictví podati určitého prohlášení, poněvadž jak zabrání objektu tak provedené přestavby neděly se ani z iniciativy ani v intencích ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví davši přiměřené částky do rozpočtu, jenž byl schválen, vyžádavši si ku zřízení ústavu i ku přemístění jeho schválení ministerské rady, postupovalo zcela legálně ve smyslu těchto usnesení a jak vylíčení celé záležitosti ukazuje, přičinilo se všemožně, aby usnesení Národního shromáždění bylo plně a účelně provedeno.

Ku konečným třem otázkám interpelace odpovídám:

1. Okolnosti, za kterých dochází k zastavení činnosti ústavu a jeho přemístění do Prahy, jsou podepsanému ministrovi dokonale známy; kromě shora uvedených jsou to okolnosti a důvody ještě jiné, jež v interpelaci nejsou obsaženy, a které bude možno podrobně uvésti až po ukončení trestního vyšetřování, proti dru. Amerlingovi divisním soudem zavedeného.

2. Aby činnost ústavu co nejdříve mohla býti zahájena, podniknuty kroky shora uvedené. Aby investice, uložené do adaptací v Ivanovicích nepřišly na zmar, doporučeno ministerstvu zemědělství, aby do Ivanovic přeložilo svůj ústav pro výrobu ser, jenž podle usnesení ministerské rady do 1. července 1921 má býti z Prahy (kadetní škola) přeložen.

3. Shora uvedené důvody svědčí, že úředníci ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy neporušili úmluv a smluv ve věci uzavřených a že řídili se přesně usneseními ministerské rady a že ministerstvo přičiňuje se všemožně, aby i usnesení Národního shromáždění bylo vyhověno. Změna původních disposic, příliš kvapných a dobrému chodu ústavu nebezpečných, stala se ze závažných důvodů shora uvedených, pro každou změnu bylo vyžádáno schválení ministerské rady a bude i Národní shromáždění požádáno za změnu původního usnesení, kdyby umístění ústavu pro výrobu veterinárních ser v Ivanovicích ukázalo se nemožným.

V Praze dne 4. ledna 1921.

Dr. L. P. Procházka v. r.,

ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.