Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 431.

Interpelace

senátora Folbra Karla a soudruhů

na pana ministra zahraničních věcí,

ve věci nucených dělnických legitimací pro příslušníky Č. S. R. v Německu.

Podle mezinárodních smluv platí zásada, že jednotlivé státy nemají pro cizozemské dělnictvo zaváděti jiných dávek, než jaké jsou pro dělnictvo domácí. V Německu zásada tato v praksi však není zachovávána. Dokladem toho jsou nucené dělnické legitimace pro cizozemské dělnictvo v Německu, v jednotlivých státech zaváděné:

Legitimace pro cizozemské dělnictvy zavedlo původně jen Prusko; vydávala je "Ústředna zemědělského dělnictva" (Zentrale für Land-Arbeiter) v Berlíně, a používáno jich bylo jen pro dělnictvo zemědělské, národnosti slovanské. Postupem doby změněn byl název a centrála pojmenována: "Německá dělnická ústředna" v Berlíně (Deutsche Arbeiter-Zentrale), a povinnost legitimací rozšířena i na dělnictvo průmyslové a živnostenské.

Účel tohoto opatření byl nesporně ten, vydati slovanské zemědělské dělnictvo, které hlavně z Ruska, Polska a Ukrajiny do Německa na polní práce přicházelo, úplně do rukou pruských velkostatkářů. Úřady pruské odůvodňovaly tehdy opatření tím, že prý slovanské dělnictvo nemívá dostatečných průkazních listin, že jsou v řeči nesrozumitelné a že je často nechali dělníci u zaměstnavatele a odešli, aniž by řádně pracovní a smluvní poměr rozvázali. Legitimace považovány byly jako nutné policejní opatření na ochranu zákonných předpisů pracovních.

Opatření toto bylo však postupem doby rozšířeno na veškeré cizozemské dělnictvo a bylo ho použito pro zavedení určitého druhu zdanění cizozemského dělnictva. Za legitimace původně platila strana 2-5 marek a nyní se poplatek zvyšuje na 30-75 marek, jak vidno z následující vyhlášky, kterou vydal policejní úřad v Landsberku n /W. v Prusku. Ve vyhlášce se praví:

"Ministerstvo vnitra vydalo nové nařízení o nucených legitimacích pro cizince. Pro rok 1921 jsou tata pravidla o cizineckých legitimacích směrodatná:

A. Nuceným cizineckým legitimacím podléhají v zásadě všichni v tuzemsku zaměstnaní cizozemští dělníci, bez ohledu na způsob a dobu jejich zaměstnání.

B. Cizinecké legitimace musí býti opatřeny podobenkou majitele, ověřeny policejním úřadem a záznamem o výsledku nutné lékařské prohlídky.

C. Pro úhradu za legitimace platí tato ustanovení:

1. Nucené legitimování nově přicházejících cizozemských dělníků a nižších domácích služebných, má z pravidla býti provedeno v pohraničních úřadech "Deutsche Arbeiterzentrale", k tomu účelu zvlášť zřízených. Poplatek za legitimace budiž stanoven na M. 30.-. Při obejití tohoto pohraničního legitimování, budiž požadován v pracovním místě za nucenou legitimaci poplatek M. 75.-.

2. Pro cizozemské dělnictvo a nižší domácí služebné, již v tuzemsku dlící, jest nutné vystavení nových legitimací. Každý podnikatel, který zaměstnává cizince, jest povinen hlásiti tyto nejpozději do 28. února 1921, u příslušných místních policejních orgánů. Při hlášení nutno předložiti staré cizinecké legitimace z předešlého roku a jiné průkazní listiny. Současně jest zaměstnavatel povinen složiti peněžní obnos M. 30.- na novou legitimaci. Nebude-li uvedené ve stanovené lhůtě provedeno, nebo nemůže-li se cizinec řádnou legitimací z roku 1920 vykázati, jest nutno zapraviti za novou legitimaci obnos M.75.-.

3. Bezplatně cizinecké legitimace se nevydávají.

4. Majitelé cizineckých legitimací podle tohoto ustanovení při přechodu pracovního poměru ze zemědělství do průmyslového oboru, neb opačně, jsou povinni žádati o vystavení nových cizineckých legitimací. V tomto případě jest poplatek snížen na M. 10.-.

5. Za ztracené legitimace budou vystaveny náhradní legitimace za poplatek marek 5.-.

Landsberg a/W. dne 7. ledna 1921.

Policejní správa."

Jak z obsahu vyhlášky této jest vidno, musí býti legitimace každý rok vyměňovány a poplatek každým rokem nutno zapraviti. Výše poplatku znamená pro cizozemské dělnictvo citelné finanční zatížení. Třeba uvážiti, že hlavně v Prusku zaměstnána jest velká část textilního dělnictva, kteří jsou příslušníky ČSR., kde zpravidla vzhledem k malým výdělkům pracuje v továrně muž i žena a často i dospělejší děti, tak že pro mnohé rodiny bude poplatek za legitimaci činiti obnos velmi značný.

Vzhledem k vysokým poplatkům za legitimace není možno pohlížeti na zavedení nucených cizineckých legitimací jako na nutné opatření policejní, nýbrž jako na opatření fiskální, neb ve skutečnosti jest to daň pro cizinecké dělnictvo. Dále nutno upozorniti, že v Německu žádá se od každého příslušníka ČSR., který jest starší než 10 roků, aby měl cestovní pas, vystavený úřadem republiky a tím také odpadá jeden z důvodů pro zavádění nucených legitimací, nedostatečné průkazní listiny.

Podepsaní se proto táží:

1. Jsou Vám pane ministře tyto věci známy?

2. Co hodláte pane ministře podniknouti, aby odčiněno bylo nespravedlivé opatření proti příslušníkům ČSR. v Německu?

V Praze, dne 25. ledna 1921.

Folber Karel,

dr. Soukup, Jaroš, F. Zimák, Lorenc J., J. Petřík, J. Cholek, Jur. Babka, Štef. Kada, Pavel Mudroch, Ján Blaho, F. Poliak, Jurko Lažo, Mathias Krepenhofer, Štelcl J.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP