Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.
1. volební období.
2. zasedání.
Tisk 442.
Zpráva
rozpočtového výboru
o nariadení vlády Československej republiky zo dňa 5. oktobra
1920, č. 556 Sb. z. a n. o výpomoci pri škodách válečných.
Dňa 15. apríla 1920 prijalo Národrné shromaždenie zákon, ktorým sa ustanovuje zásada, že štátným príslušníkom Čs. republiky lebo ich pozustalým poškodeným politickou perzekúciou za války 1914 - 1918 majú sa hradiť škody touto perzekúciou zapríčinené. (Č. 333 Sb. z. a n.) Toho dňa prijatý bol tiež zákon, ktorým sa vláda zmocňuje urobiť opatrenia k úprave mimoriadných pomerov spôbených vojnou. (Č. 337 Sb. z. a n.)
Na základe týchto zákonov vydala vláda Čsl. republiky dňa 5. oktobra 1920 nariadenie o výpomoci pri škodách válečných. (Číslo 556 Sb. z. a n.) Tymto nariadením ustanovujú sa podrobnejšie modality komu a za akých okolností sa náhrady, lebo výpomoci udeliť majú.
Nariadenie podala vláda v smysle §u 3. zákona z 15. apríla 1920 č. 337 Sb. z. a n. Stálemu výboru ku schváleniu. Poneváč Stály výbor nemohol toto nariadenie už projednať, postúpil toto súčasne senátu aj poslaneckej snemovne N. S., ktoré medzi tým k jasennému zasadnutiu boly svolané.
Rozpočtový výbor senátu pojednával dňa 27. januára 1921 o tomto nariadení a jednomyselne sa usnesol doporučiť sl. senátu nariadenie zo dňa 5. oktobra 1920, č. 556 Sb. z. a n. o výpomoci pri škodách válečnych ku schváleniu.
V Prahe, dňa 27. januara 1921.
J. Kadlčák v. r.,
předseda.
Frant. Zimák v. r.,
zpravodaj.
Nařízení vlády
republiky Československé
ze dne 5. října 1920 o výpomoci při škodách válečných.
Na základě zákonů ze dne 15. dubna 1920, č. 333 Sb. z. a n., a ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., se ustanovuje toto:
§ 1.
Osobám, jež podaly přihlášku válečné škody ve smyslu vládního nařízení z 21. května 1920, č. 366 Sb. z. a n., může býti ze státních peněz zálohou poskytnuta nezbytně nutná výpomoc, když
a) škoda tato jest dostatečně prokázána,
b) škodou touto byl žadatel vážně poškozen na své existenci,
c) nebyl žadatel již jiným způsobem odškodněn,
d) podpory dosud nezbytně potřebuje.
Existenci žadatele lze za vážně poškozenou považovati pouze tehdy, když bez udělení výpomoci byla by vážně ohrožena.
Při posuzování otázky, zda žadatel podpory pro svou osobu dosud nezbytně potřebuje, dlužno přihlížeti k veškerým jeho osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům.
Jsou-li všechny tyto předpoklady splněny, může býti výpomoc zálohou poskytnuta též pozůstalým po poškozeném, jestliže tento byl povinen podle zákona o ně pečovati, avšak jen tehdy, když jich výživa byla podstatně závislá na příjmu osoby poškozené.
§ 2.
Výpomoc tato může býti poskytnuta do jedné čtvrtiny oné hodnoty, kolik způsobená škoda činí (při škodách na životě, zdraví a cti) podle zjištění nebo (při škodách věcných) podle přezkoumání smíšené komise zřízené podle § 8 bodu 2. vládního nařízení z 21. května 1920, č. 366 Sb. z. a n., nanejvýše však částkou 10.000 Kč.
§ 3.
O výpomoc budiž žádáno u toho úřady (politického úřadu I. stolice nebo zahraničního zastupitelstva), u kterého byla podána přihláška válečné škody.
Jde-li o škody, k jichž zjištění podle § 8 vládního nařízení ze dne 21. května 1920, č. 366 Sb. z. a n., jsou příslušny komise na území republiky Československé, předloží úřad, u kterého žádost za výpomoc byla podána, žádost tuto, přezkoumav ji, po případě porovnav ji s úředními záznamy o přihlášce škody, a připojiv odůvodněný návrh, komisi zmíněné v § 2 tohoto nařízení. Tato komise rozhodne o žádosti s konečnou platností podle svého volného uvážení. Výpomoc vyšší nežli 1000 Kč lze povoliti pouze se souhlasem zástupce finančního úřadu.
§ 4.
Jde-li o škodu, jejíž zjištění není možno provésti na území republiky Československé, může komise zmíněná v § 2 tohoto nařízení nebo zahraniční zastupitelstva Č. S. R. povoliti státnímu příslušníku bydlícímu v jejím obvodu výpomoc v mezích §§ 1 a 2 tohoto nařízení, i když škoda není úředně zjištěna, ale jinak hodnověrně prokázána.
§ 5.
Povolením výpomoci nevzniká straně nárok na náhradu přihlášené škody. Nebude-li přihlášená škoda nahražena, jest strana povinna k vyzvání příslušného politického úřadu I. stolice zálohu vrátiti.
§ 6.
Pokud se v tomto nařízení mluví a politických úřadech I. stolice, rozumějí se tím na území druhdy uherském administrativní vrchnosti I. stolice.
§ 7.
Obce jsou povinny spolupůsobiti při provádění tohoto nařízení.
§ 8.
Nařízení toto stává se ihned účinným a provedení jeho přísluší ministru vnitra v dohodě se súčastněnými ministry.