Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 443.

Válka i poměry poválečné nezůstaly bez vlivu na pojišťovny. Stoupající režie, zejména však spor zaměstnanců těchto ústavů, kteří se domáhají upravení svých hmotných poměrů a který byl vyvrcholen také několikatýdenní stávkou, žádaly rychlého vyřízení. Pojišťovny namítaly, že nemohou zvýšené náklady nésti ze svých dosavadních příjmů, které spočívají v pojistných premiích a úrocích nastřádaných kapitálů. Dále uváděly, že zúročení kapitálu v přítomné době jest velmi nízké a že i když úroková míra po čase stoupne, nebude lze krýti přes to zvýšenou režii. Jediná cesta zde byla naznačována, totiž zvýšení premií pojistných. Zde však naráženo bylo na potíže nepřekonatelné, zejména u pojištění již uzavřených, kde ztěžka by se dali pojištěnci přinutiti k vyšším poplatkům. Zejména při životním pojištění, které uzavíráno jest na léta a kde jedná se o větší částky peněžní, zcela jistě by druhá strana odepřela svého souhlasu. Vláda, aby konečně vzniklý spor mezi zaměstnanci a správami pojišťoven urovnala a tím zamezila také dalšímu sporu, který hrozil vypuknouti tím, že by i zaměstnanci jiných ústavů peněžních ze solidarity postavili se za své druhy v pojišťovnách, odhodlala se k návrhu ministerstva vnitra k vydání nařízení, kterým se pojišťovnám akciovým i vzájemným, zřízeným podle ministerského nařízení ze dne 5. března 1896, čís. 31 ř. z. s výjimkou menších pojišťovacích spolků, zřízených podle oddílu E povoluje vybírati za účelem úhrady zvýšených správních nákladů, drahotní přirážku k pojistnému dnem 1. ledna 1920 počínaje. Pojišťovnám >proti škodám< povolilo předepsanou tuto přirážku již z pojistek splatných 31. prosince 1919.

Ve výboru byly činěny námitky a zejména poukazováno, že vláda v dostatečné míře nebrala v ochranu malé pojištěnce, kteří těžce ponesou zvýšení premií a měli býti šetřeni. Poukazováno, že pojišťovny, zejména velké, mají silné reservní fondy, ze kterých snadno bylo by možno nésti vyšší režijní náklady. Výbor schválil sice nařízení vlády, usnesl se však na níže uvedené resoluci, kterou se vláda vyzývá, aby během 6 měsíců podala oběma sněmovnám zákon, k jehož projednání budou povinny pojišťovny podrobný materiál předložiti.

Výbor doporučuje schválení nařízení, jakož i připojenou resoluci.

Vláda se vyzývá, aby během šesti měsíců za účelem povolení pojišťovnám drahotní přirážky k premiím, předložila oběma sněmovnám zákon, k jehož projednání, nechť ústavy pojišťovací předloží číselný materiál o správních nákladech svých, reservních fondech, jakož i povinností.

V Praze dne 26. ledna 1921.

Místopředseda:

Kadlčák v. r.

Zpravodaj:

R. Jaroš v. r.

Na základě zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 337 Sb. z. a n., se nařizuje:

§ 1.

Soukromé pojišťovny akciové i vzájemné, zřízené podle ministerského nařízení ze dne 5. března 1896, č. 31 ř. z., s výjimkou menších pojišťovacích spolků, zřízených podle oddílu E téhož nařízení, smějí od pojistníků vybírati za účelem úhrady zvýšených správních nákladů drahotní přirážku k pojistnému dnem 1. ledna 1920 počínaje. Drahotní přirážku podle tohoto nařízení lze vybírati jen z pojištění uzavřených do dne účinnosti tohoto nařízení.

Vzájemné pojišťovny proti škodám, u nichž pojišťovací rok v některém odvětví pojišťovacím je totožný s rohem kalendářním, jsou oprávněny předepsati tuto přirážku již s pojistným, splatným dne 31. prosince 1919.

Právo vybírání drahotní přirážky se nevztahuje na náhradní pojištění ve smyslu zákona o pensijním pojištění.

§ 2.

Při pojištění na život nesmí drahotní přirážka přesahovati 10 procent předepsaného tarifního pojistného, je-li splatno najednou nebo ve lhůtách nejméně čtvrtletních, a 15 procent předepsaného pojistného, je-li splatno ve lhůtách kratších.

Při pojištění proti škodám a následkům tělesných úrazů nesmí drahotní přirážka přesahovati 25 procent předepsaného pojistného.

§ 3.

Drahotní přirážky podle §§ 1 a 2 buďtež vyměřeny tak, aby úhrnný roční plat za pojištění již platné nepřesahoval úhrnných ročních platů za stejné pojištění, uzavřené po dni účinnosti tohoto nařízení.

§ 4.

Pojišťovna jest povinna oznámiti ministerstvu vnitra výši drahotních přirážek podle tohoto nařízení vyměřených, jakož i každou změnu jich nejméně 14 dnů dříve, než je předepíše pojistníkům.

Ministerstvo vnitra může nejvyšší přípustnou sazbu drahotních přirážek buď snížiti nebo další vybírání těchto přirážek vůbec vyloučiti, uzná-li, že příslušná pojišťovna může jich podle výsledků svého hospodaření postrádati.

§ 5.

Pojišťovna jest povinna oznámiti pojistníkům písemně výši drahotní přirážky požadované podle tohoto nařízení.

Pojistníci jsou povinni tyto řádně vyměřené drahotní přirážky, které tvoří součást vedlejších poplatků, platiti současně s pojistným. Neplacení jich má stejné následky jako neplacení splatného pojistného.

Drahotní přirážky které vypadají na dobu od 1. ledna 1920 až do dne účinnosti tohoto nařízení, jsou splatné do 30 dnů ode dne, kdy byl pojistník o jejich výměře pojišťovnou vyrozuměn; v případech uvážení hodných pojistník může žádati o povolení nejvýše tří lhůt platebních.

§ 6.

Nařízení toto platí pro Čechy, Moravu a Slezsko a stává se účinným dnem vyhlášení. Provedení jeho se ukládá ministru vnitra, spravedlnosti, obchodu a financí.