Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 455.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Za účelem zvelebení výroby rostlin zavádí se:

1. uznávání původnosti odrůd,

2. uznávání osiva a sádě kulturních rostlin a

3. zkoušení odrůd,

Označení >původní odrůda<, >uznané osivo<, >uznaná sáď<, >do rejstříku zapsaná odrůda< (§ 9) povoluje se jen podle ustanovení toho zákona.

§ 2.

Uznávání provádí na přihlášky pěstitelů uznávací komise při hlavních zemědělských korporacích zájmových, které pověří ministerstvo zemědělství, odborným řízením uznávacím. Náklady uznávacího řízení hradí žadatel.

Členy uznávacích komisí jmenuje k návrhu hlavních zemědělských korporací zájmových ministerstvo zemědělství na dobu 3 let.

§ 3.

Ministerstvo zemědělství zřídí k účelům poradním ústřední uznávací komisi ze zástupců ministerstev zemědělství, obchodu a po dobu mimořádných poměrů také ze zástupců ministerstva pro zásobování lidu a dále ze členů uznávacích komisí.

Každá uznávací komise navrhuje do ústřední uznávací komise 3 členy na dobu 3 let, 7 navržených členů má býti jeden z řad šlechtitelů, a jeden zástupce kontroly. (§ 14.)

§ 4.

Oprávnění označovati odrůdy za původní uděluje k návrhu uznávací komise ministerstvo zemědělství dekretem.

Původní odrůdy zapisují se u ministerstva zemědělství do knihy původních odrůd.

§ 5.

Pro uznaná osiva a sádě vydá uznávací komise uznávací list.

Uznaná osiva a sádě zapisují se odděleny podle jednotlivých kategorií u hlavních zemědělských korporací zájmových v soupisech osiv a sádí.

Zápis osiv a sádí původních odrůd provede se teprve po udělení oprávnění označovati odrůdy za původní.

Opisy zápisů do soupisů osiv a sádí zasílají hlavní zemědělské korporace zájmové ministerstvu zemědělství.

§ 6.

Součástí knihy původních odrůd, jakož i rejstříku osvědčených odrůd jest sbírka typických vzorků zrna, klasů, resp. plodů.

Sbírky vedou a udržují stanice a ústavy (§ 14) v dohodě s hlavními zemědělskými korporacemi zájmovými nejméně po dobu trvání zápisu.

§ 7.

Rejstřík osvědčených odrůd, kniha původních odrůd, soupisy a sbírky osiv a sádí jsou veřejné.

§ 8.

Udělení oprávnění k označování odrůd za původní uveřejní se ve >Věstníku ministerstva zemědělství<.

Uznání osiv a sádí vyhlásí uznávací komise ve >Věstníku<.

§ 9.

Odrůdy, které podle víceletých srovnávacích pokusů provedených veřejnými stanicemi a ústavy (§ 14) se zvláště osvědčily v určitých oblastech republiky Československé, budou po rozhodnutí ústřední uznávací komise zapsány ministerstvem zemědělství do rejstříku osvědčených odrůd.

Zápis do rejstříku bude vyhlášen ve >Věstníku ministerstva zemědělství.<

§ 10.

Zápis do knihy původních odrůd, soupisů osiv a sádí a rejstříků osvědčených odrůd opravňuje šlechtitele a pěstitele a jen se svolením uznávací komise i další majitele osiv a sádí k uvádění jich do obchodu jen s těmi údaji, které tvoří obsah provedeného zápisu.

§ 11.

Používati ochranné známky podle zákona ze dne 6. ledna 1890, č. 19 ř. z. pozměněného zákony ze dne 30. července 1895, č. 108 ř. z., ze dne 17. března 1913, č. 65 ř. z. a zákonem ze dne 24. července 1919, č. 471 Sb. z. a n., povoluje se pro osiva a sádě jen šlechtitelům a šlechtitelským podnikům pro původní odrůdy.

§ 12.

K žádosti šlechtitelů a šlechtitelských podniků za zápis známku musí býti přiložen úředně ověřený opis dekretu ministerstva zemědělství (§ 4).

Ministerstvo obchodu a obchodní a živnostenské komory sdělí ministerstvu zemědělství provedení zápisu známky s přesným slovním a obrázkovým textem a event. přepis a výmaz známky.

§ 13.

Právo k užívání známky pro původní odrůdy zaniká se zánikem oprávnění označovati odrůdu za původní, ale zápis trvá ještě 6 měsíců po zániku původnosti. Nebude-li známka v této době obnovena, zaniká.

§ 14.

Kontrola obchodu osivem a sádí a dohled na udržování technických ustanovení tohoto zákona a předpisů na jeho podkladě vydaných, vykonávají stanice a ústavy, které ministerstvo zemědělství pověří prováděním rozborů při uznávání osiv a sádí.

Tyto stanice a ústavy jsou povinny hlásiti k potrestání příslušným úřadům zjištěná přestoupení tohoto zákona a předpisů na jeho podkladě vydaných.

§ 15.

Prováděcím nařízením stanoveny budou podrobnosti provádění tohoto zákona, zvláště zásady pro uznávací řízení, složení uznávacích komisí a oblasti jich působnosti, směrnice pro vedení knihy původních odrůd, rejstříku osvědčených odrůd a soupisů a sbírky osiv a sádí, rozsah působnosti orgánů pověřených kontrolou obchodu osivem a sádí a způsob uzavření obalů zásilek uznaných osiv a sádí.

§ 16.

Trestné činy proti ustanovením tohoto zákona a nařízením na jeho podkladě vydaným trestají, pokud jednání nepodléhá přísnějším trestům podle všeobecného zákona trestního, politické úřady (administrativní policejní vrchnosti) jako přestupky vězením do 6 měsíců, nebo pokutou od 200 - 20.000 Kč. Současně může býti trestním nálezem prohlášeno zboží (osivo a sáď) za propadlé ve prospěch státu; peněz složených prodejem tohoto zboží bude požito ministerstvem zemědělství na zvelebení výroby rostlinné.

Při přitěžujících okolnostech. zejména však při opakování trestného činu bude vinník potrestán vězením do 6 měsíců a současně peněžitou pokutou až do 20.000 Kč.

Je-li peněžitá pokuta nedobytná změní se tato v trest vězení a sice v tom poměru, že za každých 100 Kč počítá se 1 den vězení.

Šlechtitele a pěstitele, kteří přihlásili plodinu k uznávacímu řízení, a kterým osivo nebo sadba byly uznány na základě nesprávných informací udělených uznávacím komisím (§ 2) neb kontrolním orgánům (§ 14) a tím neodpovídaly tomuto zákonu a nařízením na jeho základě vydaným může ministerstvo zemědělství k návrhu uznávací komise vyloučiti z řízení uznávacího na dobu až do 10 let.

Peněžité pokuty vybrané podle tohoto zákona plynou ve prospěch státu; peněz těchto bude použito ministerstvem zemědělství na zvelebení výroby rostlinné.

Přečiny proti zasahování v právo známkové podle tohoto zákona trestají se podle ustanovení zákona ze dne 6. ledna 1890, č. 19 ř. z.

§ 17.

Zákon tento nabývá účinnosti dnem, který bude určen vládním nařízením. Týmž dnem pozbývá platnosti nařízení vlády republiky Československé ze dne 27. června 1919, č. 360 Sb. z. a n., a vyhláška ministerstva zemědělství republiky Československé ze dne 27. června 1919, č. 361 Sb. z. a n.

§ 18.

Provedením tohoto zákona pověřuje se ministr zemědělství v dohodě s ministrem průmyslu, obchodu a živností, spravedlnosti a vnitra.

V letech mírových dovážena byla velká část potřebného osiva a zvláště pak sadba na území naší republiky z ciziny, jmenovitě z Německa a Holandska, ježto domácí šlechtitelské podniky vyrobily jen část potřebného osiva a sadby. Během válečných let dovoz ze známých důvodů se podstatně zmenšil a po válce skoro úplně zanikl. Ze stanoviska národohospodářského byl by to zjev potěšující, kdyby byl důsledkem soběstačnosti. Pravý opak jest však pravdou.

Vhodného osiva a sadby má naše zemědělství velký nedostatek - též jedna z příčin klesajících výnosů - jednak proto, že domácí šlechtitelské podniky, jichž je nedostatečný počet, nestačí krýti potřebu a jednak proto, že cizina, z které bylo v letech mírových nedostávající se osivo a sadba odebírána, buď sama produkuje méně, takže nezbývá pro vývoz, neb cena jest tak vysoká vlivem valutovým, že znemožňuje se tím našemu zemědělství dovoz.

Tento stav potrvá pravděpodobně ještě delší dobu. Domácí zemědělství nemůže však čekati až dovoz přiveden bude na stav mírový a proto ministerstvo zemědělství vzalo si za úkol osamostatniti ho postupně od ciziny. Toto stane se skutkem jednak tím, když morální, event. i hmotnou podporou přispěje k rozmachu stávajícím dobrým šlechtitelským podnikům a umožní vznik podnikům novým a když výrobky jich nestranné ocení a ochrání před nereelní konkurencí a nereelním obchodem. V letech pozdějších přispěje k uskutečnění tohoto plánu též vhodná celní politika.

Název >původní odrůda< (originál) má býti zákonem chráněn a má se zaručovat jeho užívání pouze u odrůd skutečně ušlechtěných.

Tím, že zavádí se uznávání původnosti odrůd a uznávání osiva a sádí, umožní se dobrým šlechtitelským podnikům používati pro osiva a sadbu příslušného zákonem chráněného označení, kterým bude se odlišovati od osiva neuznaného, méněcenného. Naproti tomu spotřebitelům poskytnuta bude záruka, že koupí určité kategorie uznaného osiva neb sadby, získají zboží určité jakosti a jí odpovídající ceny. Tím zvýší se u spotřebitelů důvěra k domácím šlechtěním a zájem pro používání zaručeného osiva, čímž přispěje se k zvelebení produkce rostlinné.

Všechny odrůdy budou pozorovány v exaktních srovnávacích pokusech v jednotlivých vegetačních oblastech. Odrůdy, které se osvědčí, zaneseny budou do zvláštního rejstříku. Toto zapsání do rejstříku bude důkazem dobré kvality. Zemědělci koupí takových odrůd budou míti záruku, že se jim osvědčí ve všech směrech.

Ježto šlechtitelé, pěstitelé i obchodníci smějí při prodeji i při reklamě používati jen těch označení a údajů, které jim byly přiznány a ježto používání ochranné známky podle zákona ze dne 6. ledna 1890, č. 19 ř. z., pozměněného zákony ze dne 30. července 1895, č. 108 ř. z., ze dne 17. dubna 1913, č. 65 ř. z. a zákonem ze dne 24. července 1919, č. 417 Sb. z. a n., povoluje se jen pro osiva a sádě původních odrůd, znemožněn bude nereelní obchod a šarlatánská reklama.

Zákonem tímto přispěje se ku zvelebení domácí výroby osiv a sádí a výroby rostlinné, což bude značného významu národohospodářského, ježto nepoplynou jednak peníze za osivo a sadbu do zahraničí a ježto zvýší se tím i výnos kulturních rostlin.

Návrh budiž Národním shromážděním projednán a schválen a za tím účelem přikázán v senátě výboru národohospodářskému a po schválení senátem v poslanecké sněmovně výboru zemědělskému k podání zprávy vždy ve lhůtě 10 dnů.

V Praze dne 8. ledna 1921.

Ministr zemědělství:

Dr. Brdlík, v. r.