Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 468.

Mit Verordnung des Justizministeriums wurde angeordnet, dass Ansuchen reichsdeutscher Gerichte um Rechtshilfe nur durch Vermittlung der diplomatischen Vertretungen ertedigt werden dürfen. Die Folge davon ist, dass z. B. ein reichsdeutscher Gendarm, welcher vom čechosl. Gerichte eine Wegstunde entfernt wohnt und in einer Strafsache als Zeuge benötigt wird, durch das Gericht im Wege des Justizministeriums und des Ministeriums des Auessern geladen werden muss. Dass in ausserstretigen und Vormundschaftssachen jede Partei auf demselben Wege geladen werden muss. Hiedurch wird nicht nur die Rechtspflege empfindlich geschädigt, da sich jede Ladung viele Monate verzögert und besonders bei Vormundschaftssachen und Auslieferungen etc. ganz ungerechtfertigte Härten entstehen, sondern es entsteht auch eine ganz überflüssige Belastung der Gerichte, welche den Antrag čechisch mit einer deutschen Uibersetzung überdies mit legalisierten Unterschriften im Instanzenwege vorlegen müssen und eine ebensolche Uiberlastung des Justizministeriums und des Ministeriums des Auessern zumal z. B. im Kreisgerichtssprengel Eger bei den Gerichten Eger, Asch, Grasslitz, Tachau, Platten, Neudek, Wildstein täglich 10 bis 15 derartige Fälle vorkommen.

Wie verlautet, soll dieser Zustand dazu herbeigeführt worden sein, dass man an die reichsdeutschen Gerichte die Zumutung stellte, dass sie Zuschriften in čechischer Sprache annehmen müssten. Da sicherlich eine solche Zumutung weder an Frankreich, hoch an andere europäische Staaten gestellt wurde, stellen die Gefertigten an den Herrn Minister die Anfrage:

1. Welches ist der Grund, dass das früher bestandene freundnachbarliches Verhältnis zwischen den beiderseitigen Gerichten sowie die unmittelbar bewährte Rechtshilfe gestört wurden.

2. Ist der Herr Minister geneigt, dafür zu sorgen, dass bis zur definitiven staatsrechtlichen Regelung dieser Frage wenigstens ein Provisorium geschaffen werde welches den früheren Zustand wieder herstellt und den unmittelbaren Verkehr unserer Gerichte mit den reichsdeutschen Gerichten gestattet.

Prag, am 3. Februar 1921.

Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

1. volební období.

2. zasedání.

Tisk 468.

Výnosem ministerstva spravedlnosti bylo nařízeno, že dožádání říšskoněmeckých soudů o právní pomoc smějí býti vyřizována pouze prostřednictvím diplomatických zastoupení. Následek toho jest, že ku příkladu říšskoněmecký četník, jenž od česko-slovenského soudu bydlí hodinu cesty a trestní věci jako svědek má býti slyšen, musí býti soudem předvolán prostřednictvím ministerstva spravedlnosti a ministerstva věcí zahraničních. Rovněž ve věcech nesporných a poručenských každá strana touže cestou musí býti předvolávána. Tím jest netoliko citelně poškozován výkon práva, poněvadž se každé předvolání prodlouží na měsíce a zvláště zcela neoprávněné potíže vznikají ve věcech poručenských a ve věcech vydávání atd., nýbrž vzniká také zcela zbytečné zatížení soudů, kteréž musejí předkládati český návrh s německým překladem i s legalisovanými podpisy cestou instanční a vzniká stejné přetížení ministerstva spravedlnosti a ministerstva věcí zahraničních, kdyžtě na příklad v obvodu krajského soudu chebského u soudů v Chebu, Aši, Kraslicích, Tachově, Blatnu, Nýdku, Vildštejně, denně 10 až 15 takových případů se nahodí.

Jak se proslýchá, byl prý tento stav zaveden proto, že byla domněnka, že říšskoněmecké soudy musejí přijímati přípisy v českém jazyce. Poněvadž něco takového zajisté ani při Francii ani při jiných evropských státech nebylo se domníváno, táží se podepsaní pana ministra:

1. Jaká jest toho příčina, že byl porušen dřívější přátelský poměr mezi soudy s obou stran jakož i bezprostřední osvědčená právní pomoc?

2. Jest pan ministr ochoten pečovati o to, aby bylo do definitivní státoprávní úpravy této otázky alespoň utvořeno provisorium, kteréž obnovuje dřívější stav a dovoluje přímý styk našich soudů se soudy říšsko-německými.

V Praze, dne 3. února 1921.